Vývoj počtu nových potenciálních pedagogických pracovníků a učitelů

Studie pojednává o vývoji počtu absolventů vysokých škol, pedagogických a učitelských studijních programů a studijních oborů, absolventů doplňujícího pedagogického studia a počtu absolventů získávající učitelskou kvalifikaci v letech 2001 až 2022.

Studie se skládá z pěti částí. První část je metodologická a zabývá se klasifikací pedagogických studijních programů a studijních oborů. Druhá část udává celé studii základní kontext, když mapuje celkový počet absolventů českých vysokých škol. Třetí část se zaměřuje na absolventy pedagogických a speciálně učitelských studijních programů a studijních oborů. Mimo jiné je v ní analyzován vývoj podle toho, zda absolventi absolvovali pedagogickou nebo jinou fakultu, a zvláště se věnuje absolventům bakalářského, a zvláště absolventům magisterského studia. Čtvrtá část sleduje vývoj počtu absolventů doplňujícího pedagogického studia a zejména se pokouší o co nejvěrohodnější rekonstrukci vývoje počtu absolventů, kteří tímto způsobem získávají učitelskou kvalifikaci. Poslední shrnující část se pak zabývá vývojem počtu absolventů dvou hlavních cest vedoucích k získání učitelské kvalifikace v letech 2001 až 2022.

Z analýz vyplývá, že české vysoké školství ve své době prošlo výraznou masifikací, která se odrážela v opravdu výrazném nárůstu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tento růst byl reflektován i ve značném nárůstu počtu absolventů pedagogických studijních programů a studijních oborů, avšak příliš se neprojevil v nárůstu počtu lidí, kteří by získávali standardním vysokoškolským studiem učitelskou kvalifikaci. Počty absolventů učitelských studijních programů a studijních oborů v podstatě stagnovaly po celou dobu, kdy jinak počty absolventů nejen bakalářského ale i magisterského studia strmě rostly. V posledních letech počty absolventů všech i učitelských studijních programů a studijních oborů výrazně klesaly. Dáno je to zejména tím, že vysoké školy obecně studovaly a absolvovaly populačně velmi slabé ročníky. Tento demografický vývoj tedy vedl k poměrně výraznému poklesu počtu absolventů, kteří získávající učitelskou kvalifikaci (uvažujeme přitom nejen absolventy vysokoškolského učitelského studia, ale také absolventy doplňujícího pedagogického studia). (Shrnutí studie…)

Vývoj počtu nových potenciálních pedagogických pracovníků a učitelů

Vývoj počtu nových potenciálních pedagogických pracovníků a učitelů

Hlavním cílem předkládané studie je co nejpřesněji odhadnout počty absolventů, kteří v průběhu posledních více než dvaceti let získali kvalifikaci pro výkon učitelského povolání. Než se však dostaneme k tomuto cíli, zkoumáme kvantitativní vývoj různých způsobů získání učitelské kvalifikace. V České republice se učitelská kvalifikace získává zejména dvěma způsoby – absolvováním vysokoškolského učitelského studia a absolvováním doplňujícího pedagogického studia (dále jen DPS) v rámci programu celoživotního vzdělávání. Vývoj počtu absolventů těchto dvou cest analyzujeme v kontextu celkového počtu absolventů pedagogických studijních programů a studijních oborů (dále jen SPO) a počtu absolventů v celém českém vysokém školství.

Studie má kromě své analytické části také důležitou metodologickou část. Řešena je zejména problematika klasifikace studijních programů a studijních oborů. Ty byly klasifikovány až do roku 2016 s pomocí číselníku KKOV. Od roku 2017 jsou nově akreditované studijní programy klasifikovány s pomocí mezinárodní klasifikace ISCED-F 2013 a studijní obory byly zrušeny. Proto bylo potřeba vytvořit klasifikaci pedagogických SPO, která řeší specifika obou klasifikací a přechod mezi nimi tak, aby bylo možné zkonstruovat věrohodné časové řady.

Read more

Přechod absolventů pedagogických oborů do pedagogických povolání (podle dat VŠPS)

Přechod absolventů pedagogických oborů do pedagogických povolání (podle dat VŠPS)

Studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických oborů vysokých škol do pedagogických povolání v letech 2004-2021, přičemž k analýze tohoto tématu využívá data Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), která každoročně shromažďuje a zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ).

Studie má dvě základních částí. V první metodologické je nejprve představeno Výběrové šetření pracovních sil. Dále jsou pak postupně popsány Klasifikace úrovní a oborů vzdělání ISCED, Klasifikace zaměstnání (povolání) CZ-ISCO a Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Na tento popis je vždy navázáno vysvětlení, jakým způsobem s pomocí těchto klasifikací definujeme pedagogické obory a pedagogická povolání.

V druhé části analyzujeme absolventy vysokoškolského vzdělání v pedagogických oborech a jejich přechod do pedagogických povolání. Jedná se o absolventy, kteří absolvovali v období pěti let před datem dotazování. Museli jsme však pracovat s dvěma metodologickými limity. Za prvé, každoroční počty respondentů, na základě, kterých jsou výsledky počítané, nejsou příliš vysoké (ročně 500 až 700 pozorování). Proto také většinou pracujeme s tříletým klouzavým průměrem. Za druhé, datové soubory z let 2011, 2012 a 2013 neobsahují některé důležité údaje, tudíž výsledky za tyto roky chybí.

Read more

Studie Učí nebo neučí? Přechod absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání

Studie Učí nebo neučí? Přechod absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání

Shrnutí

Studie se zabývá tématem přechodu absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do učitelských a pedagogických povolání, přičemž neřeší jen to, do jaké míry tito absolventi taková povolání vykonávají, ale také, co dělají, pokud v takovém povolání nepracují. Zda vykonávají jiné povolání (a jaké), či jsou nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní. Tyto jevy sleduje a analyzuje v prvních pěti letech po absolvování vysoké školy a vykresluje tak obrázek o profesně-ekonomické mobilitě čerstvých absolventů pedagogických programů, oborů a fakult. Studie je založena na datech ze dvou velkých šetření absolventů vysokých škol – REFLEX 2013, ve kterém byli dotazováni absolventi vysokých škol z let 2008 až 2012, a Absolvent 2018, v rámci něhož byli dotazováni absolventi z let 2013 až 2017. Vzhledem k aktuálnosti a vhodnější metodologii je podstatně větší důraz kladen na výsledky dat a jejich interpretaci z šetření Absolvent 2018.

V první řadě byly definovány základní analytické kategorie. Na jedné straně byla definována klasifikace pedagogických studijních programů a oborů (dále SPaO), které jsou členěny na učitelské, neučitelské pedagogické a ostatní. Velmi podstatné pro další analýzy je zjištění, že absolventi učitelských SPaO na pedagogických fakultách netvoří ani polovinu ze všech absolventů, převažují absolventi neučitelských pedagogických SPaO. Na druhé straně pak byla definována klasifikace pedagogických povolání, která v jedné podobě má pět kategorií (učitelská povolání, řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, ostatní pedagogická povolání, povolání blízká pedagogickým a ostatní povolání) a v druhé podobě má dichotomickou podobu (pedagogická povolání a ostatní povolání).

Read more