Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989

Jan Koucký a Martin Zelenka
Středisko vzdělávací politiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Studie se zabývá vývojem vysokoškolské přípravě učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravující učitele po roce 1989. S využitím různých zdrojů dat a databází (například SIMS, Absolvent 2018, MŠMT) analyzuje vývoj a strukturu absolventů učitelského i šířeji pedagogického studia v souvislostech tří základních výzev, kterým musely čelit. [1]

První část se věnuje procesu regionalizace vysokého školství (vzniku nových regionálních univerzit), která vedla k oslabení pozic pedagogických fakult v krajských městech, k odlivu kvalitních odborníků/učitelů, studentů a absolventů, k odštěpování celých kateder a dalších pracovišť a s tím spojenému relativnímu úbytku finančních a materiálních zdrojů.

Druhá část mapuje dopady přechodu na strukturované studium podle tzv. Boloňské deklarace, který probíhal v období vrcholící masifikace českého vysokého školství. Ta sice vedla také k nárůstu počtu absolventů pedagogických oborů, který však byl v případě absolventů učitelských oborů výrazně pomalejší, což mělo za následek pouze mírné zvýšení počtu nově kvalifikovaných učitelů. Strukturace studia rozdělila učitelské studium na bakalářský a navazující magisterský cyklus, nicméně toto rozdělení se stalo spíše formálním, neboť jen minimum absolventů studia končí na trhu práce s bakalářským titulem. Následné výrazné slábnutí odpovídajících populačních ročníků pak v posledních letech způsobuje poměrně značný pokles počtu absolventů, kteří získávající učitelskou kvalifikaci – a to nejen absolvováním vysokoškolského učitelského studia, ale i absolvováním doplňkového pedagogického studia (DPS). Třetí část studie se zaměřuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících z roku 2004, která ukládala nekvalifikovaným učitelům do deseti let alespoň zahájit učitelské kvalifikační studium. V důsledku toho došlo v pedagogických oborech k výraznému zvýšení podílů ostatních forem studia (studovali již zaměstnaní učitelé) a současně k poklesu podílu prezenčního studia vedoucího k přípravě nových učitelů. (Shrnutí studie…)


[1]     Předkládaná studie je shrnutím závěrů některých analýz, které autoři zpracovávají v rámci projektu Důvody nedostatku učitelů, jenž v letech 2020–2023 řeší tým na Pedagogické fakultě UK (blíže viz https://pages.pedf.cuni.cz/nedostatekucitelu/). Studie naplňuje některé z cílů definovaných v úvodní studii projektu (blíže viz Koucký, 2020). Ve zkrácené verzi byla studie publikována v časopise Pedagogická orientace, 2023, roč. 33, č. 1, s. 87–114 (https://journals.muni.cz/pedor/article/view/33776).