(CZ) Je pedagogika pripravena na změny perspektiv? Rekontextualizace pohledů na výchovně-vzdělávací proces pod vlivem radikálního individuálního konstruktivismu a postmoderního sociálního konstruktivismu
(EN) Is educational science prepared for changes of perspectives?
Autor / Author: Kaščák,O.
Klíčová slova / Key words: rekontextualizace, radikální konstruktivismus, ontováni, (realita), operační a sémantická (informační) uzavřenost kognitivních a sociálních systémů, strukturální determinismus, perturbace, orientující interakce, autopoietický systém, sebereference, aranžování, animování, pedagogická méthexis, postmoderni sociální konstruktivismus, posthumanistická teorie poznávání, epistemologický behaviorismus, sociálně-lingvistický determinismus, komunální systém, komunální diskurz, jazykové skripty, komunální mýty, mocenské vztahy, stavy nadvlády, princip korespondence, behaviorální a epistemická konformnost, mytologie výchovy, skryté kurikulum
Přeložil a recenzoval Jaroslav Koťa
Přehledová stať pojednává o dvou současných vlivných myšlenkových proudech (o radikálním individuálním konstruktivismu a postmoderním sociálním konstruktivismu) a o jejich náhledu na procesy související s výchovou a vzděláváním. Pragmatickou, účelovou a cílenou změnu perspektiv těchto myšlenkových proudů označuje R. Rorty pojmem „rekontextualizace“. Autor srovnává obě koncepce, poukazuje na rozdílnost jejich cílů, na odlišné důrazy (individuální versus sociální), ale ne na různou paradigmatičnost. To jej vede к odmítnutí domněnky o jejich protikladnosti.
Annotation:
Re-contextualizing Views of the Educational Process under the Influence of Radical Individual Constructivism and Post-modern Social Constructivism The survey-study deals with two of the contemporary streams of thought (radical individual constructivism and post-modern social constructivism) and with their view of the processes associated with in-formation and education. The pragmatic and functional change of perspective by those streams of thought is described by R. Rorty as „recontextualisation“. The author compares and contrasts both conceptions, points at the differences in their objectives, at the difference of emphases (individual vs. social), but proves that there is no difference in paradigms. That leads him to the refutation of the notion that they are opposites.
Článek ke stažení v češtině [PDF]:
Download the article in English [PDF]:
Literatura / References: