(CZ) Struktura a reforma vzdělávání učitelů v Německu
(EN) The Structure and Reform of Teacher Training in Germany

Analytická zpráva má tři části. První část popisuje historický kontext vzdělávání učitelů v Německu od 19. století až do sedmdesátých let 20. století, kdy pregraduální příprava učitelů přešla na univerzity. Příprava je primárně záležitostí jednotlivých spolkových zemí a minimální shodu zajištuje tzv. Konference ministrů kultury jednotlivých spolkových zemí. Její usnesení však mají pouze doporučující charakter. V Německu měla pregraduální příprava učitelů dvě etapy: studenti nejprve procházeli dvouletým univerzitním vzděláváním ve svých aprobačních oborech a poté absolvovali dvouletou přípravnou službu, v níž se kombinovalo studium ve vzdělávacích seminářích s pedagogickou praxí vykonávanou přímo na školách. Celé studium bylo zakončeno státní zkouškou.
Druhá část studie je věnována reformě přípravy učitelů v roce 1998. Odborná komise konstatovala značnou roztříštěnost přípravy německých učitelů a navrhla vytvoření Center vzdělávání učitelů a pro pedagogický výzkum, které by spadaly pod univerzity. Byly také zpracovány standardy pro pregraduální vzdělávání německých učitelů. V roce 2009 se v Německu začaly aplikovat principy Boloňského procesu a příprava učitelů byla rozdělena na bakalářské a navazující magisterské studium. Obvyklá délka celého studia se pohybuje mezi 8 a 10 semestry. Ve většině spolkových zemí byla státní závěrečná zkouška nahrazena univerzitní zkouškou. V Německu se nyní začíná diskutovat o výhodách a nevýhodách strukturovaného studia. Uvažuje se též o tom, aby v rámci univerzit vznikly samostatné pedagogické fakulty (School of Education). Třetí část studie shrnuje pět základních atributů, které by měla splňovat každá reforma pregraduální přípravy učitelů.

The analytical study has three parts. The first part describes the historical context of teacher training in Germany from the 19th century to the 1970s when undergraduate education of teachers was transferred to universities. Teacher training is primarily a matter for the individual federal lands and minimal congruence is secured by what is known as the Conference of Ministers of Culture of the Federal Lands. Its resolutions, however, have no more than the force of recommendations. In Germany the undergraduate training of teachers has two stages: first students undergo two years of university education in their chosen teaching subjects, and then they must go through two years preparatory service, in which study in training seminars is combined with teaching practice undertaken directly in schools. Studies are concluded by a state examination.
The second part of the study is devoted to the reform of teacher training in 1998. An expert committee criticised the considerable fragmentation of the training of German teachers and proposed the creation of Centres for Teacher Education and Educational Research that would come under universities. Standards for the undergraduate education of German teachers were also drawn up. In 2009 the principles of the Bologna Process started to be applied in Germany and the training of teachers was divided into bachelor’s and follow-on master’s degree courses. The usual overall length of studies is between 8 and 10 semesters. In most of the federal lands the state final examination has been replaced by a university examination. Discussion on the advantages and disadvantages of structured studies is now starting in Germany. There is also discussion of the possibility of the establishment of independent Schools of Education in the Framework of universities. The third section of this study summarises the five basic criteria that any reform of undergraduate education of teachers needs to meet.