Dne\u0161n\u00ed recenzovan\u00fd odborn\u00fd \u010dasopis V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova je nejstar\u0161\u00edm ti\u0161t\u011bn\u00fdm kontinu\u00e1ln\u011b vyd\u00e1van\u00fdm oborov\u00fdm periodikem. A\u010dkoliv dle uv\u00e1d\u011bn\u00fdch ro\u010dn\u00edk\u016f v\u00a0tir\u00e1\u017ei jednotliv\u00fdch \u010d\u00edsel se lze dobrat jednoduch\u00fdm v\u00fdpo\u010dtem k\u00a0faktu, \u017ee periodikum vych\u00e1z\u00ed od roku 1959, genetick\u00e9 souvislosti vzniku V\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy sahaj\u00ed a\u017e do obdob\u00ed p\u0159evratn\u00fdch zm\u011bn tehdej\u0161\u00edho kreslen\u00ed v\u00a0meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky.<\/p>\n
Aktu\u00e1ln\u00ed v\u00fdvojov\u00e9 tendence p\u0159edm\u011btu kreslen\u00ed od po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed u\u010ditel\u00e9 sledovali v\u00a0mno\u017estv\u00ed odborn\u00fdch periodik. Mezi nimi byly nejvlivn\u011bj\u0161\u00ed N\u00e1\u0161 sm\u011br (1910)<\/em>, V\u00fdtvarn\u00e9 snahy (1919),<\/em> \u010ceskoslovensk\u00fd kresl\u00ed\u0159 (1932)<\/em> a tak\u00e9 p\u016fvodn\u00ed periodick\u00fd form\u00e1t sborn\u00edku V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova (1935)<\/em>. \u010ctve\u0159ici \u010dasopis\u016f uvedenou v\u00a0chronologick\u00e9m po\u0159\u00e1dku lze bez n\u00e1roku na \u00faplnost doplnit o dal\u0161\u00ed oborov\u011b bl\u00edzk\u00e1 periodika jako nap\u0159\u00edklad Typografie, Grafick\u00fd obzor, V\u00fdtvarn\u00e1 pr\u00e1ce, Nov\u00e9 sm\u011bry, Kresl\u00edme, V\u00fdchova k\u00a0um\u011bn\u00ed, Cesta k\u00a0um\u011bn\u00ed <\/em>apod.<\/p>\n V\u00a0\u201eprehistorick\u00fdch\u201c souvislostech lze konstatovat, \u017ee prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk V\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy vych\u00e1z\u00ed ji\u017e roku 1935 jako evidovan\u00e9 samostatn\u00e9 periodikum. S\u00a0ur\u010ditost\u00ed v\u00edme, \u017ee v Praze dne 1. \u00fanora v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho roku n\u00e1kladem \u010ceskoslovensk\u00e9 grafick\u00e9 Unie a. s. vy\u0161lo prvn\u00ed \u010d\u00edslo periodika V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova s podtitulem: \u201esborn\u00edk pro u\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed, kreslen\u00ed a zrakovou v\u00fdchovu\u201c. Vymezen\u00ed dan\u00e9 podtitulem m\u016f\u017ee b\u00fdt z\u00a0dne\u0161n\u00edho pohledu pon\u011bkud zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed, nebo\u0165 samotn\u00e9 ozna\u010den\u00ed \u201esborn\u00edk\u201c pro\u0161lo jist\u00fdm v\u00fdznamov\u00fdm v\u00fdvojem a dnes ho nevn\u00edm\u00e1me jako ur\u010duj\u00edc\u00ed pro tiskoviny periodick\u00e9ho charakteru. \u00davaha o pojmov\u00e9 shod\u011b s obecn\u011b u\u017e\u00edvan\u00fdm ozna\u010den\u00edm u periodik – j\u00edm\u017e je \u010dasopis, se v\u0161ak nab\u00edz\u00ed, srovn\u00e1me-li vydavatelsk\u00e9 \u00fadaje uveden\u00e9 ve francouz\u0161tin\u011b na vnit\u0159n\u00ed zadn\u00ed ob\u00e1lce, kde je \u010desk\u00e9 slovo sborn\u00edk p\u0159elo\u017eeno francouzsk\u00fdm v\u00fdrazem revue. Z\u00a0hlediska form\u00e1ln\u00edho i obsahov\u00e9ho je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova z\u00a0roku 1935 je t\u00edm druhem tiskoviny, kterou dnes ozna\u010dujeme n\u00e1zvem \u010dasopis a lze ji pr\u00e1vem pova\u017eovat za jednozna\u010dn\u00e9ho p\u0159edch\u016fdce periodika stejn\u00e9ho n\u00e1zvu vyd\u00e1van\u00e9ho v\u00a0sou\u010dasnosti Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v\u00a0Praze.<\/p>\n Na prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk V\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy bez p\u0159eru\u0161en\u00e9 kontinuity nav\u00e1zalo dal\u0161\u00edch dev\u011bt ro\u010dn\u00edk\u016f se \u010dtvrtletn\u00ed periodicitou. Posledn\u00ed X. ro\u010dn\u00edk periodika vy\u0161el v\u00a0roce 1944. V\u00fdtvarnou v\u00fdchovu redigoval v\u00a0letech 1935\u20131942 Josef Vydra, kter\u00fd je rovn\u011b\u017e autorem \u00favodn\u00edku prvn\u00edho \u010d\u00edsla. Up\u0159en\u00ed pozornosti ke konci dvac\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed je podstatn\u00e9 pro n\u00e1zev budouc\u00edho periodika. V\u00a0roce 1927 se toti\u017e v\u00a0tisku prvn\u011b objevuje samostatn\u00e9 ozna\u010den\u00ed \u201eV\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova\u201c u n\u011bkolika str\u00e1nkov\u00e9 periodick\u00e9 p\u0159\u00edlohy IX. ro\u010dn\u00edku V\u00fdtvarn\u00fdch snah. P\u0159\u00edloha byla prim\u00e1rn\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed ka\u017ed\u00e9ho \u010d\u00edsla IX. ro\u010dn\u00edku m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku \u201eV\u00fdtvarn\u00e9 snahy\u201c, dala se v\u0161ak objednat i jako \u201ezvl\u00e1\u0161tn\u00ed list\u201c. Redakci tvo\u0159il Josef Vydra, Ladislav Sutnar a Karel Herain. Kdy\u017e se J. Vydra se v\u00a0roce 1935 st\u00e1v\u00e1 redaktorem a zakladatelem samostatn\u00e9ho periodika V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova, p\u0159eb\u00edr\u00e1 pro n\u011bj tedy ji\u017e odzkou\u0161en\u00e9 a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b v\u017eit\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed ze sv\u00e9ho p\u0159edchoz\u00edho p\u016fsoben\u00ed.<\/p>\n N\u00e1pl\u0148 \u010dasopisu V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova v\u00a0roce 1935 je zna\u010dn\u011b rozmanit\u00e1. Okruh spolupracovn\u00edk\u016f zahrnoval 26 autor\u016f, kte\u0159\u00ed sv\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm pokr\u00fdvali \u0161irok\u00e9 spektrum v\u00fdtvarn\u011b v\u00fdchovn\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed. Krom\u011b \u010dl\u00e1nk\u016f v\u011bnuj\u00edc\u00edch se specificky v\u00fdtvarn\u011b-didaktick\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m spojen\u00fdm se \u0161koln\u00ed v\u00fdukou, problematice u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed, architektury atd., je zaj\u00edmav\u00e1 oblast text\u016f orientovan\u00fdch na \u201ezrakovou v\u00fdchovu\u201c. Posledn\u00ed \u010d\u00edslo V\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy z\u00a0roku 1944 je mementem boje o nahrazen\u00ed \u0161koln\u00edho p\u0159edm\u011btu kreslen\u00ed p\u0159edm\u011btem v\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova. Vydrovou snahou tedy bylo zav\u00e9st koncep\u010dn\u011b nov\u011b pojat\u00fd \u0161koln\u00ed obor, kter\u00fd by nahradil z\u00a0jeho pohledu pro spole\u010densk\u00fd i osobnostn\u00ed p\u0159\u00ednos m\u00e9n\u011b hodnotn\u00fd p\u0159edm\u011bt kreslen\u00ed. K\u00a0po\u017eadovan\u00e9 vnit\u0159n\u00ed obsahov\u00e9 zm\u011bn\u011b, kter\u00e1 se form\u00e1ln\u011b projev\u00ed p\u0159ejmenov\u00e1n\u00edm p\u0159edm\u011btu kreslen\u00ed na v\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova doch\u00e1z\u00ed o mnoho let pozd\u011bji, konkr\u00e9tn\u011b v\u00a0roce 1960 \u2013 pr\u00e1v\u011b v\u00a0obdob\u00ed, kdy \u010dasopis V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova vstoupil do druh\u00e9 f\u00e1ze sv\u00e9 existence na poli v\u00fdtvarn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n D\u00edky systematick\u00e9mu tlaku v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed oboru byl (po ukon\u010den\u00ed existence prakticky v\u0161ech periodik p\u0159edchoz\u00edch obdob\u00ed) prosazen z\u00e1m\u011br zalo\u017eit \u010dasopis nov\u00fd. Ve \u0161koln\u00edm roce 1959\/60 bylo St\u00e1tn\u00edm pedagogick\u00fdm nakladatelstv\u00edm v Praze vyd\u00e1no prvn\u00ed \u010d\u00edslo \u010dasopisu Estetick\u00e1 v\u00fdchova se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odd\u011blenou \u010d\u00e1st\u00ed pro v\u00fdchovu v\u00fdtvarnou a hudebn\u00ed. Tak jako se m\u011bnily politick\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 podm\u00ednky, m\u011bnil se i n\u00e1zev vyd\u00e1van\u00e9ho \u010dasopisu. Estetickou v\u00fdchovou je periodikum naz\u00fdv\u00e1no do \u010dervna 1968, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u0159i roky (do \u0161koln\u00edho roku 1970\/71) vych\u00e1z\u00ed V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova \u201esamostatn\u011b\u201c a pot\u00e9, v\u00a0r\u00e1mci tzv. konsolidace politick\u00fdch a spole\u010densk\u00fdch pom\u011br\u016f, je vyd\u00e1v\u00e1na op\u011bt ve form\u00e1tu Estetick\u00e9 v\u00fdchovy se zm\u00edn\u011bn\u00fdmi sekcemi pro jednotliv\u00e9 obory. Situace p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 do roku 1991, kdy bylo St\u00e1tn\u00ed pedagogick\u00e9 nakladatelstv\u00ed privatizov\u00e1no a n\u00e1sledn\u011b v\u00a0podstat\u011b zru\u0161eno. \u010ctvrt\u00fdm \u010d\u00edslem Estetick\u00e9 v\u00fdchovy 31. ro\u010dn\u00edku 1990\/91 tak skon\u010dilo vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010dasopisu v\u00a0SPN a bylo nutn\u00e9 hledat nov\u00e9 cesty, jak zajistit vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed tradi\u010dn\u00ed publika\u010dn\u00ed a informa\u010dn\u00ed platformy oboru. O pr\u00e1zdnin\u00e1ch roku 1991 se poda\u0159ilo d\u00edky osobn\u00edmu nasazen\u00ed z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch vydat cyklostylovan\u00e9, doufejme posledn\u00ed, samizdatov\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed \u010dasopisu v\u00a0jeho historii. Od roku 1992 za\u010dala vych\u00e1zet nejprve Estetick\u00e1 v\u00fdchova a od roku 1993 op\u011btovn\u011b V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova p\u00e9\u010d\u00ed Pedagogick\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy v\u00a0Praze. I po \u010dtvrtstolet\u00ed tak \u010dasopis V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova nal\u00e9z\u00e1 institucion\u00e1ln\u00ed podporu mimo\u0159\u00e1dn\u011b v\u00fdznamn\u00e9 instituce, kter\u00e1 by minim\u00e1ln\u011b v\u00a0r\u00e1mci p\u0159\u00edpravy v\u00fdtvarn\u00fdch pedagog\u016f, neb\u00fdt \u010dasopisu V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova ve v\u0161ech jeho podob\u00e1ch, vypadala jist\u011b \u00fapln\u011b jinak.<\/p>\n V\u00edce o historii \u010dasopisu V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova naleznete v\u00a0textech vydan\u00fdch pr\u00e1v\u011b na str\u00e1nk\u00e1ch na\u0161eho periodika. Nap\u0159. v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch studi\u00edch:<\/p>\n FILIP, Michal; J\u00c1NSK\u00c1, Lenka; POSP\u00cd\u0160IL, Ale\u0161. K prehistorii periodika V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku. In V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova.<\/em> Praha: PedF UK, 2014, \u010d.\u00a03, s.\u00a019-25. ISSN 1210-3691.<\/p>\n \u0160AM\u0160ULA, Pavel. Dvacet let \u010dasopisu V\u00fdtvarn\u00e1 (Estetick\u00e1) v\u00fdchova na pedagogick\u00e9 fakult\u011b UK v\u00a0Praze. In V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova 1\/2013<\/em>. Praha: PedF UK, 2013, \u010d. 1, s. 1-4. ISSN 1210-3691.<\/p>\n Prom\u011bny vizu\u00e1ln\u00ed podoby ob\u00e1lky V\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy pak m\u016f\u017eete zhl\u00e9dnout v n\u00e1hledech poster\u016f Mgr. V\u011bry \u0160im\u00e1nkov\u00e9, kter\u00e9 z\u00e1rove\u0148 d\u011bkujeme za svolen\u00ed k jejich uve\u0159ejn\u011bn\u00ed. Postery byly d\u00edl\u010d\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed kvalifika\u010dn\u00ed pr\u00e1ce obh\u00e1jen\u00e9 na KVV PF JU v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch.<\/p>\n Poster 1 V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova 1927-1967<\/a><\/p>\n Poster 2 V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova 1968-1991<\/a><\/p>\n Poster 3 V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova 1992-2014<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Dne\u0161n\u00ed recenzovan\u00fd odborn\u00fd \u010dasopis V\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova je nejstar\u0161\u00edm ti\u0161t\u011bn\u00fdm kontinu\u00e1ln\u011b vyd\u00e1van\u00fdm oborov\u00fdm periodikem. A\u010dkoliv dle uv\u00e1d\u011bn\u00fdch ro\u010dn\u00edk\u016f v\u00a0tir\u00e1\u017ei jednotliv\u00fdch \u010d\u00edsel se lze dobrat jednoduch\u00fdm v\u00fdpo\u010dtem k\u00a0faktu, \u017ee periodikum vych\u00e1z\u00ed od roku 1959, genetick\u00e9 souvislosti vzniku V\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy sahaj\u00ed a\u017e do Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek Historie \u010dasopisu<\/span>