Aktuality

Předkládaná studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání. Studie je založená datech z nejaktuálnějšího šetření absolventů vysokých škol v České republice uskutečněného na přelomu let 2022 a 2023.

Studie se skládá ze dvou hlavních kapitol. V první metodologické kapitole jsou nejprve popsána data, s kterými studie pracuje. V dalších dvou částech této kapitoly jsou vymezeny základní analytické kategorie a definována klasifikace pedagogických studijních programů a studijních oborů a klasifikace popisující profesně-ekonomické postavení absolventa po absolvování vysoké školy. Druhá kapitola je analytická a skládá se z tří částí. První část se zabývá profesní situací absolventů po absolvování vysoké školy. Popisuje, do jaké míry absolventi učitelských, neučitelských pedagogických a ostatních studijních programů a studijních oborů jeden ro po absolvování a v době konání šetření vykonávají pedagogická povolání, ostatní povolání, nebo nepracují. Druhá část se zabývá přesuny mezi těmito profesně-ekonomickými kategoriemi jeden rok a tři až pět let po absolvování. Poslední část definuje osm základních typů mobility a s pomocí této klasifikace komplexně mapuje situaci absolventů pedagogických studijních programů a studijních oborů v prvních letech po absolvování.

K hlavním zjištěním studie patří, že existují výrazné rozdíly mezi absolventy učitelských a neučitelských pedagogických studijních programů a studijních oborů. V alespoň v jednom ze sledovaných obdobích pracovali v pedagogických povoláních téměř čtyři z pěti absolventů učitelských studijních programů a studijních oborů, avšak v případě absolventů neučitelských pedagogických studijních programů a studijních oborů to byli jen dva z pěti. Pokud absolventi pedagogická povolání opouštějí, mnohem častějším důvodem je odchod na rodičovskou dovolenou než přechod k nepedagogickému povolání. (Shrnutí studie…)

Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

Předkládaná studie shrnuje výsledky analýz dat, která byla získána při dotazníkovém šetření studentů vysokých škol, které proběhlo na jaře 2022. Šetření bylo zaměřeno na studenty 4. a vyšších ročníků dlouhých magisterských studijních programů a 1. a vyšších ročníků a navazujících magisterských studijních programů. Týkalo se jak studentů učitelských, tak neučitelských programů. Získáno bylo téměř 1500 plně vyplněných dotazníků.

Studie se věnuje především faktorům, které motivují lidi obecně a studenty samotné k vykonávání učitelské profese. Zároveň se zabývá naopak i faktory, které od toho odrazují. Zkoumá profesní plány studentů po skončení studia, jak velká je jejich vůle stát se učiteli a také za jaký plat by byli ochotni učitelskou dráhu nastoupit. Případně zda předpokládají věnovat se profesi učitele po celý život, nebo je to jen jedna z možností profesního uplatnění.

Věnujeme si i vlivu, který na ochotu studentů nastoupit do učitelského povolání má průběh samotného studia, do jaké míry se cítí být studiem na profesi učitele připraveni, s jakými oblastmi vykonávání učitelské profese a do jaké míry byli připraveni, či zda byli spokojeni s praxí na školách, která probíhá v průběhu studia. (Shrnutí studie…)

Přidaná hodnoty ve vzdělávání přitahuje v posledních desetiletích značnou pozornost odborné veřejnosti, která se zajímá o problematiku zlepšování škol, výuky, vzdělávacích programů, stejně tak jako o problematiku zodpovědnosti škol a učitelů za výsledky žáků a v důsledku toho i o měření efektivity škol a učitelů. Zjišťování a modelování přidané hodnoty je dnes považováno za jeden z klíčových nástrojů výzkumníků, jejichž cílem je pochopit, které faktory ovlivňují efektivitu vzdělávacích systémů a samotného vzdělávání. Vychází se přitom z předpokladu, že pro budování efektivních vzdělávacích systémů je klíčová znalost toho, jak vzdělávací vstupy ovlivňují vzdělávací výstupy.

Předkládaná studie přináší přehled zahraničních výzkumů, jejich výsledků a aplikací zaměřených na zjišťování, modelování a praktické využívání přidané hodnoty ve vzdělávání. Ve čtyřech kapitolách pojednává o klíčových aspektech modelování přidané hodnoty se specifickým zaměřením na problematiku měření přidané hodnoty učitelů (value-added of teachers – VATs) a na možnosti využití ukazatele přidané hodnoty učitelů jak ve vzdělávací politice, tak v praxi jednotlivých škol. (Shrnutí studie…)

Studie pojednává o vývoji počtu absolventů vysokých škol, pedagogických a učitelských studijních programů a studijních oborů, absolventů doplňujícího pedagogického studia a počtu absolventů získávající učitelskou kvalifikaci v letech 2001 až 2022.

Studie se skládá z pěti částí. První část je metodologická a zabývá se klasifikací pedagogických studijních programů a studijních oborů. Druhá část udává celé studii základní kontext, když mapuje celkový počet absolventů českých vysokých škol. Třetí část se zaměřuje na absolventy pedagogických a speciálně učitelských studijních programů a studijních oborů. Mimo jiné je v ní analyzován vývoj podle toho, zda absolventi absolvovali pedagogickou nebo jinou fakultu, a zvláště se věnuje absolventům bakalářského, a zvláště absolventům magisterského studia. Čtvrtá část sleduje vývoj počtu absolventů doplňujícího pedagogického studia a zejména se pokouší o co nejvěrohodnější rekonstrukci vývoje počtu absolventů, kteří tímto způsobem získávají učitelskou kvalifikaci. Poslední shrnující část se pak zabývá vývojem počtu absolventů dvou hlavních cest vedoucích k získání učitelské kvalifikace v letech 2001 až 2022.

Z analýz vyplývá, že české vysoké školství ve své době prošlo výraznou masifikací, která se odrážela v opravdu výrazném nárůstu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tento růst byl reflektován i ve značném nárůstu počtu absolventů pedagogických studijních programů a studijních oborů, avšak příliš se neprojevil v nárůstu počtu lidí, kteří by získávali standardním vysokoškolským studiem učitelskou kvalifikaci. Počty absolventů učitelských studijních programů a studijních oborů v podstatě stagnovaly po celou dobu, kdy jinak počty absolventů nejen bakalářského ale i magisterského studia strmě rostly. V posledních letech počty absolventů všech i učitelských studijních programů a studijních oborů výrazně klesaly. Dáno je to zejména tím, že vysoké školy obecně studovaly a absolvovaly populačně velmi slabé ročníky. Tento demografický vývoj tedy vedl k poměrně výraznému poklesu počtu absolventů, kteří získávající učitelskou kvalifikaci (uvažujeme přitom nejen absolventy vysokoškolského učitelského studia, ale také absolventy doplňujícího pedagogického studia). (Shrnutí studie…)

Studie pojednává o výsledcích přijímacích řízení na pedagogických fakultách a v pedagogických studijních programech a studijních oborech (SPO) v letech 2000 až 2022 ve srovnání s ostatními fakultami, studijními programy a studijními obory nepedagogického zaměření.

Studie se skládá ze čtyř kapitol. První metodologická kapitola je rozdělena do dvou částí. V první části představujeme a definujeme čtyři ukazatele, s jejichž pomocí proces přijetí na vysokou školu analyzujeme. Jedná se o podíl počtu přijatých z počtu uchazečů, podíl počtu zapsaných z počtu přijatých, koeficient kvality uchazečů a koeficient relativního zájmu. V druhé části představujeme základní komparativní kategorie, jako jsou typy fakult podle oborového zaměření, nebo klasifikaci studijních programů a studijních oborů. V dalších třech kapitolách využíváme v první kapitole definované ukazatele ke komparaci jednotlivých skupin fakult a studijních programů a studijních oborů. V druhé kapitole se zabýváme vývojem podílu počtu přijatých z počtu uchazečů a podílu počtu zapsaných z počtu přijatých. V třetí kapitole jsme se zaměřili na kvalitu uchazečů, přičemž srovnáváme nejen kvalitu všech uchazečů, ale také kvalitu přijatých a zapsaných uchazečů. V poslední kapitole analyzujeme preference při rozhodování o volbě studia uchazečů přijatých na více fakult nebo programů a oborů studia.

Naše analýzy jednotlivých ukazatelů ukázaly, že postavení uchazečů o studium na pedagogických fakultách se v posledních více než 20 letech proměnilo. Zejména v poslední době lze sledovat několik pozitivních tendencí. Podíl počtu přijatých z počtu uchazečů se stal jedním z nejnižších, a naopak vzrostl podíl počtu zapsaných z počtu přijatých uchazečů. Zvýšila se také kvalita uchazečů, měřená pomocí úspěšnosti uchazečů při přijímacích řízení, a to nejen všech, ale i pouze těch přijatých nebo zapsaných. Pokud si přijatí uchazeči volí mezi více fakultami, oproti minulosti častěji preferují pedagogickou fakultu, nicméně i tak jsou při této volbě pedagogické fakulty preferovány spíše podprůměrně často. Různorodým vývojem prošly tři skupiny pedagogických studijních programů a studijních oborů (SPO učitelské, předučitelské bakalářské, ostatní pedagogické), nicméně v posledních letech se ve většině parametrů, které postihují proces přijetí na vysokou školu, navzájem přiblížily a v současnosti mezi nimi již nejsou zásadní rozdíly. (Shrnutí studie…)

Jan Koucký a Martin Zelenka
Středisko vzdělávací politiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Studie se zabývá vývojem vysokoškolské přípravě učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravující učitele po roce 1989. S využitím různých zdrojů dat a databází (například SIMS, Absolvent 2018, MŠMT) analyzuje vývoj a strukturu absolventů učitelského i šířeji pedagogického studia v souvislostech tří základních výzev, kterým musely čelit. [1]

První část se věnuje procesu regionalizace vysokého školství (vzniku nových regionálních univerzit), která vedla k oslabení pozic pedagogických fakult v krajských městech, k odlivu kvalitních odborníků/učitelů, studentů a absolventů, k odštěpování celých kateder a dalších pracovišť a s tím spojenému relativnímu úbytku finančních a materiálních zdrojů.

Druhá část mapuje dopady přechodu na strukturované studium podle tzv. Boloňské deklarace, který probíhal v období vrcholící masifikace českého vysokého školství. Ta sice vedla také k nárůstu počtu absolventů pedagogických oborů, který však byl v případě absolventů učitelských oborů výrazně pomalejší, což mělo za následek pouze mírné zvýšení počtu nově kvalifikovaných učitelů. Strukturace studia rozdělila učitelské studium na bakalářský a navazující magisterský cyklus, nicméně toto rozdělení se stalo spíše formálním, neboť jen minimum absolventů studia končí na trhu práce s bakalářským titulem. Následné výrazné slábnutí odpovídajících populačních ročníků pak v posledních letech způsobuje poměrně značný pokles počtu absolventů, kteří získávající učitelskou kvalifikaci – a to nejen absolvováním vysokoškolského učitelského studia, ale i absolvováním doplňkového pedagogického studia (DPS). Třetí část studie se zaměřuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících z roku 2004, která ukládala nekvalifikovaným učitelům do deseti let alespoň zahájit učitelské kvalifikační studium. V důsledku toho došlo v pedagogických oborech k výraznému zvýšení podílů ostatních forem studia (studovali již zaměstnaní učitelé) a současně k poklesu podílu prezenčního studia vedoucího k přípravě nových učitelů. (Shrnutí studie…)

[1]     Předkládaná studie je shrnutím závěrů některých analýz, které autoři zpracovávají v rámci projektu Důvody nedostatku učitelů, jenž v letech 2020–2023 řeší tým na Pedagogické fakultě UK (blíže viz https://pages.pedf.cuni.cz/nedostatekucitelu/). Studie naplňuje některé z cílů definovaných v úvodní studii projektu (blíže viz Koucký, 2020). Ve zkrácené verzi byla studie publikována v časopise Pedagogická orientace, 2023, roč. 33, č. 1, s. 87–114 (https://journals.muni.cz/pedor/article/view/33776).

Jan Koucký a Martin Zelenka
Středisko vzdělávací politiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Studie se zaměřuje na rozbor některých často uváděných důvodů nedostatku učitelů v českém školství. Zejména pak na otázky, do jaké míry absolventi učitelských a pedagogických oborů nastupují do povolání odpovídajícímu jejich vystudovanému oboru a do jaké míry zůstávají učitelé a pedagogičtí pracovníci pracovat v oboru také v průběhu své další profesní kariéry. Pro analýzu této problematiky využíváme údaje z různých mezinárodních (EU LFS, EU SILC, OECD TALIS) i národních databází (výzkumy učitelů 2009 a 2021, výzkumy studentů vysokých škol 2009 a 2022, Absolvent 2018 a VŠPS ČSÚ).

Výsledky našich analýz ukazují, že pouze čtvrtina z ekonomicky aktivních absolventů pedagogických oborů vysokých škol pracuje mimo svůj obor, což je nejen méně než v průměru absolventi ostatních oborů, ale také méně než jejich kolegové z většiny evropských zemí. Odchod mladých absolventů pedagogických oborů z odpovídajících povolání je u nás totiž ve větší míře způsoben odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou než odchodem do jiných povolání. Za hlavní důvody, proč se mladí nehrnou do povolání učitele, považují samotní učitelé možnost se lépe uplatnit v jiných povoláních a stále i nízké platové ohodnocení. Zato současní studenti učitelství se obávají spíše vysoké náročnosti, stresu a nízkého respektu povolání učitele. Dokládáme také, že ani z hlediska mobility během celého pracovního života neodcházejí vysokoškoláci s pedagogickým vzděláním pracovat mimo obor o nic častěji než jejich kolegové v zahraničí nebo absolventi jiných oborů.

Předkládaná studie je shrnutím závěrů některých analýz, které autoři zpracovávají v rámci projektu Důvody nedostatku učitelů, jenž v letech 2020–2023 řeší tým na Pedagogické fakultě UK. Studie naplňuje některé z cílů definovaných v úvodní studii projektu (blíže viz Koucký, 2020). Ve zkrácené verzi byla studie publikována v časopise Pedagogická orientace, 2023, roč. 33, č. 1, s. 139–169. (Shrnutí studie…)

.

Jedním z projektů, který se již delší dobu zabývá zkoumáním statusu učitelské profese v mezinárodním srovnání, je projekt s názvem Global Teacher Status Index (GTSI) realizovaný globální charitativní nadací Varkey Foundation, kterou založil v roce 2010 indický podnikatel Sunny Varkey. Aktivity nadace vycházejí z premisy, že sociální status učitelů je životně důležitý pro kvalitní fungování škol a pro navození důvěry rodičů a veřejnosti ve vzdělávací systém. Nadace sespolečně se svými partnery zaměřila na podporu budování statusu učitelské profese s cílem přispět tím ke zvýšení kvality vzdělávání a zlepšení výsledků žáků a studentů. Její vizí je dosáhnout kvalitního vzdělání pro každé dítě prostřednictvím posílení postavení učitelů a ocenění jejich profese. Nadace propaguje heslo: „Každý si zaslouží vynikajícího učitele“.

Projekt Global Teacher Status Index, který nadace realizuje, představuje nejkomplexnější komparativní výzkum, který byl kdy proveden s cílem důkladně zmapovat sociální postavení učitelů v mezinárodním měřítku. Konkrétně si projekt klade za cíl porozumět následujícím oblastem:

• Postavení učitelů ve společnosti;
• Statusu učitelů ve vztahu ke statusu jiných povolání
• Názorům veřejnosti na to, jaké by mělo být platové ohodnocení učitelů a jejich pracovní doba;
• Názorům veřejnosti na to, zda by mělo být platové ohodnocení učitelů vztahováno k výsledkům jejich žáků;
• Míře důvěry v učitele, že žákům dokáží poskytovat kvalitní vzdělání;
• Názorům rodičů na to, zda by podpořili vlastní dítě v tom, aby se stalo učitelem;
• Vnímané míře respektu dětí k učitelům.

Zatím poslední šetření, které nadace realizovala v roce 2018, shromáždilo údaje o statusu učitelů v 35 zemích ze všech světových kontinentů. Nadace tím navázala na šetření z roku 2013, který zdokumentoval status učitelů v 21 zemích. V obou případech byla do šetření zahrnuta i Česká republika. Výsledky šetření realizovaného v roce 2018 jsou obsaženy ve dvou zprávách. První zpráva s názvem Global Teacher Status Index 2018 vyšla v roce 2018. Druhá zpráva s názvem Reading Between the Lines vyšla o rok později v roce 2019. Obsahem předkládané studie je podrobný a komentovaný výtah z obou těchto zpráv, který zpracovala Yvona Kostelecká. (Shrnutí studie…)

Studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických oborů vysokých škol do pedagogických povolání v letech 2004-2021, přičemž k analýze tohoto tématu využívá data Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), která každoročně shromažďuje a zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ).

Studie má dvě základních částí. V první části jsou představena data a je vysvětleno, jakým způsobem s pomocí klasifikací ISCED, CZ-ISCO a CZ-NACE definujeme pedagogické obory a pedagogická povolání. Druhá analytická část se zaměřuje na absolventy vysokoškolského vzdělání v pedagogických oborech, kteří absolvovali v období pěti let před datem dotazování. Hlavním cílem je prozkoumat, do jaké míry absolventi nastupují do pedagogických povolání. Sledujeme také, do jaké míry nastupují do nepedagogických povolání, jaký podíl jich je nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních. Tento proces přechodu ze vzdělávání do dalšího života analyzujeme jak v celku, tak podle oboru a stupně absolvovaného vzdělání, pohlaví a kraje bydliště.

Hlavním zjištěním studie je, že podíl dále nestudujících absolventů pedagogických oborů pracujících v prvních pěti letech po absolvování v pedagogických povoláních se v posledních dvou desetiletích pohyboval mezi 54 % až 65 %. Pokud však v úvahu vezmeme jen ekonomicky aktivní (tj. zaměstnané a nezaměstnané) pohybuje se tento podíl mezi 61 % až 78 %. Prvního vrcholu bylo dosaženo již v počátku sledování, poté však zejména v roce 2008 následoval pokles. Zhruba od roku 2015 pak dochází opět k postupnému růstu. Zásadní je rozlišení na absolventy učitelských a ostatních pedagogických oborů. Absolventi učitelských oborů totiž pracovali v pedagogických povoláních mnohem častěji (70 až 80 % z ekonomicky aktivních) než absolventi ostatních pedagogických oborů (50 až 60 % z ekonomicky aktivních). (Shrnutí studie…)

Na základě výsledků mezinárodního šetření učitelů TALIS 2018, ale také mnoha dalších pramenů a zdrojů zveřejnila OECD v roce 2020 rozsáhlou mezinárodní zprávu o učitelích v současném světě, která byla publikována ve dvou částech. Zprávu, na jejímž zpracování se pod vedením Andrease Schleichera (ředitel Direktorátu OECD pro vzdělávání a kvalifikace), podílela celá řada předních odborníků z vyspělých zemí světa (práce pro OECD je pro ně totiž velmi prestižní a významná pro další kariéru), považujeme za mimořádné kvalitní a komplexní pohled na současnou situaci učitelů a problematiku učitelské profese. A to nejen z perspektivy celku zemí OECD, ale i z hlediska jednotlivých zemí, v nichž může být situace učitelů i velmi odlišná. Proto jsme se rozhodli v rámci projektu zpřístupnit zprávu OECD širšímu okruhu čtenářů v České republice. 

Zpráva Učitelé a ředitelé škol jako respektovaní profesionálové si klade za cíl ukázat pracovní podmínky učitelů a ředitelů ve školách, kde působí, i v celé společnosti. Propojuje to přitom s tím, jak svoji práci hodnotí a jak jsou v ní spokojeni. Snaží se ukázat, jak školy mohou podpořit vytváření produktivního a přitom přitažlivého pracovní prostředí, kde se daří výuce, vyučování a učení a kde se učitelé plně účastní diskusí o tom, co je pro jejich žáky nejlepší.

Zpráva má pět kapitol:

1. Implikace výsledků TALIS pro vzdělávací politiku;

2. Zvyšování prestiže a statusu učitelské profese;

3. Poskytování jistých, flexibilních a respektovaných pracovních míst učitelům a ředitelům škol;

4. Podpora spolupráce s cílem zvýšení profesionality učitelů;

5. Posílení postavení učitelů a vedoucích pracovníků škol.

Základní poselství zprávy je přitom naprosto srozumitelné a konsistentní. Nejenže kvalita školství nemůže převyšovat kvalitu jeho učitelů a ředitelů, ale také kvalita učitelů a ředitelů nemůže převyšovat kvalitu jejich vzdělání a přípravy, jejich možnosti se dále rozvíjet a spolupracovat a kvalitu jejich pracovních podmínek ve škole i ve společnosti. (Shrnutí zprávy…)