Ukončené projekty

 
Žádané školy: Podmínky volby základní školy ve venkovském prostoru

Registrační číslo: GA ČR 20-18545S

Řešitel: RNDr. Silvie Rita Kučerová, Ph.D.  (UJEP Ústí nad Labem)

Spoluřešitel: RNDr. Dominik Dvořák, Ph.D.

Rok zahájení a ukončení projektu: 1. 1. 2020 – 31. 12. 2022

Většina dosavadních výzkumů volby školy věnovala pozornost městským oblastem a specifika venkovských škol byla spíše přehlížena. Projekt se s využitím příkladu Česka zaměří na výzkum kvazi-tržního prostředí základních škol v „obyčejných venkovských oblastech. Budou identifikovány kategorie žádaných škol – jak s ohledem na charakteristiky jejich edukačního prostředí, tak na typologii obcí, v nichž se nacházejí – a v rámci diskurzu volby školy budou vysvětleny příčiny jejich žádanosti. Na úrovni celého Česka budou na základě administrativních a statistických dat identifikovány žádané školy a hledány potenciální vazby mezi kvantitativními proměnnými škol a jejich obcí. Následný kvalitativní výzkum vybraných případů škol a komunit povede na základě rozhovorů a ankety s aktéry na trhu ke kategorizaci žádanosti venkovských škol a odliší mezi žádaností způsobenou vnitřními charakteristikami škol a tou, která je podmíněna vnějším prostředím.

PRIMUS: Centrum tvorby didaktických testů a psychometrického modelování
Číslo projektu: HUM/11
Poskytovatel: Univerzita Karlova
Doba řešení: 2018 – 2020
Web projektu: www.pages.pedf.cuni.cz/cemp

Centrum tvorby didaktických testů a psychometrického modelování (Center for Educational Measurement and Psychometrics, CEMP) je jako projekt PRIMUS vedený pod Ústavem výzkumu a rozvoje ve vzdělávání a financovaný Univerzitou Karlovou a Pedagogickou Fakultou UK. Projekt pokrývá metodologii analýzy znalostních testů, od tradičních přístupů až ke složitějším latentním modelům. Jedním z hlavních témat výzkumu je analýza rozdílů mezi skupinami (danými např. pohlavím, krajem, typem studované školy, etnickou příslušností, rodným jazykem aj.) v odpovědích na položky znalostních testů a v dalším hodnocení ve vzdělávání.V rámci projektu jsou vyvíjeny nové psychometrické metody, jejichž vlastnosti jsou ověřovány simulačními studiemi. Nové i již existující metody jsou zpřístupňovány širší odborné veřejnosti pomocí volně šiřitelného softwaru. Metody jsou aplikovány na reálná data z maturity, přijímacích řízení aj. Analýzou reálných dat z testování studentů a dalším rozborem rozdílů mezi skupinami se projekt snaží přispět k efektivnějšímu vzdělávání.

Faktory ovlivňující kognitivní a nekognitivní výsledky žáků ve středním odborném vzdělávání. Úloha pocitu akademické marnosti a kultury školy
Číslo projektu: GA ČR 18-19056S
Poskytovatel: GA ČR
Hlavní řešitel: doc. RNDr. Jana Straková, Ph.D.

Abstrakt:
ČR rozděluje žáky středních škol do tří vzdělávacích proudů s velmi odlišným kurikulem. Vzdělávací proudy se značně liší složením žáků i jejich kognitivními a nekognitivními výstupy. Přestože hraje odborné vzdělávání v českém vzdělávacím systému velmi významnou úlohu, zcela chybějí výzkumné poznatky o faktorech ovlivňujících výsledky a postoje žáků navštěvujících tento vzdělávací segment. Hlavním cílem projektu je vztah mezi výsledky žáků a navštěvovaným vzdělávacím proudem vysvětlit školním kontextem, operacionalizovaným prostřednictvím akademického optimismu, a pocitem akademické marnosti. Kvantitativní analýzy dat založené na víceúrovňovém strukturním modelování budou doplněny longitudinálními kvalitativními případovými studiemi přechodu z povinného vzdělávání do různých proudů středního vzdělávání. V projektu budou kromě nově sbíraných dat také využita data získaná v rámci projektu GAČR P402/12/G130. Projekt umožní plné využití zdrojů shromážděných v rámci projektu P402/12/G130 a přinese unikátní poznatky o dopadu diferenciace na žáky v odborném vzdělávání.

Souvislosti mezi školním a stínovým vzděláváním
Číslo projektu: GA ČR 18-00939S
Poskytovatel: GA ČR

Abstrakt:
Stínové vzdělávání označuje různé formy placeného soukromého doučování ve školních předmětech a ve světě je tomuto fenoménu věnována stále větší výzkumná pozornost, neboť může mít v různých kontextech závažné implikace pro žáky, vzdělávací systém či spravedlivý přístup ke vzdělání. Podoby či míru využívání stínového vzdělávání přitom ovlivňuje množství faktorů souvisejících se žákem, rodinou, školou, vzdělávacím systémem či společenskými vlivy. V odborné literatuře dosud málo prozkoumané jsou faktory související se školou, tedy například (vnímanou) kvalitou školní výuky, mírou podpory poskytované neprospívajícím žákům, schopností školy rozvíjet nadané žáky apod. Předchozí výzkumy tohoto fenoménu v České republice rovněž prokázaly vysokou míru zapojení učitelů základních a středních škol při poskytování placeného doučování, což v některých situacích může přinášet různé etické problémy. Empirický výzkum se zaměří na roli školy a učitelů při vytváření (či naopak snižování) nabídky a poptávky po soukromém doučování ze strany žáků nižších sekundárních škol a její vztah k externím (komerčním) poskytovatelům těchto služeb.
Cílem projektu je popsat a kvantitativně ověřit souvislosti a vztahy mezi stínovým a školním vzděláváním (jeho kvalitou, postoji a jednáním učitelů apod.) a analyzovat faktory související s poskytováním soukromého doučování učiteli.

GA ČR – Centrum excelence, CLoSE (Czech Longitudinal Study in Education)
Číslo projektu: P402/12/G130
Poskytovatel: GA ČR
Doba řešení: 2012 – 2018
Hlavní řešitel: prof. PhDr. Eliška Walterová, CSc.
Řešitelé: dr. David Greger, dr. Jana Straková, dr. Martin Chvál, dr. Karel Starý, dr. Hana Voňková, dr. Dominik Dvořák, prof. Eliška Walterová, dr. Martina Kekule, dr. Vojtěch Žák, dr. Petr Soukup, Ing. Ivana Procházková
Instituce: Národohospodářský ústav AV ČR (hlavní řešitel projektu: prof. Jan Švejnar), Pedagogická fakulta univerzity Karlovy v Praze (dr. David Greger), Národní vzdělávací fond (doc. Jiří Večerník)

Anotace:
Projekt CLoSE je multidisciplinární výzkum zahrnující sběr dat, který prozkoumá proces formování dovedností a jejich roli na trhu práce v České republice. Tým experimentálních ekonomů a ekonomů trhu práce, sociologů a expertů na vzdělávání navrhne a realizuje výběrová šetření a další sběr experimentálních dat, které poskytnou dosud nedostupné informace o jedincích, rodinách a školách ve vztahu k formování dovedností, postojů a preferencí. S využitím těchto a dalších datových souborů realizujeme sérii studií ve čtyřech hlavních výzkumných oblastech: vztah mezi výsledky na trhu práce včetně příjmu a zaměstnanosti na straně jedné a dovednostmi na straně druhé; vznik preferencí souvisejících s formováním dovedností; rozdělení studentů mezi školami a dopady třídění žáků (vnější diferenciace) na jejich výsledky; rozložení efektivity škol a související metodologické otázky. Očekáváme, že projekt přinese mnoho poznatků relevantních pro českou vzdělávací politiku i objevné výzkumné poznatky publikované v prestižních časopisech.

UK UNCE: Centrum výzkumu základního vzdělávání
Číslo projektu: UNCE 204001/2012
Poskytovatel: Univerzita Karlova v Praze, UNCE (Univerzitní centra excelence)
Doba řešení: 2012 – 2017
Hlavní řešitel: prof. PhDr. Eliška Walterová, CSc.
Řešitelé: PhDr. D. Greger, Ph.D., RNDr. D. Dvořák, Ph.D., PhDr. Karel Starý, Ph.D., PhDr. M. Chvál, Ph.D., RNDr. J. Straková, Ph.D., PhDr. H. Voňková, Ph.D, PhDr. K. Černý, Ph.D., PaedDr. V. Ježková, Ph.D.
Instituce: ÚVRV PedF UK
Anotace:
Výzkum centra je zaměřen na utváření základů vzdělanosti v období povinné školní docházky. Výsledky mezinárodních i domácích výzkumů v posledním desetiletí vykazují setrvalé zhoršování výsledků českých žáků jak absolutně, tak i relativně, a to především v matematické a čtenářské gramotnosti. V rámci projektu Centra budeme sekundární analýzou mezinárodních i domácích výzkumů hledat kulturní a sociální faktory, zejména charakteristiky vzdělávacího systému, škol, učitelů a žáků, které vysvětlují zhoršující se výsledky žáků. Ve vlastních sběrech a analýzách dat se zaměříme především na otázky učení a vyučování českému jazyku a matematice, podmínky a předpoklady porozumění učivu žáky, rozvoj kognitivní a autoregulačně-motivační složky při osvojování znalostí v těchto dvou klíčových vzdělávacích oblastech. Základním přínosem projektu Centra je transdisciplinární přístup k chápání procesů učení a vyučování v prostředí české základní školy, který integruje poznatky z pedagogiky, psychologie a oborových didaktik. Výzkumná šetření staví na kombinaci kvantitativních i kvalitativních přístupů, včetně metod v českém společenskovědním výzkumu opomíjených (experiment).

Webová stránka: https://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/unce/

Proměny české školy: longitudinální studie změny instituce v podmínkách vzdělávací reformy
Číslo projektu: P407/12/2262
Poskytovatel: GA ČR
Doba řešení: 2012 – 2014
Hlavní řešitel: RNDr. Dominik Dvořák, Ph.D.
Řešitelé: prof. Eliška Walterová, PhDr. Karel Starý, Ph.D., doc. Petr Urbánek
Instituce: ÚVRV PedF UK
Anotace:
V roce 2007 vstoupila do českých základních škol ambiciózní reforma. Díky grantovému projektu Centra základního výzkumu školního vzdělávání jsme na počátku reformy provedli rozsáhlé kvalitativní sledování podoby vzdělávání v pěti českých základních školách. Od roku 2012 realizujeme s podporou GA ČR navazující šetření, které dosavadní zjištění doplní daty longitudinálního charakteru o dlouhodobých dopadech reformy na vyučování a učení. Jde opět o smíšené, převážně kvalitativní šetření prováděné v teoretickém rámci nového institucionalismu. Kromě věcných otázek projekt sleduje i metodologické cíle, mj. rozvoj technik vedení skupinového rozhovoru s mladšími žáky a analýz kurikula.
Nerovné podmínky škol – nerovné šance žáků

Číslo projektu: P407-11-1556

Poskytovatel: Grantová agentura České Republiky

Doba řešení: 2011 – 2014

Hlavní řešitel: PhDr. David Greger, PhD.

Spoluřešitelé: PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.; RNDr. Jana Straková, Ph.D., Doc. PaedDr. Petr Urbánek, Dr., Mgr. Markéta Holubová, Mgr. Kateřina Kubalová

Cíle projektu: Cílem výzkumu je zjistit jaká je míra nerovností podmínek vzdělávání v českých školách, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými školami a typy škol (základní škola, výběrová ZŠ, víceleté gymnázium) v kvalitě učitelů a ve školním klimatu, a jaký mají vliv tyto charakteristiky na výsledky žáků.

Anotace: Cílem projektu je popsat míru (ne)rovnosti podmínek vzdělávání a (ne)rovnosti výsledků žáků v českých školách, a to s důrazem na rozdíly mezi jednotlivými typy škol (ZŠ, ZŠ výběrová, VG) a s důrazem na školy, které navštěvují ve větší míře žáci z méně podnětného rodinného zázemí. V analýzách se zaměříme především na nerovnosti ve kvalitě učitelů a ve školním klimatu. Výzkum navazuje na dva předchozí výzkumy vnímání spravedlivosti ve škole žáky, které byly součástí mezinárodních šetření (International Equity in Education Surveys). V první fázi výzkumu doplníme zjištění z dotazníkových šetření o kvalitativní pohled na spravedlivost ve škole očima žáků a učitelů (hloubkové rozhovory a focus groups se žáky a učiteli). Ve druhém roce řešení zadáme v ZŠ zapojených do výzkumu PISA 2012 učitelské dotazníky, které se zaměří na zjišťování kvality učitelských sborů. S využitím dat o výsledcích žáků ve výzkumu PISA (testování žáků ve čtenářské gramotnosti, matematice a přírodovědné gramotnosti) pak budeme modelovat, jaký má kvalita učitelských sborů a školní klima vliv na výsledky žáků.

Impact of school inspections on teaching and learning

Číslo projektu: 511490-LLP1-2010-1-NL-KA1-KA1SCR

Poskytovatel: European Comission, Lifelong Learning Programme

Doba řešení: 2011 – 2013

Řešitel: PhDr. David Greger, PhD. (Hlavní řešitel týmu ČR)

Instituce zapojené do projektu:

Department of Educational Organisation and Management, University of Twente, Nizozemsko (koordinátor),

Centre for Evaluational  & Monitoring, University of Durham, Velká Británie

Department of Education, University of Gothenburg, Švédsko

School of Education Studies, Dublin City University, Irsko

Department of Education and Educational Psychology, Johannes Kepler University, Linz, Rakousko

Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická Fakulta UK, ČR

Harvard University, USA

internetová stránka projektu: http://schoolinspections.eu/

Anotace: 

Evaluation and accountability are key issues in ensuring quality provision for all (Eurydice, 2004). In Europe, the dominant arrangement for educational accountability is school inspections. Annually an average amount of 68.559.103 euros is spend on inspecting schools in every country in this project. Inspectorates of Education assess the quality of education and hold schools accountable for a broad range of goals related to student achievement, teaching, organization and leadership in schools.
Growing evidence indicates that school inspections can be a key feature of school improvement. More recent studies however also point to unintended consequences such as excessive bureaucracy and teaching to the test. Good measures and methods of school inspections are therefore crucial in promoting quality within schools.
In this proposal we aim to study how different types of school inspections in Europe promote high educational and student achievement in schools, answering the following research question:
What aspects of school inspections (standards and threshold, sanctions and rewards and, frequency of visits) contribute to effects (improvement of educational quality and student achievement) and unintended consequences (strategic behavior) in schools?
Different types of European school Inspectorates are included in our quasi-experimental comparative study, ranging from school Inspectorates using a low stakes professional development inspection approach, to test-based early warning inspections to control schools. The results of this project will include evidence of measures, instruments and working methods of school Inspectorates contributing to improvement of schools and student achievement. The instruments developed in this project will be available to other Inspectorates to improve the impact of their work. Close cooperation with the European organization of School Inspectorates (SICI) will promote the use of results and instruments to improve education across Europe.

Centrum základního výzkumu školního vzdělávání

Číslo projektu: LC06046

Poskytovatel: MŠMT ČR

Doba řešení: 2006 – 2011

Koordinátorka: Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc.

Řešitelé: PhDr. David Greger, Ph.D., PhDr. Karel Starý, Ph.D., RNDr. Dominik Dvořák, Mgr. Karel Černý, PaedDr. Věra Ježková, Ph.D.

Instituce: ÚVRV PedF UK a IVŠV PedF MU

Anotace: Předmětem teoretické reflexe a výzkumu budou struktura, cíle, obsahy a procesy školního vzdělávání v podmínkách současné společenské dynamiky. Výzkumná činnost bude probíhat v těchto vzájemně provázaných tematických liniích:

1. adaptace struktur školního vzdělávání společenským potřebám a požadavkům
2. cíle, obsahy a procesy školního vzdělávání a možnosti jejich inovačních proměn
3. škola jako učící se organizace, možnosti a překážky jejího rozvoje.

Výstupy vztahující se k první tematické linii se zaměří především na transformaci vzdělávací soustavy ve střední Evropě a dalších vybraných evropských zemích a na analýzu naplňování principu spravedlivosti ve vzdělávání. Ve druhé tematické linii bude vypracována analýza požadavků zainteresovaných sociálních skupin na školní vzdělávání a teoretický model tvorby kurikula všeobecného vzdělávání. Cílem této linie bude rovněž komplexní analýza procesů vyučování a učení. Třetí tematická linie se bude zabývat školou jako organizační jednotkou a metodou případových studií prozkoumá vnější a vnitřní faktory, které ovlivňují její reálnou podobu. Cílem bude identifikace typů činností v mikroprostředí školy, které podporují její rozvoj. Základní výzkum se zaměří především na školní vzdělávání na úrovni povinné školní docházky.

Rizika a příležitosti přechodu ze základní školy na střední školu

Číslo projektu: 406/06/1772

Doba řešení: 2006 – 2008

Řešitel: Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc.

Spoluřešitel: Mgr. David Greger, Ph.D., Prof. PhDr. Jiří Kotásek, CSc., Doc. PaedDr. Jaroslava Vašutová, CSc.

Anotace:Vzdělanostní nerovnosti pramení z rozdílů ve schopnostech a dosažených výsledcích žáků, ale také ze strukturálních bariér daných mírou otevřenosti školského systému. Záměrem výzkumného projektu je popsat proces výběru střední školy, který tyto faktory reflektuje a reaguje na ně, a roli jednotlivých aktérů v něm – tj. rodičů, žáků a učitelů. Cílem projektu je dále identifikovat vliv rodinného zázemí a sociálního původu na šance uspět v tranzici na učňovské, odborné a všeobecně-vzdělávací střední školy. Za tímto účelem má předkládaný projekt longitudinální charakter s využitím kvantitativních i kvalitativních metod sběru dat a jejich analýzy. Hlavním výstupem projektu bude empiricky podložená komplexní studie o přechodu ze ZŠ na SŠ, na jejímž základě bude zpracována monografická publikace dostupná širší zainteresované veřejnosti a doporučení pro vzdělávací politiku.

Rozvoj sítě inovujících škol v Praze (INOSKOP)

Číslo projektu: CZ.04.3.07/3.1.00.1/0222

Poskytovatel: EU v progarmu ESF JPD3, státní rozpočet ČR a hl. m. Praha

Doba řešení: 1. 5. 2006 – 30. 9. 2008

Řešitel: K. Starý za Pedf UK

Spoluřešitel: E. Walterová, J. Vašutová, P. Urbánek, J. Novotná, J. Bártová,

Instituce: Odbor školství MHMP

Anotace: Hlavním cílem projektu je ověřit model specifické formy dalšího vzdělávání učitelů, která je založena na vybudování sítě spolupracujících škol. Networking využívá možností, které poskytují informační a komunikační technologie, ale především staví na intenzivní interpersonální kooperaci. Projekt také podporuje a rozvíjí obousměrnou smysluplnou komunikaci mezi institucí připravující učitele a učiteli v činné službě. Ke klíčovým aktivitám patří diagnostika vzdělávacích potřeb, workshopy pro učitele a program pro uvádějící učitele.

Developing a sense of justice among disadvantaged students: the role of schools

Číslo projektu: n° 79/2005

Poskytovatel: European Commission, programme Socrates 6.1.2

Doba řešení: 10/2005-1/2008

Řešitel: Mgr. David Greger, Ph.D. – hlavní řešitel za ČR

Instituce: University of York – Velká Británie, Université de Bourgogne (IREDU) – Francie, Université La Sapienza de Rome – Itálie, Université de Mons-Hainaut – Belgie

Anotace: For many students, their experience of school is fundamental to their conception of wider society, their place as citizens and their sense of justice. This project looks at schools as organised societies and the part they play in creating a sense of justice among students, with a focus on disadvantaged students, including: those with learning difficulties, behavioural problems, those apparently less suited to an academic ‘trajectory’, recent immigrants, those learning through a second language, or from socio-economically deprived backgrounds. A comparative approach will be key here, because it will allow the consideration of the natural variation in school organisation as a potential determinant of any differences in the developing sense of justice among disadvantaged students. This will provide important indications for policy-makers and practitioners about the role of school organisation in creating equity.

EUROPEP - Comparaison des politiques d’éducation prioritaire en Europe. Evaluation, conditions de réussite.

Číslo projektu: 2006 – 2782 / 001 – 001

Poskytovatel: Evropská komise programme Socrates 6.1.2.

Doba řešení: 1.10.2006 – 1.10.2008

Řešitel: Mgr. David Greger, Ph.D. – hlavní řešitel za ČR

Spoluřešitel: doc. Eliška Walterová a z Katedry pedagogické a školní psychologie: prof. Stanislav Štech, Dr. Markéta Levínská, Mgr. et Mgr. Irena Smetáčková-Moravcová

Instituce: INRP (koordinátor), Université Paris 8, Institut de recherches et d’études sur le monde arabe et musulman- Francie; Pre-School Learning Alliance – Velká Británie; Université d’Athènes a Université de Patras – Řecko; Université de Mons-Hainaut a Katholieke Universiteit Leuven – Belgie; Escola superior de educaçao de Coimbra – Portugalsko; Örebro Universitet a Uppsala Universitet – Švédsko; Institul Intercultural Timisoara – Rumunsko

Zkvalitnění pedagogicko-psychologické přípravy budoucích učitelů

Číslo projektu: CZ.04.1.03/3.2.15.1/0061 

Poskytovatel: ESF – MŠMT OP RLZ 3.2 

Doba řešení: 2005-2007 

Řešitel: Doc. PaedDr. Jaroslava Vašutová, Ph.D.

Instituce: FP ZČU v Plzni, FP TU v Liberci, PF JU v Českých Budějovicích

Rozvoj národní vzdělanosti a profesionalizace učitelů v evropském kontextu

Číslo projektu: MSM 1141 00001

Poskytovatel: MŠMT ČR – výzkumný záměr

Doba řešení: 1999 – 2004

Řešitel: Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc.

Spoluřešitel: 30 pracovníků z ÚVRŠ, Kpg, KPPg, KFFV, KOV

Anotace: Vůdčí cíle výzkumného záměru:

  • Podat ucelenou vědeckou diagnózu stavu národní vzdělanosti a identifikovat podmínky a trendy jejího rozvoje v evropském kontextu vzhledem ke specifickým funkcím školy a roli učitelů
  • Vyvodit důsledky pro perspektivní model profesionalizace učitelů
  • Přispět k rozvoji metodologie pedagogiky jako vědní disciplíny objasňováním pojmů a ověřováním výzkumných nástrojů Výzkumné pole je vymezeno dvěma vzájemně propojenými okruhy:
    A. Úloha školy při utváření národní vzdělanosti s důrazem na její hodnoty a funkceB. Rozšíření klíčových kompetencí učitele v jeho přípravě a profesní drázeV okruhu A (škola) výzkum směřuje k deskriptivně analytickým studiím, v okruhu B k vývoji modelů a intervenčních strategií.
Percepce spravedlivosti vzdělávacího systému u žáků 8. ročníku povinné školní docházky a kritéria spravedlivosti jejich učitelů

Číslo projektu: B701030501

Poskytovatel: AV ČR

Doba řešení: 2005-2006

Řešitel: Mgr. David Greger, Ph.D.

Anotace: Česká republika patří v mezinárodním srovnání OECD (dle výzkumu PISA) mezi země s nejsilnější závislostí vzdělávacích výsledků žáků na sociálně-ekonomickém statusu jejich rodiny. Hlavní příčinou této závislosti je raná selekce žáků do výběrových škol, která přispívá k mezigenerační reprodukci vzdělanostních nerovností. Hlavním cílem projektu je zjistit, jak 14-letí žáci a jejich učitelé hodnotí spravedlivost vzdělávacího systému obecně i míru spravedlivosti v přístupu učitelů k různým skupinám žáků. K výzkumu bude použit „Evropský dotazník zjišťující postoje ke spravedlivosti ve školách“ pro žáky a pro jejich učitele. Výzkumný vzorek 1000 žáků a 300 učitelů a použití stejné metodologie umožňuje srovnání výsledků s šetřením provedeným v pěti členských státech EU (Belgie, Francie, Velká Británie, Španělsko, Itálie).

Nadnárodní trendy v kurikulu školního vzdělávání a jejich působení v národním vzdělávacím systému

Číslo projektu: 15-25137S
Poskytovatel:
Doba řešení: 2015-2017
Hlavní řešitel: RNDr. Dominik Dvořák, Ph.D.
Řešitelé:
Instituce: ÚVRV
Anotace:
V poslední době se ve světě projevuje nový zájem o problematiku kurikula. Objevují se nové typy dokumentů regulujících vzdělávání převážně na výstupu (obsahové a evaluační standardy). Především se však posouvají cíle vzdělávání od znalostí ke kompetencím či gramotnostem. Nově chápané cíle přesto potřebují řešit otázku výběru a strukturování vzdělávacích obsahů. Tyto trendy jsou známé, ale chybí jejich přesný popis a analýza. V rámci projektu budou shromážděny popisy významných kurikulárních inovací v systémech s rozličnou tradicí řízení vzdělávání a na základě nich zobecněny hlavní trendy. Shody a rozdíly českého Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s těmito trendy budou interpretovány s využitím adekvátního teoretického rámce (nový institucionalismus, teorie systémů). Kromě toho práce přinese i metodologický příspěvek v podobě rozvoje nástrojů analýzy kurikula a aplikační výstupy pro vzdělávací politiku.

Formativní hodnocení žáků prostřednictvím vzdělávacích cílů

Číslo projektu: 15-19158S
Poskytovatel:
Doba řešení: 2015-2017
Hlavní řešitel: PhDr. Karel Starý, Ph.D.
Řešitelé:
Instituce: ÚVRV
Anotace:

Formativní hodnocení žáků je považováno za přístup se značným potenciálem přispívat ke zkvalitňování školního vzdělávání. Ačkoli je koncept formativního hodnocení v odborném pedagogickém diskurzu široce akceptován a proniká i do přípravného vzdělávání učitelů, jeho výskyt v reálné školní výuce je malý. Příčinou může být i to, že dosud existuje jen omezené množství empirických výzkumů zabývajících se využíváním konkrétních metod formativního hodnocení ve vyučování. Předkládaný projekt se proto zaměřuje na jednu z oblastí formativního hodnocení, a to na využívání vzdělávacích cílů ve výuce. Soustředíme se na děti ve věku 10–13 let, neboť se jedná o uzlový bod jejich vzdělávací dráhy, a ze školního kurikula se zaměříme na společenskovědní učivo, kde vzdělávací cíle poskytují větší prostor pro individuální specifikaci než u předmětů s pevnější strukturou (např. matematika). Empirický výzkum přinese podrobnou deskripci práce se vzdělávacími cíli při výuce, od jejich výběru, formulování a sdělování učiteli, přes jejich pochopení a spoluvytváření žáky až k hodnocení jejich dosažení.