Předkládaná studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání. Studie je založená datech z nejaktuálnějšího šetření absolventů vysokých škol v České republice. To se odehrálo v rámci mezinárodního projektu EUROGRADUATE 2022. V České republice v něm byli od listopadu 2022 do začátku března 2023 dotazování absolventi z akademických let 2016/2017 až 2020/2021. Studie tematicky, metodologicky i svou strukturou přímo navazuje na studii Učí nebo neučí?, která byla zveřejněna v červnu roku 2021, a která využívala výsledky předchozích dvou velkých šetření absolventů vysokých škol – REFLEX 2013 a Absolvent 2018.
Studie se skládá ze dvou hlavních kapitol. V první metodologické kapitole je nejprve představeno šetření EUROGRADUATE 2022. Jsou popsána data, která díky tomuto šetření byla získána a diskutována jejich využitelnost pro téma studie. V dalších dvou částech této kapitoly jsou vymezeny základní analytické kategorie a definována klasifikace pedagogických studijních programů a studijních oborů (dále jen SPO) a klasifikace popisující profesně-ekonomické postavení absolventa po absolvování vysoké školy.
Druhá kapitola je analytická a skládá se z tří částí. První část se zabývá profesní situací absolventů po absolvování vysoké školy. Popisuje, do jaké míry absolventi učitelských, neučitelských pedagogických a ostatních SPO jeden ro po absolvování a v době konání šetření vykonávali pedagogická povolání, ostatní povolání, nebo nepracovali. Druhá část se pak u absolventů z akademických let 2016/2017 až 2018/2019 zabývá profesní mobilitou v prvních letech po absolvování. Konkrétně analyzuje přesuny mezi jednotlivými profesně-ekonomickými kategoriemi jeden rok a tři až pět let po absolvování. Poslední část definuje osm základních typů mobility mezi pedagogickými a nepedagogickými povoláními a nepracujícími a s pomocí této klasifikace komplexně mapuje situaci absolventů pedagogických SPO v prvních letech po absolvování.
Základním zjištěním je, že je výrazný rozdíl mezi absolventy učitelských SPO a neučitelských pedagogických SPO. Jeden rok po absolvování pracovali absolventi učitelských SPO v pedagogických povoláních v 71 % případů, zatímco absolventů neučitelských pedagogických SPO pracovalo v pedagogických povoláních jen 32 %. Logicky tak absolventi neučitelských pedagogických SPO pracovali mnohem častěji v jiných než pedagogických povoláních.
Více pracovali jeden rok po absolvování v pedagogických povoláních ženy, a to navzdory tomu, že častěji nepracovaly, muži tedy měli větší tendence pracovat v ostatních povoláních. Značné rozdíly jsou mezi absolventy bakalářského a magisterského studia. Mnohem častěji pracovali v pedagogickém povolání absolventi magisterského studia. Větší tendenci vykonávat pedagogické povolání mají absolventi prezenčního formy studia v případě učitelských SPO, u absolventů neučitelských SPO tak naopak činí ve větší míře absolventi kombinované formy studia. Roli hraje také oborové zaměření absolvované vysokoškolské instituce, kdy s větší pravděpodobností vykonávají pedagogické povolání absolventi pedagogických fakult než ostatních vysokoškolských institucí, a to zejména v případě neučitelských pedagogických SPO.
Situace absolventů byla sledována i v době uskutečnění samotného šetření, tedy jeden až pět let po absolvování. Obecně lze říct, že se struktura absolventů podle jejich profesně-ekonomické situace ve srovnání s obdobím jednoho roku po absolvování příliš neliší. Nejvýraznější rozdíl je v tom, že je znatelně vyšší podíl absolventů učitelských SPO, kteří se řadí mezi ekonomicky neaktivní, což je přirozeně dáno tím, že řada absolventek se nachází ve věku 25 až 30 a část z nich odchází na mateřskou dovolenou.
Fakt, že se příliš nemění celková struktura mezi situací jeden rok po absolvování a situací v době šetření, neznamená, že nedochází k žádné mobilitě. Mobilita byla zkoumána jen pro absolventy, kteří měli alespoň tři roky po absolvování, tak aby zde byl alespoň dvouletý časový odstup od situace „jeden rok po absolvování“. Z absolventů, kteří jeden rok po absolvování vykonávali pedagogické povolání, jich 70 % vykonávalo takové povolání i 2 až 4 roky poté. Podstatně více jich odcházelo mezi nepracující (z velké části na rodičovskou dovolenou) než do jiného povolání. Odlišnosti výrazně závisí na vystudovaném SPO. Podstatně častěji odcházeli do jiného povolání absolventi nepedagogických SPO (17%) než absolventi neučitelských pedagogických SPO (8 %) a učitelských SPO (2 %). Naopak mezi nepracující nejvíce odcházeli absolventi učitelských SPO (20 %).
Z těch, co vykonávají pedagogická povolání 3 až 5 let po absolvování, jich je nových (tj. těch, kteří nevykonávali taková povolání jeden rok po absolvování) 26 %. Z toho 17 p. b. připadá na příchozí z jiného povolání a 9 p. b. na nepracující. Opět záleží na absolvovaném SPO. Největší podíl nově příchozích je mezi absolventy ostatních SPO, nejmenší naopak mezi absolventy učitelských SPO.
Na základě srovnání profesní a ekonomické aktivity mezi dvěma časovými okamžiky vzniklo osm kategorií mobility mezi pedagogickými a nepedagogickými povoláními a nepracujícími. Mezi absolventy učitelských SPO bylo 43 % zůstávajících, což jsou ti, co v obou sledovaných obdobích vykonávali pedagogické povolání a ani nezměnili zaměstnavatele. 12 % jich změnilo zaměstnavatele, ale opět vykonávali pedagogické povolání (stěhující). Větší podíl jich pedagogické povolání opustilo, než do něj přišlo. Nejvíce bylo odchozích mezi nepracující – 14 %. Naopak příchozích z nepracujících bylo podstatně méně – 5 %. Rozdíl mezi odchozími do jiného povolání (1,5 %) a příchozími z jiného povolání (1,9 %) byl již podstatně menší. Ani v jednom ze sledovaných okamžiků nepracovalo v pedagogickém povolání 23 % absolventů učitelských SPO, 20 % přitom pracovalo jinde (ne-pedagogové) a 3 % se do pracovního procesu nezapojilo (čekající).
U absolventů neučitelských pedagogických SPO je zásadní rozdíl v tom, že více než tři pětiny z nich ani v jednom období nepracovalo v pedagogickém povolání a v menší míře odchodů mezi nepracující. Naopak mobilita mezi pedagogickými a ostatními povoláními je výraznější. Výsledný obrázek profesně-ekonomické mobility absolventů pedagogických fakult je dán průnikem poměrně výrazně odlišných vzorců chování absolventů učitelských SPO a neučitelských pedagogických SPO. Alespoň v jednom ze sledovaných okamžiků v prvních 3 až 5 letech po absolvování pracovalo v pedagogickém povolání přesně 60 % absolventů pedagogických fakult. 38,5 % z nich tak činilo v obou obdobích a z toho jen 30 p. b. pracovalo pro stejného zaměstnavatele. Absolventi pedagogických fakult pedagogická povolání spíše opouštěli, než do nich přicházeli. Výraznou roli opět hrál odchod na rodičovskou dovolenou. Ani v jednom ze sledovaných období nepracovalo v pedagogickém povolání dva z pěti absolventů, přičemž ale zhruba 3,5 % nepracovalo vůbec.
