Edukace založena na důkazech: inspirace pro pedagogický výzkum i školní praxi

Přehledová studie vychází z úvahy, že každý pedagogický postup má své rozmezí použitelnosti, v němž dobře funguje; má podmínky, za nichž se s ním může pracovat a může být účinný, má své specifické adresáty, jimž je určen. O možnostech a mezích jednotlivých postupů i celých pedagogických koncepcí by pedagogika jako věda a učitelé ve školní praxi měli vědět mnohem více, než je tomu doposud. Uživatelé by měli mít k dispozici přehledy, které shrnují výsledky pedagogických výzkumů o exaktním ověřování různých postupů. Tomuto směru bádání se říká edukace založená na důkazech. Přehledová studie přibližuje zrod, fungování a limity edukace založené na důkazech. Je členěna do šesti částí. V první části se připomínají rozdílné typy výzkumů (základní, aplikovaný, vývoj). Druhá část přibližuje diskusi britských a amerických odborníků o mezeře mezi pedagogickým výzkumem a pedagogickou praxí. Třetí část ukazuje, jak k řešení obdobného problému přistoupila medicína a čím se zabývá směr, který se označuje jako „medicína založená na důkazech“ (evidence-based medicine). Čtvrtá část studie přibližuje analogické snahy v pedagogice a rozebírá různé aspekty pojmu „edukace založená na důkazech“ (evidence-based education). Pátá část na konkrétních příkladech ilustruje, jak ve vyspělých zemích funguje „edukace založená na důkazech“. Všímá si zejména čtyř aktivit: shromažďování, zpracovávání a uchovávání existujících důkazů pro zájemce; systematického zprostředkovávání existujících důkazů zájemcům; využívání už existujících důkazů v praxi; kultivování odborné komunity. Šestá část přehledové studie shrnuje aktuální i potenciální rizika přístupu označovaného jako „edukace založená na důkazech“.