Diagnostika percepčně motorických funkcí,

Pracovní list jako diagnostický materiál

Cílem je využití pracovního listu k diagnostice percepčně motorických funkcí, které jsou potřebné pro bezproblémové zahájení čtení a psaní. Pracovní list je komplexnější a na něj navazují další diagnostické činnosti. K pracovnímu listu je přiložen arch pro zaznamenání výsledků. Následně budou vytvářeny další listy, které je vhodné zakládat do portfolia dítěte a využívat k dalšímu individuálnímu plánování.

Co se děje v lese jménem Houbohledy

Uvolnění ruky

cesta lesem ke studánce (podaří se jít středem cesty, nedotknout se kraje)

Grafomotorika

• grafický prvek – vlnky ve studánce (plynulost)
• grafický prvek – kruh jako jablka na stromě
• grafický prvek – ovál jako šišky na stromě

Zrakové vnímání

• najít dva stejné stromy, dva stejné kameny kolem studánky (zaměření na tvar)

Sluchové vnímání

• sluchová analýza slabik – vytleskat „houba, studánka, muchomůrka“ a počet slabik zakreslit vedle obrázku
• sluchová analýza hlásek – první a poslední hláska ve slově „les, jabloň, cesta“, popř. z jakých hlásek se skládá slovo les, nakreslit do obrázku co ještě začíná na j a může být v lese…

Prostorová a pravolevá orientace

• vybarvování podle instrukce – „vybarvi zeleně strom vpravo, vpravo nahoře, houbu, která je pod stromem…“

Vnímání posloupnosti

• vybarvování, ukazování podle instrukce – „vybarvi první houbu, kterou po cestě potkáš, poslední strom, ukazuj postupně, kolem čeho jdeš…“

Rychlé automatické pojmenování

• procházení cestou a rychle pojmenování – hřib, muchomůrka, smrk, hřib, smrk, muchomůrka, jabloň, jabloň atd.

Zraková paměť

• po prohlédnutí obrázku otočit a vzpomenout si, co bylo na obrázku

Řeč

• slovní zásoba
  • podstatná jména – „co všechno může být v lese…?“
  • přídavná jména – „jaká může být houba, jaký může být strom…?“
• souvisle vyprávět, předvídat – „co se v tom lese mohlo stát…?“

Fantazie, předvídání

• dokreslíme si list podle sebe – zvířata, květiny, houby, lidi

Navazující činnosti, kdy ověřujeme úvodní diagnostiku:

„Kdo jen sedí, kdo jen hledí, nepozná les Houbohledy, kde je plno hub…“

Rytmická ozvěnová hra v kruhu č. 1: (sledujeme rytmus, sluchovou analýzu slabik)
Děti jsou v kruhu, jednou nohou nakročené dovnitř kruhu a vyladí se na společný rytmus pleskáním dlaně do nakročeného kolena (popř. luskáním prstů, kdo umí). Poté co zvládneme a celý kruh zní v jednom rytmu, zkoušíme po jednom, učitelka sleduje pravidelnost rytmu. Pak přidáme ozvěnu.
Učitelka má v doprovodu rytmického pleskání všech sólo a děti jako ozvěna opakují (sledujeme propojení rytmizace a slova, koordinace):

„V jednom lese –  ozvěna V jednom lese,
v jednom kraji – ozvěna V jednom kraji,
všichni lidé povídají – ozvěna Všichni lidé povídají,
ŽEE + učitelka krok dovnitř kruhu – ozvěna ŽEE,
TAM + učitelka krok dovnitř kruhu – ozvěna TAM,
ROSTE + učitelka krok do kruhu – ozvěna ROSTE,
HOUBA HADÍÍÍ. Všem to VADÍÍ!!!“ – učitelka vykřikne a vyzve děti, aby na nic nečekaly a rychle pryč utíkaly a pořád běžely, dokud je nezastaví silný úder tamburíny – to budou v bezpečí (sledujeme reakci na signál, pozornost).

Následuje krátká reflexe a rytmickou ozvěnovou hru zopakujeme (sledujeme, kdo dokáže reprodukovat obsah, kdo se verbálně zapojí). Koho z nás to zajímá, co se tam děje a kdo by to chtěl prozkoumat? Všichni? No jo, ale to nemůže jen sedět a hledět, protože to neprozkoumáme nic. Jdeme na to? Rychle se připravíme do kruhu, nohu nakročit vpřed, princip ozvěnové hry už známe a můžeme pokračovat se změnou textu – rytmická ozvěnová hra v kruhu č. 2

„Kdo jen sedí, kdo jen hledí, nepozná les Houbohledy, kde je plno hub. Jedna dva tři čtyři pět, počítáme na prstech (sledujeme motoriku prstů) budeme tam hned!!!“

Ale v jaké zemi je les Houbohledy, kudy se do něj chodí, kdo zná cestu? Kdo se z dětí přihlásí, zkusí nám cestu popsat a sám či s kamarádem, který taky cestu zná, nás do lesa Houbohledy povede – třeba s motivací písničkou na melodii lidové písničky Kudy kudy kudy cestička: (sledujeme, zda děti vnímají posloupnost v řazení – kdo stojí za kým, odříkají se jmény, sledujeme chůzi v rytmu)

„Kudy kudy kudy cestička  jdeme do lesíčka,
kudy kudy kudy cestička do lesíčka…
Pošlapte za námi, cesta je před vámi,
tudy tudy tudy cestička do lesíčka…“(+repetice)

Děti jdou jednotlivě či ve dvojici (podle složení dětské skupiny) za vedoucím dětmi všude klikatě interiérem (sledujeme orientaci v prostoru). Jsme na okraji lesa a potřebujeme vstoupit, takže si les musíme otevřít: následuje narativní pantomimická hra v kruhu (po obvodu lesa), třením o sebe si pořádně zahřejeme ruce, dotkneme se země (mechu) a pak se dá opatrně otvírat (sledujeme uvolnění ramenního kloubu při otevírání dveří, uvolnění zápěstí při otáčení klíčem):

• „Otevírám les, navštívím ho dnes. (rukama čarujeme vodorovně před tělem)
• Stromy, šišky, pařízky, (zobrazujeme rukama: stoj s výponem – stromy, předpažit a dlaně stisknout v pevnou pěst – šišky, dřep – pařízky)
• najdu houby na řízky. (střídavě tleskání do dlaní)
• Odemyky tiše tence, ať nešlápneš na mravence. (čarujeme a opatrně našlapujeme)
• Otevírám les, navštívím ho dnes“ (rukama naznačujeme opět čarování).

Vstupujeme do otevřeného „lesa“ (nabízí se příležitost pracovat se světlem, zatemněním herny), připravujeme si dalekohledy (zastoupené dlaněmi či ruličkami od toaletního papíru), s doprovodem jakékoliv hudební nahrávky se zvuky lesa či relaxační hudby se imaginárním lesem procházíme se slovy „V tichém lese se jen šeptá, tam se nikdo na nic neptá…“ a pozorujeme (sledujeme dominantní oko).

Následuje reflexe, opírající se o vlastní zkušenosti dětí, co kdo v lese viděl, zahlédl, zúročujeme v pantomimické zobrazující hře (sledujeme vyjadřovací schopnosti). Les Houbohledy byl plný vysokých stromů – děti se promění ve vysoké stromy. Podobně pokračujeme: Les byl plný pařezů, veverek, mravenišť, šišek. Pojmy lze opakovat a rychle střídat, děti pohotově reagují na podnět, lze je motivovat i ke spolupráci s partnerem, protože některé stromy byly tak silné, že je jeden člověk nemůže ukázat a mraveniště tak obrovské, že na to bude potřeba snad všechny kluky dohromady (sledujeme intermodální kódování – přidáme slovům symbol – např šiška °). Já jako houba – děti se nakreslí jako houba a vystřihnou, všichni se pak umístí do předem připraveného lesa – reflektivní dialog – „kam jsem se umístil a proč…“ – sociogram (sledujeme zapojení dětí, vztahy mezi dětmi, osobnostní charakteristiky)
Následuje další rozvíjení příběhu

Záznamový arch:

Zaměřujeme se	Zaznamenáváme si poznámky
Uvolnění ramene
Uvolnění zápěstí
Jemná motorika prstů
Úchop psacího náčiní
Dominantní ruka, oko
Koordinace pohybů
Zvládání grafických prvků (vlnky, kruh, ovál)
Kresba zvířecí a lidské postavy
Sluchová analýza na slabiky, rytmizace
Hláska na začátku slova
Hláska na konci slova
Počet slabik graficky
Zrakové rozlišení tvaru
Zraková paměť
Vnímání prostoru
Vnímání posloupnosti v řazení
Vnímání pravé a levé strany
Intermodální kódování (spojení modalit sluchového a zrakového vnímání)
Výslovnost
Mluvní pohotovost
Slovní zásoba
Vyjádření myšlenky, příběhu
Předvídání