(CZ) Morální distres učitelů – skrytý problém
(EN) The Moral Distress of Teachers – A hidden problem

Přehledová studie se věnuje morální dimenzi učitelovy pedagogické činnosti. Text se soustřeďuje na ty kritické situace ve škole, které jsou vyvolány sociálními tlaky na učitele (ze strany nadřízených orgánů, komunity, vedení školy, členů učitelského sboru, rodičů apod.). Sociální tlaky staví učitele před morální dilemata a on je musí řešit. Musí se rozhodnout: buď se podvolí sociálnímu tlaku a přistoupí na rozhodnutí, s nímž vnitřně nesouhlasí, anebo riskuje, postaví se proti nátlaku a udělá to, co sám považuje za morálně správné. Celý výklad je strukturován do šesti částí. První část shrnuje dosavadní výzkumy etických aspektů činnosti učitelů v zahraničí i v České republice. Druhá část přibližuje základní pojmy typu morálka, etika, dilema. Třetí část rozebírá pojem kritická událost, neboť ta v řadě případů obsahuje etický konflikt, jehož výsledkem je morální distres učitele. Čtvrtá část charakterizuje klíčový pojem studie – morální distres − a přibližuje i obsah příbuzných pojmů. Výklad připomíná, že se distres mění v čase: rozlišuje prvotní morální distres a reaktivní morální distres, který nastupuje až s určitým odstupem. Přibližuje též model kumulování negativních dopadů distresu v čase, tj. narůstání morálních reziduí. Pátá část je věnována diagnostice morálního distresu u učitelů, zejména kvalitativnímu přístupu. Šestá část naznačuje možné intervenční postupy, které by mohly zmírnit či eliminovat morální distres u učitelů. Přehledová studie upozorňuje na skutečnost, že výzkumy morálního distresu u dvou pomáhajících profesí, které jsou si blízké, tj. učitelství a ošetřovatelství, probíhají zatím nezávisle. Přitom dopady zkoumaného jevu – morálního distresu – jsou obdobné: nespokojenost pracovníků v zaměstnání a zvažování odchodu na jiné pracoviště či odchodu z profese vůbec. Výzkumy u učitelů by se mohly inspirovat bádáním u zdravotnických pracovníků, zejména u zdravotních sester; to je totiž teoreticky i metodologicky pokročilejší.

This review study is concerned with the moral dimensions of the teacher’s educational activity. The text focuses on the critical situations at school that are produced by social pressures on the teacher (from the side of superior authorities, the community, the school management, members of the teaching body, parents and so on). Social pressures confront the teachers with a moral dilemma that he or she cannot escape. He or she must decide; either to succumb to the social pressure and take a decision with which he or she does not internally agree or to take a risk, to stand up to the pressure, and follow the voice of moral conscience. The whole account is structured into six parts. The first part summarises research surveys to date on ethical aspects of teachers’ activities abroad and in the Czech Republic. The second part looks at basic concepts, of the type morality, ethics, dilemma. The third part analyses the concept of critical incident, since in many cases this involves an ethical conflict resulting in the moral distress of the teacher. The fourth part characterises a key term in the study - moral distress, and also explains the content of related terms. The author notes that the distress changes over time: he distinguishes between initial moral moral distress and reactive moral distress, which develops only with a certain distance of time. He likewise describes the model of the development of the negative impacts of distress over time, i.e. the growth of moral residues. The fifth part is devoted to a diagnostics of moral distress in teachers, specifically using a qualitative approach. The sixth part indicates possible intervention techniques that might reduce or eliminate moral distress among teachers. The review study points out that research surveys on moral distress in two helping professions that have much in common, i.e. teaching and nursing, have so far been conducted in isolation from each other. In fact the impact of the phenomenon concerned – moral distress – is similar: dissatisfaction with the job and consideration of the possibility of leaving for another workplace or even giving up the profession altogether. Research projects on teachers might find inspiration in research on healthcare workers, and especially nurses, for research on the latter is conceptually and methodologically more advanced.

Angelides, P. (2001). The development of an efficient technique for collecting and analyzing qualitative data: the analysis of critical incidents. International Journal of Qualitative Studies in Education, 14(3), 429–442.
https://doi.org/10.1080/09518390110029058

Austin, W. (2012). Moral distress and the contemporary plight of health professionals. HealthCare Ethics Committee Forum, 24(1), 27–38.
https://doi.org/10.1007/s10730-012-9179-8

Austin, W., Lemermeyer, G., Goldberg, L., et al. (2005). Moral distress in healthcare practice: The situation of nurses. HealthCare Ethics Committee Forum, 17(1), 33–48.
https://doi.org/10.1007/s10730-005-4949-1

Beran, J., Mareš, J. ml., & Ježek, S. (2007). Rezervované postoje učitelů k dalšímu vzdělávání jako jeden z rizikových faktorů kurikulární reformy. Orbis scholae, 2(1), 111–130.

Boss, J. A. (1998). Ethics for life: An interdisciplinary and multicultural introduction. Mountain View, CA: Mayfield.

Branch, W. T. (2005). Use of critical incident reports in medical education. A perspective. Journal of General Internal Medicine, 20(11), 1063–1067.
https://doi.org/10.1111/j.1525-1497.2005.00231.x

Brown, K. H., & Gillespie, D. (1999). Responding to moral distress in the university: Augusto Boal's Theater of the oppressed. Change – Magazine of Higher Learning, 31(5), 34–39.
https://doi.org/10.1080/00091389909604221

Bullough, R.V. (2011). Ethical and moral matters in teaching and teacher education. Teaching and Teacher Education, 27(1), 21–28.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2010.09.007

Buzzelli, C., & Johnston, B. (2001). Authority, power, and morality in classroom discourse. Teaching and Teacher Education, 17, 873–884.
https://doi.org/10.1016/S0742-051X(01)00037-3

Campbell, E. (2008). The ethics of teaching as a moral profession. Curriculum Inquiry, 38(4), 357–385.
https://doi.org/10.1111/j.1467-873X.2008.00414.x

Close, R. E. (2016). Beyond ethical dilemmas: Identifying and responding to counselor moral distress from an Adlerian perspective (studijní materiály). Richfield: Adler Graduate School. Dostupné z www.alfredadler.org/assets/docs/2016_Handouts/beyond%20.

Colnerud, G. (1997). Ethical conflicts in teaching. Teaching and Teacher Education, 13(6), 627–635.
https://doi.org/10.1016/S0742-051X(97)80005-4

Colnerud, G. (2006). Teacher ethics as a research problem: syntheses achieved and new issues. Teachers and Teaching, 12(3), 365–385.
https://doi.org/10.1080/13450600500467704

Colnerud, G. (2006). Teacher ethics as a research problem: syntheses achieved and new issues. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 12(3), 365–385.
https://doi.org/10.1080/13450600500467704

Corley, M. (2002). Nurse moral distress: a proposed theory and research agenda. Nursing Ethics, 9(6), 636–650.
https://doi.org/10.1191/0969733002ne557oa

Corley, M. C., Elswick, R. K., Gorman, M., et al. (2001). Development and evaluation of a Moral Distress Scale. Journal of Advanced Nursing, 33(2), 250–256.
https://doi.org/10.1046/j.1365-2648.2001.01658.x

Crane, M. F., Bayl-Smith, P., & Cartmill, J. (2013). A recommendation for expanding the definition of moral distress experienced in the workplace. Australian and New Zealand Journal of Organisational Psychology, 6(1), 1–9.
https://doi.org/10.1017/orp.2013.1

Čech, T. (2011). Mobbing jako negativní fenomén v prostředí základních škol. Brno: Masarykova univerzita.

Černá, A., et al. (2013). Kyberšikana. Praha: Grada.

Červený, P., et al. (2005). Etický kodex křesťanského učitele. Praha: Česká biskupská konference. Dostupné z http://skolstvi.cirkev.cz/download/kodex-krestanskeho-ucitele.pdf

Dorotíková, S., Koťa, J., Lorencová, J., & Slavíková, L. (2003). Profesní etika učitelství. Praha: Pedagogická fakulta UK.

Dudzinski, D. M. (2016). Navigating moral distress using the moral distress map. Journal of Medical Ethics. Dostupné z http://jme.bmj.com/content/early/2016/03/11/medethics-2015-03156.full.pdf+html
https://doi.org/10.1136/medethics-2015-103156

Elpern, E. H., Covert, B., & Kleinpell, R. (2005). Moral distress of staff nurses in a medical intensive care unit. American Journal of Critical Care, 14(6), 523–530.

Epstein, E. (2007). End-of-life experiences of parents, nurses, and physicians in the newborn intensive care unit (doctoral dissertation). Charlottesville: University of Virginia.

Epstein, E. G., & Delgado, S. (2010). Understanding and addressing moral distress. OJIN: The Online Journal of Issues in Nursing, 15(3), 1–12. Dostupné z www.nursingworld.org

Epstein, E. G., & Hamric, A. B. (2009). Moral distress, moral residue, and the crescendo effect. Journal of Clinical Ethics, 20(4), 330–342.

Fallona, C. (2000). Manner in teaching: a study in observing and interpreting teachers' moral virtues. Teaching and Teacher Education, 16(7), 681–695.
https://doi.org/10.1016/S0742-051X(00)00019-6

Freedman, S. W., Warshauer, S., & Appleman, D. (2008). What else would I be doing?: Teacher identity and teacher retention in urban schools. Teacher Education Quarterly, 35(3), 109–126.

Ganske, K. M. (2010). Moral distress in academia. OJIN – The Online Journal of Issues in Nursing, 15(3), manuscript 6. Dostupné z http://www.nursingworld.org/MainMenuCategories/EthicsStandards/Courage-and-Distress/Moral-Distress-in-Academia.html

Hamric, A. B., & Blackhall, L. J. (2007). Nurse-physician perspectives on the care of dying patients in intensive care units: Collaboration, moral distress, and ethical climate. Critical Care Medicine, 35(2):422–429.
https://doi.org/10.1097/01.CCM.0000254722.50608.2D

Hamric, A. B., Borchers, C., & Epstein, E. (2012). Development and testing of an instrument to measure moral distress in healthcare professionals. American Journal of Bioethics Primary Research, 3 (2), 1–9.
https://doi.org/10.1080/21507716.2011.652337

Hamric, A. B., Davis, W. S., & Childress, M. D. (2006). Moral distress in health care professionals. Pharos, 69(1), 16–23.

Harding, S. (1980). Value laden technologies and the politics of nursing. In S. J. Sprecker & S. Gadow (Eds.), Nursing: images and ideals. New York: Springer, 49–75.

Helton, G. B., & Ray, B. A. (2006). Strategies school practitioners report they would use to resist pressures to practice unethically. Journal of Applied School Psychology, 22(1), 43–65
https://doi.org/10.1300/J370v22n01_03

Helton, G. B., & Ray, B. A. (2009). Administrative pressures to practice unethically: Research and suggested strategies. Ethical Human Psychology and Psychiatry, 11(2), 112–119.
https://doi.org/10.1891/1559-4343.11.2.112

Husu, J., & Tirri, K. (2001). Teachers' ethical choices in sociomoral settings. Journal of Moral Education, 30(4), 361–375.
https://doi.org/10.1080/03057240120094850

Husu, J., & Tirri, K. (2007). Developing whole school pedagogical values: A case of going through the ethos of "good schooling". Teaching and Teacher Education, 23(4), 390–401.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2006.12.015

Jameton, A. (1984). Nursing practice: the ethical issues. Upper Saddle River: Prentice Hall.

Jameton A. (1993). Dilemmas of moral distress: moral responsibility and nursing practice. AWHONN's clinical issues in perinatal and women's health nursing, 4(4), 542–551.

Kolář, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.

Kondrat, A. (2014). Moral distress: A different perspective. Health Care Ethics in USA, 22(1), 14–23.

Kostogriz, A., & Cross, R. (2012). Introduction. Australian Educational Research, 39(4), 389–396.
https://doi.org/10.1007/s13384-012-0071-y

Lojdová, K., & Lukas, J. (2015). Scénáře donucovací moci u studentů učitelství na praxi: studentka Alice. Studia paedagogica, 20(3), 113–130.
https://doi.org/10.5817/SP2015-3-7

Lukas, J., Bradová, J., & Lojdová, K. (2013). Moc jako etický aspekt odborné kompetence učitele (referát na konferenci České asociace pedagogického výzkumu 17. 9. 2013). Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP.

Lützén, K. (1993). Moral sensitivity; a study of subjective aspects of the process of moral decision making in psychiatric nursing (doctoral dissertation). Stockholm: Karolinska Institute, 1993.

Lützén, K. & Ewalds-Kvist, B. E. (2012). Moral Distress: A comparative analysis of theoretical understandings and inter-related concepts. HealthCare Ethics Committee Forum, 24(1), 13–25.
https://doi.org/10.1007/s10730-012-9178-9

Mahony, P. (2009). Should "ought" be taught? Teaching and Teacher Education, 25(7), 983–989.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2009.04.006

Mareš, J., st. (2004). Morální, etické a sociální aspekty školního klimatu. In S. Ježek (Ed.), Sociální klima školy II (4–33). Brno: MSD.

Mareš, J., st. (2005). Tradiční a netradiční podvádění ve škole. Pedagogika, 55(4), 310–335.

Mareš, J., st. (2013). Nevhodné chování učitele k žákům a studentům. Studia paedagogica, 18(1), 7–36.
https://doi.org/10.5817/SP2013-1-2

Mareš, J., st. (2016). Moral distress: Terminology, theories and models. Kontakt, 18(3), 137–144.
https://doi.org/10.1016/j.kontakt.2016.07.001

Mareš, J., ml., Vlčková, K., & Šalamounová, Z. (2013). Vnímaná moc učitele ve školní třídě: adaptace dotazníku Teacher Power Use Scale (referát na konferenci České asociace pedagogického výzkumu 17. 9. 2013). Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP.

Margolis, J., & Deuel, A. (2009). Teacher leaders in action: Motivation, morality, and money. Leadership and Policy in Schools, 8(3), 264–286.
https://doi.org/10.1080/15700760802416115

McElhinney, T. K. (1992). Medical ethics. In B. J. Cassens (Ed.), Preventive medicine and public health (349–360). Philadelphia: Harwal.

Miller, R. (2005). Moral courage: Definition and development. Washington: Ethics Resource Center. Dostupné http://www.emotionalcompetency.com/papers/Moral_Courage_Definition_and_Development.pdf

Nash, R. J. (1996). "Real world" ethics: Frameworks for educators and human service professionals. New York: Teachers College Press.

Nováková, M., et al. (2003). Učíme etickou výchovu. Manuál etické výchovy pro základní a střední školy. Praha: Luxpress.

Oh, Y., & Gastmans, C. (2015). Moral distress experienced by nurses: A quantitative literature review. Nursing Ethics, 22(1), 15–31.
https://doi.org/10.1177/0969733013502803

Pařízek, V. (1990). Učitel v nezvyklé školní situaci. Praha: SPN.

Pryor, S., Martinez, M. H., & Pugliese, N. L. (2012). Ethical and professional dilemmas for educators. Facilitator's guide. Rocky Hill: Connecticut Teachers' Education and Mentoring Program.

Remsová, L. (2011). Divadlo utlačovaných a jeho edukační možnosti v sociální pedagogice (doktorská disertace). Brno: Pedagogická fakulta MU.

Rushton, C. H. (2013). Principled moral outrage: An antidote to moral distress? AACN Advanced Critical Care, 24(1), 82–89.
https://doi.org/10.1097/NCI.0b013e31827b7746

Rushton, C. H., & Westphal, C. G. (2006). The 4A's to Rise above moral distress: Ask – Affirm – Assess – Act. Aliso Viejo (California): American Association of Critical-Care Nurses.

Říčan, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál.

Říčan, P., & Janošová, P. (2010). Jak na šikanu. Praha: Grada.

Sanger, M. N. (2008). What we need to prepare teachers for the moral nature of their work. Journal of Curriculum Studies, 40(2), 169–185.
https://doi.org/10.1080/00220270701670856

Santoro, D. A. (2011). Good teaching in difficult times: Demoralization in the pursuit of good work. American Journal of Education, 118(1), 1–23.
https://doi.org/10.1086/662010

Shapira-Lishchinsky, O. (2010). Ethical dilemmas in teaching and nursing: The Israeli case. Oxford Review of Education, 36(6), 731–748.
https://doi.org/10.1080/03054985.2010.503686

Shapira-Lishchinsky, O. (2011). Teachers' critical incidents: Ethical dilemmas in teaching practice. Teaching and Teacher Education, 27, 648–656.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2010.11.003

Slováčková, B. (2003). Morální kompetence a morální postoje u studentů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (doktorská disertace). Hradec Králové: Lékařská fakulta UK.

Stotko, E. M., Ingram, R., & Beaty-O'Ferrall, M. E. (2007). Promising strategies for attracting and retaining successful urban teachers. Urban Education, 42(1), 30–51.
https://doi.org/10.1177/0042085906293927

Stronach, I. B., Corbin, O., McNamara, S., et al. (2002). Toward an uncertain politics of professionalism: teacher and nurse identities in flux. Journal of Educational Policy, 17(1), 109–138.
https://doi.org/10.1080/02680930110100081

Šalamounová, T., Bradová, J., & Lojdová, K. (2014). Mocenské vztahy mezi začínajícími učiteli a jejich žáky. Pedagogická orientace, 24(3), 375–393.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-3-375

Šťastná, K. (2014). Problematika výuky morální výchovy na českých školách (doktorská disertace). Praha: Fakulta humanitních studií UK.

Šťáva, J. (2015). Etika pedagoga (studijní materiál pro předmět Management pro vychovatele). Brno: Pedagogická fakulta MU.

Štech, S. (1994). Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44(4), 310–320.

Štech, S. (1998). Dilemata a ambivalence učitelského povolání. In R. Havlík et al. Učitelské povolání z pohledu sociálních věd (43–59). Praha: Pedagogická fakulta UK.

Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neoliberální době. Esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 310–320.

Tom, A. (1984). Teaching as a moral craft. New York: Longman.

Tomášek, J. (2008). Učitel jako oběť násilí – poznatky z viktimologického šetření na českých středních školách. Pedagogika, 58(4), 379–391.

Trčková, K. (2008). Etický kodex učitele (bakalářská práce). Praha: Pedagogická fakulta UK.

Vacek, P. (2000). Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus.

Vacek, P. (2005). Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus.

Vacek, P. (2008). Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál.

Vacek, P. (2013). Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové: Gaudeamus.

Valenta, J. (2011). Morální rozvoj v rámci Osobnostní a sociální výchovy – metody situačně-behaviorální (studijní materiály pro učitele). Praha: Metodický portál RVP. Dostupné z http://clanky.rvp.cz

Vaněk, D. (2011). Rozvoj prosociálního chování u žáků II. stupně základní školy v kontextu Etické výchovy (doktorská disertace). Brno: Fakulta sociálních studií MU.

Vlčková, K., Lojdová, K., Lukas, J., et al. (2015). Z posluchárny za katedru. Mocenské vztahy ve výuce studentů učitelství. Brno: Masarykova Univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8097-2015

Vrbová, J., Stuchlíková, I. (2012). Školní podvádění starších žáků – pilotní studie. Pedagogika, 62(3), 317–331.

Webster, G., & Bayliss, F. (2000). Moral residue. In S. Rubin, L. Zoloth (Eds.), Margin of error: The ethics of mistakes in the practice of medicine (200, 217–232). Hagerstown: University Publishing Group.

Wilkinson, J. M. (1989). Moral distress in nursing practice: a labor and delivery nurse's experience. Journal of Obstetric Gynecologic and Neonatal Nursing, 23(1), 16–29.

Wocial, L. D., & Weaver, M. T. (2012). Development and psychometric testing of a new tool for detecting moral distress: The Moral Distress Thermometer. Journal of Advanced Nursing, 69(1), 167–174.
https://doi.org/10.1111/j.1365-2648.2012.06036.x