Home » Občanské a sociální kompetence

Občanské a sociální kompetence

Zde naleznete aktuální témata vzdělávacího modulu Občanské a sociální kompetence.
Učitel si vybírá 3 z nabízených témat.

1. Aktivní občanství a politická gramotnost
Ubývání zájmu mladých lidí o politické dění je v ČR dlouhodobým trendem. V rámci okruhu aktivní občanství si chceme klást otázku, do jaké míry současná škola napomáhá žákům zaujmout aktivní občanské postoje? Nabízíme setkání nad aktuálními problémy politického vzdělávání s analýzou kurikula, doplňující koncepce občanského vzdělávání, učebnic a dalších didaktických materiálů. Vítány budou zkušenosti a podněty učitelů, vstupy odborníků politologů a v závěrečné diskusi návrhy zúčastněných ke zlepšení situace.

2. Finanční a právní gramotnost
Cílem modulu je identifikovat klíčové prvky finanční (FG) a právní gramotnosti (PG), které se mohou jevit jako problémové v rámci implementace FG a PG do výuky. U FG se lze zaměřit na etické-hodnotové postoje spojené s finančním vzděláváním, u PG pak na její vztah k aktuálním proměnám práva v ČR.

3. Občanské pojetí národa a formování regionální a národní identity
Východiskem tohoto modulu je kritické zhodnocení nacionalistického pojetí národa, tak jak se formovalo v 19. století a vymezení kritérií občanského pojetí národa. Tato kritéria budou diskutována a upřesňována s učiteli. Z tohoto obecného vymezení národa lze formulovat identitu národní, popřípadě regionální.

4. Multikulturní výchova a fenomén migrace
Eticky a politicky exponovaná tematika soužití osob s odlišným kulturním zázemím se souvisejícím fenoménem migrace společně představují náročnou výzvu pro české základní vzdělávání. Je tedy zřejmé, že daná oblast, nacházející své pedagogické vyústění především v průřezovém tématu multikulturní výchovy, vyžaduje soustředěnou reflexi jak na straně reflexe teoretických předpokladů didaktického uchopení uvedené tematiky, tak na straně samotné pedagogické praxe.

5. Mezináboženský dialog a náboženský fundamentalismus
Modul zahrnuje téma důležitosti náboženství a mezináboženského dialogu, stojící na nepředpojatých znalostech obsahů víry jednotlivých náboženství. Dále do modulu patří problematika žákových prekoncepcí, které si o náboženstvích přináší do školy. Problém fundamentalismu je zde pojat jako neschopnost dialogu ve světonázorových otázkách.

6. Žáci ze sociokulturně odlišných prostředí – Inkluze a její specifikace v OV – Prevence rizikového chování v OV
Základním námětem okruhu je vztah inkluzivního vzdělávání ke vzdělávacím obsahům předmětu Výchova v občanství. Formování přijímajících postojů žáků a studentů k jedincům a skupinám s odlišnostmi je jedním z pilířů občanské výchovy i rozvoje hodnotového systému dětí a dospívajících. Hlavními řešenými tématy jsou a) specifika vzdělávání žáků ze sociokulturně odlišného prostředí, b) prevence rizikového chování žáků. Sdílení zkušeností pedagogů a podněty z praxe jsou v tomto okruhu doplňovány a upravovány z pozic psychologie a speciální pedagogiky.

7. Masová kultura, komunikace a mediální gramotnost
Nová média svým všeprostupujícím vlivem výrazně proměňují situaci člověka ve světě a podobách světa zásadně spolurozhodují. Jakým způsobem je třeba vychovávat a vzdělávat žáky základních škol, aby profesně a lidsky ustáli síly působící v mediálním prostředí. Lze smysluplně prohlubovat mediální gramotnost a komunikativní kompetence bez přímé vazby na etický rozměr lidské existence, tedy bez utváření odpovědného vztahu k celku světa?

8. Významné dny a výročí: Kulturní paměť a politika paměti
Základním tématem tohoto modulu je porozumění významu klíčových událostí, které jsou připomínány jako významné dny a výročí pro hlubší pochopení identity českého národa. Modelovým tématem může být spor o smysl českých dějin (Masaryk x Pekař). Téma kulturní a politické pamětí jako prostor občanské identifikace. Spolu s učiteli se mohou diskutovat některé konkrétní svátky, které mohou být různě interpretovány (Jan Hus, Cyril a Metoděj, sv. Václav, Velký pátek apod.)

9. Kulturní dědictví známé i neznámé, blízké i vzdálené
Hmotné i nehmotné, místní i světové kulturní dědictví, ať už nás obklopuje v podobě kulturní krajiny, historických sídel nebo archeologických památek, vzpomínek pamětníků, krajových receptur či tradovaných rčení, může být zdrojem jedinečných vzdělávacích příležitostí. Cílem setkání je diskutovat, jak prostřednictvím školní i mimoškolní výuky společně s žáky tyto příležitosti objevovat a zúročit v rámci jednotlivých předmětů i průřezových témat.

10. Krajina, příroda, člověk
Východiskem modulu je spolu s učiteli reflektivně vymezit environmentálně etický přístup (např. antropocentrismus, biocentrismus, zoocentrismus), který je jimi ve vztahu k této problematice preferován. Na tomto základě lze pak vybudovat metodické postupy, aktivity, které by mohly být učiteli používány a identifikovat další problémy spojené s realizací tohoto tématu.