Author: Redakce

Studenti vysokých škol a jejich motivace stát se učitelem

Redakce Aktuality, Anotace studií a zpráv, Novinky
Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

Předkládaná studie shrnuje výsledky analýz dat, která byla získána při dotazníkovém šetření studentů vysokých škol, které proběhlo na jaře 2022. Šetření bylo zaměřeno na studenty 4. a vyšších ročníků dlouhých magisterských studijních programů a 1. a vyšších ročníků a navazujících magisterských studijních programů. Týkalo se jak studentů učitelských, tak neučitelských programů. Získáno bylo téměř 1500 plně vyplněných dotazníků.

Studie se věnuje především faktorům, které motivují lidi obecně a studenty samotné k vykonávání učitelské profese. Zároveň se zabývá naopak i faktory, které od toho odrazují. Zkoumá profesní plány studentů po skončení studia, jak velká je jejich vůle stát se učiteli a také za jaký plat by byli ochotni učitelskou dráhu nastoupit. Případně zda předpokládají věnovat se profesi učitele po celý život, nebo je to jen jedna z možností profesního uplatnění.

Věnujeme si i vlivu, který na ochotu studentů nastoupit do učitelského povolání má průběh samotného studia, do jaké míry se cítí být studiem na profesi učitele připraveni, s jakými oblastmi vykonávání učitelské profese a do jaké míry byli připraveni, či zda byli spokojeni s praxí na školách, která probíhá v průběhu studia. (Shrnutí studie…)

Studenti vysokých škol a jejich motivace stát se učitelem

Redakce Studie a zprávy
Studenti vysokých škol a jejich motivace stát se učitelem
Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

Dotazníkové šetření studentů vysokých škol v rámci projektu „Důvody nenastoupení absolventů pedagogických fakult do učitelské profese“ proběhlo mezi 7. 2. 2022 až 25. 3. 2022. Šetření realizovalo Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i. (CSVŠ) na základě zakázky a smlouvy s Pedagogickou fakultou UK, která je realizátorem projektu.

Šetření bylo zaměřeno na studenty 4. a vyšších ročníků dlouhých magisterských studijních programů a 1. a vyšších ročníků a navazujících magisterských studijních programů. Cílovou skupinou byli zaprvé studenti pedagogických fakult a zadruhé studenti pedagogických studijních programů na ostatních (nepedagogických) fakultách vysokých škol. A zatřetí byli dotazováni rovněž vysokoškolští studenti ostatních (nepedagogických) studijních programů, kteří sloužili jako kontrolní skupina.

V případě studentů pedagogických fakult bylo celkem sebráno 1 048 dotazníků, z čehož 711 bylo vyplněno úplně. V případě studentů pedagogických studijních programů na jiných než pedagogických fakultách bylo sebráno 446 dotazníků, z čehož 303 bylo vyplněno úplně. V případě studentů ostatních studijních programů pak bylo získáno 680 dotazníků, přičemž 436 jich bylo úplných. V šetření tedy odpovídalo celkem 2 174 studentů vysokých škol, přičemž respondenti vyplnili úplně 1 448 dotazníků. Do analýz byly v naprosté většině zařazeny dotazníky, kde byla vyplněna alespoň jedna otázka týkající se motivace ke studiu. Takových bylo 880 u studentů učitelských programů a 580 studentů neučitelských programů.

Read more

Ze kterých studentů se stanou učitelé?

Redakce Studie a zprávy
Ze kterých studentů se stanou učitelé?

Souvislost profesních plánů studentů s jejich motivačními faktory pro volbu učitelské profese

Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

V následujícím textu se věnujeme analýze plánů studentů v souvislosti s motivacemi k volbě učitelské profese. Studie navazuje na předchozí analýzy, kde byly představovány jak názory studentů na to, proč se mladí lidé obecně rozhodují či nerozhodují pro učitelskou profesi, tak důvody, kvůli kterým se studenti sami chtějí či nechtějí stát učiteli, dalším tématem našich analýz byly budoucí plány studentů.

Nyní se zaměříme se na to, jakým způsobem se motivace přetavují do profesních plánů a perspektiv. V této analýze se pokusíme identifikovat faktory, které jsou významné pro vstup studentů do učitelské profese (ačkoli je potřeba brát v potaz, že se jedná o deklarované plány a nemáme informaci o tom, zda studenti skutečně začnou v učitelské profesi působit a jak dlouho v ní setrvají). Bude nás zajímat, jak se plány ohledně uplatnění v učitelské profesi liší podle toho, jakou důležitost studenti přikládají jednotlivým důvodům pro výkon učitelského povolání.

V této analýze se soustředíme primárně na důvody pro vlastní rozhodování o výkonu učitelské profese, neboť otázky na kariérní perspektivy se rovněž týkají vlastních záměrů. Otázky na vnímání důležitosti důvodů pro rozhodování mladých lidí obecně pro srovnání rovněž vyhodnotíme, ale tyto závěry pouze krátce okomentujeme.

Read more

Stanou se ze studentů učitelé?

Redakce Studie a zprávy
Stanou se ze studentů učitelé?

Představy studentů o budoucím uplatnění v učitelské profesi

Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

Zatímco v rámci předchozích analýz z šetření studentů vysokých škol z jara 2022 jsme se zabývali důvody, které vedou studenty k volbě učitelské profese nebo které od ní naopak odrazují, současný text se věnuje profesním plánům studentů do budoucna. V první části textu se zaměříme na to, jakou představu mají studenti o svém budoucím uplatnění v roli učitele. Na své profesní vyhlídky v oblasti učitelství byli dotazováni jak studenti učitelských programů, tak studenti neučitelských a nepedagogických programů.

U studentů učitelských programů budeme hodnotit závaznost jejich rozhodnutí vstoupit do učitelského povolání a jeho potenciální stabilitu. Porovnáme, zda se ukazují rozdíly u studentů pedagogických a nepedagogických fakult. U studentů neučitelských programů pak zhodnotíme postoj k možnému výkonu učitelského povolání v budoucnu.

Obdobě jako v dosavadních analýzách se zaměříme také na rozdíly, které se u studentů projevují podle následujících oblastí:

  • forma studia (prezenční/kombinovaná)
  • pohlaví
  • věk
  • u studentů učitelských programů: škola, na které budou moci díky studiu vyučovat
Read more

Podle čeho vybírají studenti učitelských programů své budoucí povolání

Redakce Studie a zprávy
Podle čeho vybírají studenti učitelských programů své budoucí povolání

Názory studentů učitelských programů vysokých škol na to, proč se podle nich lidé obecně a oni sami chtějí stát učiteli

Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

V dosavadních analýzách, které jsou založeny na šetření studentů vysokých škol z jara 2022, jsme se nejprve zabývali názory studentů učitelských programů na to, proč se podle nich mladí lidé obecně chtějí či naopak nechtějí stát učiteli (Analýza 1), a poté názory na to, proč oni sami se chtějí, či nechtějí stát učiteli (Analýzu 2). Tyto úvodní analýzy byly především přehledové, to znamená, že se snažily poskytnout základní informaci o datech a o charakteristikách jednotlivých skupin studentů, které jsou v získaných datech k dispozici. V této analýze poněkud změníme optiku a zaměříme se pouze na studenty učitelských programů, protože jejich motivace stát se učitelem, či naopak bariéry, které by jim v tom bránily, je to, co nás zajímá nejvíce. Nebudeme znovu opakovat informace obsažené v analýzách předchozích, ale podíváme se ještě jednou na otázky q13 až q16 dotazníku zmíněného šetření, na jejich koncepční uchopení a vztahy mezi nimi. Přesné znění otázek (a odpovídající baterie) je možné nalézt ve výše uvedených analýzách či přímo v dotazníku. Připomeneme pouze, že první dvě otázky zkoumají názory studentů na to, proč se mladí lidé obecně rozhodují pro učitelskou profesi (q13) a naopak proč se pro ni nerozhodují (q14). Další dvě otázky se ptají na totéž, ale studenti měli vyjádřit svůj názor, proč se oni sami chtějí (či nechtějí) stát učiteli[1].

Read more

Proč studenti chtějí být učiteli

Redakce Studie a zprávy
Proč studenti chtějí být učiteli

Odpovědi studentů VŠ na otázku, proč se právě oni chtějí či nechtějí stát učiteli

Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

V první z našich analýz jsme se zabývali názory studentů[1] na to, proč se lidé podle nich rozhodují či nerozhodují pro povolání učitele. Otázky (q13 a q14 v dotazníku) tedy směřovaly k tomu, jak studenti vidí celkový postoj veřejnosti k otázce být či nebýt učitelem. Další dvě otázky (q15 a q16 v dotazníku) se ptaly obsahově na totéž. Studenti ale měli vyjádřit své vlastní postoje – jaké faktory jsou pro ně důležité v rozhodnutí stát se učitelem či nikoliv. Kromě jiného bude jistě zajímavé posoudit, nakolik se obecný názor liší od individuálního postoje. Budeme se tedy dále zabývat odpověďmi na dvě následující otázky:

  • q15: Nyní prosím vyberte 5 důvodů, kvůli kterým chcete nebo byste chtěl/a vykonávat učitelské povolání Vy osobně a seřaďte je v pořadí od nejdůležitějšího po nejméně důležitý[2].
  • q16: Nyní prosím vyberte 5 důvodů, kvůli kterým nechcete nebo byste nechtěl/a vykonávat učitelské povolání a seřaďte je v pořadí od nejdůležitějšího po nejméně důležitý[3] .

Tak jako dříve zanalyzujeme odpovědi na obě otázky primárně pro dvě hlavní skupiny studentů:

  1. Ti, kteří studují učitelské programy na pedagogických fakultách a na nepedagogických fakultách (bylo jich celkem 880), tuto skupinu označujeme dále jako Učitelé.
  2. Ti, kteří studují neučitelské pedagogické programy na pedagogických fakultách, dále ti, kteří studují tytéž programy na nepedagogických fakultách, a nakonec ti, kteří studují nepedagogické programy na nepedagogických fakultách (celkem jich bylo 580)[4], tuto skupinu označujeme dále jako Ne-učitelé.

Pokud se uvnitř hlavních skupin ukáží jako zajímavé některé rozdíly mezi dílčími skupinami, upozorníme i na ně. Nakonec porovnáme odpovědi mezi oběma hlavními skupinami.

Read more

Proč se stát učitelem

Redakce Studie a zprávy
Proč se stát učitelem

Názory studentů vysokých škol na to, proč se mladí lidé chtějí či nechtějí stát učiteli

Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

Učitelů je nedostatek, dozvídáme se to pravidelně z médií či z vyjádření nejrůznějších expertů a úředníků. Ať už se jedná o učitele obecně – učitelská populace stárne a mnoho z nich brzy odejde do důchodu, což je ostatně pravda. Nebo se tato vyjádření týkají některých „nedostatkových“ aprobací (matematika, fyzika, informatika). Zda tato vyjádření odpovídají skutečnosti (nepochybně v některých regionech či místech ano), nebo je to jen určitý mýtus, zkoumáme v rámci našeho projektu jinde.

Je ale nepochybně pravda, že je potřeba připravovat učitele nové, ať už na doplnění stávajícího nedostatku, nebo přinejmenším pro přirozenou obměnu. Příprava učitelů je proto velmi důležitou součástí vzdělávací politiky. Aby se ke studiu učitelství rozhodovali a posléze se učiteli stávali (a zůstali jimi), je potřeba znát důvody, které mladé lidi vedou ke studiu učitelských oborů, nebo naopak důvody, které je od takového studia odrazují.

Read more

Sociální status českých učitelů v mezinárodním srovnání

Redakce Aktuality, Anotace studií a zpráv, Novinky

Jedním z projektů, který se již delší dobu zabývá zkoumáním statusu učitelské profese v mezinárodním srovnání, je projekt s názvem Global Teacher Status Index (GTSI) realizovaný globální charitativní nadací Varkey Foundation, kterou založil v roce 2010 indický podnikatel Sunny Varkey. Aktivity nadace vycházejí z premisy, že sociální status učitelů je životně důležitý pro kvalitní fungování škol a pro navození důvěry rodičů a veřejnosti ve vzdělávací systém. Nadace sespolečně se svými partnery zaměřila na podporu budování statusu učitelské profese s cílem přispět tím ke zvýšení kvality vzdělávání a zlepšení výsledků žáků a studentů. Její vizí je dosáhnout kvalitního vzdělání pro každé dítě prostřednictvím posílení postavení učitelů a ocenění jejich profese. Nadace propaguje heslo: „Každý si zaslouží vynikajícího učitele“.

Projekt Global Teacher Status Index, který nadace realizuje, představuje nejkomplexnější komparativní výzkum, který byl kdy proveden s cílem důkladně zmapovat sociální postavení učitelů v mezinárodním měřítku. Konkrétně si projekt klade za cíl porozumět následujícím oblastem:

  • Postavení učitelů ve společnosti;
  • Statusu učitelů ve vztahu ke statusu jiných povolání
  • Názorům veřejnosti na to, jaké by mělo být platové ohodnocení učitelů a jejich pracovní doba;
  • Názorům veřejnosti na to, zda by mělo být platové ohodnocení učitelů vztahováno k výsledkům jejich žáků;
  • Míře důvěry v učitele, že žákům dokáží poskytovat kvalitní vzdělání;
  • Názorům rodičů na to, zda by podpořili vlastní dítě v tom, aby se stalo učitelem;
  • Vnímané míře respektu dětí k učitelům.

Zatím poslední šetření, které nadace realizovala v roce 2018, shromáždilo údaje o statusu učitelů v 35 zemích ze všech světových kontinentů. Nadace tím navázala na šetření z roku 2013, který zdokumentoval status učitelů v 21 zemích. V obou případech byla do šetření zahrnuta i Česká republika. Výsledky šetření realizovaného v roce 2018 jsou obsaženy ve dvou zprávách. První zpráva s názvem Global Teacher Status Index 2018 vyšla v roce 2018. Druhá zpráva s názvem Reading Between the Lines vyšla o rok později v roce 2019. Obsahem předkládané studie je podrobný a komentovaný výtah z obou těchto zpráv, který zpracovala Yvona Kostelecká. (Shrnutí studie…)

Přechod absolventů pedagogických oborů do pedagogických povolání (podle dat VŠPS)

Redakce Aktuality, Anotace studií a zpráv, Novinky

Studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických oborů vysokých škol do pedagogických povolání v letech 2004-2021, přičemž k analýze tohoto tématu využívá data Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), která každoročně shromažďuje a zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ).

Studie má dvě základních částí. V první části jsou představena data a je vysvětleno, jakým způsobem s pomocí klasifikací ISCED, CZ-ISCO a CZ-NACE definujeme pedagogické obory a pedagogická povolání. Druhá analytická část se zaměřuje na absolventy vysokoškolského vzdělání v pedagogických oborech, kteří absolvovali v období pěti let před datem dotazování. Hlavním cílem je prozkoumat, do jaké míry absolventi nastupují do pedagogických povolání. Sledujeme také, do jaké míry nastupují do nepedagogických povolání, jaký podíl jich je nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních. Tento proces přechodu ze vzdělávání do dalšího života analyzujeme jak v celku, tak podle oboru a stupně absolvovaného vzdělání, pohlaví a kraje bydliště.

Hlavním zjištěním studie je, že podíl dále nestudujících absolventů pedagogických oborů pracujících v prvních pěti letech po absolvování v pedagogických povoláních se v posledních dvou desetiletích pohyboval mezi 54 % až 65 %. Pokud však v úvahu vezmeme jen ekonomicky aktivní (tj. zaměstnané a nezaměstnané) pohybuje se tento podíl mezi 61 % až 78 %. Prvního vrcholu bylo dosaženo již v počátku sledování, poté však zejména v roce 2008 následoval pokles. Zhruba od roku 2015 pak dochází opět k postupnému růstu. Zásadní je rozlišení na absolventy učitelských a ostatních pedagogických oborů. Absolventi učitelských oborů totiž pracovali v pedagogických povoláních mnohem častěji (70 až 80 % z ekonomicky aktivních) než absolventi ostatních pedagogických oborů (50 až 60 % z ekonomicky aktivních). (Shrnutí studie…)

Šetření studentů učitelských oborů vysokých škol

Redakce Aktuality, Novinky
Šetření studentů učitelských oborů vysokých škol

Dotazníkové šetření studentů vysokých škol v rámci projektu „Důvody nenastoupení absolventů pedagogických fakult do učitelské profese“ proběhlo mezi 7. 2. 2022 až 25. 3. 2022. Šetření realizovalo Centrum pro studium vysokého školství, v. v. i., (CSVŠ) na základě zakázky a smlouvy s Pedagogickou fakultou UK, která je realizátorem projektu. Řešitelé projektu se spolu s dodavatelem podíleli na přípravě šetření, především na vytvoření tří komplementárních dotazníků pro tři různé skupiny studentů a na stanovení počtu a kvót šetřených studentů na jednotlivých školách a fakultách. Zásadní byla pomoc při oslovování představitelů jednotlivých škol a fakult.

Šetření bylo zaměřeno na studenty 4. a vyšších ročníků dlouhých magisterských studijních programů a 1. a vyšších ročníků navazujících magisterských studijních programů. Cílovou skupinou byli zaprvé studenti pedagogických fakult (odkaz na 1. dotazník) a zadruhé studenti pedagogických studijních programů na ostatních (nepedagogických) fakultách vysokých škol (odkaz na 2. dotazník). A zatřetí byli dotazováni rovněž vysokoškolští studenti ostatních (nepedagogických) studijních programů, kteří sloužili jako kontrolní skupina (odkaz na 3. dotazník).

Součástí přípravy šetření byla rovněž spolupráce s příslušnými fakultami a vysokými školami. V případě šetření studentů pedagogických fakult se podařila zajistit účast sedmi z devíti pedagogických fakult. Jednalo se o pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Hradec Králové a Technické Univerzity v Liberci. Účast odmítla Ostravská univerzita a Západočeská univerzita v Plzni. Účast odmítla rovněž pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Její studenti však byli alespoň částečně osloveni centrálně, protože Masarykova Univerzita jako celek se šetření zúčastnila. V případě studentů pedagogických studijních programů na nepedagogických fakultách (když se takoví studenti na dané škole vyskytovali) a studentů ostatních studijních oborů byli osloveni studenti Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Hradec Králové, Masarykovy univerzity a také Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Samotné dotazování proběhlo ve třech hlavních vlnách: nejprve tedy studenti pedagogických fakult, poté studující v pedagogických studijních programech mimo pedagogické fakulty, a nakonec studující z kontrolní skupiny mezi 7. 2. 2022 až 25. 3. 2022. Na všech zúčastněných školách byly rozesílány dvě až tři upomínky, aby se zvýšila míra návratnosti.

V případě studentů pedagogických fakult bylo celkem sebráno 1 048 dotazníků, z čehož 711 bylo vyplněno úplně. V případě studentů pedagogických studijních programů na jiných, než pedagogických fakultách bylo sebráno 446 dotazníků, z čehož 303 bylo vyplněno úplně. V případě studentů ostatních studijních programů pak bylo získáno 680 dotazníků, přičemž 436 jich bylo úplných. V šetření tedy odpovídalo celkem 2 174 studentů vysokých škol, přičemž respondenti vyplnili úplně 1 448 dotazníků.

Read more

Výzkum učitelů a ředitelů proběhl úspěšně

Redakce Informace, Novinky

V rámci projektu o důvodech nedostatku učitelů v českých školách řešitelský tým projektu (PedF UK) společně s týmem z České školní inspekce (ČŠI) realizoval rozsáhlý reprezentativní výzkum mezi řediteli a učiteli základních a středních škol (PedF UK & ČŠI 2021). Výzkumné šetření proběhlo velice úspěšně během dvou týdnů v říjnu 2021 prostřednictvím on-line dotazníků pro učitele i pro ředitele.

Dotazník pro učitele je zaměřen na jejich vzdělání, kvalifikace a kompetence pro výkon učitelského povolání, na to, co si o povolání učitele myslí, zda se domnívají, že o něj není velký zájem a proč z něj učitelé odcházejí, jak jsou oni sami v povolání spokojeni a jak dlouho v něm ještě chtějí setrvat. Dotazník pro ředitele je zaměřen na problémy dané školy s nedostatkem učitelů a jejich důvody, na to, co si ředitelé myslí o učitelském sboru školy a jeho obměně a co navrhují pro zvýšení kvality a stability učitelského sboru a pro zlepšení práce školy.

Oba dotazníky navazují na obdobné dotazníky z mezinárodního výzkumného šetření OECD TALIS, které u nás zatím proběhlo dvakrát, v letech 2013 a 2018. Navazují ovšem také na otázky z českého národního šetření učitelů z roku 2009 (Factum Invenio pro MŠMT 2009) a otázky z některých předchozích šetření ředitelů realizovaných MŠMT (nebo bývalým ÚIV). Výsledky našeho nového šetření tedy umožňují jak mezinárodní srovnání, tak porovnání vývoje odpovědí na některé otázky v posledních deseti až patnácti letech.

Do šetření se zapojilo 161 ředitelů základních a středních škol z celé republiky a 4 921 učitelů z těchto škol. Důležité přitom je, že se současně jedná o školy, které již v roce 2018 byly součástí náhodně vybraného reprezentativního vzorku českých škol v mezinárodním šetření OECD TALIS – PISA link. Díky tomu je totiž možné na úrovni jednotlivých škol propojit data z nového šetření PedF UK & ČŠI 2021 (údaje od ředitelů a od učitelů) s daty z projektu PISA 2018 (údaje o školách, údaje od žáků a výsledky žáků v testech čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti) a s daty z projektu TALIS 2018 (údaje od ředitelů a od učitelů).

Členové řešitelského týmu projektu na základě těchto nově získaných dat zpracují v následujících měsících řadu studií na různá témata, která se týkají cílů a zadání projektu.

Máme nedostatek učitelů? Některé mýty o českých učitelích v mezinárodním srovnání

Redakce Aktuality, Novinky

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy pořádala 8. září 2021 konferenci Aktuální proměny učitelského vzdělávání, na které hlavní garant projektu Jan Koucký vystoupil s prezentací Máme nedostatek učitelů? Některé mýty o českých učitelích v mezinárodním srovnání. Ve svém vystoupení komentoval některé nejzajímavější průběžné výsledky řešení projektu, které se týkaly tří hlavních témat. Analýzy ve všech třech tématech přitom podložil empirickými poznatky z velkých mezinárodních databází a srovnávacích studií (například EU LFS, TALIS, EU SILC, Eurograduate).

Prezentace ve formátu PDF

Po úvodním představení projektu se nejprve zabýval tím, zda u nás skutečně máme nedostatek učitelů, jak se situace mění v čase a jaká je ve srovnání s jinými zeměmi. Ve druhé části ukázal výsledky analýzy přechodu absolventů učitelských oborů do profese učitele. Třetí téma se zaměřilo na rozsah odchodů českých učitelů z profese v letech 2005–2020 a na srovnání se zeměmi EU a OECD. Ve své prezentaci Jan Koucký prokázal, že analýza žádného z uvedených témat neukazuje na kritický problém v českém školství, a to ani ve srovnání s učiteli v jiných zemích, ani ve srovnání s jinými profesemi. Na závěr prezentace načrtnul jiné možné důvody nedostatku učitelů v ČR. Podrobné výsledky a interpretace uváděných analýz budou postupně zveřejňovány ve zprávách a studiích na webové stránce našeho projektu.

Exministr Štech: Nedostatek učitelů se do tří let vyřeší sám

Redakce Aktuality, Novinky

„K tomu, aby se zlepšila situace pedagogů, nepotřebujeme měnit zákon a obětovat mu pedagogickou kvalifikaci učitelů. Pozitiva, která sebou novela nese, lze prosadit i jinak,“ říká profesor z katedry psychologie Pedagogické fakulty UK Stanislav Štech a také Garant výstupů našeho projektu Důvody nedostatku učitelů. Učitelé si podle něj nadprůměrný plat zaslouží, pokud by ovšem novela prošla, byli by jedinou profesí, jejíž minimální výše je stanovena zákonem.

Celý rozhovor: UK Forum

Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu?

Redakce Aktuality, Novinky

Pokud by prošel návrh zákona zavazující budoucí vlády k udržení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice, bylo by to za cenu brutálních škrtů ve státním rozpočtu. Takto nedávno poslancům hrozila ministryně financí Alena Schillerová. Uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě Sněmovna schválila koncem ledna na návrh Pirátů, když pro to hlasovali poslanci všech stran s výjimkou ANO. Snahu Pirátů zakotvit vyšší platy učitelů zákonem ministryně označila za nezodpovědnou. Piráti prý oponovali, že to nevymysleli oni, ale CERGE-EI. Ministryně zároveň připomněla, že současná vláda již slib zvýšit učitelské platy na 150 % jejich původní výše (v roce 2017) splnila, a že průměrný plat učitelů je dnes 46 tisíc korun měsíčně. Návrh zákona Sněmovna po jeho návratu ze Senátu neschválila. Na místě je do věci vnést více světla.

Celý článek: Aktuálně.cz, Daniel Munich

Poznámka redakce:
Daniel Münich, který působí také jako Garant výstupů našeho projektu, zveřejnil na svém blogu na webu Aktuálně.cz článek Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu? Polemizuje v něm s ministryni financí o tom, zda je ukotvení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v české ekonomice skutečně nebezpečné pro veřejné finance ČR.
V článku ovšem současné vládě také přiznává, že splní slib ze svého programového prohlášení a letos dostane platy učitelů na 150 % jejich úrovně z roku 2017. Musíme znovu upozornit na to, že v citovaném programovém prohlášení se ovšem nepíše jen o regionálním školství, ale o celém školství, tedy včetně vysokých škol, a nepíše se jen o učitelích, ale i o ostatních profesích ve školství. Přesně je v něm uvedeno, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Tento slib se vládě splnit nepodaří především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství (podrobnější rozbor jsme již uvedli v článku Platy učitelů zdolávají rekordy. Srovnání mzdového vývoje ve školství a v české ekonomice 2015–2020).

Dobrá zpráva: učitelská profese znamená něco zcela jiného než před dvaceti lety

Redakce Aktuality, Novinky

Co všechno ukazují přihlášky do české varianty soutěže Global Teacher Prize

V posledních pěti letech každé jaro zažívám pocit jisté euforie, když si prohlížím profily třiceti finalistů české varianty mezinárodní ceny pro učitele Global Teacher Prize. Jednak proto, že je mezi nimi hodně mladých lidí, hodně těch s mezinárodní zkušeností, a jejich hodiny (jsou tu videa i fotky) se zásadně liší od toho, co zažívali ve škole třeba ještě i dnešní třicátníci. „Česká učitelka“ velmi často vypadá úplně jinak, než si ji veřejnost tradičně představuje.

Celý článek: Týdeník Respekt, Tomáš Feřtek

Semifinalisté GTP CZ 2021 · Autor: EDUin

Studie Učí nebo neučí? Přechod absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání

Redakce Anotace studií a zpráv, Novinky

V červnu 2021 byla dokončena studie Učí nebo neučí? Přechod absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání od Martina Zelenky. Základním cílem studie je ukázat, jaký podíl absolventů pedagogických fakult a učitelských a obecněji pedagogických studijních programů a oborů na vysokých školách v České republice v prvních letech po absolvování vykonává povolání učitele a pedagogického pracovníka obecně. Neřeší však jen to, do jaké míry absolventi taková povolání vykonávají, ale také, co dělají, pokud v takovém povolání nepracují. Zda vykonávají jiné povolání (a jaké), či jsou nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní. Tyto jevy sleduje a analyzuje v prvních pěti letech po absolvování vysoké školy a vykresluje tak obrázek o profesně-ekonomické mobilitě čerstvých absolventů pedagogických programů, oborů a fakult. Studie je založena na datech ze dvou velkých šetření absolventů vysokých škol – REFLEX 2013 a Absolvent 2018.

Důležitou součástí studie je její metodologická část, která má mimo jiné posloužit k lepší orientaci v komplikované klasifikaci studijních programů a oborů na jedné straně a klasifikaci povolání na straně druhé. Za prvé tak byla definována klasifikace pedagogických studijních programů a oborů, které jsou členěny na učitelské, neučitelské pedagogické a ostatní. Za druhé byla definována klasifikace pedagogických povolání, která v jedné podobě má pět kategorií (učitelská povolání, řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, ostatní pedagogická povolání, povolání blízká pedagogickým a ostatní povolání) a v druhé podobě má dichotomickou podobu (pedagogická povolání a ostatní povolání).

Studie mimo jiné ukázala, že je zásadní rozdíl mezi absolventy učitelských studijních programů a oborů, v jejichž případě jeden rok po absolvování jich v pedagogických povoláních pracovali téměř tři čtvrtiny a absolventy neučitelských pedagogických studijních programů a oborů, kteří tak činili ani ne v polovině případů. (Odkaz na krátké shrnutí studie.)

Absolventi pedagogických oborů. Kolik jich vykonává pedagogická povolání a co to ovlivňuje?

Redakce Aktuality, Novinky
Prezentace ve formátu PDF

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy pořádala 28. 5. 2021 mezinárodní online konferenci Nouze ve vzdělávání, na které jeden z řešitelů našeho projektu Martin Zelenka vystoupil s prezentací s názvem Graduates of education in the Czech Republic. What share work in education and what affects that? Cílem prezentace bylo ukázat, jaká je situace absolventů učitelských a obecněji pedagogických studijních programů a oborů na vysokých školách v České republice krátce po absolvování. Zda vykonávají povolání učitele a pedagogického pracovníka obecně, nebo pedagogické povolání nevykonávají, jsou nezaměstnaní anebo ekonomicky neaktivní. Prezentace rovněž ukázala, které faktory ovlivňují to, zda absolvent pracuje v profesi učitele. Jedná se zejména o pohlaví a obor studia. Roli hraje také zaměření fakulty, rok ukončení studia, mobilita nebo rozdíly mezi jednotlivými regiony.

Učitelů možná není vůbec málo

Redakce Aktuality, Novinky

Absolventi pedagogických oborů nastupují do škol v míře obvyklé v Evropě, říká ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký

Tvrzení, že velká část absolventů pedagogických fakult nenastupuje do školství, je přehnané, míní šéf Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK Jan Koucký. Případný nedostatek učitelů může být podle něj způsoben i tím, že v oboru pracují hlavně ženy, z nichž mnoho nastupuje na mateřskou dovolenou a setrvává v ní poměrně dlouho.

Publikujeme plné znění rozhovoru Radky Kvačkové s Janem Kouckým, vedoucím Střediska vzdělávací politiky PedF UK a hlavním garantem projektu o důvodech nedostatku učitelů. Zkrácená verze rozhovoru vyšla 16. března v Lidových novinách.

LN Říká se, že pouze polovina absolventů pedagogických fakult jde skutečně učit. Je to opravdu tak?

Absolventi pedagogických fakult a učitelských nebo pedagogických programů na jiných fakultách vysokých škol v České republice nastupují do pozice pedagoga ve zcela běžné míře, obvyklé ve většině rozvinutých, otevřených a demokratických zemí Evropy. V prvních letech po roce 1989 u nás sice došlo ke snížení míry nástupu zhruba o desetinu, tím jsme se však dostali na běžnou evropskou úroveň.

Read more

Tarifní platy učitelů se zvýší jenom o 4 procenta, zdravotníci dostanou o 10 procent navíc

Redakce Aktuality, Novinky
Tarifní platy učitelů se zvýší jenom o 4 procenta, zdravotníci dostanou o 10 procent navíc

ČTK Praha 21. 12. 2020

Platové tarify učitelů se od ledna 2021 zvýší o čtyři procenta. Zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách základ výdělku vzroste o deset procent. Na Twitteru to oznámili ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministr školství Robert Plaga (za ANO). Růst platů upravuje nařízení, které v pondělí schválila vláda. Tarif představuje základ výdělku, k němu pak lidé dostávají příplatky a odměny.

Původní verze nařízení počítala se zvýšením u učitelů o devět procent, podle Plagy dostanou učitelé rozdíl v odměnách. Školské odbory ČTK sdělily, že je rozhodnutí zaskočilo a zklamalo, a ministr tak narušil důvěru pedagogů.

Podle Plagy se ale o devět procent má zvýšit suma na platy. Tarify se zvednou o čtyři procenta a zbytek peněz učitelé dostanou v odměnách. Víc by mělo být na osobní příplatky. Ministr uvedl, že „nadtarify“ se zvednou v mateřské škole z 1000 na 1500 korun a na základní a střední škole z 1500 na 3000 korun. Na tiskové konferenci řekl, že se dvě třetiny celkové přidávané sumy rozdělí na odměny a příplatky a ředitelé tak mohou ocenit kvalitu učitelů.

Zdroj: www.lidovky.cz

Výzkum učitelů a ředitelů základních a středních škol

Redakce Informace, Novinky

V rámci projektu proběhne na jaře 2021 společné šetření České školní inspekce a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy zaměřené na ředitele a učitele reprezentativního vzorku zhruba 175 základních a středních škol z celé České republiky. Chce zjistit, jak se v roce 2021 učitelé a ředitelé ve školách cítí, co si myslí o přednostech a nevýhodách své profese, zda a s čím jsou v práci spokojeni a s čím méně a co ovlivňuje jejich další působení nebo naopak odchod z profese učitele či ředitele.

Šetření naváže na mezinárodní šetření OECD TALIS, které ČŠI realizovala již v roce 2013 a 2018, a na některá další dřívější šetření. Díky tomu bude možné jeho výsledky srovnávat s výsledky dřívějších šetření a posoudit, jak se uvedené skutečnosti v čase mění a co je ovlivňuje. V celé řadě položek bude navíc možné i mezinárodní srovnání.

Celkové výsledky projektu pak povedou k návrhu doporučení ministerstvu školství, jaké strategie, opatření a konkrétní kroky je třeba učinit pro zlepšení dnešní situace i budoucího vývoje profese učitele a ředitele v českém školství.

Dohoda Pedagogické fakulty a České školní inspekce

Redakce Informace, Novinky

Během léta se zástupci projektu a vedení Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK) domluvili s vedením České školní inspekce (ČŠI) na realizaci společného šetření učitelů a ředitelů základních a středních škol, která má proběhnout v 1. polovině roku 2021. Dohodu o společné realizaci šetření zastřešili rámcovou dohodou o spolupráci, kterou mají PedF UK a ČŠI podepsanou již od roku 2009.