Máme nedostatek učitelů? Některé mýty o českých učitelích v mezinárodním srovnání

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy pořádala 8. září 2021 konferenci Aktuální proměny učitelského vzdělávání, na které hlavní garant projektu Jan Koucký vystoupil s prezentací Máme nedostatek učitelů? Některé mýty o českých učitelích v mezinárodním srovnání. Ve svém vystoupení komentoval některé nejzajímavější průběžné výsledky řešení projektu, které se týkaly tří hlavních témat. Analýzy ve všech třech tématech přitom podložil empirickými poznatky z velkých mezinárodních databází a srovnávacích studií (například EU LFS, TALIS, EU SILC, Eurograduate).

Po úvodním představení projektu se nejprve zabýval tím, zda u nás skutečně máme nedostatek učitelů, jak se situace mění v čase a jaká je ve srovnání s jinými zeměmi. Ve druhé části ukázal výsledky analýzy přechodu absolventů učitelských oborů do profese učitele. Třetí téma se zaměřilo na rozsah odchodů českých učitelů z profese v letech 2005–2020 a na srovnání se zeměmi EU a OECD. Ve své prezentaci Jan Koucký prokázal, že analýza žádného z uvedených témat neukazuje na kritický problém v českém školství, a to ani ve srovnání s učiteli v jiných zemích, ani ve srovnání s jinými profesemi. Na závěr prezentace načrtnul jiné možné důvody nedostatku učitelů v ČR. Podrobné výsledky a interpretace uváděných analýz budou postupně zveřejňovány ve zprávách a studiích na webové stránce našeho projektu.

Pandemie COVID-19 a rozhodování učitelů o odchodu ze školy nebo z profese

Pandemie COVID-19 a rozhodování učitelů o odchodu ze školy nebo z profese

Od začátku roku 2020 se svět potýká s pandemií viru SARS-CoV-2 a vládní opatření přijatá s cílem omezit šíření tohoto viru zásadním způsobem ovlivnila školní vzdělávání. V mnoha zemích včetně České republiky došlo ke kompletnímu uzavření škol a nucenému přechodu na distanční výuku. Kromě nových výzev, které tato opatření kladla a kladou na ředitele, učitele, žáky, rodiče i tvůrce vzdělávacích politik, pandemie zvýraznila a zhoršila i problémy stávající, v českém školství dlouhodobě existující a často systémové. Ať již jde o nerovnosti ve vzdělávání, nízkou míru kolaborativního učení či vhodného využívání ICT ve vyučování, nebo o nedostatek (kvalifikovaných) učitelů.

Tento příspěvek se zabývá právě posledním zmíněným problémem. V českém kontextu dosud ovšem existuje spíše jen hrstka (publikovaných) výzkumných zjištění zabývajících se dopady protipandemických opatření na školní vzdělávání v jeho širších souvislostech (např. Brom et al., 2020; Švaříček et al., 2020). Většina výzkumů týkajících se rozhodování českých učitelů o tom, zda ze školy či z profese odejít, či naopak setrvat (např. Hanušová et al. 2017), byla provedena ještě před vypuknutím pandemie, a tedy nemohla tento faktor zohlednit. V zahraničí, zejména v USA, se výzkumníci již tímto tématem intenzivně zabývají a jejich zjištění mohou být do značné míry relevantní i pro náš domácí kontext. Proto jsme se v rámci projektu OP VVV Důvody nedostatku učitelů rozhodli české širší veřejnosti usnadnit přístup k nedávno zveřejněným závěrům rozsáhlého výzkumu v USA. Jedná se o výsledky šetření americké RAND Corporation,[1] v originále prezentované v publikacích Dilibertiové, Schwartzové a Granta (2021) a Steinerové a Wooové (2021). V tomto textu prezentujeme výběr z jejich hlavních zjištění a implikace pro vzdělávací politiku, rovněž stručně představujeme tematicky relevantní výsledky výzkumu PAQ Research (Bicanová, Gargulák, & Prokop, 2021), který byl na toto téma nedávno publikován v České republice.

Read more

Exministr Štech: Nedostatek učitelů se do tří let vyřeší sám

„K tomu, aby se zlepšila situace pedagogů, nepotřebujeme měnit zákon a obětovat mu pedagogickou kvalifikaci učitelů. Pozitiva, která sebou novela nese, lze prosadit i jinak,“ říká profesor z katedry psychologie Pedagogické fakulty UK Stanislav Štech a také Garant výstupů našeho projektu Důvody nedostatku učitelů. Učitelé si podle něj nadprůměrný plat zaslouží, pokud by ovšem novela prošla, byli by jedinou profesí, jejíž minimální výše je stanovena zákonem.

Celý rozhovor: UK Forum

Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu?

Pokud by prošel návrh zákona zavazující budoucí vlády k udržení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice, bylo by to za cenu brutálních škrtů ve státním rozpočtu. Takto nedávno poslancům hrozila ministryně financí Alena Schillerová. Uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě Sněmovna schválila koncem ledna na návrh Pirátů, když pro to hlasovali poslanci všech stran s výjimkou ANO. Snahu Pirátů zakotvit vyšší platy učitelů zákonem ministryně označila za nezodpovědnou. Piráti prý oponovali, že to nevymysleli oni, ale CERGE-EI. Ministryně zároveň připomněla, že současná vláda již slib zvýšit učitelské platy na 150 % jejich původní výše (v roce 2017) splnila, a že průměrný plat učitelů je dnes 46 tisíc korun měsíčně. Návrh zákona Sněmovna po jeho návratu ze Senátu neschválila. Na místě je do věci vnést více světla.

Celý článek: Aktuálně.cz, Daniel Munich


Poznámka redakce:
Daniel Münich, který působí také jako Garant výstupů našeho projektu, zveřejnil na svém blogu na webu Aktuálně.cz článek Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu? Polemizuje v něm s ministryni financí o tom, zda je ukotvení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v české ekonomice skutečně nebezpečné pro veřejné finance ČR.
V článku ovšem současné vládě také přiznává, že splní slib ze svého programového prohlášení a letos dostane platy učitelů na 150 % jejich úrovně z roku 2017. Musíme znovu upozornit na to, že v citovaném programovém prohlášení se ovšem nepíše jen o regionálním školství, ale o celém školství, tedy včetně vysokých škol, a nepíše se jen o učitelích, ale i o ostatních profesích ve školství. Přesně je v něm uvedeno, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Tento slib se vládě splnit nepodaří především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství (podrobnější rozbor jsme již uvedli v článku Platy učitelů zdolávají rekordy. Srovnání mzdového vývoje ve školství a v české ekonomice 2015–2020).

Dobrá zpráva: učitelská profese znamená něco zcela jiného než před dvaceti lety

Co všechno ukazují přihlášky do české varianty soutěže Global Teacher Prize

V posledních pěti letech každé jaro zažívám pocit jisté euforie, když si prohlížím profily třiceti finalistů české varianty mezinárodní ceny pro učitele Global Teacher Prize. Jednak proto, že je mezi nimi hodně mladých lidí, hodně těch s mezinárodní zkušeností, a jejich hodiny (jsou tu videa i fotky) se zásadně liší od toho, co zažívali ve škole třeba ještě i dnešní třicátníci. „Česká učitelka“ velmi často vypadá úplně jinak, než si ji veřejnost tradičně představuje.

Celý článek: Týdeník Respekt, Tomáš Feřtek

Semifinalisté GTP CZ 2021 · Autor: EDUin

Absolventi pedagogických oborů. Kolik jich vykonává pedagogická povolání a co to ovlivňuje?

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy pořádala 28. 5. 2021 mezinárodní online konferenci Nouze ve vzdělávání, na které jeden z řešitelů našeho projektu Martin Zelenka vystoupil s prezentací s názvem Graduates of education in the Czech Republic. What share work in education and what affects that? Cílem prezentace bylo ukázat, jaká je situace absolventů učitelských a obecněji pedagogických studijních programů a oborů na vysokých školách v České republice krátce po absolvování. Zda vykonávají povolání učitele a pedagogického pracovníka obecně, nebo pedagogické povolání nevykonávají, jsou nezaměstnaní anebo ekonomicky neaktivní. Prezentace rovněž ukázala, které faktory ovlivňují to, zda absolvent pracuje v profesi učitele. Jedná se zejména o pohlaví a obor studia. Roli hraje také zaměření fakulty, rok ukončení studia, mobilita nebo rozdíly mezi jednotlivými regiony.

Platy učitelů zdolávají rekordy

Platy učitelů zdolávají rekordy

Srovnání mzdového vývoje ve školství a v české ekonomice 2015–2020.

Mezi roky 2017–2021 se v českém školství konečně výrazně absolutně i relativně zvýšily platy učitelů a některých dalších pracovníků ve vzdělávání. Současné vládě se však přesto nepodaří naplnit své programové prohlášení, v němž se zavázala, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Nepodaří se jí to především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství.

Dosažené zvýšení platů se samozřejmě odráží i ve zvyšování podílu výdajů na vzdělávání z hrubého domácího produktu, ve kterém jsme dlouhá léta zaostávali za většinou rozvinutých zemí světa i Evropy. Růst mzdových prostředků ve školství přinesl zvýšení tohoto podílu o zhruba tři čtvrtiny procenta HDP, čímž jsme se přiblížili průměru zemí EU. Při pokračování tohoto trendu se již během několika let můžeme dostat na průměrnou úroveň vyspělých zemí světa kolem 5 % HDP. Vzhledem k nadcházejícím rozpočtově úsporným rokům to však nebude vůbec jednoduché, neboť naopak hrozí, že se také školství dotknou úsporná opatření. A proto je třeba podporu vzdělávání stále zdůrazňovat.

Read more

Učitelů možná není vůbec málo

Absolventi pedagogických oborů nastupují do škol v míře obvyklé v Evropě, říká ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký

Tvrzení, že velká část absolventů pedagogických fakult nenastupuje do školství, je přehnané, míní šéf Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK Jan Koucký. Případný nedostatek učitelů může být podle něj způsoben i tím, že v oboru pracují hlavně ženy, z nichž mnoho nastupuje na mateřskou dovolenou a setrvává v ní poměrně dlouho.

Publikujeme plné znění rozhovoru Radky Kvačkové s Janem Kouckým, vedoucím Střediska vzdělávací politiky PedF UK a hlavním garantem projektu o důvodech nedostatku učitelů. Zkrácená verze rozhovoru vyšla 16. března v Lidových novinách.

LN Říká se, že pouze polovina absolventů pedagogických fakult jde skutečně učit. Je to opravdu tak?

Absolventi pedagogických fakult a učitelských nebo pedagogických programů na jiných fakultách vysokých škol v České republice nastupují do pozice pedagoga ve zcela běžné míře, obvyklé ve většině rozvinutých, otevřených a demokratických zemí Evropy. V prvních letech po roce 1989 u nás sice došlo ke snížení míry nástupu zhruba o desetinu, tím jsme se však dostali na běžnou evropskou úroveň.

Read more

Tarifní platy učitelů se zvýší jenom o 4 procenta, zdravotníci dostanou o 10 procent navíc

Tarifní platy učitelů se zvýší jenom o 4 procenta, zdravotníci dostanou o 10 procent navíc

ČTK Praha 21. 12. 2020

Platové tarify učitelů se od ledna 2021 zvýší o čtyři procenta. Zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách základ výdělku vzroste o deset procent. Na Twitteru to oznámili ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministr školství Robert Plaga (za ANO). Růst platů upravuje nařízení, které v pondělí schválila vláda. Tarif představuje základ výdělku, k němu pak lidé dostávají příplatky a odměny.

Původní verze nařízení počítala se zvýšením u učitelů o devět procent, podle Plagy dostanou učitelé rozdíl v odměnách. Školské odbory ČTK sdělily, že je rozhodnutí zaskočilo a zklamalo, a ministr tak narušil důvěru pedagogů.

Podle Plagy se ale o devět procent má zvýšit suma na platy. Tarify se zvednou o čtyři procenta a zbytek peněz učitelé dostanou v odměnách. Víc by mělo být na osobní příplatky. Ministr uvedl, že „nadtarify“ se zvednou v mateřské škole z 1000 na 1500 korun a na základní a střední škole z 1500 na 3000 korun. Na tiskové konferenci řekl, že se dvě třetiny celkové přidávané sumy rozdělí na odměny a příplatky a ředitelé tak mohou ocenit kvalitu učitelů.

Zdroj: www.lidovky.cz