Představy studentů o budoucím uplatnění v učitelské profesi
Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková
Zatímco v rámci předchozích analýz z šetření studentů vysokých škol z jara 2022 jsme se zabývali důvody, které vedou studenty k volbě učitelské profese nebo které od ní naopak odrazují, současný text se věnuje profesním plánům studentů do budoucna. V první části textu se zaměříme na to, jakou představu mají studenti o svém budoucím uplatnění v roli učitele. Na své profesní vyhlídky v oblasti učitelství byli dotazováni jak studenti učitelských programů, tak studenti neučitelských a nepedagogických programů.
U studentů učitelských programů budeme hodnotit závaznost jejich rozhodnutí vstoupit do učitelského povolání a jeho potenciální stabilitu. Porovnáme, zda se ukazují rozdíly u studentů pedagogických a nepedagogických fakult. U studentů neučitelských programů pak zhodnotíme postoj k možnému výkonu učitelského povolání v budoucnu.
Obdobě jako v dosavadních analýzách se zaměříme také na rozdíly, které se u studentů projevují podle následujících oblastí:
- forma studia (prezenční/kombinovaná)
- pohlaví
- věk
- u studentů učitelských programů: škola, na které budou moci díky studiu vyučovat
Díky tomu, že v současném šetření studentů byly zařazeny stejné otázky na profesní perspektivu jako v obdobném šetření vysokoškoláků na pedagogických fakultách i v dalších nepedagogických programech v roce 2009[1], budeme moci srovnat, jak se liší profesní plány současných studentů a studentů, kteří byli v posledním ročníku studia v roce 2009. Studentům učitelských programů byla položena následující otázka: Jakou máte nyní představu o své budoucí profesi učitele/učitelky? Respondenti mohli volit z níže uvedených položek odpovědí:
- Chci se věnovat učitelskému povolání celý život.
- Chci se věnovat učitelskému povolání, ale pokud budu mít příležitost, uvažoval/a bych i o jiné profesi.
- Učitelské povolání pro mě není prioritou, mohu se mu věnovat, ale upřednostnil/a bych jiné zaměstnání.
- Učitelskému povolání se věnovat nehodlám, budu shánět jiné zaměstnání.
- Nevím. / Nemám žádnou konkrétní představu.
Studenti neučitelských programů se naopak vyjadřovali k otázce: Byl/a byste ochoten/a se někdy v budoucnu věnovat učitelské profesi? Odpověď vybírali na stupnici:
- Rozhodně ano
- Spíše ano
- Spíše ne
- Rozhodně ne
- Nevím
Profesní vyhlídky u studentů učitelských programů
Převážná většina studentů učitelských programů pedagogických i nepedagogických fakult se hodlá ve své profesní dráze věnovat povolání učitele či učitelky. Záměr věnovat se této profesi po celý život uvedla více než třetina studentů (37 %). Další téměř polovina studentů (47 %) se hodlá učitelství věnovat, ovšem zároveň připouští, že by uvažovali o jiném uplatnění, pokud by se jim naskytla příležitost. Celkem tedy více než čtyři pětiny (83 %) studentů učitelských oborů se plánují v učitelské profesi uplatnit. 12 % dotázaných studentů by upřednostnilo jiné než učitelské zaměstnání, ačkoli nevylučují, že by se mu v budoucnu mohli věnovat. Pouze 2 % dotázaných studentů uvedlo, že se učitelství věnovat nehodlají a chtějí si najít jiné zaměstnání. Zbylí studenti (3 %) zatím nemají konkrétní představu o svém dalším pracovním uplatnění.
Mezi studenty učitelských programů na pedagogických a nepedagogických fakultách se v profesních perspektivách neukázaly výrazné rozdíly. Studenti pedagogických fakult sice o něco častěji uváděli, že se učitelství chtějí věnovat celý život (38 % vs. 33 %), ale tento rozdíl nedosahuje statistické významnosti. Studenti učitelství z nepedagogických fakult však statisticky významně častěji uvádějí, že se učitelství v budoucnu mohou věnovat, ale upřednostnili by jiné zaměstnání (15 % vs. 11 %). Z věcného hlediska se ovšem jedná o poměrně malý rozdíl. Četnosti odpovědí respondentů znázorňuje graf 1.
Graf 1: Plány do budoucna u studentů učitelství na pedagogických a nepedagogických fakultách
Posluchači kombinované formy studia oproti studentům prezenční formy výrazně častěji plánují věnovat se učitelskému povolání celý život (47 % vs. 33 %). Studenti prezenční formy studia naopak o něco častěji uvažují i o jiné profesi (49 % vs. 40 %) nebo by přímo upřednostnili jiné zaměstnání, ačkoli učitelství nevylučují (14 % vs. 8 %). Toto složení odpovědí souvisí s tím, že studenti kombinovaných programů ve výrazně větší míře již pracují jako učitelé nebo si jako učitelé přivydělávají. Lze tedy u nich předpokládat, že už mají s profesí učitele obecně častěji zkušenost a jsou o své budoucí dráze jasněji rozhodnutí než studenti prezenční formy, kteří zvažují více možnosti. Značná část studentů kombinované formy studia si také doplňuje pedagogickou kvalifikaci právě kvůli své současné práci. Odpovědi studentů prezenční a kombinované formy znázorňuje graf 2.
Graf 2: Plány do budoucna u studentů učitelství v prezenční a kombinované formě studia
Rozdíly v odpovědích studentů na plány do budoucna se ukázaly i podle pohlaví. Studentky se o něco častěji než studenti plánují věnovat učitelství celý život (38 % vs. 32 %). U studentů je naopak statisticky významně častější odpověď, že se učitelství nehodlají věnovat a místo toho si chtějí hledat jiné zaměstnání (5 % vs. 1 %). Obecně tedy u studentek pozorujeme častější tendenci přejít ze studia učitelství do učitelské profese, avšak studenti v tomto ohledu markantně nezaostávají. Distribuce odpovědí studentů podle pohlaví znázorňuje graf 3.
Graf 3: Plány do budoucna u studentů a studentek učitelství
Představy o budoucím uplatnění v profesi učitele se mírně liší v závislosti na věku studentů. Nejstarší skupina studentů ve věku 26 a více let má největší tendenci plánovat celoživotní uplatnění v učitelské profesi (42 %, mezi studenty od 24 do 25 let je to 29 %). Tento výsledek je opět nutné vnímat v souvislosti s odlišným pracovním profilem věkových skupin dotázaných studentů. Jen menšina dotázaných studentů nad 25 let pouze studuje, naopak většina zároveň se studiem již pracuje jako učitel či učitelka ve škole. Distribuce odpovědí studentů podle věku znázorňuje graf 4.
Graf 4: Plány do budoucna u studentů učitelství podle věku
Nakonec se na studenty učitelských oborů podíváme z hlediska škol, na kterých budou mít oprávnění vyučovat po absolvování vysoké školy. Mezi těmi, kteří budou mít možnost vyučovat v mateřských školách, a ostatními nenacházíme statisticky významný rozdíl. Naproti tomu významné rozdíly se projevují mezi studenty, kteří budou moci vyučovat na prvním stupni základních škol, a jinými studenty. Studenti v tomto oboru studia častěji vidí učitelství jako svoji celoživotní dráhu (48 % vs. 33 %), studenti bez tohoto oprávnění naopak častěji učitelství vnímají jako možnou, avšak ne preferovanou kariérní možnost (14 % vs. 6 %), nebo ho nehodlají vůbec vykonávat (3 % vs. 1 %). Studenti, kteří budou moci vyučovat na druhém stupni základní školy, se méně často chtějí věnovat učitelství celý život (41 % vs. 34 %), naopak častěji by při učitelství uvažovali také o jiné profesi (49 % vs. 43 %), nebo ho vůbec vykonávat nechtějí (3 % vs. 1 %). Podobné tendence se projevují ve srovnání studentů, kteří budou mít oprávnění učit na středních školách, ve srovnání s ostatními.
Ochota učit u studentů neučitelských a nepedagogických programů
Více než polovina studentů neučitelských a nepedagogických programů vyjádřila ochotu se někdy v budoucnu věnovat učitelské profesi (16 % by bylo rozhodně ochotných, 37 % spíše ochotných). Více než pětina (28 %) by spíše nebyla ochotná a desetina (11 %) rozhodně tuto možnost odmítá. Zbylých 8 % studentů nemělo žádný názor na možnost vyzkoušet si někdy v budoucnu práci učitele.
Studenti neučitelských programů se ve svých kariérních vyhlídkách zásadně liší od svých protějšků v nepedagogických programech. Téměř dvě třetiny (54 %) studentů neučitelských programů (pedagogických i nepedagogických fakult) jsou ochotni se v budoucnu věnovat učitelské profesi, zatímco mezi studenty nepedagogických programů je to přibližně polovina (49 %). Studenti nepedagogických programů také možnost někdy v budoucnu učit výrazně častěji rozhodně odmítají (14 % vs. 3 %).
Vyšší ochotu v budoucnu učit pozorujeme také u posluchačů kombinované formy studia. Mezi studenty a studentkami neučitelských a nepedagogických programů se neprokázaly statisticky významné rozdíly v představách o budoucím uplatnění v učitelské profesi. Při analýze věku sledujeme stejnou tendenci jako v případě studentů učitelských programů. Tedy starší studenti mají statisticky významně vyšší tendenci připustit, že by se v budoucnu mohli věnovat učitelskému povolání.
Trendy v profesních perspektivách studentů
V následující části posoudíme trendy v kariérních představách studentů vysokých škol mezi lety 2009 a 2022. Pro srovnání budou využity shodné otázky z analogického šetření studentů posledních ročníků pedagogických fakult a nepedagogických fakult/oborů z roku 2009.
Pro účely srovnání obou uvedených šetření však využijeme jinou kategorizaci skupin studentů v šetření z roku 2022, než se kterou pracujeme v ostatních analýzách. V šetření z roku 2009 byli respondenti rozděleni na studenty pedagogických fakult a nepedagogických fakult/oborů. Tedy první skupina v principu zahrnuje jak učitelské, tak neučitelské programy. Studenti neučitelských programů pedagogických fakult však nebyli v roce 2022 dotazováni na otázku, jak si představují svoje budoucí učitelské uplatnění. Jako referenční skupinu pro studenty pedagogických fakult z roku 2009 budeme proto využívat studenty učitelských programů pedagogických fakult. Studenty nepedagogických fakult/oborů z roku 2009 pak srovnáme se studenty nepedagogických programů nepedagogických fakult z roku 2022.
V roce 2009 plánovala celoživotní uplatnění v profesi necelá třetina studentů učitelských programů pedagogických fakult (31 %) oproti 38 % v roce 2022. V roce 2009 se méně než polovina studentů (45 %) zamýšlela učitelskému povolání věnovat, ale uvažovali by také o jiné profesi, v roce 2022 to bylo 47 % studentů. Přibližně šestina (16 %) studentů v roce 2009 by upřednostnila jiné než učitelské zaměstnání, v roce 2022 to bylo jen 11 % studentů. V roce 2009 se 5 % studentů přímo odmítalo učitelství věnovat, v roce 2022 to byla jen 2 % studentů. Distribuci odpovědí v obou letech znázorňuje graf 5.
Graf 5: Plány do budoucna u studentů učitelství v roce 2022 a 2009
Z uvedených dat můžeme usoudit, že mezi lety 2009 a 2022 se zvýšila tendence studentů pedagogických fakult plánovat celoživotní uplatnění v učitelské profesi. Naopak oslabila tendence uvažovat o učitelské profesi jako o uplatnění, které je sice možné, ale není preferované. V těchto interpretacích je však třeba mít na paměti, že skupiny studentů nebyly v daných dvou šetření konstruovány stejným způsobem a rozdíl může být alespoň částečně vysvětlitelný odlišným charakterem srovnávaných skupin (v roce 2009 byli osloveni studenti pedagogických fakult bez dalšího členění, zatímco v roce 2022 byly na pedagogických fakultách definovány a samostatně sledovány dvě skupiny – učitelské a neučitelské obory, avšak na danou otázku byli dotázáni pouze studenti učitelských oborů).
Ve srovnání s rokem 2009 se posunuly rozdíly mezi studenty a studentkami. Zatímco v roce 2022 jsme zaznamenali poměrně slabé rozdíly, v roce 2009 se profesní plány studentů a studentek významně odlišovaly. V roce 2009 měly ženy oproti mužům silnější tendenci chtít se věnovat učitelskému povolání celý život (34 % oproti 25 % u mužů). Studenti naopak výrazně častěji než studentky uváděli, že učitelství vykonávat mohou, ale upřednostnili by jinou práci (22 % u mužů vs. 13 % u žen) a častěji také ani neplánovali začít učit (8 % u mužů vs. 4 % u žen). Naopak věkové rozdíly v kariérních plánech byly v obou šetřeních podobné.
Obdobné závěry o profesních představách jsou možné také v případě druhé skupiny, a to studentů nepedagogických fakult/oborů. Odpovědi z obou šetření znázorňuje graf 6. Výsledky naznačují poměrně výrazný nárůst ochoty věnovat se v budoucnu učitelské profesi mezi studenty nepedagogických fakult/oborů. Tito studenti jsou tak více než v minulosti otevřenější vůči možnosti uplatnit v učitelské profesi. V tomto případě je však nutné ještě výrazněji vnímat pouze přibližný charakter srovnání obou vzorků, neboť u staršího šetření není zcela zjevné, jak byla pro účely konstrukce výběrového souboru vymezena skupina „studentů nepedagogických fakult“, resp. „studentů nepedagogických oborů“.
Odpověď „rozhodně ano“ zvolila v roce 2009 pouze 4 % studentů, v roce 2022 už se jednalo o 11 % dotázaných. Odpověď „spíše ano“ vybralo 22 % studentů v roce 2009 a 38 % v roce 2022. Naopak výrazně méně často byla v roce 2022 vybírána odpověď „spíše ne“ (34 % oproti 14 %).
Graf 6: Plány do budoucna studentů nepedagogických fakult/oborů o vykonávání učitelské profese v roce 2022 a 2009
Obdobně jako u studentů pedagogických fakult se v roce 2009 ukazují výraznější rozdíly dle pohlaví. Zatímco ochota někdy v budoucnu se věnovat učitelství se v roce 2022 nelišila podle pohlaví, v roce 2009 měli studenti významně vyšší tendenci tuto možnost odmítat (rozhodně ji vyloučilo 41 % studentů, ale pouze 26 % studentek). Souvislost mezi ochotou v budoucnu učit a věkem studentů byla v obou výzkumných letech podobná.
[1] Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků pro zkvalitňování jejich pedagogické práce, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Factum Invenio, 2009.
