(CZ) Edukace založena na důkazech: inspirace pro pedagogický výzkum i školní praxi
(EN) Evidence-based Education: Inspiration for Educational Research and School Practice

Přehledová studie vychází z úvahy, že každý pedagogický postup má své rozmezí použitelnosti, v němž dobře funguje; má podmínky, za nichž se s ním může pracovat a může být účinný, má své specifické adresáty, jimž je určen. O možnostech a mezích jednotlivých postupů i celých pedagogických koncepcí by pedagogika jako věda a učitelé ve školní praxi měli vědět mnohem více, než je tomu doposud. Uživatelé by měli mít k dispozici přehledy, které shrnují výsledky pedagogických výzkumů o exaktním ověřování různých postupů. Tomuto směru bádání se říká edukace založená na důkazech. Přehledová studie přibližuje zrod, fungování a limity edukace založené na důkazech. Je členěna do šesti částí. V první části se připomínají rozdílné typy výzkumů (základní, aplikovaný, vývoj). Druhá část přibližuje diskusi britských a amerických odborníků o mezeře mezi pedagogickým výzkumem a pedagogickou praxí. Třetí část ukazuje, jak k řešení obdobného problému přistoupila medicína a čím se zabývá směr, který se označuje jako „medicína založená na důkazech“ (evidence-based medicine). Čtvrtá část studie přibližuje analogické snahy v pedagogice a rozebírá různé aspekty pojmu „edukace založená na důkazech“ (evidence-based education). Pátá část na konkrétních příkladech ilustruje, jak ve vyspělých zemích funguje „edukace založená na důkazech“. Všímá si zejména čtyř aktivit: shromažďování, zpracovávání a uchovávání existujících důkazů pro zájemce; systematického zprostředkovávání existujících důkazů zájemcům; využívání už existujících důkazů v praxi; kultivování odborné komunity. Šestá část přehledové studie shrnuje aktuální i potenciální rizika přístupu označovaného jako „edukace založená na důkazech“.

This survey study is based on the assumption that each educational method has its precise functional range and is subject to particular working conditions influencing its effectiveness. It also has its specific target persons. Both educational science and teachers in their school practice should be informed in more detail about the potential and limitations of educational methods, educational approaches and educational conceptions, as the amount of relevant information they have at the moment is insufficient. These users should have educational research result summaries containing detailed assessment of the individual procedures at their disposal. This particular field of research is called evidence-based education.
The survey study describes the evolution, functioning and limitations of evidence-based education and is divided into six parts. The first part gives a basic overview of different research types (basic research, applied research and development). The secondpart focuses on the discussion between British and American academics about the gap between educational research and educational practice. The third part shows how medical science approaches a similar problem and what the branch of science called evidence-based medicine is concerned with. The fourth part of the study focuses on activities of the same kind in educational science and describes various aspects of evidence-based education. The fifth part offers concrete examples of evidence-based education used in practice in developed countries. It mainly concentrates on these four activities: collection, processing and preservation of existing evidence for users, systematic dissemination of existing evidence to those concerned, the application of already existing evidence to practice and cultivation of professionals. The sixth part of the study sums up current and potential risks of evidence-based education.