Author: Zelenka Martin

Předkládaná studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání. Studie je založená datech z nejaktuálnějšího šetření absolventů vysokých škol v České republice. To se odehrálo v rámci mezinárodního projektu EUROGRADUATE 2022. V České republice v něm byli od listopadu 2022 do začátku března 2023 dotazování absolventi z akademických let 2016/2017 až 2020/2021. Studie tematicky, metodologicky i svou strukturou přímo navazuje na studii Učí nebo neučí?, která byla zveřejněna v červnu roku 2021, a která využívala výsledky předchozích dvou velkých šetření absolventů vysokých škol – REFLEX 2013 a Absolvent 2018.

Studie se skládá ze dvou hlavních kapitol. V první metodologické kapitole je nejprve představeno šetření EUROGRADUATE 2022. Jsou popsána data, která díky tomuto šetření byla získána a diskutována jejich využitelnost pro téma studie. V dalších dvou částech této kapitoly jsou vymezeny základní analytické kategorie a definována klasifikace pedagogických studijních programů a studijních oborů (dále jen SPO) a klasifikace popisující profesně-ekonomické postavení absolventa po absolvování vysoké školy.

Druhá kapitola je analytická a skládá se z tří částí. První část se zabývá profesní situací absolventů po absolvování vysoké školy. Popisuje, do jaké míry absolventi učitelských, neučitelských pedagogických a ostatních SPO jeden ro po absolvování a v době konání šetření vykonávali pedagogická povolání, ostatní povolání, nebo nepracovali. Druhá část se pak u absolventů z akademických let 2016/2017 až 2018/2019 zabývá profesní mobilitou v prvních letech po absolvování. Konkrétně analyzuje přesuny mezi jednotlivými profesně-ekonomickými kategoriemi jeden rok a tři až pět let po absolvování. Poslední část definuje osm základních typů mobility mezi pedagogickými a nepedagogickými povoláními a nepracujícími a s pomocí této klasifikace komplexně mapuje situaci absolventů pedagogických SPO v prvních letech po absolvování.

Hlavním cílem předkládané studie je co nejpřesněji odhadnout počty absolventů, kteří v průběhu posledních více než dvaceti let získali kvalifikaci pro výkon učitelského povolání. Než se však dostaneme k tomuto cíli, zkoumáme kvantitativní vývoj různých způsobů získání učitelské kvalifikace. V České republice se učitelská kvalifikace získává zejména dvěma způsoby – absolvováním vysokoškolského učitelského studia a absolvováním doplňujícího pedagogického studia (dále jen DPS) v rámci programu celoživotního vzdělávání. Vývoj počtu absolventů těchto dvou cest analyzujeme v kontextu celkového počtu absolventů pedagogických studijních programů a studijních oborů (dále jen SPO) a počtu absolventů v celém českém vysokém školství.

Studie má kromě své analytické části také důležitou metodologickou část. Řešena je zejména problematika klasifikace studijních programů a studijních oborů. Ty byly klasifikovány až do roku 2016 s pomocí číselníku KKOV. Od roku 2017 jsou nově akreditované studijní programy klasifikovány s pomocí mezinárodní klasifikace ISCED-F 2013 a studijní obory byly zrušeny. Proto bylo potřeba vytvořit klasifikaci pedagogických SPO, která řeší specifika obou klasifikací a přechod mezi nimi tak, aby bylo možné zkonstruovat věrohodné časové řady.

Předkládaná studie se zaměřuje na fázi vstupu na vysokou školu. Výsledky přijímacích řízení na studium na pedagogické fakulty a pedagogické studijní programy a studijní obory (dále jen SPO) zde s pomocí několika ukazatelů komparujeme s výsledky přijímacích řízení na ostatní fakulty a SPO, a to od roku 2000 do roku 2022. Studie je založena na datech z přijímacích řízení na bakalářské a dlouhé magisterské studium vysokých škol v České republice. Jedná se o speciální datovou matici získanou od MŠMT.

Úspěšnost při přijímacích řízeních na vysokou školu a následné volby studia analyzujeme s pomocí čtyř ukazatelů – dvou tradičních a dvou experimentálních. V případě tradičních ukazatelů se jedná zaprvé o podíl počtu přijatých z počtu uchazečů, kteří se účastní přijímacího řízení (čím je tento podíl nižší, tím větší je konkurence mezi uchazeči a tím větší je i selekce ze strany škol). Zadruhé jde o podíl počtu zapsaných z počtu přijatých (čím je tedy tento podíl nižší, tím častěji se přijatí rozhodují o zápisu na jinou fakultu nebo jiný SPO). Prvním experimentálním ukazatelem je koeficient kvality uchazečů (dále jen KKU), který vyjadřuje kvalitu uchazečů prostřednictvím jejich celkové úspěšnosti při všech přijímacích řízeních, kterých se zúčastnili. Výsledky tohoto ukazatele prezentujeme nejen pro všechny uchazeče, ale také pouze pro přijaté a pouze pro zaspané. Druhým experimentálním ukazatelem je koeficient relativního zájmu (dále jen KRZ), který vyjadřuje, do jaké míry jsou jednotlivé fakulty nebo skupiny fakult, studijní programy či studijní obory preferovány při rozhodování kam se zapsat, pokud uchazeči byli přijatí na více fakult či SPO a mají tedy možnost volby.

Studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických oborů vysokých škol do pedagogických povolání v letech 2004-2021, přičemž k analýze tohoto tématu využívá data Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), která každoročně shromažďuje a zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ).

Studie má dvě základních částí. V první metodologické je nejprve představeno Výběrové šetření pracovních sil. Dále jsou pak postupně popsány Klasifikace úrovní a oborů vzdělání ISCED, Klasifikace zaměstnání (povolání) CZ-ISCO a Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Na tento popis je vždy navázáno vysvětlení, jakým způsobem s pomocí těchto klasifikací definujeme pedagogické obory a pedagogická povolání.

V druhé části analyzujeme absolventy vysokoškolského vzdělání v pedagogických oborech a jejich přechod do pedagogických povolání. Jedná se o absolventy, kteří absolvovali v období pěti let před datem dotazování. Museli jsme však pracovat s dvěma metodologickými limity. Za prvé, každoroční počty respondentů, na základě, kterých jsou výsledky počítané, nejsou příliš vysoké (ročně 500 až 700 pozorování). Proto také většinou pracujeme s tříletým klouzavým průměrem. Za druhé, datové soubory z let 2011, 2012 a 2013 neobsahují některé důležité údaje, tudíž výsledky za tyto roky chybí.

Shrnutí

Studie se zabývá tématem přechodu absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do učitelských a pedagogických povolání, přičemž neřeší jen to, do jaké míry tito absolventi taková povolání vykonávají, ale také, co dělají, pokud v takovém povolání nepracují. Zda vykonávají jiné povolání (a jaké), či jsou nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní. Tyto jevy sleduje a analyzuje v prvních pěti letech po absolvování vysoké školy a vykresluje tak obrázek o profesně-ekonomické mobilitě čerstvých absolventů pedagogických programů, oborů a fakult. Studie je založena na datech ze dvou velkých šetření absolventů vysokých škol – REFLEX 2013, ve kterém byli dotazováni absolventi vysokých škol z let 2008 až 2012, a Absolvent 2018, v rámci něhož byli dotazováni absolventi z let 2013 až 2017. Vzhledem k aktuálnosti a vhodnější metodologii je podstatně větší důraz kladen na výsledky dat a jejich interpretaci z šetření Absolvent 2018.

V první řadě byly definovány základní analytické kategorie. Na jedné straně byla definována klasifikace pedagogických studijních programů a oborů (dále SPaO), které jsou členěny na učitelské, neučitelské pedagogické a ostatní. Velmi podstatné pro další analýzy je zjištění, že absolventi učitelských SPaO na pedagogických fakultách netvoří ani polovinu ze všech absolventů, převažují absolventi neučitelských pedagogických SPaO. Na druhé straně pak byla definována klasifikace pedagogických povolání, která v jedné podobě má pět kategorií (učitelská povolání, řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, ostatní pedagogická povolání, povolání blízká pedagogickým a ostatní povolání) a v druhé podobě má dichotomickou podobu (pedagogická povolání a ostatní povolání).