(CZ) Výukové cíle v primárním vzdělávání aneb Cesta tam a zase zpátky
(EN) Teaching Goals in Primary Education or There and Back Again

Cíl: Popsat, jak o výukových cílech v sociálně-humanitním vzdělávání uvažují učitelé 1. stupně ZŠ, jaké cíle si ve výuce stanovují, jak je zprostředkovávají žákům a jak s nimi ve výuce pracují. Metody: Vícepřípadová explorační studie, případem je práce učitele se vzdělávacími cíli. Účastnicemi výzkumu bylo 10 učitelek 1. stupně ZŠ. Jako metody byly použity pozorování ve výuce, hloubkové polostrukturované individuální rozhovory s učitelkami a obsahová analýza výukových artefaktů. Výsledky: Vzdělávací cíle se ve výuce nevyskytují v explicitní formě. Při pozorování se implicitní cíle vynořovaly – na začátku hodin při sdělování programu, v průběhu hodin při řešení učebních úloh a především při hodnoticích procesech včetně závěrečné reflexe. Nejzřetelněji se vzdělávací cíle ozřejmovaly při používání kriteriálního hodnocení. Kvalita a způsoby práce s cíli u zkoumaných učitelek byla velmi různorodá. V mnohých hodinách byly v nesouladu vzdělávací cíle, výukové metody a hodnocení žáků. V rozhovorech učitelky explicitně neuváděly rozvoj hodnot jako to, o co ve výuce usilují. Závěry: Pokud jsou cíle, obsah a hodnoticí postupy v souladu, přináší to pozitivní důsledky pro učení žáků. Analýzou výroků učitele a jejich odezvy u žáků jsme dospěli k názoru, že zdokonalení práce s výukovými cíli má potenciál přinášet žákům větší zisky z učení a celkově zkvalitňovat jejich vzdělávání. Vzhledem k velkým rozdílům mezi učiteli nám připadá důležité individualizovat jejich podporu.

Aim: To describe how teachers of the junior classes in Basic School (ZŠ) think about teaching goals, which teaching goals they set themselves, how they communicate them to pupils and how they work with them in actual teaching.
Methods: A multi-case exploratory study, the cases each being a teacher’s work with educational goals. The participants in the study were 10 teachers of the junior classes in Basic School. The methods employed were observation of teaching, in-depth semi-structured individual interviews with teachers, and content analysis of teaching artefacts.
Results: Educational goals do not appear in teaching in explicit form. During observation, implicit goals emerge - at the beginning of lessons when the programme is communicated, in the course of lessons in the tackling of learning tasks and above all in assessment processes including concluding reflections. The educational goals become most evident when criterial assessment is used. The quality and modes of work with goals were very various among the teachers in the study. In many lessons the educational goals, teaching methods, and assessment of pupils were at odds. In interviews the teachers did not explicitly mention the development of values as a goal in teaching.
Conclusions: When goals, content and assessment techniques are in harmony, this has benefits for pupil learning. Our analysis of statements by teachers and the responses of pupils has led us to the view that improving work with teaching goals has the potential to bring pupils greater gains from learning and to increase the quality of their education overall. In view of the big differences between teachers it seems to us important to individualise support offered to them.

Bandura, A., & Schunk, D. H. (1981). Cultivating competence, self-efficacy, and intrinsic interest through proximal self-motivation. Journal of Personality and Social Psychology, 41(3), 586–598.
https://doi.org/10.1037/0022-3514.41.3.586

Bassey, M. (1999). Case study research in educational settings. Buckingham: Open University Press.

Beneš, Z. (2009). Základ a aplikace. Dějepis mezi historickou vědou a školním vzděláním. Pedagogika. 59(2), 153–163.

Bloom, B. S. (1984). The search for methods of group instruction as effective as one-to-one tutoring. Educational Leadership, 41(8), 4–17.

Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová taxonomie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227–242.

Cauley, K. M., & McMillan, J. H. (2009). Formative assessment techniques to support student motivation and achievement. Clearing House, 83(1), 1–6.
https://doi.org/10.1080/00098650903267784

Clarke, S. (2005). Formative assessment in the secondary classroom. London: Hodder Murray.

Cotton, K. (2001). Effective schooling practices: A research syntesis. Portland: NREL.

Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola: vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.

Fenstermacher, G. D., & Soltis, J. F. (2008). Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál.

Gavriel, J. (2013). Assessment for learning: A wider (classroom-researched) perspective is important for formative assessment and self-directed learning in general practice. Education for Primary Care, 24(2), 93–96.
https://doi.org/10.1080/14739879.2013.11493462
PMid:23498575

Guskey, T. R. (2007). Closing achievement gaps: Revisiting Benjamin S. Bloom's "Learning for mastery". Journal of Advanced Academics, 19(1), 8–31.
https://doi.org/10.4219/jaa-2007-704

Hattie, J. (2009). Visible learning: A synthesis of over 800 meta-analyses relating to achievement. London: Routledge.

Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The power of feedback. Review of Educational Research, 77(1), 81–112.
https://doi.org/10.3102/003465430298487

Hobson, A. J., Maxwell, B., Stevens, A., Doyle, K., & Malderez, A. (2015). Mentoring and coaching for teachers in the further education and skills sector in England. Dostupné z http://www.gatsby.org.uk/uploads/education/reports/pdf

Chappuis, J. (2005). Helping students understand assessment. Educational Leadership, 63(3), 39–43.

Chappuis, S., & Chappuis, J. (2007). The best value in formative assessment. Educational Leadership: Informative Assessment, 65(4), 14–19.

Janík, T., et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova Univerzita.

Joyce, B., & Weil, M. (1972). Models of teaching. Prentice-Hall: New Jersey.

Kalhous, Z., Obst, O., et al. (2009). Školní didaktika. Praha: Portál.

Kintsch, W., & van Dijk, T. A. (1978). Toward a model of text comprehension and production. Psychological Review, 85(5), 363–394.
https://doi.org/10.1037/0033-295X.85.5.363

Laufková, V. (2016). Formativní hodnocení (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova.

Laufková, V. (2017). Formativní hodnocení v praxi základní školy. Pedagogika, 67(2), 104–124.
https://doi.org/10.14712/23362189.2017.424

Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.

Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113–142.

Marshall, B. (2011). Testing English. Formative and summative approaches to English assessment. London: Continuum.

Marzano, R. J., Gaddy, B. B., & Dean, C. (2000). What works in classroom instruction. Suite: McREL.

Marzano, R. J., Pickering, D. J., & Pollock, J. E. (2001). Classroom instruction that works: Research-based strategies for increasing student achievement. Alexandria, VA: Association for Supervision and Curriculum Development.
PMCid:PMC1753605

McTighe, J., & O'Connor, K. (2005). Seven practices for effective learning. Educational Leadership, 63(3), 10–17.

Morgan, D. L. (2001). Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.

Novotná, K., & Krabsová, V. (2013). Formativní hodnocení: případová studie. Pedagogika, 63(3), 355–371.

Pasch, M., et al. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.

Průcha, J. (1984). Nové teorie o "učení z textu". Československá psychologie, 28(2), 143–151.

Sebba, J., Deakon Crick, R., Ju, G., Lawson, H., & Harlen, W. (2008). Impact of self and peer assessment on students in secondary schools. Dostupné z https://www.gov.uk

Seidel, T., Rimmele, R., & Prenzel, M. (2005). Clarity and coherence of lesson goals as a scaffold for student learning. Learning and Instruction, 15(6), 539−556.
https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2005.08.004

Shavelson, R. J., Young, D. B., Ayala, C. C., Brandon, P. R., Furtak, E. M., Ruiz-Primo, M. A., et al. (2008). On the impact of curriculum-embedded formative assessment on learning: A collaboration between curriculum and assessment developers. Applied Measurement in Education, 21(4), 295–314.
https://doi.org/10.1080/08957340802347647

Shepard, L. A., Rebello, N. S., Engelhardt, P. V., & Singh, C. (2012). Assessment lessons from K-12 education research: Knowledge representation, learning, and motivation. 2011 Physics EducationResearch Conference (s. 73–76).
https://doi.org/10.1063/1.3679997

Scheerens, J., & Bosker, R. J. (1997). The foundations of educational effectiveness. Oxford: Elsevier Science.

Skalková, J. (1999). Obecná didaktika. Praha: ISV.

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.

Stará, J., & Krčmářová, T. (2014). Užívání nových učebnicových materiálů učiteli 1. stupně ZŠ. Pedagogická orientace, 24(1), 77–110.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-77

Stará, J., & Starý, K. (2017). Studie výuky dějepisného učiva na 1. stupni ZŠ. Pedagogická orientace, 27(1), 6–29.
https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-6

Starý, K. (2006). Efektivní výukové strategie (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova.

Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.

Stodolsky, S. S. (1988). The subject matters: Classroom activity in math and social studies. Chicago: University of Chicago Press.
PMid:9958803

Straková, J., & Slavík, J. (2013). (Formativní) hodnocení – aktuální téma. Pedagogika, 63(3), 277–284.

Švaříček, R., & Šeďová, K. (Eds.). (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

Torrance, H., & Pryor, J. (2001). Developing formative assessment in the classroom: Using action research to explore and modify theory. British Educational Research Journal, 27(5), 615–631.
https://doi.org/10.1080/01411920120095780

Vališová, A., & Kasíková, H. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada.

van der Velde, J. (1992). Technology in basic education. In T. Kananoja (Ed.), Technology Education Conference (s. 151–170). Helsinki: The National Board of Education.

Walberg, H. J. (1999). Productive teaching. In H. C. Waxman & H. J. Walberg (Eds.), New directions for teaching practice and research (s. 75–104). Berkeley: McCutchen.

Wiggins, G. (1993). Assessment: Authenticity, context, and validity. Phi Delta Kappan, 75(3), 200–213.

Yin, R. K. (2009). Case study research: design and methods. Los Angeles: Sage Publications.

Zimmerman, B. J., & Dibenedetto, M. K. (2008). Mastery learning and assessment: Implicationsfor students and teachers in an era of high-stakes testing. Psychology in the Schools, 45(3),206–216.
https://doi.org/10.1002/pits.20291