{"id":779,"date":"2015-10-25T14:11:26","date_gmt":"2015-10-25T13:11:26","guid":{"rendered":"http:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/?page_id=779"},"modified":"2023-06-20T11:36:22","modified_gmt":"2023-06-20T09:36:22","slug":"statni-zaverecna-zkouska","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/studium\/magisterske-studium\/statni-zaverecna-zkouska\/","title":{"rendered":"St\u00e1tn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 zkou\u0161ka"},"content":{"rendered":"<h2><span style=\"color: #000000\"><strong>St\u00e1tn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 zkou\u0161ka z hudebn\u00ed v\u00fdchovy v r\u00e1mci studia U\u010ditelstv\u00ed pro 1. stupe\u0148 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly<\/strong><\/span><\/h2>\n<p><strong><span style=\"color: #ff0000\">!!tzv. star\u00e1 akreditace!! <span style=\"color: #000000\">(zapo\u010dat\u00e9 studium do r. 2018)<\/span><br \/>\n<\/span><\/strong><\/p>\n<p>Obsah st\u00e1tn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 zkou\u0161ky:<br \/>\nSZZ m\u00e1 komplexn\u00ed charakter: zahrnuje uplatn\u011bn\u00ed poznatk\u016f a dovednost\u00ed ze v\u0161ech discipl\u00edn a vy\u00fas\u0165uje v jejich didaktickou interpretaci.<\/p>\n<p><strong><span style=\"color: #008000\">A) Pr\u00e1ce s p\u00edsn\u00ed<\/span><br \/>\n<\/strong>1. P\u0159ednes p\u00edsn\u011b (zp\u011bv, n\u00e1strojov\u00fd doprovod, transpozice).<br \/>\n2. Anal\u00fdza p\u00edsn\u011b (harmonie, form\u00e1ln\u00ed stavba).<br \/>\n3. Taktovac\u00ed problematika (n\u00e1stup, z\u00e1kladn\u00ed taktovac\u00ed sch\u00e9mata, u\u017eit\u00ed d\u011blen\u00e9ho \u010di slou\u010den\u00e9ho gesta, d\u00edl\u010d\u00ed z\u00e1v\u011bry, dynamika, z\u00e1v\u011br).<br \/>\n4. Rytmick\u00e1 problematika.<br \/>\n5. Intona\u010dn\u00ed probl\u00e9my v p\u00edsni.<br \/>\n6. P\u011bveck\u00e9 probl\u00e9my (fr\u00e1zov\u00e1n\u00ed, v\u00fdslovnost, vazba t\u00f3n\u016f apod.).<br \/>\n7. Metody n\u00e1cviku p\u00edsn\u011b v\u010detn\u011b p\u0159\u00edpravn\u00fdch cvi\u010den\u00ed.<br \/>\n8. Prost\u0159edky motivace a mo\u017enost v\u00fdchovn\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed p\u00edsn\u011b.<br \/>\n9. Mo\u017enost uplatn\u011bn\u00ed dvoj a v\u00edcehlas\u00e9ho zp\u011bvu.<br \/>\n10. Doprovod p\u00edsn\u011b na d\u011btsk\u00e9 hudebn\u00ed n\u00e1stroje.<br \/>\n11. Mo\u017enosti pohybov\u00e9ho projevu k p\u00edsni.<br \/>\n12. P\u00edse\u0148 jako inspira\u010dn\u00ed zdroj pro d\u011btskou hudebn\u00ed tvo\u0159ivost.<\/p>\n<p><strong>P\u00edsn\u011b:<br \/>\n<\/strong>A\u017e j\u00e1 pojedu p\u0159es ten les \u010c\u00ed to husi\u010dky<br \/>\n\u010cty\u0159i kon\u011b jdou<br \/>\nD\u00edv\u010da, d\u00edv\u010da, la\u0161tovi\u010dka Je\u0161t\u011b dnes<br \/>\nM\u011bla jsem holoubka<br \/>\nNa na\u0161em dvo\u0159e<br \/>\nOkolo Fr\u00fddku<br \/>\nOkolo T\u0159ebon\u011b<br \/>\n\u0160t\u011bdrej ve\u010der nastal<\/p>\n<p><strong><span style=\"color: #008000\">B) Pr\u00e1ce s poslechovou skladbou<\/span><\/strong><\/p>\n<ol>\n<li>Historicko genetick\u00e1 anal\u00fdza skladby (v \u0161ir\u0161\u00edm kontextu d\u011bjin hudby).<\/li>\n<li>Struktur\u00e1ln\u00ed a s\u00e9mantick\u00e1 anal\u00fdza (rozbor skladby z hlediska formy, harmonie, instrumentace a dal\u0161\u00edch vyjad\u0159ovac\u00edch prost\u0159edk\u016f ve vztahu k obsahu skladby; \u017e\u00e1nrov\u00e9, typov\u00e9 a druhov\u00e9 charakteristiky).<\/li>\n<li>Metodick\u00fd postup p\u0159i pr\u00e1ci s poslechovou skladbou.<\/li>\n<li>Poslech ve struktu\u0159e vyu\u010dovac\u00ed hodiny, sep\u011bt\u00ed poslechov\u00fdch \u010dinnost\u00ed s ostatn\u00edmi aktivitami (zp\u011bvem, pohybem, instrument\u00e1ln\u00ed hrou, tvo\u0159iv\u00fdmi projevy).<\/li>\n<\/ol>\n<p><strong>Poslechov\u00e9 skladby:<br \/>\n<\/strong>a) J. S. Bach: Rondo z Orchestr\u00e1ln\u00ed suity h moll<br \/>\nb) W. A. Mozart: Mal\u00e1 no\u010dn\u00ed hudba ( 1. v\u011bta)<br \/>\nc) Drobn\u00e1 romantick\u00e1 klav\u00edrn\u00ed \u010di houslov\u00e1 skladba (Schubert, Schumann, Chopin, \u010cajkovskij, Smetana aj.) dle vlastn\u00edho v\u00fdb\u011bru s vlastn\u00ed interpretac\u00ed<br \/>\nd) N. A. Rimskij &#8211; Korsakov: Let \u010dmel\u00e1ka<br \/>\ne) C. Saint-Sa\u00ebns: Karneval zv\u00ed\u0159at (Slon, Labu\u0165)<br \/>\nf) B. Smetana: Pochod komediant\u016f z opery Prodan\u00e1 nev\u011bsta<br \/>\ng) A. Dvo\u0159\u00e1k: Romantick\u00e9 kusy pro housle a klav\u00edr \u010d. 3 (a Drobnosti pro dvoje housle a violu, \u010d.3)<br \/>\nh) J. Suk: Sousedsk\u00e1<br \/>\ni) L. Jan\u00e1\u010dek: Pilky z La\u0161sk\u00fdch tanc\u016f<br \/>\nj) B. Martin\u016f: Otv\u00edr\u00e1n\u00ed stud\u00e1nek (\u010d\u00e1st kant\u00e1ty)<\/p>\n<p><strong>Roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed tematick\u00e9 okruhy k jednotliv\u00fdm poslechov\u00fdm skladb\u00e1m:<br \/>\n<\/strong>Ad a) Druhy a formy instrument\u00e1ln\u00ed hudby obdob\u00ed baroka. Charakteristick\u00e9 znaky barokn\u00ed hudby.<br \/>\nAd b) Typick\u00e9 formy instrument\u00e1ln\u00ed hudby obdob\u00ed klasicismu. Charakteristick\u00e9 znaky klasicistick\u00e9 hudby a jej\u00ed hlavn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9.<br \/>\nAd c) Stylov\u00e9 rysy romantick\u00e9 hudby. Typick\u00e9 formy ran\u00e9ho romantismu a jeho hlavn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9.<br \/>\nAd d) Programn\u00ed hudba, jej\u00ed typick\u00e9 formy a v\u00fdrazov\u00e9 prost\u0159edky p\u0159edev\u0161\u00edm v obdob\u00ed novoromantismu.<br \/>\nAd e) P\u0159ehled hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f symfonick\u00e9ho orchestru.<br \/>\nAd f) Vznik a v\u00fdvoj opery.<br \/>\nAd g) Orchestry a komorn\u00ed instrument\u00e1ln\u00ed soubory.<br \/>\nAd h) Hudba a tanec.<br \/>\nAd i) Folkl\u00f3rn\u00ed inspirace v \u010desk\u00e9 hudb\u011b.<br \/>\nAd j) S\u00f3lov\u00e9 p\u011bveck\u00e9 hlasy a p\u011bveck\u00e9 soubory.<\/p>\n<hr \/>\n<p><strong><span style=\"color: #ff0000\">!!tzv. nov\u00e1 akreditace!! <span style=\"color: #000000\">(od 2019)<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<p>Obsah st\u00e1tn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 zkou\u0161ky:<br \/>\nSZZ m\u00e1 komplexn\u00ed charakter: zahrnuje uplatn\u011bn\u00ed poznatk\u016f a dovednost\u00ed ze v\u0161ech discipl\u00edn a vy\u00fas\u0165uje v jejich didaktickou interpretaci.<\/p>\n<p><span style=\"color: #008000\"><strong>A) Pr\u00e1ce s p\u00edsn\u00ed<\/strong><\/span><strong><br \/>\n<\/strong> 1. P\u0159ednes p\u00edsn\u011b (zp\u011bv, n\u00e1strojov\u00fd doprovod, transpozice).<br \/>\n2. Anal\u00fdza p\u00edsn\u011b (harmonie, form\u00e1ln\u00ed stavba).<br \/>\n3. Taktovac\u00ed problematika (n\u00e1stup, z\u00e1kladn\u00ed taktovac\u00ed sch\u00e9mata, u\u017eit\u00ed d\u011blen\u00e9ho \u010di slou\u010den\u00e9ho<br \/>\ngesta, d\u00edl\u010d\u00ed z\u00e1v\u011bry, dynamika, z\u00e1v\u011br).<br \/>\n4. Rytmick\u00e1 problematika.<br \/>\n5. Intona\u010dn\u00ed probl\u00e9my v p\u00edsni.<br \/>\n6. P\u011bveck\u00e9 probl\u00e9my (fr\u00e1zov\u00e1n\u00ed, v\u00fdslovnost, vazba t\u00f3n\u016f apod.).<br \/>\n7. Metody n\u00e1cviku p\u00edsn\u011b v\u010detn\u011b p\u0159\u00edpravn\u00fdch cvi\u010den\u00ed.<br \/>\n8. Prost\u0159edky motivace a mo\u017enost v\u00fdchovn\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed p\u00edsn\u011b.<br \/>\n9. Mo\u017enost uplatn\u011bn\u00ed dvoj a v\u00edcehlas\u00e9ho zp\u011bvu.<br \/>\n10. Doprovod p\u00edsn\u011b na d\u011btsk\u00e9 hudebn\u00ed n\u00e1stroje.<br \/>\n11. Mo\u017enosti pohybov\u00e9ho projevu k p\u00edsni.<br \/>\n12. P\u00edse\u0148 jako inspira\u010dn\u00ed zdroj pro d\u011btskou hudebn\u00ed tvo\u0159ivost.<\/p>\n<p><strong>P\u00edsn\u011b:<br \/>\n<\/strong>A\u017e j\u00e1 pojedu p\u0159es ten les<br \/>\n\u010c\u00ed to husi\u010dky<br \/>\n\u010cty\u0159i kon\u011b jdou<br \/>\nD\u00edv\u010da, d\u00edv\u010da, la\u0161tovi\u010dka<br \/>\nJe\u0161t\u011b dnes<br \/>\nM\u011bla jsem holoubka<br \/>\nNa na\u0161em dvo\u0159e<br \/>\nOkolo Fr\u00fddku<br \/>\nOkolo T\u0159ebon\u011b<br \/>\n\u0160t\u011bdrej ve\u010der nastal<\/p>\n<p><span style=\"color: #008000\"><strong>B) Pr\u00e1ce s poslechovou skladbou<\/strong><\/span><strong><br \/>\n<\/strong> 1. Historicko genetick\u00e1 anal\u00fdza skladby (v \u0161ir\u0161\u00edm kontextu d\u011bjin hudby).<br \/>\n2. Struktur\u00e1ln\u00ed a s\u00e9mantick\u00e1 anal\u00fdza (rozbor skladby z hlediska formy, harmonie, instrumentace a dal\u0161\u00edch vyjad\u0159ovac\u00edch prost\u0159edk\u016f ve vztahu k obsahu skladby; \u017e\u00e1nrov\u00e9, typov\u00e9 a druhov\u00e9 charakteristiky).<br \/>\n3. Metodick\u00fd postup p\u0159i pr\u00e1ci s poslechovou skladbou.<br \/>\n4. Poslech ve struktu\u0159e vyu\u010dovac\u00ed hodiny, sep\u011bt\u00ed poslechov\u00fdch \u010dinnost\u00ed s ostatn\u00edmi aktivitami (zp\u011bvem, pohybem, instrument\u00e1ln\u00ed hrou, tvo\u0159iv\u00fdmi projevy).<\/p>\n<p><strong>Poslechov\u00e9 skladby:<br \/>\n<\/strong>a) J. S. Bach: Rondo z Orchestr\u00e1ln\u00ed suity h moll<br \/>\nb) W. A. Mozart: Mal\u00e1 no\u010dn\u00ed hudba ( 1. v\u011bta)<br \/>\nc) Drobn\u00e1 romantick\u00e1 klav\u00edrn\u00ed \u010di houslov\u00e1 skladba (Schubert, Schumann, Chopin, \u010cajkovskij, Smetana aj.) dle vlastn\u00edho v\u00fdb\u011bru s vlastn\u00ed interpretac\u00ed<br \/>\nd) N. A. Rimskij \u2013 Korsakov: Let \u010dmel\u00e1ka<br \/>\ne) B. Britten: Simple Symphony (Prost\u00e1 symfonie) \u2013 2. v\u011bta Playful Pizzicato (Hrav\u00e9 pizzicato)<br \/>\nf) B. Smetana: Pochod komediant\u016f z opery Prodan\u00e1 nev\u011bsta<br \/>\ng) C. Saint-Sa\u00ebns: Karneval zv\u00ed\u0159at (Slon, Labu\u0165)<br \/>\nh) J. Suk: Sousedsk\u00e1<br \/>\ni) L. Jan\u00e1\u010dek: Pilky z La\u0161sk\u00fdch tanc\u016f<br \/>\nj) B. Martin\u016f: Otv\u00edr\u00e1n\u00ed stud\u00e1nek (\u010d\u00e1st kant\u00e1ty)<\/p>\n<p><strong>Roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed tematick\u00e9 okruhy k jednotliv\u00fdm poslechov\u00fdm skladb\u00e1m:<br \/>\n<\/strong>Ad a) Druhy a formy instrument\u00e1ln\u00ed hudby obdob\u00ed baroka. Charakteristick\u00e9 znaky barokn\u00ed hudby.<br \/>\nAd b) Typick\u00e9 formy instrument\u00e1ln\u00ed hudby obdob\u00ed klasicismu. Charakteristick\u00e9 znaky klasicistick\u00e9 hudby a jej\u00ed hlavn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9.<br \/>\nAd c) Stylov\u00e9 rysy romantick\u00e9 hudby. Typick\u00e9 formy ran\u00e9ho romantismu a jeho hlavn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9.<br \/>\nAd d) Programn\u00ed hudba, jej\u00ed typick\u00e9 formy a v\u00fdrazov\u00e9 prost\u0159edky p\u0159edev\u0161\u00edm v obdob\u00ed novoromantismu.<br \/>\nAd e) Stylov\u00e1 rozmanitost hudby 20. stolet\u00ed<br \/>\nAd f) Vznik a v\u00fdvoj opery.<br \/>\nAd g) Orchestr a komorn\u00ed instrument\u00e1ln\u00ed soubory.<br \/>\nAd h) Hudba a tanec.<br \/>\nAd i) Folkl\u00f3rn\u00ed inspirace v \u010desk\u00e9 hudb\u011b.<br \/>\nAd j) S\u00f3lov\u00e9 p\u011bveck\u00e9 hlasy a p\u011bveck\u00e9 soubory.<\/p>\n<p><strong><span style=\"color: #008000\">C) Teoretick\u00e9 poznatky<\/span> (v souvislosti s\u00a0analyzovanou p\u00edsn\u00ed)<\/strong><\/p>\n<ul>\n<li>stavba durov\u00e9 stupnice<\/li>\n<li>kvintov\u00fd a kvartov\u00fd kruh durov\u00fdch stupnic<\/li>\n<li>T5 a jeho obraty<\/li>\n<li>stavba a druhy mollov\u00fdch stupnic<\/li>\n<li>kvintov\u00fd a kvartov\u00fd kruh mollov\u00fdch stupnic<\/li>\n<li>paraleln\u00ed a stejnojmenn\u00e9 stupnice<\/li>\n<li>z\u00e1kladn\u00ed a odvozen\u00e9 intervaly<\/li>\n<li>z\u00e1kladn\u00ed a vedlej\u0161\u00ed harmonick\u00e9 funkce<\/li>\n<li>mimoton\u00e1ln\u00ed dominanty<\/li>\n<li>rytmick\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti (ligatura, koruna, te\u010dka za notou, synkopa, p\u0159edtakt\u00ed, zm\u011bna metra)<\/li>\n<li>p\u0159ednesov\u00e1 ozna\u010den\u00ed tempa, dynamiky, v\u00fdrazu<\/li>\n<li>z\u00e1konitosti mal\u00fdch p\u00eds\u0148ov\u00fdch forem<\/li>\n<\/ul>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>St\u00e1tn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 zkou\u0161ka z hudebn\u00ed v\u00fdchovy v r\u00e1mci studia U\u010ditelstv\u00ed pro 1. stupe\u0148 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly !!tzv. star\u00e1 akreditace!! (zapo\u010dat\u00e9 studium do r. 2018) Obsah st\u00e1tn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 zkou\u0161ky: SZZ m\u00e1 komplexn\u00ed charakter: zahrnuje uplatn\u011bn\u00ed poznatk\u016f a dovednost\u00ed ze v\u0161ech discipl\u00edn a vy\u00fas\u0165uje v jejich didaktickou interpretaci. A) Pr\u00e1ce s p\u00edsn\u00ed 1. P\u0159ednes p\u00edsn\u011b (zp\u011bv, n\u00e1strojov\u00fd doprovod, [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":422,"featured_media":0,"parent":770,"menu_order":1,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-779","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/779","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/users\/422"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=779"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/779\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5442,"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/779\/revisions\/5442"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/770"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/khv\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=779"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}