(CZ) Odpor učitelů vůči změnám ve škole a ve školství
(EN) Resistance of Teachers to Changes in Schools and School System

Přehledová studie konstatuje, že zavádění změn ve školství (od velkých koncep-
čních reforem až po změny na úrovni konkrétní školy) se u části učitelů zpravidla setkává s výhradami. Studie akcentuje psychologický pohled na odpor učitelů ke změnám ve škole a ve školství. Je strukturována do pěti částí. První část přibližuje různá chápání pojmu změna ve školském kontextu. Druhá část studie charakterizuje obtíže, které jsou spojeny s definováním a interpretováním pojmu odpor učitelů vůči změně. Upozorňuje, že kritické postoje učitelů vůči změnám nelze ztotožňovat s úplnou negací změny. Nejen, že postoje a jednání učitelů bývají spíše ambivalentní a mění se v čase, ale mívají i pozitivní funkci: udržují stabilitu systému, brání povrchním, nedomyšleným změnám a nekriticky přijímaným inovacím. Pokud jim vedení naslouchá, mohou iniciovat debatu, která půjde do hloubky a může přinést podněty na vylepšení původní podoby změny. Seriózně koncipovaný odpor vůči změně může změnit změnu k lepšímu. Třetí část studie shrnuje současné poznatky o faktorech, které změny ve školství podporují a o faktorech, které změnám brání. Čtvrtá část se soustřeďuje na metody, jimiž lze míru odporu učitelů ke změně diagnostikovat. Prezentuje základní údaje o používaných dotaznících, o kvalitativních přístupech a o smíšených výzkumech. Závěrečná část se zamýšlí nad tím, čím se odpor učitelů vůči změnám ve škole a ve školství pravděpodobně liší od odporu pracovníků v jiných institucích a v jiných resortech. Připomíná, že existují rozdíly v podobě a fungování školství i mezi zeměmi s obdobnými sociokulturními podmínkami.

This review study notes that the implementation of changes in education (from major reforms to changes at the level of a particular school) usually results in objections of part of teachers. The study stresses psychological view on resistance of teachers to changes in schools and school system. The study is structured into five parts. The first part of the study approaches the different concepts of “change” in the school context. The second part describes the difficulties associated with defining the term “resistance to change”. It points out that the critical attitudes of teachers to change do not fully overlap with total negation of change. Not only teachers’ attitudes and behaviour are rather ambivalent and tend to change over time but they may also have a positive function: they maintain the stability of the system; prevent superficial, ill-conceived changes and uncritically accepted innovations. If management listens to teachers’ opinions, they can initiate a thorough debate and can provide stimuli to improve the original form of change. Seriously conceived resistance to change can change the change for the better. The third part gives an overview of factors that contribute to the promotion or resistance of teachers to change. The fourth part focuses on methods used to assessment the resistance to change and presents basic information about questionnaires, qualitative and mixed methods used for this purpose. The final part reflects on the probable differences between resistance of teachers to changes in schools and school system and resistance of employees in other institutions and sections. It suggests that there are differences of school system and its function even between countries with similar socio-cultural conditions.

Alharbi, T. S., Ekman, L., Olsson, L. E., et al. (2012). Organizational culture and the implementation of person centered care: Results from a change process in Swedish hospital care. Health Policy, 108(2/3), 294–301.
https://doi.org/10.1016/j.healthpol.2012.09.003
PMid:23069131

Audit vzdělávacího systému v ČR: rizika a příležitosti (2017). Dostupné z http://www.eduin.cz.

Baum, H. S. (2002). Why school systems resist reform: A psychoanalytic perspective. Human Relations, 55(2), 173−198.
https://doi.org/10.1177/0018726702055002182

Bauer, M. (1993). Resistance to change: A functional analysis of response to technical change in Swiss Bank. London: University of London.

Beran, J., Mareš, J. ml., & Ježek, S. (2007). Rezervované postoje učitelů k dalšímu vzděláváni jako jeden z rizikových faktorů kurikulární reformy. Orbis scholae, 2(1), 111–130.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.156

Berkovich, I. (2011). No we won't! Teachers' resistance to educational reform. Journal of Educational Administration, 49(5), 563−578.
https://doi.org/10.1108/09578231111159548

Bernerth, J., Walker, H., & Harris, S. (2011). Change fatigue: Development and initial validation of a new measure. Work Stress, 25(4), 321−337.
https://doi.org/10.1080/02678373.2011.634280

Bolognese, A. F. (2002). Employee resistance to organizational change. Dostupné z www.newfoundations.com

Bouckenooghe, D., Devos, G., & Van Den Broeck, H. (2009). Organizational change questionnaire – climate of change, processes, and readiness: Development of a new instrument. Journal of Psychology, 143(6), 559–599.
https://doi.org/10.1080/00223980903218216
PMid:19957876

Bowers, B. (2011). Managing change by empowering staff. Nursing Times, 107(32/33), 19−21.
PMid:21910310

Brand, C. F., & Johnson, K. P. (2001). Forces for change: School in the new century. Contemporary Education, 72(1), 32−39.

Büyüköztürk, S., Uslu, Ö., & Altun, S. A, (2017). Adaptation of Change Tendencies Scale for teachers. Kastamonu Education Journal, 25(3), 1071−1082.

Clark, C. S. (2013). Resistance to change in the nursing profession: creative transdisciplinary solutions. Creative Nursing, 19(2), 70−76.
https://doi.org/10.1891/1078-4535.19.2.70

Coch, L., & French, J. R. Jr. (1948). Overcoming resistance to change. Human Relations, 1(4), 512–532.
https://doi.org/10.1177/001872674800100408

Deneen, C., & Boud, D. (2014). Patterns of resistance in managing assessment change. Assessment & Evaluation in Higher Education, 39(5), 577–591.
https://doi.org/10.1080/02602938.2013.859654

Di Fabio, A., & Gori, A. (2016). Developing a new instrument for assessing acceptance of change. Frontiers in Psychology, 7(802), 1−10.
https://doi.org/10.3389/fpsyg.2016.00802

Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., et al. (2010). Česká základní škola. Vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.

Fife, J. D. (1982). Foreword. In R. C. Nordvall, The process of change in higher education institutions. Washington: American Association for Higher Education, Research Report No. 7, 1−58. Dostupné z https://files.eric.ed.gov
https://doi.org/10.1002/aehe.3640110902
https://doi.org/10.1002/aehe.3640110502
https://doi.org/10.1002/aehe.3640110702
https://doi.org/10.1002/aehe.3640110203
https://doi.org/10.1002/aehe.3640111002
https://doi.org/10.1002/aehe.3640110402
https://doi.org/10.1002/aehe.3640110102
https://doi.org/10.1002/aehe.3640110602

Ford, J. D., & Ford, L. W. (2010). Stop blaming resistance to change and start using it. Organizational Dynamics, 39(1), 24−36.
https://doi.org/10.1016/j.orgdyn.2009.10.002

Furmaníková, L., Havrdová, Z., Tollarová, B., et al. (2013). K fenoménu vůdcovství: Kým a jak je iniciován a veden proces transformace pobytových sociálních služeb? Sociální práce, 13(1), 49−60.

Garcia-Huidobro, J. C., Nannemann, A., Bacon, C. K., et al. (2017). Evolution in educational change: A literature review of the historical core of the Journal of Educational Change. Journal of Educational Change, 18, 263–293.
https://doi.org/10.1007/s10833-017-9298-8

Gitlin, A., Margonis, F. (1995). The political aspect of reform: Teacher resistance as good sense. American Journal of Education, 103, 377−405.
https://doi.org/10.1086/444108

Gonsiewski, M.A. (2014). Resistance to change: teacher variables that may influence acceptance of curriculum-based measurement (Doctoral dissertation). Boone: Appalachian State University.

Hambrick, D. C., & Cannella, A. A. (1989). Strategy implementation as substance and selling. Academy of Management Executive, 3(4), 278−285.
https://doi.org/10.5465/AME.1989.4277401

Hargeaves, A. (1998). The emotional practice of teaching. Teaching and Teacher Education, 14(8), 835−854.
https://doi.org/10.1016/S0742-051X(98)00025-0

Hartl, P., & Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. Praha: Portál.

Hartong, S. (2012). Overcoming resistance to change: PISA, school reform in Germany and the example of Lower Saxony. Journal of Education Policy, 27(6), 747−760.
https://doi.org/10.1080/02680939.2012.672657

Herdman, T. H. (2013). NANDA International – Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace. Praha: Grada.

Holt, D. T., Armenakis, A. A., Harris, S. G., et al. (2007). Toward a comprehensive definition of readiness for change: A review of research and instrumentation. In W. A. Pasmore & R. W. Woodman (Eds.), Research in organizational change and development (s. 289−336). Bingley, UK: Emerald Group.
https://doi.org/10.1016/S0897-3016(06)16009-7

Hůle, D., Kaiserová, I., Kabelová, K., et al. (2015). Zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání před zahájením školní docházky (studie proveditelnosti). Plzeň: Společnost Tady a teď, o.p.s. Demografické informační centrum, o.s. Dostupné z www.kudyvedecesta.cz

Hynds, A. (2010). Unpacking resistance to change within school reform programmes with a social justice orientation. International Journal of Leadership in Education, 13(4), 377−392.
https://doi.org/10.1080/13603124.2010.503282

Chaining Minds. (2018). Resistance to change, 2018. [on-line] Dostupné z http://changingminds.org.

James, C., & Jones, N. (2008). A case study of the mis-management of educational change: an interpretation from an affective standpoint. Journal of Educational Change, 9(1), 1−16.
https://doi.org/10.1007/s10833-007-9030-1

Kalman, M., & Bozbayindir, F. (2017). An investigation of dispositional resistance, change-specific resistance and change-related information: The case of the "4+4+4" educational reform in Turkey. Multidisciplinary Journal of Educational Research, 7(2), 125−155.
https://doi.org/10.17583/remie.2017.2622

Khan, K., & Rehman, M. (2008). Employes resistance towards organizational change (Doctoral dissertation). Ronneby: Blekinge Institute of Technology.

Klonek, F. E., Lehmann-Willenbrock, N., & Kauffeld, S. (2014). Dynamics of resistance to change: A sequential analysis of change agents in action. Journal of Change Management. (On-line).
https://doi.org/10.1080/14697017.2014.896392

Knight, J. (2009). What can we do about teacher resistance? Phi Delta Kappan, 90(7), 508−513.
https://doi.org/10.1177/003172170909000711

Kohnová, J., et al. (1995). Další vzdělávání učitelů základních a středních škol jako prostředek transformace českého školství. Praha: Pedagogická fakulta UK.

Kopárek, J. (2007). Manuál začínajícího ředitele (Bakalářská práce). Praha: Pedagogická fakulta UK.

Kopárek, J. (2012). Management změny ve škole (Diplomová práce). Praha: Pedagogická fakulta UK.

Lazarová, B. (2005a). Osobnost učitele a rezistence vůči změně. Brno: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity U 10, 109−122.

Lazarová, B. (2005b). Psychologické aspekty profesionálního rozvoje učitelů: rezistence vůči změně. Pedagogika, 55(2), 102−118.

Lunenburg, F. C. (2010). Forces for and resistance to organizational change. National Forum of Educational Administration and Supervision Journal, 27(4), 1−10.
PMid:19930429

Mareš, J. st. (2013). Osobní reflexe událostí při zavádění strukturovaného studia učitelství. Pedagogika, 63(4), 460−484.

Matějovská, A. (2009). Změna a její řízení v podmínkách školy (Bakalářská práce). Praha. Pedagogická fakulta UK.

McKenzie, K. B., & Scheurich, J. J. (2008). Teacher resistance to improvement of schools with diverse students. International Journal of Leadership in Education, 11(2), 117−133.
https://doi.org/10.1080/13603120801950122

Mohamed, N. (2008). "I have been doing things this way for so many years; why should I change?" Exploring teachers' resistance to professional learning. New Zealand Studies in Applied Linguistics, 14(1), 19−35.

Mutchler, S. E. (1990). Eight barriers to changing traditional behavior. Washington: ERIC Clearing House. Dostupné z www.eric.ed.gov

Novotná, K. (2011). Řízení změny pedagogického procesu v mateřské škole (Bakalářská práce). Praha. Pedagogická fakulta UK.

Oreg, S. (2003). Resistance to change: Developing an individual differences measure. Journal of Applied Psychology, 88(4), 680−693.
https://doi.org/10.1037/0021-9010.88.4.680

Oreg, S. (2006). Personality, context, and resistance to organizational change. European Journal of Work & Organizational Psychology, 15(2), 73−101.
https://doi.org/10.1080/13594320500451247

Oreg, S., Bayazit, M., Vacola, M., et al. (2008). Dispositional resistance to change: Measurement equivalence and the link to personal values across 17 nations. Journal of Applied Psychology, 93(4), 935–944.
https://doi.org/10.1037/0021-9010.93.4.935
PMid:18642996

Palos, R., & Gunaru, S. A. (2017). The relationship between resistance to change and Romanian teachers' attitude towards continuing education: the moderating role of conscientiousness. Journal of Education for Teaching, 43(4), 458−473

Park, H., & Jeong, D. W. (2013). School reforms, principal leadership, and teacher resistance: evidence from Korea. Asia Pacific Journal of Education, 33(1), 34−52.
https://doi.org/10.1080/02188791.2012.756392

Pelikán, J. (2012). Státní vzdělávací politika jako významný problém českého školství. Pedagogická orientace, 22(4), 581−595.
https://doi.org/10.5817/PedOr2012-4-581

Piderit, S. K. (2000). Rethinking resistance and recognizing ambivalence: a multidimensional view of attitudes toward an organizational change. Academy of Management Review, 25(4), 783−794.
https://doi.org/10.2307/259206
https://doi.org/10.5465/amr.2000.3707722

Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, M., et al. (2013). Učitel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.

Plachá, L. (2008). Škola v ohrožení (Diplomová práce). Brno: Filozofická fakulta MU.

Polat, S., & Gungor, G. (2014). Relationship between organizational change cynicism and some variables in Turkish public schools. The Anthropologist, 18(3), 1019−1027.
https://doi.org/10.1080/09720073.2014.11891585

Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
PMid:12455244 PMCid:PMC3333527

Raferty, D. J., Meyer, J. P., & Topolnytsky, L. (2005). Employee cynicism and resistance to organizational change. Journal Business and Psychology, 19(4), 429−459.
https://doi.org/10.1007/s10869-005-4518-2

Rafferty, A. E., & Griffin, M. A. (2006). Perceptions of organisational change: A stress and coping perspective. Journal of Applied Psychology, 91(5), 1154−1162.
https://doi.org/10.1037/0021-9010.91.5.1154
PMid:16953776

Rusch, E. A., & Perry, E. A. (1993). Resistance to change: Fact or stereotype. Atlanta: Annual Meeting of the American Educational Research Association. Dostupné z https://files.eric.ed.gov

Rýdl, K. (2003). Inovace školských systémů. Praha: ISV.

Samel, A. N., Sondergeld, T. A., Fischer, J. M., et al. (2011). The secondary school pipeline: Longitudinal indicators of resilience and resistance in urban schools under reform. High School Journal, 94(3), 95−118.
https://doi.org/10.1353/hsj.2011.0005

Slavíková, L. (2008). Řízení školy a vytváření učící se organizace. Orbis scholae, 2(3), 37–51.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.251

Smejkal, V., & Rais, K. (2013). Řízení jakosti ve firmách a jiných organizacích. Praha: Grada.
PMCid:PMC3671669

Snyder, R. R. (2017). Resistance to change among veteran teachers: Providing voice for more effective engagement. NCPEA International Journal of Educational Leadership Preparation, 12(1), 1−14.

Soukup, J. (2011). Proces změny a motivace ke změně chování. Postgraduální medicína, 13, 201–204.

Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., et al. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.

Štech, S. (2014). Potíže s interpretací změn. Pedagogika, 64(1), 1−4.

Terhart, E. (2013). Teacher resistance against school reform: reflecting an inconvenient truth. School Leadership & Management, 33(5), 486−500.
https://doi.org/10.1080/13632434.2013.793494

Thomas, R., & Hardy, C. (2011). Reframing resistance to organizational change. Scandinavian Journal of Management, 27(3), 322−331.
https://doi.org/10.1016/j.scaman.2011.05.004

Thornburg, D. G., & Mungai, H. (2011). Teacher empowerment and school reform. Journal of Ethnographic & Qualitative Research, 5(4), 205−217.

Trpišovský, A. (2007). Management změny: problematika řízení sloučených škol (Bakalářská práce). Praha. Pedagogická fakulta UK.

Trubowitz, S. (2001). Predictable problems in achieving large scale change. Phi Delta Kappan, 82(2), 166−168.
https://doi.org/10.1177/003172170008200216

Val, M. P., & Martínez-Fuentes, C. (2003). Resistance to change: a literature review and empirical study. Management Decision, 41(2), 148–155.
https://doi.org/10.1108/00251740310457597

Van Bodegraven, B. (2015). Implementing change: How, why, and when teachers change their classroom practices (Doctoral dissertation). Minneapolis: Walden University.

Van Veen, K., & Sleegers, P. (2006). How does it feel? Teachers' emotions in a context of change. Journal of Curriculum Studies, 38(1), 85–111.
https://doi.org/10.1080/00220270500109304

Výrost, J. (1989). Sociálno-psychologický výskum postojov. Bratislava: Veda.

Waddell, D., & Sohal, A. S. (1998). Resistance: A constructive tool for change management. Management Decision, 36(8), 543−548.
https://doi.org/10.1108/00251749810232628

Wanberg, C. R., &Banas, J. T. (2000). Predictors and outcomes of openness to changes in a reorganizing workplace. Journal of Applied Psychology, 85(1), 132–142.
https://doi.org/10.1037/0021-9010.85.1.132
PMid:10740964

Wanous, J. P., Reichers, A. E., & Austin, J. T. (2000). Cynicism about organizational change measurement antecedents and correlates. Group & Organizational Management, 25(2), 132−153.
https://doi.org/10.1177/1059601100252003

Yilmaz, D., & Kiliçoğlu, G. (2013). Resistance to change and ways of reducing resistance in educational organizations. European Journal of Research on Education, 1(1), 14−21.

Zelená, L. (2011). Postoj učitelů k nové kurikulární reformě (Diplomová práce). Praha: Fakulta sociálních věd UK.

Ženka, O. (2007). Projevy odporu ke změně v organizaci s důrazem na skupinovou dynamiku (Diplomová práce). Brno: Fakulta sociálních studií MU.