Souvislost profesních plánů studentů s jejich motivačními faktory pro volbu učitelské profese
Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková
V následujícím textu se věnujeme analýze plánů studentů v souvislosti s motivacemi k volbě učitelské profese. Studie navazuje na předchozí analýzy, kde byly představovány jak názory studentů na to, proč se mladí lidé obecně rozhodují či nerozhodují pro učitelskou profesi, tak důvody, kvůli kterým se studenti sami chtějí či nechtějí stát učiteli, dalším tématem našich analýz byly budoucí plány studentů.
Nyní se zaměříme se na to, jakým způsobem se motivace přetavují do profesních plánů a perspektiv. V této analýze se pokusíme identifikovat faktory, které jsou významné pro vstup studentů do učitelské profese (ačkoli je potřeba brát v potaz, že se jedná o deklarované plány a nemáme informaci o tom, zda studenti skutečně začnou v učitelské profesi působit a jak dlouho v ní setrvají). Bude nás zajímat, jak se plány ohledně uplatnění v učitelské profesi liší podle toho, jakou důležitost studenti přikládají jednotlivým důvodům pro výkon učitelského povolání.
V této analýze se soustředíme primárně na důvody pro vlastní rozhodování o výkonu učitelské profese, neboť otázky na kariérní perspektivy se rovněž týkají vlastních záměrů. Otázky na vnímání důležitosti důvodů pro rozhodování mladých lidí obecně pro srovnání rovněž vyhodnotíme, ale tyto závěry pouze krátce okomentujeme.
Připomeňme, že čtrnáct důvodů k volbě učitelské profese, které byly zjišťovány v šetření studentů z roku 2022, byly z obsahového hlediska rozděleny do tří skupin. První skupinou jsou Obecná pozitiva, tj. důvody, které jsou spojeny s obecným vnímáním učitelské profese pro ty, kteří ji chtějí vykonávat, a představují spíše vnější motivaci k jejímu vykonávání. Druhou skupinu tvoří Obsah, tj. důvody, které souvisejí s vlastním charakterem učitelské práce a vnitřní motivací studentů. Poslední skupina nese označení Smysl a spadají do ní důvody, které mají altruistický charakter.
Do tří obsahových skupin bylo rozčleněno také dvanáct důvodů, které mohou odrazovat od výkonu učitelského povolání. První skupina, Obecná negativa, představuje důvody, které lidé vnímají jako obecné negativní atributy vykonávání učitelské profese. Druhá skupina, označená jako Sociální negativa, zahrnuje postoje, které vyjadřují určitou nechuť k některým typům sociálních kontaktů, které učitelskou profesi provázejí. Nakonec důvody spadající do skupiny Náročnost profese popisují z různých úhlů pohledu náročnost a obtížnost učitelského povolání.
Jednotlivé důvody k vykonávání učitelské profese a důvody, které od výkonu učitelského povolání naopak odrazují, jsou shrnuty v Tabulkách 1 a 2[1].
Tabulka 1: Rozčlenění důvodů pro volbu učitelské profese[2]
| Skupina | Důvody patřící do obsahové skupiny | |
| Obecná pozitiva | 1 | Povolání učitele nabízí stabilní kariéru |
| 2 | Povolání učitele má ve společnosti prestiž | |
| 3 | Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem | |
| 4 | Být učitelem znamená mít jistou práci | |
| 10 | Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) | |
| Obsah | 5 | Práce učitele je rozmanitá, tvořivá |
| 6 | Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání | |
| 7 | Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých | |
| 8 | Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci | |
| 9 | Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) | |
| Smysl | 11 | Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti |
| 12 | Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším | |
| 13 | Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost | |
| 14 | Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt | |
Tabulka 2: Rozčlenění důvodů odrazujících od volby učitelské profese[3]
| Skupina | Důvody patřící do obsahové skupiny | |
| Obecná negativa | 1 | Nízká společenská prestiž |
| 2 | Nízké platové ohodnocení | |
| 3 | Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi | |
| 5 | Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) | |
| 6 | Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi | |
| Sociální negativa | 4 | Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) |
| 7 | Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele | |
| 8 | Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele | |
| Náročnost profese | 9 | Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost |
| 10 | Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání | |
| 11 | Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole | |
| 12 | Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele | |
Pro následující analýzy roztřídíme studenty do skupin podle toho, jak důležité jsou jednotlivé motivační faktory v jejich rozhodování stát se či nestát učitelem. Pro každou ze šesti skupin důvodů (tři motivační, tři odrazující) nejprve vypočteme studentům celkové skóre pomocí součtu odpovědí na dílčí položky. Studenti nevyhodnocovali v případě důvodů pro vlastní rozhodování o učitelské profesi jednotlivé položky zvlášť, ale vybírali vždy pět nejdůležitějších důvodů a dávali je do pořadí, proto přidělíme vždy hodnotu 5 nejdůležitějšímu důvodu, hodnotu 4 druhému nejdůležitějšímu atd. (nejméně důležitý důvod tak obdrží hodnotu 1). Na základě součtových skórů pak rozdělíme studenty na kvartily, tedy na čtyři stejně či téměř stejně velké skupiny (rozčlenění provádíme zvlášť v rámci studentů učitelských programů a studentů neučitelských a nepedagogických programů). Studenti ve spodním kvartilu jsou ti, kteří ve srovnání s ostatními hodnotí dané důvody jako nejméně důležité. Naopak studenti v horním kvartilu jsou ti, kteří ve srovnání s ostatními vnímají dané důvody jako nejdůležitější.
Studenti učitelských programů
U první skupiny důvodů pro volbu učitelské profese, Obecná pozitiva, byla nalezena jasná souvislost s plány na uplatnění se v učitelské profesi. Studenti, kteří přikládají největší důležitost Obecným pozitivům (tedy horní kvartil studentů v důležitosti této skupiny důvodů pro vlastní rozhodování), výrazně méně často plánují zůstat u profese učitele celý život. Tuto preferenci vyjádřilo 20 % studentů, kteří se ve svém rozhodování o učitelské profesi nejvíce řídí Obecnými pozitivy, ale 47 % studentů ze skupiny, která se na základě těchto faktorů rozhoduje nejméně. Studenti přikládající největší důležitost Obecným pozitivům se naopak více kloní k tomu, že by v budoucnu uvažovali také o jiné profesi (53 % v horním kvartilu vs. 41 % ve spodním kvartilu), ale také častěji vidí učitelství jako možnou, ale nikoli preferovanou kariérní volbu (20 % u horního vs. 9 % u spodního kvartilu). Frekvence odpovědí respondentů na otázku týkající se plánů do budoucna podle vnímané důležitosti důvodů Obecná pozitiva znázorňuje Graf 1.
Graf 1: Plány studentů a důležitost důvodů k volbě učitelské profese ze skupiny Obecná pozitiva
V případě vnímané důležitosti důvodů pro rozhodování mladých lidí obecně se naopak žádná souvislost neprokázala. Podobné plány na budoucí uplatnění v pozici učitele tak najdeme mezi studenty, kteří tyto důvody vnímají jako velmi důležité pro rozhodování mladých lidí obecně, tak mezi těmi, podle kterých jsou tyto důvody pro ostatní méně důležité.
Rovněž další dvě skupiny důvodů pro volbu učitelské profese, tedy Obsah i Smysl, hrají podstatnou roli v perspektivách studentů ohledně budoucího uplatnění v učitelském povolání. Celý život plánuje v učitelském povolání zůstat 23 % studentů, kteří důvody ze skupiny Obsah vnímají pro své rozhodování ve srovnání s ostatními jako nejméně důležité (tedy spodní kvartil studentů). Naproti tomu mezi studenty, kteří ve srovnání s ostatními hodnotí jejich důležitost jako nejvyšší (tedy horní kvartil), je to 44 % dotázaných. Vnímání důležitosti Obsahu se také výrazněji promítá do toho, zda studenti chápou učitelství jako možnou, avšak nikoli preferovanou kariérní volbu (22 % ve spodním kvartilu, ale jen 8 % v horním kvartilu dle vnímané důležitosti Obsahu pro vlastní rozhodování o vykonávání učitelské profese).
Frekvence odpovědí respondentů na otázku týkající se plánů do budoucna podle vnímané důležitosti důvodů ze skupiny Obsah znázorňuje Graf 2.
Graf 2: Plány studentů a důležitost důvodů k volbě učitelské profese ze skupiny Obsah
Podobné výsledky pozorujeme také u vnímané důležitosti těchto důvodů pro rozhodování mladých lidí obecně (významné rozdíly mezi kvartily studentů se však projevují také u ostatních kategorií odpovědi na představu o uplatnění v učitelském povolání).
Obdobné tendence jako u důvodů ze skupiny Obsah se projevují také u důvodů, které byly zařazeny do skupiny Smysl (altruistické motivy pro výkon učitelského povolání), ačkoli vazba na vlastní kariérní vyhlídky je v tomto případě slabší. Celý život se plánuje učitelství věnovat téměř polovina studentů (46 %), kteří tyto důvody vnímají ve srovnání s ostatními jako nejdůležitější pro své rozhodování (horní kvartil), avšak přibližně čtvrtina (27 %) studentů, kteří je považují nejméně za důležité (spodní kvartil). Naopak studenti, kteří nejvíce vyzdvihují faktory související se smyslem učitelského povolání, mají menší tendenci uvažovat také o jiných kariérních možnostech, než je učitelství (39 % v horním kvartilu ve srovnání s 56 % ve spodním kvartilu).
Graf 3 znázorňuje frekvence odpovědí respondentů na otázku týkající se plánů do budoucna podle vnímané důležitosti důvodů ze skupiny Smysl.
Graf 3: Plány studentů a důležitost důvodů k volbě učitelské profese ze skupiny Smysl
Výše uvedené závěry ohledně souvislosti mezi profesními plány a vnímanou důležitostí důvodů k volbě učitelského povolání jsou shrnuty v Tabulce 3. Znaménko plus zde značí, že s růstem vnímané důležitosti příslušné skupiny faktorů pro vlastní rozhodnutí o výkonu učitelského povolání roste tendence vyjadřovat danou kariérní preferenci v souvislosti s učitelstvím. Znaménko minus naopak značí, že s vnímanou důležitostí příslušných faktorů klesá tendence k dané kariérní preferenci.
Tabulka 3: Souvislost mezi důvody pro volbu učitelského povolání a profesními preferencemi
| Obecná pozitiva | Obsah | Smysl | |
| Chci se věnovat učitelskému povolání celý život | – | + | + |
| Chci se věnovat učitelskému povolání, ale pokud budu mít příležitost, uvažoval/a bych i o jiné profesi | + | – | |
| Učitelské povolání pro mě není prioritou, mohu se mu věnovat, ale upřednostnil/a bych jiné zaměstnání | + | – | |
| Učitelskému povolání se věnovat nehodlám, budu shánět jiné zaměstnání | + |
Můžeme tedy shrnout, že v perspektivách studentů učitelských oborů ohledně uplatnění v učitelské roli hrají roli všechny tři skupiny důvodů. Pokud jsou pro studenta důležité zejména důvody spadající mezi Obecná pozitiva, má k výkonu učitelské profese slabší vztah než jiní studenti. Tito studenti méně často uvažují o učitelství jako o celoživotní volbě, naopak se ve větší míře vstupu do učitelského povolání straní (častěji uvádějí, že se učitelskému povolání vůbec věnovat nehodlají). Silný důraz na tyto faktory může také potenciálně posilovat jejich nestabilitu v profesi. Studenti, kteří se řídí se ve své volbě k výkonu učitelského povolání silně instrumentálními důvody patřícími mezi Obecná pozitiva, mají vyšší sklon vnímat učitelství jako možnou, ale nikoli preferovanou kariérní volbu, a uvažovat vedle učitelství také o jiných příležitostech.
Důvody ze skupiny Obsah a Smysl jsou pak s kariérními vyhlídkami provázané v opačném směru. Studenti, kteří přikládají vysokou váhu důvodům ze skupiny Obsah (vnitřní motivace), mají větší tendenci vidět učitelství jako celoživotní kariéru a méně jako nepreferovanou profesní možnost. Naopak studenti, pro které je obsah učitelské práce méně významným motivačním faktorem, jsou sice učitelskou profesi ochotní vykonávat, ale upřednostnili by jinou dráhu. Oceňování těchto charakteristik učitelství se tak jeví zvláště podstatné pro to, aby učitelství bylo pro studenty nejen profesní drahou, kterou mohou vykonávat, ale také povoláním, které preferují ve srovnání s jinými.
Podobně vyšší důležitost přikládaná důvodům ze skupiny Smysl (altruistické motivy) posiluje vnímání učitelství jako celoživotní dráhy, a naopak je spjata s nižší tendencí zvažovat při vykonávání učitelského povolání také jiné varianty. Vysoký důraz na altruistické aspekty učitelské profese tak představuje hlavní dělítko mezi studenty, kteří plánují věnovat se učitelství po celý život, a těmi, kteří ho plánují vykonávat, ale zároveň by při vhodné příležitosti uvažovali o jiné profesi.
Dále se krátce zaměříme na souvislost profesních plánů a vnímání faktorů, které mohou odrazovat od volby učitelské povolání. Závěry jsou shrnuty v Tabulce 4. Znaménko plus zde značí, že s růstem vnímané důležitosti příslušné skupiny faktorů pro vlastní rozhodnutí o výkonu učitelského povolání roste tendence vyjadřovat danou kariérní preferenci v souvislosti s učitelstvím. Znaménko minus naopak značí, že s vnímanou důležitostí příslušných faktorů klesá tendence k dané kariérní preferenci.
Tabulka 4: Souvislost mezi důvody odrazujícími od volby učitelského povolání a profesními preferencemi
| Obecná negativa | Sociální negativa | Náročnost profese | |
| Chci se věnovat učitelskému povolání celý život | – | – | – |
| Chci se věnovat učitelskému povolání, ale pokud budu mít příležitost, uvažoval/a bych i o jiné profesi | + | ||
| Učitelské povolání pro mě není prioritou, mohu se mu věnovat, ale upřednostnil/a bych jiné zaměstnání | + | + | |
| Učitelskému povolání se věnovat nehodlám, budu shánět jiné zaměstnání | + | + |
Studenti, kteří nejvíce vnímají Obecná negativa jako podstatné pro své rozhodování, mají vyšší tendenci spatřovat učitelství jako nepreferovanou kariérní možnost či do něj vůbec neplánují vstoupit. Studenti, kteří při svém rozhodování přikládají vyšší váhu Sociálním negativům, méně často pohlíží na učitelství jako celoživotní volbu, a naopak častěji zvažují kromě učitelství i jiné možnosti či se vůbec neplánují povolání učitele věnovat. Nakonec studenti, kteří nejvíce spatřují překážky v Náročnosti učitelské profese, častěji uvádějí, že by učitelství byli ochotní vykonávat, avšak není to jejich preferovaná volba.
Shrneme-li výše uvedené závěry, pak platí, že studenti učitelských programů, kteří vůbec neplánují pracovat jako učitelé, vnímají výrazněji obecná a sociální negativa učitelské profese. Studenti, kteří mají učitelství jako tolerovatelnou, ale nepreferovanou kariérní možnost, vnímají jako problémy především obecná negativa učitelské profese a její náročnost.
Studenti neučitelských a nepedagogických programů
Stejná analýza jako pro studenty učitelských programů byla provedena také pro studenty neučitelských a nepedagogických programů. Tito studenti se vyjadřovali k otázce, zda by někdy v budoucnu byli ochotní učit. U této skupiny studentů měla otázka na možné budoucí uplatnění v profesi učitele spíše hypotetický charakter, proto výsledky pouze krátce okomentujeme.
Také u studentů neučitelských a nepedagogických programů sledujeme tendenci, že výrazný význam přikládaný důvodům ze skupiny Obecná pozitiva se pojí s menší tendencí k ochotě učit. Tedy studenti, u nichž se mezi nejdůležitějšími důvody k volbě učitelského povolání objevují tyto faktory, častěji deklarují, že by rozhodně či spíše nebyli ochotní v budoucnu vyučovat. Naopak pokud se studenti ve svém hypotetickém rozhodování orientují silně podle důvodů ze skupiny Obsah, jsou k učení v budoucnu přístupnější. Podobná, ale slabší souvislost se projevuje v případě důvodů ze skupiny Smysl.
Podíváme-li se na důvody odrazující od volby učitelského povolání, nenacházíme vztah mezi důležitostí přikládané Obecným negativům a ochotou v budoucnu učit. Roli však hrají Sociální negativa. Pokud tak student není ochotný v budoucnu učit, je to spojeno s výraznějším vnímáním sociálních negativ učitelské práce.
Opačný závěr se ukazuje u důvodů ze skupiny Náročnost profese. Studenti, kteří mezi nejdůležitější důvody, proč by nevykonávali učitelské povolání, řadí jeho náročnost, jsou více ochotní tuto profesi v budoucnu vykonávat oproti studentům, u kterých se náročnost na prvních příčkách neumisťuje. Ukazuje se tak, že primárními bariérami, které jsou spojeny s neochotou vykonávat v budoucnu případně učitelské povolání u studentů neučitelských a nepedagogických programů, není náročnost této profese, ale faktory z oblasti obecných a sociálních negativ.
[1] Validita obsahového rozčlenění byla v obou případech ověřena provedením analýzy hlavních komponent, jejíž výsledky jsou podrobně prezentovány v analýze č. 3.
[2] V dotazníku jde o baterii otázek q13 a q15.
[3] V dotazníku jde o baterii otázek q14 a q16.
