(CZ) Zkoumání (kvality) výuky: srovnání dvou přístupů
(EN) Investigation of (the quality) of Teaching: Two approaches compared

Tato studie kontrastivně představuje dva antagonické přístupy ke zkoumání edukačních procesů ve školní výuce. Jedním z nich je tzv. IVŠV videostudie výuky jako reprezentant kvantitativních videostudií (KVS); přístup využívající deduktivní kategoriální systémy k zachycení obsahu a formy vyučování a učení a ke kvantifikujícímu zobecnění vztaženému např. k interakčním vzorcům ve výuce či oborovým a oborovědidaktickým specifikům výuky. Druhým z nich je obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky jako přístup stavějící na induktivním postupu při identifikaci obsahových jader výuky a na kvalitativním hodnocení didaktické kvality výukových situací. Tyto výzkumné přístupy jsou využity pro osvětlení rozdílů v povaze didaktického poznání generovaného postupy stavějícími na tzv. předem strukturované reflexi, ve srovnání s didaktickým poznáním, jež přináší tzv. následně strukturovaná reflexe výuky.

This article presents two antagonistic approaches to the study of educational processes in school teaching. One of them is what is known as the IVŠV video study of teaching as a n instance of quantitative video-studies (KVS); this is an approach that uses deductive category systems to identify the content and form of teaching and learning, and also to produce quantifying generalisation applied e.g. to interactive models in teaching or the subject and subject-didactic specifics of teaching. The second is the content-orientated approach (OZP) to investigating and improving teaching; this is an approach based on an inductive technique in the identification of the content cores of teaching and in qualitative assessment of the didactic quality of teaching situations. These research approaches are then used to explain differences in the character of the didactic knowledge generated by techniques grounded in so-called pre-structured reflection, as compared with didactic understanding (knowledge), generated by so-called post-structured reflection on teaching.

Brandt, R. (1992). On research on teaching: A conversation with Lee Shulman. Educational Leadership, 49(7), 14–19.

Buty, C., Tiberghien, A., & Le Marechal, J.-F. (2004). Learning hypotheses and an associated tool to design and to analyse teaching–learning sequences. International Journal of Science Education, 26(5), 579–604.
https://doi.org/10.1080/09500690310001614735

Clarke, D. J., Emanuelsson, J., Jablonka, E., & Mok, I. A. C. (Eds.). (2006). Making connections: Comparing mathematics classrooms around the world. Rotterdam/Taipei: Sense Publishers.

Češková, T., & Knecht, P. (2016). Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy. Orbis scholae, 10(2), 93–115.

Dvořák, D., et al. (2016). Redakční poznámka k textu M. Ruska, J. Slavíka a P. Najvara. Orbis scholae, 10(2), 159–171.

Flanders, N. A. (1970). Analyzing teaching behavior. Reading: Addison-Wesley.

Gavora, P. et al. (1988). Pedagogická komunikácia v základnej škole. Bratislava: Veda.

Givvin, K., Hiebert, J., Jacobs, J., Hollingworth, H., & Gallimore, R. (2005). Are there national patterns of teaching? Evidence from the TIMSS 1999 video study. Comparative Education Review, 49(3), 311–343.
https://doi.org/10.1086/430260

Greger, D., Janík, T., Kotásek, J., Maňák, J., & Walterová, E. (2006). Charakteristika Centra základního výzkumu školního vzdělávání. Orbis scholae, 0(1), 5–12.

Gruschka, A. (2013). Verstehen fördern, Verstehen verhindern. In K. P. Liessmann & K. Lacina (Eds.), Sackgassen der Bildungsreform (s. 25–36). Wien: Facultas.

Hiebert, J., Gallimore, R., Garnier, K., Givvin, K., Hollingsworth, J., Jacobs, J., ... Stigler, J. (2003). Teaching mathematics in seven countries. Results from the TIMSS 1999 video study. Washington D.C.: USA Department of Education.
https://doi.org/10.1037/e610352011-003

Hopmann, T. S. (2007). Restrained teaching: The common core of Didaktik. European Educational Research Journal, 6(2), 109–124.
https://doi.org/10.2304/eerj.2007.6.2.109

Horká, H. (2000). Výchova pro 21. století. Koncepce globální výchovy v podmínkách české školy. Brno: Paido.

Hugener, I., Pauli, C., Reusser, K., Lipowsky, F., Rakoczy, K., & Klieme, E. (2008). Teaching patterns and learning quality in Swiss and German mathematics lessons. Learning and Instruction, 19(1), 66–78.
https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2008.02.001

Janík, T. (2009). Výzkum výuky: historický vývoj. In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 23–43). Brno: Paido.

Janík, T., & Miková, M. (2006). Videostudie: výzkum výuky založený na analýze videozáznamu. Brno: Paido.

Janík, T., & Slavík, J. (2009). Obsah, subjekt a intersubjektivita v oborových didaktikách. Pedagogika, 59(2), 116–135.

Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., ... Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.

Klafki, W. (2000). The significance of classical theories of Bildung for a contemporary concept of Allgemeinbildung. In I. Westbury, K. Riquarts & T. S. Hopmann (Eds.), Teaching as a reflective practice. The German Didaktik tradition (s. 85–107). Mahwah: Erlbaum.

Laborde, C. (1997). Affronter la complexit’e des situations d'apprentissage de math’ematiques en classe – D’efis et tentatives. Didaskalia, 10, 99–112.

Lefstein, A., & Snell, J. (2014). Better than best practice: Developing teaching and learning through dialogue. London: Routledge.

Mareš, J. (Ed). (1981). Interakce učitel–žáci a učitel–studenti. Hradec Králové: Pedagogická fakulta UHK.

Mareš, J. (Ed). (1988). Pedagogická interakce a komunikace. Hradec Králové: Pedagogická fakulta UHK.

Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113–142.

Midtsundstad, J. H. (2015). Bildung – At risk in school organisations? In S. Hillen & C. Aprea (Eds.), Instrumentalism in education – where is Bildung left? (s. 29–41). Münster: Waxmann.

Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T. & Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedagogickém výzkumu. Brno: Paido.

Oser, F., & Patry, J.-L. (1990). Choreographien unterrichtlichen Lernens. Basismodelle des Unterrichts. Fribourg: Universität Fribourg.

Peregrin, J. (2003). Úvod do teoretické sémantiky. Praha: Karolinum.

Pospíšilová, L. (2012). Příležitosti k rozvíjení čtenářské gramotnosti na 1. stupni ZŠ. (Diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita.

Průcha, J. (1997). Moderní pedagogika. Praha: Portál.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2016). Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

Roth, K. J., Druker, S. L., Garnier, H., Lemmens, M., Chen, C., Kawanaka, T., ... Gallimore, R. (2006). Teaching science in five countries: Results from the TIMSS 1999 video study. Washington, D.C.: U.S. Department of Education.

Seidel, T., & Prenzel, M. (2006). Stability of teaching patterns in physics instruction: Findings from a video study. Learning and Instruction, 16(3), 228–240.
https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2006.03.002

Seidel, T., Prenzel, M., & Kobarg, M. (Eds.). (2005). How to run a video study: Technical report of the IPN Video Study. Münster: Waxmann Verlag.

Shulman, L. S. (1996). "Just in case...": Reflections on learning from experience. In J. A. Colbert, P. Desberg & K. Trimble (Eds.), The case for education: Contemporary approaches for using case methods (s. 461–482). Boston: Allyn & Bacon.

Slavík, J. (1996). Pedagogické dílo a reflektování jeho významů a hodnot (Sémiologické aspekty reflektivní praxe ve výchově). In J. Mareš, J. Slavík, T. Svatoš & V. Švec, Učitelovo pojetí výuky (s. 28–45). Brno: Masarykova univerzita.

Slavík, J., Lukavský, J., Najvar, P., & Janík, T. (2015). Profesní soud o kvalitě výuky: předem a následně strukturovaná reflexe. Pedagogika, 65(1), 5–33.

Slavík, J., & Najvar, P. (2016). Editorial: Kultury vyučování a učení v oborech školního vzdělávání. Orbis scholae, 10(2), 7–14.

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.

Starý, K., & Chvál, M. (2009). Kvalita a efektivita výuky: metodologické přístupy. In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 63–81). Brno: Paido.

Stigler, J. W., Gonzales, P., Kawanaka, T., Knoll, S., & Serrano, A. (1999). The TIMSS videotape classroom study: Methods and findings from an exploratory research project on eighthgrade mathematics instruction in Germany, Japan, and the United States. Washington, D.C.: Department of Education.

Stigler, J. W., & Hiebert, J. (1998). Teaching is a cultural activity. American Educator, 22(4), 4–11.

Šeďová, K., & Šalamounová, Z. (2016). Dialogické vyučování jako realizace produktivní kultury vyučování a učení v literární výchově. Orbis scholae, 10(2), 47–69.

Weinert, F. E. (1997). Lernkultur im Wandel. In E. Beck, T. Guldimann & M. Zutavern (Eds.), Lernkultur im Wandel. Tagungsband drei Schweizerischen Gesellschaft für Lehrerinen- und Lehrerbildung und der Schweizerischen Gesellschaft für Bildungsforschung (s. 11–29). St. Gallen: UVK.

Willbergh, I. (2011). Mimetic Didaktik: Why "the medium is the message" in teaching. In S. Hillen, T. Sturm & I. Willbergh (Eds.), Challenges facing contemporary didactics: Diversity of students and the role of new media in teaching and learning (s. 157–167). Münster: Waxmann.

Yin, R. K. (2014). Case study research: Design and methods. Los Angeles: Sage.