K otázce cizojazyčných schopností

Studium cizojazyčných (CJ) schopnosti se v pedagogická literatuře posledního desetiletí zaměřovalo na explicitní projevy, rozvoj a praktickou aplikaci schopností spíše než na jejich teoretickou bázi. V důsledku toho se některým méně podstatným CJ schopnostem v určitých případech dostávalo v teorii i praxi mimořádné pozornosti (např. metakognici), zatímco jiné a mnohdy podstatné CJ schopnosti zůstávaly někdy na okraji pedagogického zájmu (např. zapamatování). Cílem následujícího textu je podat přehled některých pojetí CJ schopností a pokusit se o jejich analýzu z hlediska pedagogiky a didaktiky cizích jazyků. Rozlišení primárních a sekundárních CJ schopnosti je doplněno tříděním schopnosti na oblast kognitivních, zvláště intelektových schopnosti a na oblast schopností afektivnich s přičleněnou sférou schopností sociálních a komunikativních. Význam této klasifikace pro výuku cizích jazyků vyúsťuje v ocenění multiplicity přítomných CJ schopností i jejich mnohostranného rozvíjení.