Název předmětu: Poradenství a školní poradenské služby
Vyučující: PhDr. Lidmila Valentová, CSc.
Odborný garant předmětu: PhDr. Lidmila Valentová, CSc.
Cíle předmětu:
Zmapování historického vývoje poradenské profese v zahraničí i v československém období.
Získání základních poznatků z teorie a praxe poradenství.
Získání informací o školních poradenských službách v ČR a současné legislativě.
Tematická osnova:
1. Vymezení poradenství jako profese, cíle poradenství:
- Usnadnit změny chování
- Zvýšit adaptivní dovednosti
- Zvýšit kvalitu rozhodování
- Zlepšit vztahy
- Pomoci rozvinout klientův potencionál
2. Školní poradenské služby – struktura
- Školy ZŠ,SŠ – školní poradenské pracoviště
- Regionální úroveň
PPP – Pedagogicko – psychologické poradny
SPC- Speciálně pedagogické centrum pro zdravotně znevýhodněné děti a mládež
SVP – střediska výchovné péče
- Národní ústav pro vzdělávání – oddělení pro rovné příležitosti ve vzdělávání, PPP a prevenci
3. Hlavní cíle školního poradenského pracoviště
4. Historie poradenství
- Vývoj poradenství v Evropě a USA – počátek 20. století
- Vývoj poradenství v ČSR
60. léta – Pedagogicko – psychologické poradny – výchovný poradce na školách
70. léta – Diagnostické ústavy – linky důvěry
90. léta – Speciálně pedagogická centra, – Střediska výchovné péče
5. Zásady poradenství podle autorů:
- Victor Drapela:
1. Svoboda klienta
2. Respekt ke klientovi
3. Důvěrnost poradenských kontaktů
- Zdeněk Matějček:
1. Navození spolupráce
2. Pravda s perspektivou
3. Optimistický výhled do budoucnosti
6. Osobnost poradce
- odborné kompetence:
– Vzdělání
– Komunikační dovednosti
– Znalost právních norem
- osobnostní charakteristiky:
– Empatie
– Tolerance
– Stabilita a odolnost osobnosti
– Etická a morální úroveň, spolehlivost a čestnost
7. Poradenský proces a jeho etapy
Klíčová témata:
1. Vymezení poradenství jako profese.
Poradenství je aplikovaná teoretická i praktická disciplína, která vznikla z potřeby pomáhat lidem v nesnázích. Poradenství je relativně krátkodobá, interpersonální a o teorii se opírající profesionální aktivita- respektující etické a legislativní standardy. Soustřeďuje se na pomoc klientům, kteří jsou v zásadě psychicky zdraví, takže jsou schopní- i když s obtížemi- řešit své vývojové či situační problémy. Poradenská aktivita je proces, který se utváří fázově v jednotlivých etapách. Pomáhá řešit osobnostní, sociální profesní a edukativní problémy.
2. Školní poradenské služby.
Poradenské služby ve škole jsou zajišťovány výchovným poradcem a školním metodikem prevence, případně školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem ; na jejich poskytování však participují i další pedagogové školy.
Za poskytování poradenských služeb ve škole zodpovídá ředitel školy případně jím pověřený pracovník. Součástí školního vzdělávacího programu školy by měla být i strategie či program školního poradenství, jehož východiska by měl tvořit odst. 2 §7 vyhlášky č. 72/2005 Sb., který specifikuje obsah poradenských služeb ve škole.
3. Hlavní cíle školního poradenského pracoviště
- zkvalitnit sociální klima školy,
- zavést do školství novou koncepci kariérového poradenství,
- poskytovat metodickou podporu učitelům při aplikaci psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání do rámcových vzdělávacích programů
- pracovat se všemi subjekty školy a vytvořit tak širokou základnu primární prevence školní neúspěšnosti a sociálně problémových jevů,
- připravit podmínky a rozšířit možnosti integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných a talentovaných,
- vybudovat příznivé sociální klima pro integraci kulturních odlišností na škole
- posílit průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho snižování,
- sledovat účinnost preventivních programů aplikovaných školou a vytvořit metodické zázemí pro jejich vytváření a realizaci,
- prohloubit a zlepšit spolupráci a komunikaci mezi školou a rodiči
- zlepšit koordinaci poradenských služeb poskytovaných školou se službami specializovaných poradenských zařízení, zejm. PPP, SPC, SVP a IPS úřadů práce.
4. Historie poradenství
Historie poradenství je téma natolik rozsáhlé, že by bylo možno věnovat mu celý kurs. Proto se zde omezujeme pouze na stručný přehled vývoje kariérového a pedagogicko- psychologického poradenství především u nás. Vznik poradenství pro volbu povolání – v současnosti označovaného jako kariérové poradenství – souvisí s prudkým rozvojem průmyslu na konci 19. a ve 20. století. Hlavní impuls přicházel z USA, ale i v Evropě, včetně Československa se začaly tvořit instituce poradenství pro volbu povolání. Zlom nastal po roce 1948 a proto se o dalším rozvoji pedagogicko psychologického a kariérového poradenství dá hovořit až těsně na konci 50. a dále v 60. a následujících letech. Moderní pojetí pedagogicko – psychologického poradenství u nás formovaly významné osobnosti, především Zdeněk Matějček v oblasti dětského poradenství a Vladimír Hrabal st., který se soustředil na pedagogicko psychologické poradenství jako služby škole. V tomto duchu vznikaly funkce výchovných poradců a následně i pedagogicko – psychologické poradny. Tento historický základ je rozvíjen ve vzdělávání výchovných poradců a dalších poradenských pracovníků v oblasti školství.
5. Zásady poradenství
Svoboda klienta: poradce na klienta nesmí vyvíjet přímý ani nepřímý nátlak, aby se rozhodl určitým způsobem. Respekt ke klientovi: bezvýhradná akceptace a psychologické bezpečí. Důvěrnost: obsah poradenských rozhovorů bude ze strany poradce považován za důvěrný. Pravda s perspektivou: sdělovat pravdu šetrně a zároveň pomáhat otevřít perspektivu do budoucna. Optimistický výhled do budoucna: poradenská pomoc by měla přinášet optimismus otevřené budoucnosti (ne ovšem nepravdivý, přehnaný).
6. Osobnost poradce
Žádoucí vlastnosti a struktura osobnosti potřebné pro efektivní poradenskou práci: prosociální orientace, empatie, schopnost adaptace, vysoká odolnost k frustraci, optimistické ladění. Stabilita a vyváženost osobnosti. Vyspělý charakter a morální hodnoty.
Profesionální kompetence – poznatky a vědomosti z oblasti psychologie a dalších potřebných oborech, ochota rozšiřovat své vzdělání. Schopnost objektivně hodnotit a interpretovat pozorované jevy a chování klienta. Schopnost jasně a srozumitelně formulovat sdělení klientovi. Znalost právních a etických norem. Poradenské dovednosti- komunikační a sociální dovednosti, vytváření a udržování mezilidských vztahů. Dovednost pozitivního ovlivňování a poskytování podpory klientovi.
7. Poradenský proces
Obecný průběh poradenského procesu, epigenetické fáze.
1.fáze – Seznámení. Získání základních informací o klientovi. Vytvoření vztahu důvěry.
2.fáze – Diagnóza. Identifikace problému, diagnostika, prožívání problému klientem. Sdělení diagnózy.
3.fáze – Volba cíle a alternativ řešení. Obecný a konkrétní cíl, návrh alternativ konkrétních a specifických řešení.
4.fáze – Klientovo rozhodnutí. Rozhodnutí závisí výhradně na klientovi, poradce musí pravdivě informovat o výhodách alternativ řešení i o možných negativních důsledcích (např. časová náročnost, nutnost překonávat zábrany apod.)
5.fáze – Podpora klienta poradcem. Učení se technikám, sledování a emocionální podpora klienta ze strany poradce. Postupné osamostatňování klienta.
Požadované vstupní znalosti studenta:
– Základní znalosti z psychologie osobnosti a vývojové psychologie,
– Orientace v systému pedagogicko – psychologického poradenství
Integrované předměty:
Předmět souvisí s:
Pedagogicko psychologickým poradenstvím
Poradenskou diagnostikou
Psychologií osobnosti, sociální psychologií
Výukové metody:
– Přednášky, výklad, následné diskuse
– podpůrné texty v systému moodle
Doporučená literatura
- 1. Základní literatura:
VALENTOVÁ L. a kol. Školní poradenství I. a II. Praha: Pedagogická fakulta UK 2013
Autorský kolektiv Výchovné poradenství Praha: Wolters Kluver ČR 2009
DRAPELA V. Teorie osobnosti Praha: Portál 2011
MATĚJČEK Z. Praxe dětského psychologického poradenství Praha: Portál 2011
LAZAROVÁ B.: Základy pedagogicko-psychologického poradenství pro učitele. Elektronický studijní text. Brno: FF MU 2002. dostupné na http://www.ulozto.cz/xorT8WF/lazarova-b-zaklady-pedagogicko-psychologickeho-poradenstvi-pro-ucitele-kniha-pdf
Opekarová O.: Kapitoly z výchovného poradenství. Praha: UJAK 2007
ŠTECH S., ZAPLETALOVÁ J. Úvod do školní psychologie. Praha: Portál 2013
VALENTOVÁ L.: Poradenské služby škole. Dostupné na http://www.euroguidance.cz/cz/clanky/l-valentova-poradenske-sluzby-ve-skole.html
ZAPLETALOVÁ J.: Návrh koncepce poskytování poradenských služeb ve škole. Projekt RŠPP-VIP II. 2011. dostupné na http://www.ippp.cz/rspp/images/vystupy/koncepce.pdf
Poradenství jako specifický druh psychologické pomoci. Materiál programu Investice do rozvoje vzdělávání ESF. dostupné na http://cms.netnews.cz/files/attachments/810160/15336-18-Modul-8.pdf