Historie časopisu

50. léta

Od svého založení v 50. letech minulého století byla Pedagogika nucena čtyřicet let čelit ideologickému tlaku politických „zakladatelů“, jejichž záměrem bylo učinit marxistickou ideologii teoretickým a metodologickým východiskem komunistické výchovy. Přesto od samého začátku (zejména od roku 1953, kdy se řízení časopisu ujal O. Chlup) publikovala řadu seriozních teoretických studií a výsledků vědeckého výzkumu zejména v oblasti didaktiky (výzkum učiva, vyučovacího procesu), teorie výchovy, dějin pedagogiky, komeniologie, defektologie, po roce 1956 dokonce i informací o výsledcích výzkumů v kapitalistické cizině.

60. léta

Texty otištěné v Pedagogice v 60. letech podávají svědectví o významném kroku v rozvoji československé pedagogické teorie a metodologie (cestu k němu uvolnila změna v politickém klimatu v SSSR po roce 1962, která mj. zdůraznila význam vědy pro budování komunistické společnosti). Zásadní metodologická studie Váňova z roku 1962 nasměrovala četné teoretické a teoreticko-empirické studie zejména v oblasti vyučování (výzkum základního učiva, programování, účinnost moderních technických prostředků, účinnost výchovných zákroků). Kromě obecné didaktiky jako pedagogické disciplíny s nejdelší tradicí se začaly rozvíjet nové obory (např. speciální didaktiky, ekonomika vzdělání, srovnávací pedagogika) a nová témata (sociální zřetele výchovy, učitelské vzdělávání aj.).

70.-80. léta

Přestože mnohým odborníkům byla v normalizačních 70. letech zastavena vědecká činnost a přestože ti, kterým bylo dovoleno publikovat, byli přinuceni přihlásit se k marxistické pedagogice a ke spolupráci se sovětskými odborníky, i v 70. letech se československá pedagogika rozvíjela, a to, až na srovnávací pedagogiku, fakticky ve všech oborech – samozřejmě v různé míře a kvalitě – pěstovaných v 60. letech. (Netřeba zdůrazňovat, že s ohledem na politické klima mezi disciplinami dominovala teorie komunistické, z ní zejména světonázorové výchovy.) Jednou z příčin byl pravděpodobně fakt, že sovětská pedagogika byla v tu dobu v mnohých oblastech na světové úrovni a že poskytovala naší pedagogice cenné podněty. Kromě oborů pěstovaných už v 60. letech se v tomto období začala rozvíjet teorie jednotlivých druhů a stupňů škol, v oblasti didaktiky psycholingvistická tématika, v oblasti teorie výchovy témata výchovy k rodičovství, výchovy rodičů, náhradní rodinné péče, výchovy a vzdělávání rómského dítěte a žáka aj.

Silný normalizační tlak se projevoval v Pedagogice zhruba do poloviny  80. let. V důsledku vlivu sovětské perestrojky a glasnosti byl i v Pedagogice postupně utvořen prostor pro zveřejňování nezkreslených výsledků výzkumů českého školství a otevřených názorů na situaci v české a slovenské pedagogice a pro diskusi. Pedagogika dokonce vyzvala čtenáře k vyjádření názorů na obsah a formu časopisu! Rozvoj v tomto období zaznamenává opět zejména didaktika, a to v nové podobě: v těsné provázanosti s pedagogickou psychologií (jednalo se o výzkum učebních textů, obsahu vzdělání, efektivity učení a vyučování, psychologických aspektů počítačové výuky), ale i pedeutologie a dějin pedagogiky. Podařilo se navázat na tradici srovnávací pedagogiky založenou v 60. letech. Byly uveřejněny první studie o právní a ekologické výchově a o výchovném vlivu masmédií.

Období po r. 1989

Od počátku 90. let se Pedagogika proměnila co do obsahu, formy i personálního zabezpečení. V uvedeném období se po obsahové stránce zaměřila převážně na studium zahraničních školských systémů a na teorii a výzkum školy. Zatímco obecná didaktika jako ucelená teorie učení a vyučování ustoupila do pozadí, byly a jsou zkoumány dílčí didaktické problémy: kurikulum, hodnocení, proces učení a vyučování a jeho aktéři – učitelé a žáci. Obnovil se zájem o oborové didaktiky. Do centra pozornosti se dostal výzkum učitele (učitelské profesi, zejména učitelskému vzdělávání, byla věnována tři monotématická čísla) a teoretické otázky aktuálních problémů školní praxe (rámcové a školní vzdělávací programy, domácí vzdělávání). Jako protiváha empirických výzkumů se prosadila témata z oblasti filozofie výchovy a pedagogické antropologie.

Zájemcům o podrobnější pohled na historii časopisu Pedagogika z několika perspektiv doporučujeme studie publikované k 50. výročí založení časopisu – 4/2000 a 1/2001.