Archiv

2012

Univerzita třetího věku

Od roku 2012 je ve spolupráci s Centrem je na katedře zajišťován kurz Univerzity třetího věku s názvem „Péče o kulturní dědictví ve vzdělávacím kontextu“. Cílem kurzu je umožnit účastníkům, aby reflektovali svůj vztah ke kulturnímu dědictví, aktivně se zamýšleli nad otázkami soudobé péče o kulturní dědictví a přispívali k jeho ochraně. Na zajištění přednášek, diskusí s odborníky i exkurzí se podílejí přední i začínající badatelé spojení s katedrou, ale také přizvaní hosté. Exkurze jsou připravovány ve spolupráci s odbornými a lektorskými pracovišti Národního památkového ústavu, Národní galerie v Praze a dalších kulturních institucí.


2013

Bečovská praktika

V souvislosti s řešením projektu „Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky“ byl na jaře 2013 experimentálně ověřen čtyřdenní kurz „Úvod do studia dějepisu: Bečovská praktika“. Program byl sestaven tak, aby studentům 1. ročníku umožnil aplikovat v zajímavém historickém prostředí znalosti a dovednosti z úvodu do studia dějepisu. Díky dalším aktivitám si studenti navíc osvojili také základní dovednosti nezbytné pro „čtení“ a interpretaci staveb a památkových objektů v historické krajině. Na základě úspěšné spolupráce se pak státní hrad a zámek Bečov stal fakultním památkovým objektem.


2014

Mezinárodní letní škola Heritage Management, Interpretation and Education.

V roce 2014 Centrum zorganizovalo v rámci programu IP Erasmus mezinárodní letní školu nazvanou Heritage Management, Interpretation and Education. Škola se uskutečnila v Telči ve spolupráci s tamním Ústavem památkové péče. Zúčastnili se jí studenti  a přednášející ze tří zemí Evropské unie – České republiky, Slovenska a Slovinska. Českou republiku zastupovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Slovensko Univerzita Mateja Bela z  Banské Bystrice a Slovinsko Univerza na Primorskem v Koperu.

HEMAINE. Program (PDF)

Moodle, kurz Heritage  Management, Interpretation and Education, heslo HEMAINE

 

Klášterní kulturně-historické stezky

V listopadu 2014 se pod hlavičkou Centra uskutečnil mezinárodní kulatý stůl nazvaný. Klášterní kulturně-historické stezky. Účastníci se zamýšleli nad současností a budoucností kulturních stezek zaměřených na propagaci kulturně historického dědictví klášterů, zejména cisterciáckých a benediktinských. Na tento kulatý stůl by měla v roce 2015 navázat další společná jednání historiků, památkářů a správců jednotlivých klášterních objektů.

Klášterní stezky 2014, Pozvánka a program. (PDF)


2015

Mezinárodní konference Edukace jako cesta ke zkvalitňování péče o kulturní dědictví

Ve dnech 24. – 26. září 2015 proběhla v Telči prestižní mezinárodní konference Edukace jako cesta ke zkvalitňování péče o kulturní dědictví., na jejíž přípravě a organizaci se podílela i katedra dějin a didaktiky dějepisu KDDD, která nad konferencí převzala odbornou záštitu. Konference otevřela odbornou diskusi k otázkám, které souvisejí s proměnami péče o kulturní dědictví ve 21. století. Hlavním tématem bylo hledání cest, jak co nejlépe zpřístupňovat vzdělávací potenciál kulturního dědictví, které se nachází ve správě paměťových a památkových institucí.

Program konference Edukace jako cesta ….. (PDF)

Mezinárodní konference o kulturním dědictví a edukaci v Telči (tisková zpráva, PDF)

 

Klášterní kulturně-historické stezky

V roce 2015 se uskutečnily dva kulaté stoly věnované tématu Klášterních kulturně historických stezek.

První z nich se uskutečnil ve dech 5.- 6. června v Oseckém klášteře, druhý 28. listopadu v Emauzském klášteře v Praze. Zasedání v Oseku se zaměřilo na možnou podobu budoucí klášterní stezky. Z diskuse, jež ukázala na značnou roztříštěnost pohledů i zájmů jednotlivých objektů, vyplynula potřeba zmapovat široký proud očekávání a následně se jej pokusit svést do užšího a přehlednějšího řečiště. Za tím účelem byla vyhlášena anketa, která by měla zmapovat názory zástupců jednotlivých klášterních objektů.

Klášterní stezky, červen 2015 zápis (PDF)

Výsledek ankety ukázal, že většina zástupců jednotlivých klášterních objektů pokládá za nejlepší nástroj prezentace klášterů virtuální stezku. Zasedání v Emauzském klášteře projednávalo podobu této virtuální stezky a shodlo se na tom,  že  Klášterní stezka by měla obsahovat  odbornou historickou část,  praktické informace pro návštěvníky a jako jednu z nejdůležitějších částí  rubriku věnovanou vzdělávání. Ta by měla informovat návštěvníky o edukačních aktivitách jednotlivých klášterních objektů a představovat jejich konkrétní  vzdělávací programy. Webové stránky by kromě jiného měly také nabízet  pracovní listy a další didaktické materiály.

Klášterní stezky, listopad 2015 (PDF)

Anketa souhrn (PDF)

 

Skončil projekt Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky.

V roce 2015 skončil  projekt NAKI s názvem Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky, na němž se jako jeden ze členů konsorcia podílela také Pedagogická fakulta UK, zastoupená  katedrou dějin a didaktiky dějepisu. Projekt přinesl řadu výstupů, mezi které patří především certifikované metodiky, výstava s kritickým katalogem, mezinárodní konference a řada odborných seminářů a také mapa s odborným obsahem. Výsledky jsou k dispozici zde.


2016

Památky nás i nadále baví.

S koncem roku 2015 skončil projekt „Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky“, jehož dlouhý titul  si účastníci upravili na uživatelský přátelštější název „Památky nás baví“. Ve snaze navázat na úspěšné partnerství  uzavřel Národní památkový ústav zastoupený Metodickým centrem pro vzdělávání v Telči s Pedagogickou fakultou UK smlouvu, která by měla spolupráci v oblasti edukace právně ošetřit i na další léta.

Virtuální klášter aneb Ze Zlaté Koruny byla založena nová fundace

Studenti Pedagogické fakulty Karlovy univerzity se v rámci semináře ve Zlaté Koruně pustili do edukačního experimentu: zbudovali na louce virtuální klášter a inscenovali v něm ve zrychlené podobě jeden den podle denního režimu mnichů.

Budoucí učitelé dějepisu měli možnost seznámit se v rámci dvoudenního semináře ve Zlaté Koruně s historií cisterciáckého řádu, specifickou architekturou i způsobem života mnichů. V autentickém prostředí bývalého cisterciáckého kláštera zazněly nejprve úvodní přednášky prof. Kateřiny Charvátové a dr. Radky Těšínské Lomičkové, předních odbornic na tuto problematiku.

Snaha prohloubit nejen kvalitu historického poznávání, ale také profesní učitelské přípravy se stala výzvou k vytvoření i dalších vzdělávacích příležitostí, které by dokázaly obohatit fundované výklady v prostředí památky. Jak upozornil již Henri Bergson, ani jako učitelé bychom neměli podléhat iluzi, že věci známe dostatečně, když o nich dokážeme mluvit: „Známe a chápeme jen to, co jsme schopni do určité míry znovu objevit.“

Právě takovou příležitost seminář studentům nabídl v podobě možnosti vystavět svůj „virtuální klášter“. K nápadu inspiroval tvůrce programu film Dogville dánského režiséra Larse von Triera, v němž je příběh zasazen do ateliéru vybaveného jen minimem kulis. Budovy jsou zde naznačeny pouze půdorysnými čarami.

Studenti se tedy po vyslechnutí přednášek odebrali na protější břeh zlatokorunského opatství, aby vybudovali svou virtuální filiaci. Nejprve vytyčili podle vzoru ideálního kláštera půdorys a následně v něm ve zrychlené podobě inscenovali jeden den podle letního denního řádu. Nocovali v dormitáři, sedmkrát zasedli do chóru ke zpěvu gregoriánského chorálu, v kapitulní síni vyslechli kapitolu z Řehole sv. Benedikta, věnovali se studiu náboženských textů i denní práci, stolovali v refektáři apod. Zasvěcenými průvodkyněmi byly i nadále prof. Charvátová a dr. Těšínská Lomičková, které jednotlivé aktivity komentovaly, dokreslovaly historickými paralelami, především však reagovaly na otázky a postřehy studentů samých.

Vyvrcholením programu se stala podvečerní návštěva konventního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, kde zazněly úryvky z chorálu i Salve Regina, které dodnes běžný den v cisterciáckých komunitách uzavírá.

V závěrečné reflexi studenti uvedli, že takto pojatý program, jim pomohl blíže se seznámit s fenoménem cisterciáckého mnišství a kultury. Díky fyzickému zakoušení virtuálního času i prostoru se dosud abstraktní a teoretické představy problematizovaly, probouzel se nový zájem a otázky, historického i didaktického rázu.

Experiment se nechtěl obejít bez památky, jejíž ochrana a provoz kladou mnohdy edukaci do cesty tolik omezení, že se pedagogové na exkurze raději nevypraví. Doložil spíše, že cesta k docenění krásy a bohatství památných míst, vede přes celou škálu edukačních zkušeností, které zde prožijeme a společně reflektujeme.

Program připravili společně pracovníci Pedagogické fakulty Karlovy univerzity a Metodického centra pro vzdělávání v Telči, jehož zřizovatelem je Národní památkový ústav, na základě smluvního partnerství fakulty s Klášterem Zlatá Koruna, který se stal před nedávnem doslova „fakultním klášterem“.

Fotografická dokumentace

Stránky NPÚ

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPrint this page