(CZ) Šedesátiletí pedagogických fakult: hledání svébytnosti
(EN) Sixty Years of Education Faculties

Přehledová studie je zamyšlením nad šedesátiletým vývojem pedagogických fakult v Československu a poté v České republice. Sestává ze tří částí. Nejprve je načrtnut historický kontext: snahy o učitelské vzdělávání za 1. republiky, snahy po skončení 2. světové války, složitá léta padesátá a šedesátá, těžké období normalizace. Studie konstatuje, že v letech 1938, 1948, 1968 byla vývojová kontinuita opakovaně přerušena nejprve zvnějšku a potom též uvnitř země. První část končí shrnutím charakteristik, typických pro fakulty připravující učitele v Československu, zejména pak pro fakulty pedagogické před r. 1989.
Druhá část studie se věnuje období po r. 1989. Popisuje vnější vlivy, které působily na proměnu přípravy učitelů (autonomie vysokých škol, vznik regionálních univerzit, změna způsobu financování vysokých škol, akreditace vysokých škol a fakult, přijetí Boloňské deklarace). Bilancuje též vnitřní vlivy působící na vývoj pedagogických fakult (složitá výchozí personální situace, odstředivé tendence uvnitř fakult, hledání nové podoby oborových didaktik, zavádění neučitelských oborů, složité psychosociální klima uvnitř fakult). Druhá část končí shrnutím svébytných rysů pedagogických fakult po r. 1989.
Třetí část přehledové studie se věnuje dalšímu vývoji. Upozorňuje napět citlivých růstových bodů českých pedagogických fakult: na složitou personální situaci, nápodobu a kvalitu doktorských studijních programů, na složitou kvalifikační strukturu učitelských sborů, na problémy s odbornou a studijní literaturou, na zanedbávání rozvoje samostatnosti, odpovědnosti, dovednosti autoregulace jak u studentů učitelství, tak u žáků ve školách.

This overview article is a reflection on the sixty years of the development of educational faculties in Czechoslovakia (later the Czech Republic). It is made up of three parts. First there is an outline of the historical context: the efforts to develop teacher training under the 1st Republic, the continuing efforts after the end of the Second World War, the complicated situation in the fifties and sixties, the tough period of „Normalisation“, The article argues that in 938,1948, and 1968 continuity in development was repeatedly broken, first from the outside and then from inside the country. The first part ends with a summary of the typical features of faculties training teachers in Czechoslovakia, especially faculties of education prior to 1989.
The second part of the article is devoted to the period since 1989. It describes the external factors that have influenced the transformation in teacher training (the au-tonomy of higher educational institutions, the establishment of regional universities, changes in university funding, the accredita-tion of universities and faculties, the adop-tion of the Bologna Declaration). It also takes an overall look at the internal factors that have also had an effect on the development of education faculties (complicated initial personnel situation, centrifugal tendencies inside faculties, the search for a new form of subject didactics, the introduction of non-teaching fields, the complicated psychological-social atmosphere inside the faculties). The second part concludes with a summary of the distinctive features of faculties of education after 1989.
The third part of the article looks at con-temporary development. It draws attention to sensitive points relating to growth in Czech faculties of education: the form and standard of doctoral programmes, the complicated structure of qualifications in teaching bodies, problems with academic and study literature, lack of cultivation of independence, responsibility, skills and self-regulation both among students at educational faculties and among pupils in schools.