(CZ) Komenského spisy jako četba žáků základní školy?
(EN) Comenius’s Writings as Reading for Pupils in Basic Schools?

Cíle – Studie reaguje na aktuální diskusi o obsahu a celkovém pojetí literární výchovy na základních školách. Hlavním cílem je analýza čtenářské recepce osmi odlišných literárních ukázek žáky devátého ročníku základní školy, následné posouzení rozdílů v jejich čtenářském přijetí a zhodnocení adekvátnosti pro danou věkovou kategorii čtenářů.
Metody – V kvantitativní části výzkumu jsme použili metodu sémantického diferenciálu a pomocí upravené a faktorovou analýzou ověřené posuzovací škály jsme zkoumali čtenářské prožitky 203 respondentů z hlediska tří faktorů: srozumitelnosti, hodnocení a působivosti. Kvalitativní část šetření jsme realizovali metodou ohniskových skupin. V pořízených audionahrávkách jsme sledovali, jak žáci vnímali jednotlivé texty a jak nad nimi uvažovali.
Výsledky – Z reakcí žáků vyplývá, že náročný a pro ně nesrozumitelný jazyk znemožňuje sémantické vyznění některých literárních děl objevujících se v čítankách (J. W. Goethe: Faust, J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce). K jeho myšlenkovému poselství se přes vlastní text nedostanou. Žáci oceňovali především texty, které jsou schopni vztáhnout ke svému životu i dnešnímu světu.
Závěry – Výsledky výzkumu mohou sloužit jako základní informace užitečné pro úvahy nad inovací obsahu výuky i nad jejím posunem směrem k potřebám a možnostem žáků. Setkávají-li se žáci s texty v dosahu své úrovně chápání, můžeme rozvíjet i jejich poznatkovou bázi, a to nejen ve vztahu k literární historii a teorii. Je žádoucí a užitečné ovlivňovat čtenářství dětí směrem k vyšší kvalitě. Zároveň však nesmíme ztratit kontakt s jejich bazálním porozuměním, jinak naše výuka ztratí sdělnost a opravdovost a stane se ryze formální.

Goals – The study is a response to current debate on the content and overall conception of literary education at basic (primary) schools. The main goal is to analyse the reader reception of eight different literary extracts by pupils in the ninth year of basic school, then to assess differences in their reactions and engagement with the text and to evaluate the suitability of the texts for the age-group concerned (approx. 15 years old).
Methods – In the quantitative part of the research project we used the method of semantic differential and using an assessment scale adjusted and tested by factor analysis we analysed the reader experiences of 203 respondents from the point of view of three factors: comprehensibility, evaluation and appeal. We carried out the qualitative part of the survey using focus groups. On the basis of audio recordings we identified how pupils reacted to individual texts and how they thought/spoke about them..
Results – From the reactions of the pupils it emerged that the difficult and for them incomprehensible language made it impossible for them to receive the semantic meaning of several literary works included in readers (J. W. Goethe: Faust, Comenius, The Labyrinth of theWorld and the Paradise of the Heart). They cannot get to the message and ideas through the text itself. The pupils expressed appreciation above all of texts that they are capable of relating to their own lives and today’s world.
Conclusions – The results of the survey can serve as basic information useful for discussion on innovation of the content of teaching and its reform in the direction of the needs and capabilities of pupils. If pupils encounter texts that are within the limits of their level of understanding, we can also develop their basis of knowledge of the world, and not only in relation to literary history and theory. It is desirable and useful to influence children’s reading skills and scope in the direction of higher quality, but at the same tim we must not lose contact with their basic understanding, for otherwise our teaching will lose communicative power and authenticity and will become merely formal..

Edgington, W. D. (2002). To promote character education, use literature for children and adolescents. The Social Studies, 93(3), 113–116.
https://doi.org/10.1080/00377990209599893

Ewa-Wood, A. L. (2008). Does feeling come first? How poetry can help readers broaden their understanding of metacognition. Journal of Adolescent & Adult Literacy, 51(7), 564–576.
https://doi.org/10.1598/JAAL.51.7.4

Hennessy, J., & McNamara, P. M. (2011). Packaging poetry? Pupils' perspectives of their learning experience within the post-primary poetry classroom. English in Education, 45(3), 206–223.
https://doi.org/10.1111/j.1754-8845.2011.01102.x

Hník, O. (2014). Didaktika literatury: výzvy oboru. Praha: Karolinum.

Hník, O. (2015) Školní literární kánon. Český jazyk a literatura, 66(5), 234–241.

Hník, O. (2016) K problému kvantity poznatků v literární výchově. Český jazyk a literatura, 67(2), 83–87.

Hoffmann, B. (2000). Literatura a škola na prahu třetího tisíciletí. Český jazyk a literatura, 50(7–8), 187–192.

Hopper, R. (2005). What are teenagers reading? Adolescent fiction reading habits and reading choice. Literacy, 11, 113–120.
https://doi.org/10.1111/j.1467-9345.2005.00409.x

Janoušek, P. (2015a). S kanónem na kánon aneb Kvadratura kánonu a nesamozřejmost jeho samozřejmosti I. Tvar, 16, 11–12.

Janoušek, P. (2015b). S kanónem na kánon aneb Kvadratura kánonu a nesamozřejmost jeho samozřejmosti II. Tvar, 17, 16–17.

Jones, P. (2003). Overcoming the obstacle course: teenage boys and reading. Teacher Librarian, 30(3), 9–14.

Kulka, J. (2008). Psychologie umění. Praha: Grada.

Lomenčík, J. (2010). Interpretácia básnického textu v stredoškolskom literárnom vzdelávaní. In E. Príhodová (Ed.), Odborová didaktika v príprave a v ďalšom vzdelávaní učiteľa materinského jazyka a literatúry (s. 288–301). Ružomberok: Katolícka univerzita v Ružomberku.

Manuel, J., & Carter, D. (2015). Current and historical perspectives on Australian teenagers' reading practises and preferences. Australian Journal of Language and Literacy, 38(2), 115–128.

Morgan, D. (1996). Focus groups. Annual Review of Sociology: Annual Reviews, 22, 129–152.
https://doi.org/10.1146/annurev.soc.22.1.129

Nezkusil, V. (2004). Nástin didaktiky literární výchovy. Praha: Pedagogická fakulta UK.

Peskin, J., Allen, G., & Wells-Jopling, R. (2010). "The educated imagination": applying instructional research to the teaching of symbolic interpretation of poetry. Journal of Adolescent & Adult Literacy, 53(6), 498–507.
https://doi.org/10.1598/JAAL.53.6.6

Radváková, V. (2015). Práce s textem na střední škole. Orbis scholae, 9(3), 87–110.

Slavík, J, Chrz, V., Štech, S., et al. (2013). Tvorba jako způsob poznávání. Praha: Karolinum.

Slavík, J., Janík, T., Jarníková, J., & Tupý, J. (2014). Zkoumání a rozvíjení kvality výuky v oborových didaktikách: metodika 3A mezi teorií a praxí. Pedagogická orientace, 24(5), 721–752.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-5-721

Škoda, J., Doulík, P., et al. (2010). Prekoncepce a miskoncepce v oborových didaktikách. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně.

Uusen, A. (2010). Reading activities and reading preferences of the 6th grade students of basic school in Estonia. Problems of Education in the 21st Century, 20, 135–145.

Uusen, A., & Müürsepp, M. (2012). Gender differences in reading habits among boys and girls of basic school in Estonia. Procedia-Socialand Behavioral Sciences, 69, 1795–1804.
https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2012.12.129

Vala, J. (2011). Poezie v literární výchově. Olomouc: Univerzita Palackého.

Vala, J. (2015). Specifika lyrické poezie jako učební úlohy. Orbis scholae, 9(3), 53–67.

Watkins, N., & Aimonette Liang, L. (2014). The "literature" of literature anthologies: An examination of text types. Middle Grades Research Journal, 9(2), 57–74.

Young, L. (2007). Portals into poetry: Using generative writing groups to facilitate student engagement with word art. Journal of Adolescent & Adult Literacy, 51(1), 50–55.
https://doi.org/10.1598/JAAL.51.1.5