(CZ) Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací
(EN) The Selective Direction of Attention in Students of Teaching and the Nature of Their Interpretations

Profesní vidění je důležitým spojníkem mezi profesním věděním a profesním jednáním. Článek představuje výsledky výzkumu profesního vidění studentů učitelství jednak pro 2. a 3. stupeň a jednak pro 1. stupeň ZŠ, a to na počátku studia obecné didaktiky i didaktik oborových. Pomocí analýzy písemných reflexí (n = 211) na videu zhlédnuté vyučovací hodiny zkoumá výběrové zaměření pozornosti a to, do jaké míry a jak studenti zaznamenané jevy popisují, hodnotí a interpretují. Významové jednotky byly kódovány kategoriálním systémem podle Sherinové a van Esové (2009) a modifikovaným systémem podle Stockerové (2008). Výroky kódované jako teoretizace, predikce a alterace byly analyzovány kvalitativně s cílem postihnout jejich povahu. V oblasti výběrového zaměření pozornosti výzkum potvrdil některé výsledky získané u studentů učitelství matematiky v předchozích výzkumech, poukázal však i na rozdíly. Studenti učitelství 1. stupně si více všímají žáka, zatímco výroky studentů učitelství 2. a 3. stupně jsou zaměřeny stejnou měrou na učitele i žáka. Studenti obou skupin komentují spíše obecné pedagogické jevy na úkor oborových a oborově didaktických, velmi málo interpretují (studenti učitelství 1. stupně ještě méně než studenti druhé skupiny) a jejich poznámky mají spíše obecný charakter. V jejich komentářích je patrný důraz na žákův aktivní přístup k učení. Zjištěné výsledky mohou přispět k inovacím obsahu didaktických disciplín v učitelské přípravě a k rozvoji spolupráce mezi didaktiky.

Professional vision is an important link between professional knowledge and professional behaviour. This article presents the results of a study of the professional vision of students of teaching, some of them training for the second and third stage of Basic School and some for the first stage of Basic School (Primary School), and all just starting courses on general didactics and subject didactics. Analysing written responses (n = 211) to a video of a lesson, the researchers investigated the selective direction of attention and the extent to which and how students describe, rate and interpret the phenomena recorded in the video. The semantic units were coded using the Sharin and van Es category system (2009) and a modified version of the Stocker system (2008). Statements coded as theorisation, prediction and alteration were analysed qualitatively with the aim of identifying their nature. In the field of selective direction of attention the study confirmed some of the results obtained in students of maths teaching in preceding studies, but there were also differences. The students of 1st stage teaching devoted more attention to the pupil, while the comments of the students of 2nd and 3rd stage teaching were directed to pupil and teacher in equal measure. The students in both groups tended to comment more on general educational matters at the expense of subject issues and subject didactics and did very little in the way of interpretation (students of 1st stage teaching even less than students in the second group) and their comments were very general. In their commentaries we can see an emphasis on the pupil’s active approach to learning. The results of the study could contribute to innovation of the content of didactic disciplines in teaching training and the development of collaboration between specialists in different subject didactics.

Blomberg, G., Stürmer, K., & Seidel, T. (2011). How pre-service teachers observe teaching on video: Effects of viewers and teaching subjects and the subject of the video. Teaching and Teacher Education, 27(7), 1131–1140.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2011.04.008

Grossman, P. L., & Stodolsky, S. S. (1995). Content as context: The role of school subjects in secondary school teaching. Educational Researcher, 24(8), 5–11.
https://doi.org/10.3102/0013189X024008005

Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K., & Janík, M. (2016). Profesní vidění učitelů a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8305-2016

Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Kostková, K., Janík, M., & Hublová, G. (2014). Profesní vidění u učitelů: pokus o zmapování výzkumného pole. Pedagogika, 64(2), 151–176.

Kučera, M., et al. (1994). Pedagogická fakulta očima studentů. Výzkumná zpráva. Praha: SVI PedF UK.

Minaříková, E. (2014). Profesní vidění studentů učitelství anglického jazyka: jak vidí studenti výukové situace zachycené na videu? Pedagogická orientace, 24(5), 753–777.

Minaříková, E., & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204.
https://doi.org/10.5817/PedOr2012-2-181

Minaříková, E., Píšová, M., Janík, T., & Uličná, K. (2015). Video clubs: EFL teachers' selective attention before and after. Orbis Scholae, 9(2), 55–75.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.80

Mitchell, R. N., & Marin, K. A. (2015). Examining the use of a structured analysis framework to support prospective teacher noticing. Journal of Mathematics Teacher Education, 18(6), 551–575.
https://doi.org/10.1007/s10857-014-9294-3

Santagata, R., & Guarino, J. (2011). Using video to teach future teachers to learn from teaching. ZDM, 43(1), 133–145.
https://doi.org/10.1007/s11858-010-0292-3

Santagata, R., Zannoni, C., & Stigler, J. W. (2007). The role of lesson analysis in pre-service teacher education: an empirical investigation of teacher learning from a virtual video-based field experience. Journal of Mathematics Teacher Education, 10(2), 123–140.
https://doi.org/10.1007/s10857-007-9029-9

Sherin, M., & van Es, E. (2009). Effects of video club participation on teachers' professional vision. Journal of Teacher Education, 60(1), 20–37.
https://doi.org/10.1177/0022487108328155

Simpson, A., Vondrová, N., & Žalská, J. (2017). Sources of shifts in pre-service teachers' patterns of attention: the roles of teaching experience and of observational experience. Journal of Mathematics Teacher Education.
https://doi.org/10.1007/s10857-017-9370-6

Sonmez, D., & Hakverdi-Can, M. (2012). Videos as an instructional tool in pre-service science teacher education. Egitim Arastirmalari-Eurasian Journal of Educational Research, 12(46), 141–158.

Steffensky, M., Gold, B., Holdynski, M., & Möller, K. (2015). Professional vision of class-room management and learning support in science classrooms: Does professional vision differ across general and content-specific classroom interactions? International Journal of Science and Mathematics Education, 13(2), 351–368.
https://doi.org/10.1007/s10763-014-9607-0

Stehlíková, N. (2010). Interpretace některých didakticko-matematických jevů u studentů učitelství a učitelů matematiky. Pedagogika, 60(3–4), 303–313.

Stockero, S. L. (2008). Using a video-based curriculum to develop a reflective stance in prospective mathematics teachers. Journal of Mathematics Teacher Education, 11(5), 373–394.
https://doi.org/10.1007/s10857-008-9079-7

Stockero, S. L., Rupnow, R. L., & Pascoe, A. E. (2017). Learning to notice important student mathematical thinking in complex classroom interactions. Teaching and Teacher Education, 63, 384–395.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2017.01.006

Stürmer, K., Könings, K. D., & Seidel, T. (2015). Factors within university-based teacher education relating to preservice teachers' professional vision. Vocations and Learning, 8(1), 35–54.
https://doi.org/10.1007/s12186-014-9122-z

Stürmer, K., Seidel, T., & Holzberger, D. (2016). Intra-individual differences in developing professional vision: preservice teachers' changes in the course of an innovative teacher education program. Instructional Science, 44(3), 293–309.
https://doi.org/10.1007/s11251-016-9373-1

Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.

Strauss, A. L., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Sdružení Podané ruce.

Svatoš, T. (2013). A student teacher on the pathway to teaching profession: Reviewing research and proposing a model. Pedagogická orientace, 23(6), 786–809.
https://doi.org/10.5817/PedOr2013-6-786

Syslová, Z. (2016). Rozvoj profesního vidění studentů oboru Učitelství pro mateřské školy. Pedagogika, 66(4), 462–476.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.319

Švaříček, R., & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. Praha: Portál.

Uličná, K. (2017). To see or not to see: Profesní vidění budoucích učitelů anglického jazyka a budoucích učitelů pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk. Pedagogická orientace, 27(1), 81–103.
https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-81

Urbánek, P. (2011). Učitelské sbory základních škol: dvě odlišné profesní subkultury? In Walterová, E., et al. Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 269–294). Praha: Karolinum.

van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2006). How different video club designs support teachers in "learning to notice". Journal of Computing in Teacher Education, 22(4), 125–135.

Vondrová, N., & Žalská, J. (2015). Ability to notice mathematics specific phenomena: What exactly do student teachers attend to? Orbis scholae, 9(2), 77−101.