Koncepce a pojetí pedagogických praxí v kontextu vzdělávání učitelů

 

Praxe, realizované na Pedagogické fakultě UK Praha mají důležité postavení v přípravě budoucích učitelů. V průběhu celého studia se úzce propojují s teoretickými disciplínami zvláště prostřednictvím kvalitní reflexe a sebereflexe rozmanitých praxí studenta. Pedagogická praxe jako součást kurikula pregraduálního vzdělávání je komplexní oblastí, která zahrnuje řešení řady otázek jak v rovině koncepční a metodické, tak i v rovině organizační; realizační stránka praxí pak přímo souvisí také s otázkami aktuální školské politiky a legislativy.

Koncepce pedagogické praxe na Pedagogické fakultě UK v Praze respektuje aktuální evropské a světové trendy přípravy učitelů v souladu s trendy profesionalizace učitelské profese, které kladou důraz na reflexivní pojetí – reflektivní model učitelského vzdělávání. Cílem pedagogické praxe je spojení teorie a praxe všech složek vysokoškolské přípravy a uvedení studenta do podmínek reálného školního prostředí, zároveň se klade důraz na teoreticky podloženou reflexi a systematickou facilitaci procesů zkušenostního učení. Dalším z významných aspektů koncepce pedagogických praxí je partnerská spolupráce mezi fakultou a reálným školním terénem.

Pedagogická praxe je významnou a integrující součástí pregraduální přípravy učitelů všech stupňů vzdělávání. Ucelený systém pedagogických praxí je nedílnou součástí vzájemně propojených součástí pedagogicko psychologické přípravy a didaktik odborných předmětů.

Klíčovými východisky současného pojetí praxí v rámci studia učitelství, jež se v posledních desetiletích celosvětově prosazují, jsou trendy profesionalizace učitelství, uplatnění konstruktivistické koncepce vzdělávání, reflektivní model vzdělávání budoucích učitelů, realistický přístup v učitelském vzdělávání, koncept na dokladech založeného učitelského vzdělávání a koncepce klinicky zaměřené přípravy budoucích učitelů.

Reflektivní model učitelského vzdělávání klade důraz na systematickou reflexi pedagogické činnosti jako klíčový aspekt profesního růstu jak u studentů, tak u učitelů v praxi. Východiskem je pojetí učitele jako reflektivního praktika, který systematicky přemýšlí o své činnosti, analyzuje a hodnotí ji ve vztahu k zamýšleným cílům a v komplexnějších souvislostech. Následně je ochoten a schopen modifikovat svoje přístupy k výuce, navrhovat alternativní řešení a celkově zkvalitňovat výuku. Tyto strategie změny a pojetí práce s žáky je schopen zdůvodnit, argumentovat a doložit.

Realistický přístup ve vzdělávání (Korthagen)usiluje o integraci teoretické a praktické složky v přípravě učitelů. Tento reflektivní realistický model považuje praxi studentů za „kliniku učení“ se být učitelem. Zde můžeme vidět analogii se vzděláváním lékařů. Každá fakulta má svoji kliniku, fakultní nemocnici, v níž probíhá intenzivní proces výuky. Jádrem je spojení teorie s praxí, lékař uvádí studenty do diagnostiky i léčebných postupů na základě zprostředkování teorie. Tedy tak jako se student medicíny učí umění léčit na klinice pod vedením lékaře s akcentem na systematické a neustálé spojení teorie a praxe, tak by se analogicky student učitelství měl učit vyučovat ve škole, získávat a rozvíjet klinické zkušenosti pod vedením zkušených učitelů.

Tato koncepce „klinické“ praxe v přípravě učitelů je založena na systematicky reflektované praxi, jež se realizuje na klinické škole v kontextu partnerství a spolupráce mezi školami a univerzitami, mezi studentem učitelství, zkušeným praktikem/ mentorem a VŠ učitelem/supervizorem .

Ověřování modelu klinické školy bylo předmětem projektu OPPA Koncepce a ověřování nového modelu klinické školy v procesu pregraduální přípravy studentů učitelství, jež byl realizován na půdě Pedagogické fakulty UK Praha ve spolupráci s několika „klinickými školami“ v roce 2015.

Blíže o projektu Klinická škola v elektronické publikaci Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů.