Co vede učitele k odchodu ze škol a z profese?

Země potýkající se s nedostatkem učitelů zavádějí velké množství různých strategií, které mají za cíl snížit míru odchodu učitelů z profese. Kvalita vzdělávání se totiž odvíjí především od kvality učitele, a nedostatek kvalitních učitelů – také v důsledku jejich odchodů ze vzdělávacího systému – tak může negativně ovlivnit kvalitu celého vzdělávacího systému.

Znalost faktorů, které nedostatek učitelů ve vzdělávacím systému ovlivňují, je při formulaci vhodných politik a strategií zásadní, neboť umožňuje stanovit priority a opatření správně zacílit na řešení v těch oblastech, které může centrální vzdělávací politika přímo, či nepřímo ovlivnit, a zároveň cílit na takové faktory, které s odchody učitelů souvisejí nejvíce. Je například zřejmé, že uvažování o odchodu z profese či ze školy a jeho realizace do značné míry závisí na rodinné situaci učitele, na niž má vzdělávací politika jen zanedbatelný a pouze nepřímý vliv. Proto je potřeba soustředit se na ty faktory, u nichž je prokázána silná souvislost s odchodem z profese či ze školy, a které jsou zároveň vzdělávací politikou ovlivnitelné. Současně je ovšem potřeba mít na paměti, že problém nedostatku učitelů v Českém školství je do značné míry regionální a týká se zejména některých aprobací, proto plošná a nezacílená řešení nemusí být vždy ta nejvhodnější.

Cílem tohoto textu je proto přinést základní vhled do problematiky determinant odchodů učitelů ze škol a z profese, vycházející ze souhrnného srovnání výsledků výzkumných studií z celého světa. Snaží se objasnit, jaké charakteristiky učitelů, škol nebo externích politik potenciálně souvisejí s odchody učitelů ze škol (ze zaměstnání) i z profese (z povolání). Celá zpráva…

Studie Učí nebo neučí? Přechod absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání

V červnu 2021 byla dokončena studie Učí nebo neučí? Přechod absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání od Martina Zelenky. Základním cílem studie je ukázat, jaký podíl absolventů pedagogických fakult a učitelských a obecněji pedagogických studijních programů a oborů na vysokých školách v České republice v prvních letech po absolvování vykonává povolání učitele a pedagogického pracovníka obecně. Neřeší však jen to, do jaké míry absolventi taková povolání vykonávají, ale také, co dělají, pokud v takovém povolání nepracují. Zda vykonávají jiné povolání (a jaké), či jsou nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní. Tyto jevy sleduje a analyzuje v prvních pěti letech po absolvování vysoké školy a vykresluje tak obrázek o profesně-ekonomické mobilitě čerstvých absolventů pedagogických programů, oborů a fakult. Studie je založena na datech ze dvou velkých šetření absolventů vysokých škol – REFLEX 2013 a Absolvent 2018.

Důležitou součástí studie je její metodologická část, která má mimo jiné posloužit k lepší orientaci v komplikované klasifikaci studijních programů a oborů na jedné straně a klasifikaci povolání na straně druhé. Za prvé tak byla definována klasifikace pedagogických studijních programů a oborů, které jsou členěny na učitelské, neučitelské pedagogické a ostatní. Za druhé byla definována klasifikace pedagogických povolání, která v jedné podobě má pět kategorií (učitelská povolání, řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, ostatní pedagogická povolání, povolání blízká pedagogickým a ostatní povolání) a v druhé podobě má dichotomickou podobu (pedagogická povolání a ostatní povolání).

Studie mimo jiné ukázala, že je zásadní rozdíl mezi absolventy učitelských studijních programů a oborů, v jejichž případě jeden rok po absolvování jich v pedagogických povoláních pracovali téměř tři čtvrtiny a absolventy neučitelských pedagogických studijních programů a oborů, kteří tak činili ani ne v polovině případů. (Odkaz na krátké shrnutí studie.)