Kvalifikace, příprava a kompetence učitelů

Studie, kterou zpracoval Jan Koucký s přispěním dalších pracovníků Pedagogické fakulty UK a České školní inspekce, se věnuje jednomu z témat, která umožňují analyzovat data získaná v rámci rozsáhlého společného šetření PedF UK a ČŠI na konci roku 2021. Zahrnuje podrobný rozbor odpovědí téměř pěti tisíc učitelů na tři okruhy otázek: jak učitelé zpětně hodnotí zaměření a náplň svého počátečního vzdělávání na vysokých (nebo jiných) školách, jak zpětně posuzují svou připravenost pro práci učitele na počátku své kariéry a jak v současnosti zvládají požadavky, které jsou na učitele kladeny.

Podrobnější rozbor těchto tří okruhů otázek ukázal, že odpovědi učitelů lze koncentrovat do tří základních dimenzí, které pokrývají rozhodující pracovní kompetence učitele:

  • schopnosti učitele při práci se třídou a s individuálními žáky, jejich vedení, rozvíjení, motivace a kontrola, při současném zvládání rozmanitosti a změny (Výuka, žáci a třídy – koho učit);
  • dovednosti učitele v obecné didaktice, v oborových didaktikách vyučovaných předmětů a v psychologii (Didaktiky a psychologie – jak učit);
  • znalosti a vědomosti učitele v obsahu předmětů/oblastí/oborů, které vyučují (Obsah vyučovaných předmětů – co učit).

Tři dimenze hodnocení přípravy učitelů

  • Při hodnocení vybraných oblastí učitelské praxe se učitelé v průměru stavějí kritičtěji k obsahové stránce svého počátečního vzdělávání, o něco lépe pak posuzují svou připravenost pro práci učitele na počátku kariéry a nejlépe hodnotí své současné kompetence pro zvládání nároků učitelské profese. Při pohledu na skupiny učitelů podle délky jejich praxe se ukazuje, že začínající učitelé (do 5 let praxe) hodnotí své počáteční vzdělávání ve vybraných oblastech v průměru o něco lépe než zkušení učitelé, a naopak hůře své současné kompetence. Připravenost na práci při zahájení učitelské kariéry hodnotí obě skupiny téměř stejně.
  • Ze tří základních oblastí svých kompetencí posuzují učitelé v průměru nejlépe kompetence, které se týkají znalostí obsahu vyučovaných předmětů (vědí, co učit). Pozitivně hodnotí rovněž své kompetence v didaktikách (vědí, jak učit) a naopak hůře hodnotí své kompetence v práci se třídou a s jednotlivými žáky. Začínající učitelé hodnotí o něco hůře své současné kompetence ve všech třech dimenzích ve srovnání se zkušenějšími kolegy.

Srovnání hodnocení počátečního vzdělávání a připravenosti učitelů v letech 2018 a 2021

  • Mezi lety 2018 a 2021 se zvýšil podíl učitelů, kteří měli ve svém počátečním vzdělávání zahrnuté oblasti z dimenze Žáci a třídy a z dimenze Obsah vyučovaných předmětů, i když v tomto případě učitelé často vyjadřují názor, že vzdělávání v obsahu předmětů bylo až příliš. Na druhé straně v menší míře učitelé v roce 2021 uvedli, že jejich počáteční vzdělávání zahrnovalo oblasti z dimenze Didaktiky a psychologie.
  • Mezi lety 2018 a 2021 se téměř nezměnil názor učitelů na svou připravenost na počátku učitelské kariéry. Mírně se zhoršila připravenost učitelů v oblasti obecné didaktiky.

Hodnocení přípravy učitelů na povolání u nás a světě

  • Stejně jako v České republice i ve většině ostatních zemí učitelé nejméně příznivě hodnotí svoji připravenost na počátku kariéry v oblasti práce se žáky a třídou, a naopak nejlépe hodnotí svou připravenost v oblasti obsahové stránky vyučovaných předmětů. Toto zjištění odpovídá převažujícímu tradičnímu pojetí přípravy učitelů ve světě.
  • Ve srovnání s ostatními zeměmi se ukazuje, že se čeští učitelé cítili výrazně méně připraveni na počátku své kariéry v oblasti práce se třídou a žáky (jedno z nejhorších hodnocení mezi srovnávanými zeměmi), naopak v oblasti didaktiky a psychologie hodnotili svou připravenost na počátku kariéry velmi příznivě (jedno z nejlepších hodnocení mezi srovnávanými zeměmi). Nejnižší připravenost na výuku byla zjištěna u českých učitelů v oblasti výuky různě nadaných žáků a v oblasti výuky průřezových dovedností.

Typologie počátečního vzdělávání a přípravy učitelů

  • Nejlépe připraveni na obsahovou stránku vyučovaných předmětů se cítili absolventi jiných než pedagogických fakult. Po nich následují absolventi pedagogických fakult a absolventi doplňujícího pedagogického studia. O něco méně se učitelé cítili připraveni v oblasti obecné didaktiky, zde nicméně nebyly zjištěny zásadní rozdíly mezi absolventy pedagogických fakult, jiných fakult a absolventy doplňujícího pedagogického studia.
  • Výrazně nižší míru připravenosti uváděli v oblasti výuky různě nadaných žáků. V této oblasti se cítili lépe připraveni absolventi DPS a učitelé bez kvalifikace (velmi dobře či dobře připravena se cítila přibližně čtvrtina z nich) v porovnání se skupinou absolventů vysokoškolských programů. Obdobné zjištění platí také pro oblasti výuky průřezových kompetencí a chování žáků a vedení třídy, kde však byla průměrná míra připravenosti o něco vyšší (velmi dobře či dobře připravena se cítila přibližně 40 % absolventů DPS a učitelů bez kvalifikace). Vyšší míra sebedůvěry u učitelů bez kvalifikace může být ovlivněna jejich předcházejícími zkušenostmi a neformálním vzděláváním, které by bylo dobré dále zkoumat.
  • Mezi absolventy pedagogických fakult, jiných fakult i absolventy DPS nebyly zjištěny výraznější rozdíly v hodnocení rozsahu získaného vzdělání, v připravenosti na práci ani v hodnocení jejich současných kompetencí. Zato v hodnocení tří dimenzí kompetencí učitelů (Výuka, žáci a třídy; Didaktika a psychologie; Obsah předmětů) významnější rozdíly mezi těmito skupinami absolventů zjištěny byly.

Pedagogické fakulty[1]

  • Hodnocení rozsahu získaného vzdělání, připravenosti na práci učitele a hodnocení vlastních pedagogických kompetencí se mezi absolventy jednotlivých fakult výrazněji neliší.
  • Nicméně zjištěny byly statisticky významné rozdíly mezi absolventy různých českých pedagogických fakult v tom, jak hodnotí rozsah svého počátečního vzdělání v oblasti obsahové stránky vyučovaných předmětů. Podíl učitelů, jejichž počáteční vzdělání zahrnovalo tuto oblast zbytečně mnoho, se na různých fakultách pohybuje od 11 % až po 24 %.
  • Přibližně čtvrtina absolventů napříč všemi fakultami uvedla, že jejich počáteční vzdělání obsahovalo příliš málo obecné didaktiky. Mezi 40 % absolventů dále uvedlo, že jejich počáteční vzdělání vůbec neobsahovalo oblast výuky různě nadaných žáků (na jednotlivých fakultách to bylo v průměru od 29 % do 50 %). Relativně vysoký podíl absolventů pedagogických fakult rovněž uvedl, že jejich počáteční vzdělání zahrnovalo příliš málo nebo vůbec nezahrnovalo výuku průřezových dovedností (na různých fakultách se to v průměru pohybuje od 68 % až do 91 %) a oblast chování žáků a vedení třídy (od 65 % do 81 %).
  • V hodnocení každé ze tří dimenzí svých kompetencí (co učit, jak učit a koho učit) se absolventi jednotlivých pedagogických fakult sice liší, ale v průměru nejsou rozdíly mezi fakultami nijak zásadní.

Aprobovanost výuky

  • V hodnocení současných kompetencí učitelů nebyly zjištěny významné rozdíly mezi učiteli s různou mírou aprobovanosti. Aprobovaní učitelé (tedy ti, kteří vyučují předměty, na něž se zaměřovalo jejich studium) a neaprobovaní učitelé se také překvapivě významně neliší v míře připravenosti na výuku v počátcích kariéry.
  • Neaprobovaní učitelé poněkud překvapivě nejlépe hodnotí své současné kompetence v oblasti obsahu vyučovaných předmětů, hůře v didaktikách a psychologii a nejhůře ve zvládání výuky, jednotlivých žáků a tříd.

[1]     Kapitola Pedagogické fakulty není součástí zveřejněné verze studie, neboť obsahuje podrobné a jmenovité údaje o jednotlivých fakultách. Kapitola je distribuována pouze vybranému okruhu zájemců.