(CZ) Profesní soud o kvalitě výuky: předem a následně strukturovaná reflexe
(EN) Professional Judgments on Quality of Teaching: Prospectively and retrospectively structured reflection

Ústřední pojem „profesní soud“ je vymezen s cílem analyzovat proces cyklického sdílení znalostí podle principu lege artis v profesním společenství. Autoři se zaměřují na profesní soud v kontextu učitelství, přičemž poukazují na jeho prototypový charakter. S oporou o Kantovo rozlišení soudů analytických a syntetických představují profesní soud jako jeden z elementárních nástrojů k dorozumívání se o výuce a tím i jako způsob budování porozumění výuce. V návaznosti na to nahlížejí dva klíčové interpretační kontexty pro formulování anebo uplatnění profesních soudů, a to 1. předem strukturovanou reflexi a 2. následně strukturovanou reflexi. Za příklady těchto dvou pojetí reflexe ve stati slouží dva výzkumné nástroje pro uchopení (didaktické) kvality ve výuce. K těmto dvěma způsobům strukturování reflexe o výuce je následně vedena diskuse s účelem objasnit tvorbu profesního soudu o výuce a její kvalitě jako proces, který směřuje k logické argumentaci opřené o reflektivní kompetenci a dispozice k profesnímu vidění. Tento přístup je odvozen z teoretického kontextu metodiky 3A založené na principu utváření profesního společenství učitelů prostřednictvím tzv. cyklického sdílení znalostí. Cílem je zvyšovat kvalitu učitelského jednání a následně i kvalitu výuky s oporou o analýzu formulování profesních soudů.

The central concept of the study is professional proposition. The concept is defined with the aim of analysing the process of lege artis cyclical knowledge-sharing in a professional community. The authors focus on professional propositions in the context of the teaching profession and emphasise its prototypical character. Building on Kant’s distinction between analytic and synthetic propositions, professional proposition is introduced as one of the elementary tools in communication about instruction and thus in building understanding about instruction. After that, two key interpretation contexts are specified for the formulation and/or use of professional propositions (on instruction): 1. prospectively structured reflection, and 2. retrospectively structured reflection. Two research tools that serve to grasp (didactic) quality in instruction are used to demonstrate these two approaches to reflection. They are then discussed with the aim of clarifying the development of professional proposition about (the quality of) instruction as a process that leads to logical argumentation building on reflective competence and professional vision. This approach is derived from the theoretical context of the 3A methodology, which is based on the principle of developing professional communities of teachers through what is known as cyclic knowledge-sharing. The overall aim is to increase the quality of teacher performance and also the quality of instruction using the analysis of professional propositions.