(CZ) Klinický přístup a pedagogika
(EN) Clinical Approach And Pedagogy

Školní instituce jako místo učeni jen obtížné vstřebává poznatky klinických přístupů a klinické praxe. Zvláště to platí pro poznatky psychoanalýzy o vzájemné podmíněnosti a závislosti afekt ivně-vztahového vývoje člověka na straně jedné a kognitivního (intelektového) vývoje na straně druhé. Autorka uvažuje o povaze výchovné a vůbec pedagogické praxe a vymezuje j i jako uspořádáni (in-scenování) mezigeneračního vztahu symbolické filiace. Na základě toho si pak klade otázku po povaze odporů, které v ní vznikají, a po nezbytnosti navodit dialog mezi „pedagogickým“ a „klinickým“ pohledem na výchovnou a vzdělávací praxi.

The school institution as a place for learning only accepts the knowledge of clinical work and of clinical approach in general with difficulties. It is valid especially for psychoanalytical knowledge about the interdependence of the atTective and relational development on one side and of the cognitive development on the other. The author reflects the nature of educational praxis and defines it in terms of structuring the inter-generational relation of symbolic filiation. Then, she questions the nature of resistancies generated in this praxis and stresses the necessity to promote a dialogue between the „pedagogical“ and „clinical“ approach to the educational practice.