(CZ) Samosvojnost, spiritualita, patření Tři aspekty lidské přirozenosti v Komenského vychovatelství
(EN) Non-self-sufficiency, Spirituality, Belonging: Three aspects of human nature in Comenius’s theory of education

Specifikem lidské bytosti je, že si klade otázku „Kdo jsem?“. Snaží se pochopit svou vlastní totožnost. V různých etapách dějin přichází s různými odpověďmi – někdy vzájemně se doplňujícími, někdy si odporujícími. Tato studie klade do středu svého zájmu tázání po lidské přirozenosti z hlediska edukativního, poněvadž antropologické předporozumění „kdo jsem“ určuje (kromě jiného) eticko-výchovné „kdo bych měl být“. Ontologie předchází metodologii. Všechny kultury v dějinách nějak koncipovaly své „jest“, aby následně formovaly identitu svých členů do tvaru, jak by „měli být“. V možnostech této práce není vyčerpat antropologické téma lidství, tím méně analyzovat jednotlivé dějinné pokusy o jeho formování. Cíl je mnohem skromnější: předložit Komenského zápas o zodpovězení otázky „kdo je člověk“ a následně ohledat edukační implikace jeho pojetí. Komenský usiluje o formování takového lidství, kterému je vlastní „znát dobré, chtít dobré a činit dobré“, a to s unikátní kvalifikací „i když se nikdo nedívá“. Záměrem eseje je nastínit antropologické fundamenty tohoto velkolepého edukačního cíle. Je takto silná „natura humana“ možná? Jedinec s takovou morální integritou, kdy nehraje roli, zda je při svém jednání pozorován, či nikoli? Z Komenského bohaté antropologie se zaměřím na tři fundamentální motivy: nesamosvojnost, spiritualitu a patření (ve specifickém smyslu, který bude vyložen). Všechny tři motivy jsou vzájemně provázány a určují specifičnost Komenského filozofie výchovy.

It is a distinctive feature of the human being that he poses the question, “Who am I?” He seeks to grasp his own identity. In different eras of history human beings have come up with different answers - sometimes mutually complementary, sometimes contradictory. This study looks at this search for answers concerning human nature from the educative point of view, since it is the anthropological pre-understanding of “who I am” that determines (together with much else), the ethical-educational “who I ought to be”. Ontology precedes methodology. All cultures in history have had some conception of their “being”, so as then to form the identity of their members into the shape that “it should be”. It is well beyond the capacity of this article to exhaust the anthropological themes of human nature, still less to analyse the different historical attempts form it. The aim here is much more modest: to present Comenius’s struggle to answer the question, “who is the human being” and then to identify the educational implications of the answer. Comenius strives to form the kind of humanity whose nature it is to “know well, desire well and act well”, and to do so with the unique qualification, “even if no one is watching”. The article is an essay that sketches out the anthropological foundations of this ambition educational goal. Is a “natura humana” of this strong kind possible? An individual with such moral integrity that it makes no difference to his behaviour whether or not he is observed? I focus on three fundamental themes of Comenius’s rich anthropology: non-self-sufficiency (in Czech nesamosvojnost – a complex concept meaning not existing just for self and in self), spirituality and looking (in a specific sense that will be explained). All three themes are interconnected and give Comenius’s philosophy of education its specific character.

Alt, R. (1959). Pokrokový charakter Komenského pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Dykstra, C. R. (1981). Vision and character: A christian educator's alternative to Kohlberg. New York: Paulist Press.

Frankl, V. E., & Lapide, P. (2011). Bůh a člověk hledající smysl. Brno: Cesta.

Komenský, J. A. (1905). Didaktika velká. Praha.

Komenský, J. A. (1927). Hlubina bezpečnosti. Praha.

Komenský, J. A. (1992). Obecná porada o nápravě věcí lidských, sv. I, II, III. Praha: Svoboda.

Komenský, J. A. (1955). Opera didactica omnia, sv. IV. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Kožmín, Z., & Kožmínová, D. (2007). Zvětšeniny z Komenského. Brno: Host.

Krasnovskij, A. (1955). Jan Amos Komenský. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Lewis, C. S. (1993). K jádru křesťanství. Praha: Návrat domů.

Moore, G. E. (1903). Principia ethica. Dostupné z http://fair-use.org/g-e-moore/principia-ethica

Palouš, R. (1992). Komenského Boží svět. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Platón (2005). Euthyfrón, Obrana Sókrata, Kritón. Praha: OIKOYMENH.

Plesu, A. (2001). Minima moralia: poznámky k etike intervalu. Z rumunského originálu přeložila Jana Páleníková. Bratislava: Kalligram.

Popelová, J. (1958). Komenského cesta k všenápravě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Tichý, F. R. (1951). S J. A. Komenským do budování socialistické školy. In F. R. Tichý (Ed.), Jan Amos Komenský. Didaktické spisy. Praha: SPN.