Odpovědi studentů VŠ na otázku, proč se právě oni chtějí či nechtějí stát učiteli
Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková
V první z našich analýz jsme se zabývali názory studentů[1] na to, proč se lidé podle nich rozhodují či nerozhodují pro povolání učitele. Otázky (q13 a q14 v dotazníku) tedy směřovaly k tomu, jak studenti vidí celkový postoj veřejnosti k otázce být či nebýt učitelem. Další dvě otázky (q15 a q16 v dotazníku) se ptaly obsahově na totéž. Studenti ale měli vyjádřit své vlastní postoje – jaké faktory jsou pro ně důležité v rozhodnutí stát se učitelem či nikoliv. Kromě jiného bude jistě zajímavé posoudit, nakolik se obecný názor liší od individuálního postoje. Budeme se tedy dále zabývat odpověďmi na dvě následující otázky:
- q15: Nyní prosím vyberte 5 důvodů, kvůli kterým chcete nebo byste chtěl/a vykonávat učitelské povolání Vy osobně a seřaďte je v pořadí od nejdůležitějšího po nejméně důležitý[2].
- q16: Nyní prosím vyberte 5 důvodů, kvůli kterým nechcete nebo byste nechtěl/a vykonávat učitelské povolání a seřaďte je v pořadí od nejdůležitějšího po nejméně důležitý[3] .
Tak jako dříve zanalyzujeme odpovědi na obě otázky primárně pro dvě hlavní skupiny studentů:
- Ti, kteří studují učitelské programy na pedagogických fakultách a na nepedagogických fakultách (bylo jich celkem 880), tuto skupinu označujeme dále jako Učitelé.
- Ti, kteří studují neučitelské pedagogické programy na pedagogických fakultách, dále ti, kteří studují tytéž programy na nepedagogických fakultách, a nakonec ti, kteří studují nepedagogické programy na nepedagogických fakultách (celkem jich bylo 580)[4], tuto skupinu označujeme dále jako Ne-učitelé.
Pokud se uvnitř hlavních skupin ukáží jako zajímavé některé rozdíly mezi dílčími skupinami, upozorníme i na ně. Nakonec porovnáme odpovědi mezi oběma hlavními skupinami.
Otázka q15: Nyní prosím vyberte 5 důvodů, kvůli kterým chcete nebo byste chtěl/a vykonávat učitelské povolání Vy osobně a seřaďte je v pořadí od nejdůležitějšího po nejméně důležitý
Studenti se vyjadřovali k následující baterii čtrnácti důvodů (výroků), přičemž měli vybrat a seřadit od nejdůležitějšího po nejméně důležitý pět z nich:
| 1 | Povolání učitele nabízí stabilní kariéru |
| 2 | Povolání učitele má ve společnosti prestiž |
| 3 | Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem |
| 4 | Být učitelem znamená mít jistou práci |
| 5 | Práce učitele je rozmanitá, tvořivá |
| 6 | Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání |
| 7 | Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých |
| 8 | Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci |
| 9 | Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) |
| 10 | Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) |
| 11 | Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti |
| 12 | Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším |
| 13 | Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost |
| 14 | Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt |
Stejně jako u otázky q13 členíme výroky pro účely následujících analýz do třech vnitřně obsahově podobných skupin: vnější atributy učitelské profese do skupiny Obecná pozitiva (výroky 1 až 4), atributy spojené s obsahem a charakterem učitelské profese do skupiny Obsah (5 až 10) a atributy spojené s užitečností či smyslem učitelské profese do skupiny Smysl (výroky 11 až 14). Komentář ke způsobu členění důvodů do skupin lze nalézt v diskusi k témuž v předchozí analýze (odkaz na analýzu 1).
Dříve, než se budeme věnovat analýzám podle hlavních skupin studentů („Učitelé“ a „Ne-učitelé“), podívejme se nejdříve na celkové výsledky (pro všechny studenty) odpovědí na to, proč studenti chtějí vykonávat učitelské povolání. Stručně se také podíváme na rozdíly podle pohlaví a formy studia. Rozdíly posuzujeme primárně podle průměrného pořadí (indexu)[5], rozdíly podle četnosti výběru do pěti nejdůležitějších používáme spíše doplňkově.
Výrazně nejvýznamnější důvod, proč studenti chtějí vykonávat učitelské povolání, je důvod Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, který má celkové průměrné pořadí 2,76 (mezi pět nejdůležitějších důvodů jej zařadilo 65 % studentů). Odstup od druhého důvodu Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže je výrazných 0,45 bodu. Tento aspekt učitelské práce získal průměrné pořadí 3,21. Mezi pět nejdůležitějších důvodů jej zařadilo 54 % studentů, tedy o celých 11 p. b. méně než u prvního důvodu. Blízké průměrné pořadí 3,3 měl důvod Práce učitele je rozmanitá, tvořivá, který mezi pět nejdůležitějších zařadilo také 54 % studentů. Další skupina důvodů je už o něco vzdálenější, čtvrtý v pořadí o 0,21 bodu (3,51), byť na prvních pět míst jej vybralo 53 % studentů. Na prvních třech místech tedy vidíme dva důvody související s obsahem učitelské práce a jeden související s jejím smyslem. Obecná pozitiva učitelské profese tedy studenti jako přínosná pro sebe sama příliš nevidí. Nejvýše z této skupiny důvodů je až na šestém místě (průměrné pořadí 3,69, výrazně méně než polovina – 42 % studentů jej vybralo mezi pět nejdůležitějších) důvod Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem.
Graf 1: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q15, všichni studenti
Poznámka: V tomto i dalších grafech jsou výroky seřazeny podle průměrného pořadí.
Tři nejníže umístěné důvody se od ostatních poměrně výrazně oddělují. Mezi čtvrtým a třetím důvodem od konce je rozdíl 0,34 bodu. Třetím nejníže postaveným je důvod Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším, který dosáhl průměrného pořadí 4,72 a jen 12 % studentů jej vybralo mezi pět nejdůležitějších. Předposledním je důvod Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt s úrovníprůměrného pořadí 4,78 (9 % studentů jej vybralo mezi pět nejdůležitějších) a nakonec nejhorší hodnocení vidíme u důvodu Povolání učitele má ve společnosti prestiž (průměrné pořadí 4,87 a pouhých 5 % studentů, kteří jej vybrali mezi pět nejdůležitějších). Mezi nejméně vybíranými, a tedy i umístěnými důvody jsou dva související se smyslem učitelské práce a jedno z obecných pozitiv, totiž prestiž učitele ve společnosti. Do určité míry tedy můžeme shrnout, že studenti si učitelské povolání vybírají (resp. vybírali by si) zejména kvůli jeho obsahu, o něco méně výrazně vidí obecná pozitiva učitelství a smysl učitelské práce sice vnímají (jeden z důvodů této skupiny byl druhý v pořadí), ale ostatní typy důvodů jsou pro ně poněkud důležitější.
Rozdíly podle pohlaví
Rozdíly mezi muži a ženami byly poměrně výrazné. U celkem sedmi důvodů (tedy poloviny) byly shledány statisticky významné rozdíly jak podle pořadí, tak podle podílu studentů, kteří tyto důvody vybrali mezi pět nejdůležitějších. Navíc rozdíl u jednoho z důvodů byl statisticky významný při hodnocení podle pořadí a další podle podílu. Jen pět důvodů tedy nevykazovalo statisticky významný rozdíl.
Ženy hodnotily oproti mužům jako významnější tři důvody související s obsahem učitelské práce (Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, Práce učitele je rozmanitá a tvořivá, Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život) a také jeden z důvodů směřující ke smyslu učitelské práce (Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším). Tento důvod byl ovšem u žen (stejně jako u mužů) až na 12. místě důležitosti mezi všemi. Muži oproti ženám naopak hodnotili lépe dva důvody charakterizující smysl učitelské profese (Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost) a zároveň dva důvody související s obsahem učitelské práce (Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) a Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých). Hodnocení důvodu, který zdůrazňuje kontakt se světem mladých, bylo ovšem u mužů i u žen poměrně nízké (jen 33 % mužů a 23 % žen jej vybralo mezi pět nejdůležitějších).
V hodnocení důvodů, které charakterizují (potenciální) pozitivní atributy vykonávání učitelské práce, nebyly mezi muži a ženami žádné statisticky významné rozdíly. S jedinou výjimkou, a to u důvodu Povolání učitele má ve společnosti prestiž se statisticky významně odlišoval podíl mužů, kteří jej zařadili mezi pět nejdůležitějších důvodů (8 %), od podílu žen (5 %). Jedná se ovšem o velmi malé hodnoty.
Tabulka 1: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q15 a frekvence zařazení mezi pět nejdůležitějších. Celkem, muži a ženy.
| Pořadí | Frekvence (%) | |||||||
| Důvody pro volbu učitelské profese | Celkem | Ženy | Muži | SV | Celkem | Ženy | Muži | SV |
| Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci | 2,76 | 2,70 | 2,97 | * | 65 | 66 | 59 | * |
| Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti | 3,21 | 3,28 | 2,97 | ** | 54 | 54 | 58 | |
| Práce učitele je rozmanitá a tvořivá | 3,30 | 3,19 | 3,66 | *** | 54 | 57 | 45 | *** |
| Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) | 3,51 | 3,40 | 3,85 | *** | 53 | 55 | 46 | ** |
| Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) | 3,64 | 3,76 | 3,25 | *** | 46 | 43 | 53 | ** |
| Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem | 3,69 | 3,71 | 3,62 | 42 | 41 | 44 | ||
| Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost | 3,84 | 3,92 | 3,59 | ** | 42 | 39 | 49 | ** |
| Být učitelem znamená mít jistou práci | 3,99 | 3,97 | 4,08 | 33 | 34 | 33 | ||
| Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání | 4,09 | 4,08 | 4,14 | 33 | 35 | 30 | ||
| Povolání učitele nabízí stabilní kariéru | 4,24 | 4,24 | 4,24 | 25 | 25 | 25 | ||
| Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých | 4,38 | 4,42 | 4,22 | ** | 25 | 23 | 33 | *** |
| Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším | 4,72 | 4,69 | 4,83 | ** | 12 | 14 | 7 | ** |
| Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt | 4,78 | 4,78 | 4,78 | 9 | 9 | 10 | ||
| Povolání učitele má ve společnosti prestiž | 4,87 | 4,88 | 4,82 | 5 | 5 | 8 | * | |
| Počet respondentů | 1460 | 1118 | 338 | 1460 | 1118 | 338 | ||
Poznámka: SV = statistická významnost, kde * p <= 0,05, ** p <= 0,01, *** p <= 0,001
Pokud se při posuzování rozdílů mezi muži a ženami zaměříme pouze na skupinu studentů učitelských programů, ukázal se rozdíl u tří hodnocených položek. U důvodu, že Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život, se mezi ženami a muži ukázal rozdíl pouze v indexu průměrného pořadí a nikoli v procentu respondentů, kteří důvod vybrali. Ženy tuto položku hodnotí jako důležitější oproti mužům (průměrné pořadí u žen je 3,51 a u mužů 3,88). Důvod, že Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost, se rovněž ukázal pouze při zohlednění pořadí volby důvodů, ale ne v procentu studentů, kteří důvod vybrali mezi prvními pěti. Tento důvod byl hodnocen jako důležitější muži (průměrné pořadí je u mužů 3,70 oproti 3,98 u žen). Naopak u položky Povolání učitele má ve společnosti prestiž se rozdíl mezi ženami a muži projevil pouze v četnosti respondentů (10 % mužů a 5 % žen), nikoli v indexu průměrného pořadí.
Ve skupině studentů z neučitelských programů se u čtyř hodnocených aspektů ukázal rozdíl mezi ženami a muži pouze v indexu průměrného pořadí a nikoli procentu respondentů, kteří daný důvod vybrali mezi prvními pěti. Tři z těchto aspektů jsou ženami hodnoceny jako důležitější, konkrétně: Práce učitele je rozmanitá a tvořivá (průměrné pořadí u žen 3,57 a u mužů 3,95); Být učitelem znamená mít jistou práci (průměrné pořadí u žen 3,77 a u mužů 4,12); Povolání učitele nabízí stabilní kariéru (průměrné pořadí u žen 4,03 a u mužů 4,35). Důvod, že povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu), byl naopak hodnocen muži jako důležitější (průměrné pořadí u žen 3,78 a u mužů 3,34).
Rozdíly podle forem studia
Rozdíly podle forem studia nebyly mezi studenty příliš veliké. Jen ve třech případech je nacházíme podle obou způsobů porovnání, tj. podle pořadí i podle podílu studentů, kteří daný aspekt vybrali mezi pět nejdůležitějších. Důvod Práce učitele je rozmanitá, tvořivá, měl u studentů prezenční formy studia průměrné pořadí 3,50 (a 50 % z nich vybralo tento důvod do pěti nejdůležitějších) ve srovnání se studenty kombinovaných forem studia s průměrným pořadím 2,77 (a frekvencí 64 %). V hodnocení důvodu Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) se studenti prezenční formy (průměrné pořadí 3,52 a frekvence 48 %) také významně lišili od studentů kombinovaných forem (3,95 a 40 %). Rozdíl u dalšího důvodu Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost už byl poněkud menší (3,77 a 44 % pro studenty prezenční formy vs. 4,05 a 36 % pro studenty kombinovaných forem), ale stále statisticky významný z obou hledisek.
U dalších dvou důvodů se ukázal statisticky významný rozdíl pouze, pokud jsme zohlednili pořadí vybraných důvodů. Rozdíly se projevily u důvodů Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci (průměrné pořadí 2,83 u prezenční formy a 2,57 u kombinované formy) a Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším (průměrné pořadí 4,75 oproti 4,64). Naopak důvod Být učitelem znamená mít jistou práci vybralo mezi pět nejdůležitějších důvodů 35 % studentů prezenční formy studia, což bylo statisticky významně více než 29 % studentů kombinovaných forem.
U studentů učitelských programů jsou rovněž dvě položky, kde se statisticky významný rozdíl projevil, až když jsme zohlednili pořadí volby jednotlivých důvodů. První je důvod, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu), který studenti prezenční formy studia považují za důležitější (průměrné pořadí 3,55 u prezenční formy studia a 3,89 u kombinované formy). Druhým důvodem je, že Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost, kterému rovněž studenti prezenčního studia připisují vyšší důležitost (průměrné pořadí 3,86 u prezenční formy studia a 4,1 u kombinované formy). Naopak u položky Být učitelem znamená mít jistou práci se neukázal u indexu průměrného pořadí statisticky významný rozdíl, ale u četnosti výběru tohoto důvodu ano.
U skupiny studentů neučitelských programů se rovněž některé rozdíly projevily až ve chvíli, kdy jsme zohlednili pořadí volby důvodů. Prvním případem je důvod, že Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže, který za důležitější považují studenti prezenční formy studia (průměrné pořadí 2,99 u prezenční formy studia a 3,39 u kombinované formy). Naopak u důvodů, že Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život (63 % studenti kombinovaných forem studia oproti 54 % studentů prezenční formy) a že Povolání učitele má ve společnosti prestiž (9 % kombinované vs. 3 % prezenční), se projevily statisticky významné rozdíly pouze v četnostech a nikoli indexu zohledňujícím pořadí volby.
Studenti učitelských programů
Celkové průměrné pořadí jednotlivých výroků (resp. důvodů, proč studenti chtějí vykonávat učitelské povolání) se u studentů učitelských programů prakticky neliší od situace posuzované pro všechny studenty. Pouze dva důvody si vyměnily druhé a třetí místo. Daleko nejvýznamnější důvod, proč studenti učitelských programů chtějí vykonávat učitelské povolání, je důvod Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, který má celkové průměrné pořadí 2,55 (mezi pět nejdůležitějších důvodů jej zařadilo 68 % studentů učitelských programů). Druhý v pořadí, důvod Práce učitele je rozmanitá, tvořivá (mezi všemi studenty byl třetí) má průměrné pořadí 3,05 (mezi pět nejdůležitějších důvodů jej zařadilo 60 % studentů učitelských programů). Třetí důvod Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže je s průměrným pořadím 3,27 o dalších 0,22 bodu vyšší. Mezi pět nejdůležitějších důvodů jej zařadilo 54 % studentů učitelských programů. Čtvrtý v pořadí je vzdálen o dalších 0,31 bodů. Na prvních třech místech tedy vidíme dva důvody související s obsahem učitelské práce a jeden související s jejím smyslem. Obecná pozitiva učitelské profese tedy studenti jako přínosná pro sebe sama příliš nevidí. Nejvýše z této skupiny důvodů Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem je až na šestém místě (průměrné pořadí 3,71, výrazně méně než polovina – 41 % studentů učitelských programů jej vybralo mezi pět nejdůležitějších).
Odstup čtvrtého nejhůře hodnoceného důvodu od třetího nejníže postaveného činí 0,34 bodu. Neboli tři nejhůře hodnocené důvody studenty učitelských programů se od těch ostatních poměrně výrazně oddělují. Zároveň je jejich hodnocení dosti podobné. Je to ostatně patrné i z grafu 2. Třetím nejníže postaveným je Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším, s průměrným pořadím 4,73 místě, a jen 11 % studentů učitelských programů jej vybralo mezi pět nejdůležitějších. Důvod Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt s úrovníprůměrného pořadí 4,81 (9 % studentů učitelských programů jej vybralo mezi pět nejdůležitějších) a nakonec na posledním místě mezi všemi vidíme důvod Povolání učitele má ve společnosti prestiž (průměrné pořadí 4,87 a pouhých 6 % studentů učitelských programů jej vybralo mezi pět nejdůležitějších). Mezi nejméně vybíranými, a tedy i umístěnými důvody jsou dva související se smyslem učitelské práce a jedno z obecných pozitiv, totiž prestiž učitele ve společnosti. Do určité míry tedy můžeme shrnout, že i studenti učitelských programů si učitelské povolání vybírají zejména kvůli jeho obsahu, o něco méně výrazně vidí obecná pozitiva učitelství a smysl učitelské práce sice vnímají (jeden z důvodů této skupiny byl druhý v pořadí), ale ostatní typy důvodů jsou pro ně důležitější.
Graf 2: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q15, studenti učitelských programů
U studentů učitelských programů se ukázala celá řada statisticky významných rozdílů podle toho, na který typ/druh školy je jejich studijní programy připravují.
Studenti, kteří absolvováním svého studia získají kvalifikaci pro výuku na mateřských školách, dva aspekty hodnotili výrazně výše než ostatní studující. Důvod, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá vybralo 80 % těchto studentů oproti 59 % studentů z ostatních oborů. Také z hlediska průměrného pořadí byl tento důvod výrazně (a statisticky významně) častěji hodnocen jako důležitější (2,18 proti 3,10). Tito studenti také častěji uváděli jako důvod pro volbu učitelské profese, že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším (22 % oproti 11 %). Podle pořadí u tohoto důvodu statisticky významný rozdíl nebyl. Pouze podle pořadí volby respondentů byl statisticky významný rozdíl i u důvodu, že Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, který skupina studentů, kteří díky svému studiu získají kvalifikaci pro MŠ, vnímá jako důležitější oproti ostatním studentům (průměrné pořadí je u této skupiny 1,96 oproti 2,59).
Naopak méně často tato skupina studentů (logicky) volila důvod, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) (25 % oproti 48 % a rovněž statisticky významných 4,37 proti 3,59). Méně často byl jimi také vybírán důvod, že Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých (12 % oproti 26 %).
Mezi skupinou studentů, kteří se připravují na výuku na prvním stupni základních škol, a ostatními studenty se ukázaly výrazné statisticky významné rozdíly celkem u šesti proměnných podle frekvence výběru a u pěti podle pořadí. Tato skupina studentů výrazně častěji uváděla důvody, že Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci (frekvence 78 % oproti 65 % a průměrné pořadí 2,08 oproti 2,7); dále, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá (frekvence 75 % oproti 56 % a průměrné pořadí 2,44 oproti 3,24) a že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším (frekvence 20 % oproti 9 % a průměrné pořadí 4,52 oproti 4,8).
Naopak méně často tato skupina studentů volila jako nejdůležitější důvody ty aspekty, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu), což je logické, protože na prvním stupni se musí učitel věnovat většímu počtu vyučovaných předmětů (29 % studujících na 1. stupeň ZŠ a 52 % studující z ostatních oborů a zároveň průměrné pořadí 4,22 proti 3,45), dále důvod, že Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých (18 % oproti 28 % a zároveň průměrné pořadí 4,59 proti 4,38). Tito studenti také méně často volili důvod, že Povolání učitele nabízí stabilní kariéru (17 % oproti 24 %). Zde se statisticky významný rozdíl projevil jen podle četnosti zařazení mezi pět nejdůležitějších.
Studenti, kteří se připravují na výuku na druhém stupni základních škol, se od ostatních studentů liší v hodnocení důležitosti pěti důvodů. Tyto důvody jsou stejné jak podle průměrného pořadí, tak podle četnosti zařazení. Tato skupina studentů častěji vybírala důvody, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) (frekvence 55 % oproti 34 % u jiných skupin a průměrné pořadí 3,37 oproti 4,03) a že Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých (frekvence 28 % oproti 21 % a průměrné pořadí 4,32 oproti 4,5). Naopak méně často tito studenti vybírali důvody, že Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci (66 % oproti 72 % a 2,7 proti 2,32); dále, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá (55 % oproti 68 % a 3,25 oproti 2,78) a nakonec že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším (9 % oproti 15 % a 4,79 oproti 4,64).
Studenti připravující se na výuku na středních školách se od ostatních skupin statisticky významně liší v hodnocení čtyř důvodů podle frekvence i podle pořadí a v jednom důvodu pouze podle pořadí. Díky tomu, že se v rámci studia profilují na vybraný předmět či vybrané předměty (stejně jako předchozí skupina studentů připravující se na výuku na druhém stupni ZŠ), je logické, že častěji vybírali důvod, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) (frekvence 54 % oproti 34 % a průměrné pořadí 3,35 oproti 4,07 podle pořadí). Častěji také volili důvod, že Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých (29 % oproti 20 % a 4,31 oproti 4,51). Naopak méně často oproti ostatním tato skupina hodnotila jako důležité důvody, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá (53 % oproti 72 % a 3,38 oproti 2,54) a že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším (8 % oproti 17 % a 4,83 oproti 4,58). Podle pořadí volby respondentů se ukazuje statisticky významný rozdíl i u důvodu, že Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, který tato skupina studentů hodnotila jako méně důležitý (průměrné pořadí 2,67 oproti 2,37 u ostatních skupin studentů).
Studenti neučitelských programů
Pokud jde o studenty neučitelských programů, pak se u pořadí volby důvodů až na jedinou výjimku opakuje situace popsaná výše pro studenty učitelských programů. Touto výjimkou z hlediska průměrného pořadí je důvod Práce učitele je rozmanitá a tvořivá. Ten se u studentů učitelských programů ocitl na druhém místě s průměrným pořadím 3,05. U studentů neučitelských programů však poklesl na místo šesté s průměrným pořadím 3,69. Výsledná pořadí volby jednotlivých důvodů pro studenty neučitelských programů jsou shrnuty v tabulce 2, ale nebudou z výše uvedeného důvodu podrobněji okomentovány. Rozdílům v konkrétních hodnotách průměrného pořadí jednotlivých důvodů a frekvence zařazení mezi pět nejdůležitější u studentů učitelských a neučitelských programů se budeme věnovat v další části.
Tabulka 2: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q15, rozdíl od následujícího pořadí, frekvence zařazení mezi pět nejdůležitějších, studenti neučitelských programů
| Důvody pro volbu učitelské profese | Průměrné pořadí | Rozdíl | Frekvence (%) |
| Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci | 3,08 | 59 | |
| Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti | 3,10 | 0,02 | 56 |
| Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) | 3,39 | 0,29 | 56 |
| Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) | 3,64 | 0,25 | 45 |
| Práce učitele je rozmanitá a tvořivá | 3,69 | 0,02 | 44 |
| Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost | 3,72 | 0,03 | 45 |
| Být učitelem znamená mít jistou práci | 3,87 | 0,15 | 36 |
| Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání | 4,09 | 0,22 | 31 |
| Povolání učitele nabízí stabilní kariéru | 4,12 | 0,03 | 28 |
| Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých | 4,36 | 0,24 | 26 |
| Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším | 4,71 | 0,35 | 13 |
| Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt | 4,73 | 0,02 | 11 |
| Povolání učitele má ve společnosti prestiž | 4,86 | 0,13 | 5 |
| Počet respondentů | 580 |
Porovnání mezi studenty učitelských a neučitelských programů
U důvodů, kvůli kterým studenti volí (by volili) učitelskou profesi, jsme analyzovali též rozdíly podle programů studia: hodnotíme zejména rozdíly mezi studenty učitelských programů a studenty neučitelských programů. Připomeňme, že obě skupiny se dále ještě mohou vnitřně dělit, a to sice u první skupiny na studenty 1) na pedagogických a 2) na nepedagogických fakultách a u druhé skupiny na studenty 1) v neučitelských programech na pedagogických a nepedagogických fakultách a 2) v nepedagogických programech. Všímáme si primárně rozdílů mezi oběma hlavními skupinami studentů, a to jak podle indexu, tak podle četnosti výběru mezi pět nejdůležitějších důvodů. Celkové výsledky jsou obsahem tabulky 3. V textu okomentujeme i statisticky významné rozdíly uvnitř obou hlavních skupin.
Tabulka 3: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q15 a frekvence zařazení mezi pět nejdůležitějších. Srovnání studentů učitelských a neučitelských programů
| Pořadí | Frekvence (%) | |||||||
| Důvody pro volbu učitelské profese | Celkem | UP | NP | SV | Celkem | UP | NP | SV |
| Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci | 2,76 | 2,55 | 3,08 | *** | 65 | 68 | 59 | *** |
| Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti | 3,21 | 3,27 | 3,10 | 54 | 54 | 56 | ||
| Práce učitele je rozmanitá a tvořivá | 3,30 | 3,05 | 3,69 | *** | 54 | 60 | 44 | *** |
| Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) | 3,51 | 3,58 | 3,39 | * | 53 | 51 | 56 | * |
| Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) | 3,64 | 3,64 | 3,64 | 46 | 46 | 45 | ||
| Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem | 3,69 | 3,71 | 3,67 | 42 | 41 | 42 | ||
| Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost | 3,84 | 3,92 | 3,72 | * | 42 | 40 | 45 | |
| Být učitelem znamená mít jistou práci | 3,99 | 4,07 | 3,87 | * | 33 | 31 | 36 | |
| Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání | 4,09 | 4,10 | 4,09 | 33 | 35 | 31 | ||
| Povolání učitele nabízí stabilní kariéru | 4,24 | 4,32 | 4,12 | * | 25 | 22 | 28 | * |
| Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých | 4,38 | 4,39 | 4,36 | 25 | 25 | 26 | ||
| Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším | 4,72 | 4,73 | 4,71 | 12 | 11 | 13 | ||
| Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt | 4,78 | 4,81 | 4,73 | * | 9 | 9 | 11 | |
| Povolání učitele má ve společnosti prestiž | 4,87 | 4,87 | 4,86 | 5 | 6 | 5 | ||
| Počty respondentů | 1460 | 880 | 580 | 1460 | 880 | 580 | ||
UP – učitelské programy, NP – neučitelské programy
SV – statistická významnost, hodnocení statistické významnosti: * p <= 0,05, ** p <= 0,01, *** p <= 0,001
Tabulka je seřazena podle odpovědí všech studentů (celkem)
Statisticky významné rozdíly u průměrného pořadí mezi studenty učitelských programů a studenty neučitelských programů (i uvnitř těchto skupin) se z hlediska použitého kritéria (rozdíl v indexu vs. rozdíl v četnosti) prakticky neliší. U čtyř důvodů se ukázaly statisticky významné rozdíly podle obou hledisek (k těm podrobněji dále), u šesti se naopak neukázaly rozdíly podle ani jednoho (Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže; Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem; Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání; Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých; Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším; Povolání učitele má ve společnosti prestiž). U dalších třech důvodů se ukázal rozdíl pouze podle indexu a nakonec u jednoho důvodu pouze uvnitř hlavních skupin studentů.
Výrazný rozdíl v názorech mezi hlavními skupinami studentů se ukázal u důvodu Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci. Zatímco studenti učitelských programů volili tento důvod na prvním až pátém místě v 68 %, u neučitelských programů to bylo 59 % studentů. Také rozdíl u indexu byl výrazně statisticky významný: 2,55 oproti 3,08.
Dalším důvodem, kde se studenti učitelských programů liší od studentů neučitelských programů výrazně, je, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá. Studenti učitelských programů tento aspekt vybírali na prvních pěti místech výrazně častěji (60 %) oproti studentům neučitelských a nepedagogických programů (44 %). U indexu byl rozdíl 3,05 oproti 3,69. U této položky se ukázaly rozdíly i uvnitř skupin. Studenti učitelských programů z pedagogických fakult vybírali tento důvod na prvním až pátém místě častěji než studenti z nepedagogických fakult (64 % oproti 51 %). Ve skupině studentů z neučitelských programů tento důvod vybírali častěji studenti neučitelských programů z pedagogických i nepedagogických fakult (52 % z nich) oproti studentům z nepedagogických programů (42 %).
Poněkud nižší úroveň rozdílu, ale stále statisticky významná, se ukázala u dalších dvou důvodů. Studenti neučitelských programů častěji než studenti učitelských programů volili jako důvod, že Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život (56 % oproti 51 % a 3,58 oproti 3,39). Ukázaly se zde také rozdíly uvnitř skupiny studentů z neučitelských programů, studenti z neučitelských programů z pedagogických i nepedagogických fakult volí důvod častěji oproti studentům z nepedagogických programů (62 % oproti 55 %).
Statisticky významný rozdíl podle obou kritérií se ukázal i u důvodu, že Povolání učitele nabízí stabilní kariéru. Studenti neučitelských programů vybírali tento důvod častěji oproti studentům z učitelských programů (28 % oproti 22 %). Zároveň podle indexu je to 4,12 oproti 4,32.
U důvodu, že Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost, se projevil rozdíl pouze v průměrném pořadí (index). Studenti z neučitelských programů hodnotí tento důvod jako důležitější oproti studentům z učitelských programů (průměrné pořadí 3,72 oproti 3,92). Tento rozdíl se ale neprojevil v četnostech, kolik procent studentů důvod vybralo mezi prvními pěti.
U důvodu, že Být učitelem znamená mít jistou práci, se opět neukázal statisticky významný rozdíl podle programu studia v procentu studentů, kteří tento důvod zvolili mezi prvními pěti, ale při zohlednění pořadí volby se rozdíly projevily. U studentů neučitelských programů byl hodnocen jako důležitější oproti studentům učitelských programů (průměrné pořadí 3,87 oproti 4,07).
Stejná situace nastala i u hodnocení důvodu, že Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt. Zatímco v četnosti studentů, kteří důvod vybrali, se statisticky významný rozdíl podle programů studia neprojevil, byly zde rozdíly při zohlednění pořadí volby důvodů. Důvod byl jako důležitější hodnocen studenty neučitelských programů (průměrné pořadí 4,73 oproti 4,81).
U důvodu, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu), se sice neukázal rozdíl mezi skupinami studentů učitelských programů oproti studentům z neučitelských programů, liší se ale mezi sebou studenti uvnitř těchto skupin. U studentů z učitelských programů z pedagogických a nepedagogických fakult vybírali důvod častěji studenti z nepedagogických fakult oproti studentům z pedagogických fakult (54 % oproti 43 %). Uvnitř skupiny studentů z neučitelských programů byl rovněž rozdíl, studenti z neučitelských programů z pedagogických a nepedagogických fakult volili důvod méně často než studenti z nepedagogických programů (31 % oproti 49 %).
Nyní na chvíli opusťme porovnávání rozdílů mezi jednotlivými důvody a zaměřme se na skupinu důvodů jako celek. Je celkové řazení důvodů (tedy vnímání komplexnosti takového rozhodování) nějakým způsobem mezi oběma hlavními skupinami studentů podobné nebo rozdílné? Odpověď nám nabízí tabulka 4.
Tabulka 4: Pořadí důvodů pro volbu učitelské profese (otázka q15), studenti učitelských a neučitelských programů
| Důvody pro volbu učitelské profese | Pořadí u Učitelů | Pořadí u Ne-učitelů | Rozdíl |
| Povolání učitele nabízí stabilní kariéru | 10 | 10 | 0 |
| Povolání učitele má ve společnosti prestiž | 14 | 14 | 0 |
| Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem | 6 | 5 | 1 |
| Být učitelem znamená mít jistou práci | 8 | 8 | 0 |
| Práce učitele je rozmanitá, tvořivá | 2 | 6 | -4 |
| Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání | 9 | 9 | 0 |
| Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých | 11 | 11 | 0 |
| Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci | 1 | 1 | 0 |
| Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) | 5 | 4 | 1 |
| Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) | 4 | 3 | 1 |
| Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti | 3 | 2 | 1 |
| Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším | 12 | 12 | 0 |
| Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost | 7 | 7 | 0 |
| Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt | 13 | 13 | 0 |
Jestliže jsme tedy u některých konkrétních důvodů viděli rozdíl ve vnímání jejich důležitosti mezi oběma hlavními skupinami studentů, pak ve vnímání celé baterie důvodů a jejich umístění při rozhodování mezi sebou se obě skupiny studentů od sebe příliš neliší. Jinými slovy řečeno, zdá se, že celková strategie rozhodování, proč si jedni studenti vybrali učitelské povolání (resp. přinejmenším studium připravující na toto povolání) a jak by si druzí studenti učitelské povolání vybírali, je velmi podobná. Devět důvodů své pořadí mezi všemi důvody nezměnilo vůbec, čtyři se posunuly jen o jedno místo a pouze jeden důvod, totiž že Práce učitele je rozmanitá, tvořivá byl u „Ne-učitelů“ na šestém místě a mezi „Učiteli“ se posunul o čtyři místa na jedno z nejvyšších, druhé místo.
Nakonec se ještě podívejme, jak byla vnímána důležitost důvodů pro výběr učitelské profese podle obsahových skupin důvodů (Obecná pozitiva, Obsah, Smysl). Z tabulky 4 vidíme, že u každé z těchto skupin nebyly jednotlivé důvody z té či oné supiny při rozhodování brány do úvahy s podobnou úrovní důležitosti. V každé ze skupin patřily některé důvody do jisté míry mezi ty velmi důležité, ale i mezi velmi málo důležité a nakonec i mezi ty s jakousi průměrnou důležitostí. Ale pokud se na tři skupiny důvodů podíváme vždy jako na celek, vidíme celkem jasně (viz tabulka 5), že důvodům, které charakterizují zejména obsah učitelské práce, byla dávána celkově přednost před ostatními skupinami důvodů, a to pro obě skupiny studentů. Naopak z celkového pohledu berou studenti do úvahy při rozhodování důvody, které souvisejí se smyslem učitelské práce, nejméně. Navíc i tento pohled potvrzuje, že mezi hlavními skupinami studentů nejsou při rozhodování příliš významné rozdíly.
Tabulka 5: Průměrné pořadí mezi důvody a průměrný index jednotlivých skupin důvodů (otázka q15)
| Průměry | ||||
| Pořadí podle indexu | Index | |||
| Skupina důvodů | Učitelé | Ne-učitelé | Učitelé | Ne-učitelé |
| Obecná negativa | 9,50 | 9,25 | 4,24 | 4,13 |
| Sociální negativa | 5,33 | 5,67 | 3,55 | 3,71 |
| Náročnost profese | 10,67 | 10,67 | 4,49 | 4,39 |
Otázka q16: Nyní prosím vyberte 5 důvodů, kvůli kterým nechcete nebo byste nechtěl/a vykonávat učitelské povolání a seřaďte je v pořadí od nejdůležitějšího po nejméně důležitý
Studenti se vyjadřovali k následující baterii dvanácti důvodů (výroků), přičemž měli vybrat a seřadit od nejdůležitějšího sestupně pět z nich:
| 1 | Nízká společenská prestiž učitelů |
| 2 | Nízké platové ohodnocení |
| 3 | Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi |
| 4 | Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) |
| 5 | Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) |
| 6 | Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi |
| 7 | Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele |
| 8 | Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele |
| 9 | Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost |
| 10 | Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání |
| 11 | Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole |
| 12 | Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele |
Podobně jako u otázky q14 členíme důvody pro účely následujících analýz do třech vnitřně obsahově podobných skupin: ty, které charakterizují obecná negativa (výroky 1 až 3, 5 a 6) nazveme Obecná negativa, ty, které souvisejí s nutností sociálních interakcí (výroky 4, 7, 8) označíme jako Sociální negativa, a ty, které popisují náročnost učitelského povolání (výroky 9 až 12) jako Náročnost profese.
Podívejme se nejdříve na výsledky pro všechny studenty, jaké důvody jsou pro ně nejdůležitější pro to, že si učitelství nevybírají (resp. by si nevybrali). Níže jsou důvody popsány podle tzv. „průměrného pořadí“ (indexu), kde jsou položky řazeny vzestupně od položky s nejnižším (tj. nejlepším) průměrným pořadím (způsob výpočtu je v poznámce pod čarou č. 5). Výsledky podle průměrného pořadí doplňujeme i výsledky podle četnosti výběru mezi pěti vybranými důvody.
Jako nejdůležitější důvod je vnímána Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele (průměrné pořadí je 2,90). Tento důvod byl zároveň vybírán celkově jako druhý nejčastější ze všech (zvolilo ho 63 % respondentů). Na druhém místě se umístila Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost (průměrné pořadí 2,92), která byla nejčastěji uváděným důvodem (64 % respondentů). Na třetím místě se s poměrně značným odstupem umístil důvod Nízkého platového ohodnocení (průměrné pořadí 3,21), který ačkoli byl vybrán jen polovinou respondentů, byl častěji umisťován na první místa. Na čtvrtém místě byla Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele (průměrné pořadí 3,34 a 56 % respondentů jej vybralo mezi pět nejdůležitějších), dále Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání (průměrné pořadí 3,53), které shodně vybralo také 56 % respondentů.
Dalším důvodem byla nízká společenská prestiž učitelů (průměrná důležitost 3,69), ačkoli ji vybralo jen 39 % respondentů. Ta se umístila na šestém místě před důvodem Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) (průměrné pořadí 3,78), kterou vybralo 44 % respondentů.
Graf 3: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q16, všichni studenti
U následujících důvodů se index relativně rychle zvyšuje, tedy tyto důvody jsou zjevně mezi všemi nejméně důležité. Jedná se o Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (průměrné pořadí 4,00, důvod vybrala třetina respondentů) a Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele (průměrné pořadí 4,19, vybralo 31 % respondentů). Na posledních třech místech jsou aspekty, které byly vybírány nejméně často: Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole (průměrné pořadí 4,37, vybrala jen necelá čtvrtina ze všech respondentů); Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi (průměrné pořadí 4,38 a také necelá čtvrtina dotázaných respondentů) a nakonec Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) (průměrné pořadí 4,61 a pouze 14 % respondentů).
Rozdíly podle pohlaví
Rozdíly v hodnocení jednotlivých důvodů, proč nevykonávat učitelskou profesi, podle pohlaví se ukázaly u většiny položek. Statisticky významné rozdíly jsme identifikovali celkem u osmi z nich, a to jak podle indexu průměrného pořadí, tak podle počtu respondentů, kteří důvod vybrali mezi prvních pět nejdůležitějších (vždy ve stejných položkách).
Ženy častěji než muži akcentují čtyři důvody, které souvisí s obtížností učitelské profese. Ženy častěji volily důvod Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost (69 % žen oproti 47 % mužů a průměrné pořadí 2,72 u žen, což je vůbec nejnižší hodnota indexu mezi všemi ostatními u žen, a 3,59 u mužů). Důvod Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání byl rovněž častěji vybírán ženami než muži (59 % žen oproti 48 % mužů, průměrné pořadí 3,43 u žen a 3,84 u mužů). Dále byl častěji ženami volen jako důležitý důvod Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele (33 % žen oproti 23 % mužů, průměrné pořadí 4,13 u žen a 4,42 u mužů). Poslední ženami častěji volený důvod byla Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole (25 % oproti 19 % a 4,33 oproti 4,52).
Muži častěji než ženy naopak volili důvody související s finančním ohodnocením a kariérním postupem v učitelské profesi. Muži častěji vybírali důvod Nízké platové ohodnocení (63 % mužů oproti 46 % žen, průměrné pořadí 3,38 u žen a 2,68 u mužů). Z pohledu průměrného pořadí (indexu) byl tento důvod mezi muži nejvyšší ze všech. Muži také častěji akcentovali jako důležitý důvod Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (47 % mužů oproti 29 % žen a průměrné pořadí 4,16 u žen a 3,49 u mužů). Muži také častěji než ženy hodnotili jako podstatný důvod Absenci platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) (50 % mužů oproti 42 % žen a průměrné pořadí 3,86 u žen a 3,52 u mužů) a Absenci profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi (30 % mužů a 22 % žen, průměrné pořadí byl 4,44 u žen a 4,19 u mužů).
Rozdíly mezi ženami a muži se neprojevily u proměnných: Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele; Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele; Nízká společenská prestiž učitelů; Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.).
U skupiny studentů v učitelských programech se (statisticky významné) rozdíly podle pohlaví rovněž projevují. Tyto rozdíly korespondují s rozdíly mezi muži a ženami za celek. U studentů učitelských programů ženy častěji vyzdvihují jako klíčové důvody pro nevykonávání učitelské profese Vysokou náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost (73 % žen a 58 % mužů) a Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání (61 % žen a 52 % mužů). Naopak muži opět častěji volili důvody související s platovým ohodnocením a kariérním postupem: Nízké platové ohodnocení (59 % mužů a 46 % žen); Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (40 % mužů a 25 % žen); Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi (26 % mužů a 17 % žen). U důvodu Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) se rozdíl projevil, až když jsme zohlednili pořadí voleb respondentů (průměrné pořadí 3,64 u mužů a 3,94 u žen).
Rozdíly podle pohlaví se ukazují i uvnitř skupiny studentů z neučitelských programů. U žen se opět častěji vyskytují důvody pro odchod z profese týkající se obtížnosti práce, tj. Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost (61 % žen a 35 % mužů) a Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání (55 % žen a 44 % mužů). V této skupině studentů se rovněž mezi ženami častěji vyskytl důvod Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele (24 % žen a 15 % mužů). Zajímavé je, že ve skupině studentů z neučitelských programů se ukázal rozdíl i u důvodu Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.), který se neprojevil v celkovém vzorku respondentů. Tento rozdíl ale pozorujeme pouze v procentu respondentů, kteří ho zvolili, neprojevuje se už u hodnocení indexu průměrné důležitosti, který zohledňuje pořadí volby důvodů. Tento důvod je častěji zmiňován ženami než muži (19 % oproti 10 %). U této skupiny studentů muži opět častěji volili důvody související s platem a kariérním postupem v učitelské profesi: Nízké platové ohodnocení (68 % mužů a 47 % žen); Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (54 % mužů a 35 % žen). U důvodu Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) se rozdíl mezi ženami a muži u skupiny studentů z neučitelských oborů neprojevuje v případě, že porovnáváme procento respondentů, kteří důvod vybrali jako podstatný, ale zaznamenáváme ho, pokud bereme v potaz pořadí volby respondentů. Muži tento aspekt hodnotili jako důležitější oproti ženám (průměrné pořadí bylo u mužů 3,39, u žen 3,72).
Rozdíly podle formy studia
Ve srovnání s rozdíly podle pohlaví se rozdíly podle formy studia mezi studenty projevily minimálně. Výrazný statisticky významný rozdíl se podle obou hledisek (index průměrného pořadí a četnost výběru) ukázal v hodnocení důležitosti pouze jednoho důvodu: Nízké platové ohodnocení, jenž byl výrazně častěji vybírán studenty prezenční formy studia, kteří ho zvolili v 54 % případů, naopak studenti kombinované formy ho vybrali v 40 %. Rozdíl se projevuje, i pokud analyzujeme pořadí volby důvodů respondentů (průměrné pořadí u studentů prezenční formy studia je 3,09 a u studentů kombinované formy studia je 3,54).
Rozdíl se ukázal i u proměnné Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.), kterou častěji vybírali studenti kombinované formy studia (18 %) oproti studentům prezenční formy studia (13 %). Tento rozdíl se ale neprojevil, pokud analyzujeme i pořadí volby důvodů.
Pokud se podíváme, jaké jsou rozdíly podle formy studia uvnitř skupiny studentů učitelských programů, ukazuje se, že i zde jsou rozdíly malé. Proměnnou Nízké platové ohodnocení častěji vnímají jako důležitější studenti prezenční formy studia (50 %) oproti studentům kombinované formy studia (42 %). Statisticky významný rozdíl se ale neprojevil u indexu průměrného pořadí, který zohledňuje pořadí volby. Rozdíl se ale ukazuje u hodnocení důvodu Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele, který častěji označují jako důležitý studenti prezenční formy studia (40 %) oproti studentům kombinované formy studia (30 %). Důvod Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) byl častěji zmiňován studenty kombinované formy studia (17 %) oproti studentům prezenční formy studia (11 %). Statisticky významný rozdíl se ale neprojevil u indexu průměrného pořadí, který zohledňuje pořadí volby.
Uvnitř skupiny studentů neučitelských programů se ukazují rozdíly u čtyř proměnných. Rozdílné hodnocení se projevilo u hodnocení důvodu Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost, který častěji jako důležitý vnímají studenti kombinované formy studia (61 %) oproti studentům prezenční formy studia (50 %). Výrazný rozdíl se ukázal u položky Nízké platové ohodnocení, který jako důležitější vnímají studenti prezenční formy studia (60 %) oproti studentům kombinované formy studia (36 %). Naopak studenti kombinované formy studia častěji uváděli jako podstatné důvody Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele (35 % oproti 16 %) a Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole (28 % oproti 17 %).
Studenti učitelských programů
Jako jednoznačně nejdůležitější důvod, proč by si studenti učitelských programů nevybrali učitelskou profesi, se ukázala náročnost profese, tj. důvod Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost, s indexem (průměrné pořadí) 2,62 (mezi pět nejdůležitějších důvodů jej vybralo 71 % studentů učitelských programů). Druhý nejdůležitější důvod Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele následuje s průměrným pořadím 3,04 o celých 0,42 bodů vyšším, který vybralo 61 % studentů učitelských programů. Odstup třetího nejdůležitějšího důvodu Nízké platové ohodnocení je už o něco nižší (průměrné pořadí 3,3, vybralo jej ale už jen 48 %), ale stále je odstup 0,26 bodu poměrně vysoký. Průměrné pořadí (index) dalších důvodů se postupně relativně rovnoměrně zvyšuje, určitý předěl je mezi šestým a sedmým důvodem v pořadí (0,3 bodu), a poté opět celkem pravidelně k důvodům, které studenti učitelských programů nepovažují za příliš důležité pro to, aby si nevybrali učitelskou profesi. Tři nejméně důležité důvody jsou: Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole s průměrným pořadím 4,32 (vybralo jej 26 % studentů učitelských programů), Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi (průměrné pořadí 4,54, vybralo 18 %) a nakonec jako vůbec nejméně důležitý důvod Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.), s průměrným pořadím 4,66 a pouhými 13 % respondentů, kteří jej zařadilo mezi pět nejdůležitějších.
Graf 4: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q16, studenti učitelských programů
Z hlediska obsahu důvodů, které považují studenti učitelských programů za nejvíce či naopak nejméně důležité pro to, aby si učitelskou profesi nevybrali, se nezdá, že by preferovali důvody z některé z výše vymezených obsahových skupin. Nejvíce je celkem vyváženě odrazují jak důvody akcentující náročnost profese, tak některé její sociální aspekty či silně vnímané negativum, tj. nízké platy. A z druhého konce je příliš neodrazují rovněž důvody ze všech tří obsahových skupin.
U studentů učitelských programů je nepochybně zajímavé posoudit, do jaké míry se na důvodech pro „nevýběr“ profese odráží, pro jaký typ/druh školy se připravují. Při tomto pohledu vychází najevo některé zajímavé rozdíly (interpretujeme zde rozdíly, které jsou statisticky významné).
U studentů, kteří díky absolvování svého studia budou mít možnost vyučovat v mateřské škole, se ukazuje výrazný rozdíl u důvodu Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele. Tento aspekt není u studentů, kteří budou mít možnost pracovat v mateřských školách, vybírán zdaleka tak často jako u ostatních skupin studentů (33 % oproti 62 %). Značný byl i rozdíl v průměrném pořadí: 4,14 vs. 2,97. Výrazně častěji naopak tito studenti volili jako důležitý důvod Nízké platové ohodnocení (69 %) oproti ostatním skupinám studentů (47 %). I zde byl rozdíl v průměrném pořadí výrazný: 2,41 oproti 3,35. Tito studenti také častěji vybírali jako důležitý důvod Nízká společenská prestiž učitelů, který je podstatný pro 59 % z nich (průměrné pořadí 2,82) oproti 41 % u ostatních skupin (průměrné pořadí 3,63). Naopak méně často je pro ně důležitý důvod Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole (12 % oproti 27 % a průměrné pořadí 4,73 oproti 4,29). U všech těchto čtyř důvodů byl identifikován statisticky významný rozdíl jak podle četností výběru, tak podle průměrného pořadí (indexu). U dvou dalších položek se neukázal statisticky významný rozdíl v procentu studentů, kteří ho vybrali jako podstatný, ale projevil se, pokud jsme vzali v potaz pořadí volby respondentů. Jednak jde o důvod Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele (u studentů, kteří díky svému studiu budou mít možnost vyučovat v mateřské škole, je index průměrného pořadí 4,02 a u studentů z ostatních oborů je 3,35). Dále se jednalo o důvod Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.), který za podstatnější považují studenti, kteří získají díky studiu kvalifikaci pro mateřské školy (průměrné pořadí 4,33 oproti 4,68).
U skupiny studentů, která díky studiu získá kvalifikaci pro výuku na prvním stupni základních škol, se ukázal statisticky významný rozdíl pouze u jediné položky Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi. Tato skupina studentů tento důvod vybírala jako podstatný méně často oproti studentům z ostatních oborů (23 % oproti 30 %). Průměrné pořadí bylo v tomto případě 3,36 oproti 4,13. I rozdíl podle tohoto kritéria byl statisticky významný.
Skupina studentů, která díky svému studiu získá kvalifikaci pro druhý stupeň základních škol, se v hodnocení důvodů pro odchod z profese liší od ostatních skupin studentů pouze ve třech případech, bereme-li do úvahy četnost zařazení jednotlivých důvodů mezi pět nejdůležitějších. U stejných třech důvodů je statisticky významný rozdíl i podle průměrného pořadí. U indexu průměrné pořadí se statisticky významný rozdíl projevil ještě u jednoho dalšího důvodu. Tato skupina studentů častěji vybírala jako důležitý důvod pro odchod z profese Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele (65 % oproti 53 % a průměrné pořadí 2,84 oproti 3,34). Naopak méně často volili jako podstatné důvody Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání (57 % oproti 64 % a průměrné pořadí 3,53 oproti 3,2) a Nízkou společenskou prestiž učitelů (39 % oproti 46 % a 3,69 oproti 3,43). U důvodu Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost se neukázal statisticky významný rozdíl v procentu respondentů, kteří ho zvolili jako podstatný, projevil se ale při zohlednění pořadí jejich volby. Skupina studentů studujících pro výuku na druhém stupni ho hodnotila jako méně podstatný oproti ostatním (průměrné pořadí 2,73 oproti 2,47 u ostatních skupin studentů).
Studenti, kteří v rámci studia získají kvalifikaci pro výuku na středních školách, se od ostatních skupin liší pouze v hodnocení důvodu Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi. Tato skupina studentů ho vybírala častěji než ostatní skupiny studentů (31 % oproti 23 %) a zároveň se statisticky významně lišil i index průměrné pořadí (4,06 oproti 4,37).
Celkově tedy můžeme říci, že typ/druh školy, pro které se studenti připravují, jejich názory na negativní důvody pro výběr učitelské profese nijak významně neodlišuje. U prvního stupně základních škol a u středních škol se jejich postoje v tomto ohledu od ostatních odlišují vždy jen u jednoho důvodu. Pro druhý stupeň základních škol nalézáme odlišnost u tří, resp. čtyř důvodů (podle toho jaké kritérium bereme do úvahy). Pouze studenti, kteří se připravují pro profesi učitele na mateřské škole, se od ostatních odlišují výrazněji. Podle průměrného pořadí u celé poloviny důvodů (6), bereme-li do úvahy četnost výběru, je to u čtyř důvodů.
Studenti neučitelských programů
Seřadíme-li jednotlivé důvody pro nezvolení učitelské profese u studentů neučitelských programů podle jejich průměrného pořadí (indexu, viz graf 5), vidíme, že se tyto důvody poměrně přehledně seskupí do třech relativně oddělených skupin. Čtvrtý nejdůležitější je od toho pátého oddělen o 0,25 bodu a osmý nejdůležitější od devátého o 0,31 bodu.
Za daleko nejdůležitější považují studenti neučitelských programů důvod Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele s průměrným pořadím 2,69. Do pěti nejdůležitějších jej vybralo 67 % studentů neučitelských programů. Druhý nejdůležitější důvod Nízké platové ohodnocení je s průměrným pořadím 3,07 (četnost výběru zde byla 53 %) vzdálen od prvního o celých 0,38 bodu. Třetí nejdůležitější důvod Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele, má průměrné pořadí 3,27 a mezi pět nejdůležitějších jej zařadilo 58 % studentů. Čtvrtým v pořadí je důvod Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost, který má průměrné pořadí 3,37 a četnost výběru 53 %.
Menší závažnost, proč (by) si studenti neučitelských programů nevybrali učitelské povolání, pak mají důvody Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi (průměrné pořadí 4,14, četnost výběru 32 %), Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole (průměrné pořadí 4,46, četnost výběru 20 %), Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele (průměrné pořadí 4,46 na stejné úrovni jako předchozí, četnost výběru 21 %) a Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) s průměrným pořadím 4,53 a četností výběru 16 %. Zajímavější pohled než tento výčet nabídne porovnání postojů studentů učitelských programů a studentů programů neučitelských, kterým se budeme zabývat dále.
Graf 5: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q16, studenti neučitelských programů
Porovnání mezi studenty učitelských a neučitelských programů
Rozdíly podle programů studia se ukázaly jako velmi výrazné. Při základním členění na studenty učitelských a studenty neučitelských programů nalezneme pouze jeden rozdíl, který není statisticky významný ani podle indexu, ani podle četnosti výběru. To nastalo u důvodu Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele. Při hodnocení rozdílu podle indexu byl statisticky významný rozdíl v jedenácti případech, podle četnosti pak v devíti. Nejvyšší rozdíly (statisticky významné podle obou kritérií na hladině významnosti 0,001) nastaly u čtyř důvodů: Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost, Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi, Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele, Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi. Průměrná pořadí (indexy) volby jednotlivých důvodů a relativní četnosti zařazení důvodů mezi pět nejdůležitějších obsahuje tabulka 6.
Tabulka 6: Průměrné pořadí z výběru 1. až 5. nejdůležitějšího důvodu v otázce q16 a frekvence zařazení mezi pět nejdůležitějších. Srovnání studentů učitelských a neučitelských programů
| Pořadí | Frekvence (%) | |||||||
| Důvody, proč nezvolit učitelskou profesi | Celkem | UP | NP | SV | Celkem | UP | NP | SV |
| Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele | 2,90 | 3,04 | 2,69 | *** | 63 | 61 | 67 | ** |
| Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost | 2,92 | 2,62 | 3,37 | *** | 64 | 71 | 53 | *** |
| Nízké platové ohodnocení | 3,21 | 3,30 | 3,07 | * | 50 | 48 | 53 | |
| Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele | 3,34 | 3,39 | 3,27 | 56 | 55 | 58 | ||
| Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání | 3,53 | 3,40 | 3,72 | *** | 56 | 60 | 52 | ** |
| Nízká společenská prestiž učitelů | 3,69 | 3,59 | 3,83 | * | 39 | 42 | 35 | ** |
| Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) | 3,78 | 3,89 | 3,62 | ** | 44 | 40 | 48 | ** |
| Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi | 4,00 | 4,18 | 3,72 | *** | 33 | 28 | 41 | *** |
| Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele | 4,19 | 4,01 | 4,46 | *** | 31 | 37 | 21 | *** |
| Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole | 4,37 | 4,32 | 4,46 | * | 24 | 26 | 20 | * |
| Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi | 4,38 | 4,54 | 4,14 | *** | 24 | 18 | 32 | *** |
| Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) | 4,61 | 4,66 | 4,53 | * | 14 | 13 | 16 | |
| Počty respondentů | 1460 | 880 | 580 | 1460 | 880 | 580 | ||
UP – učitelské programy, NP – neučitelské programy
SV – statistická významnost, hodnocení statistické významnosti: * p<= 0,05, ** p<= 0,01, *** p<= 0,001
Tabulka je seřazena podle odpovědí všech studentů (celkem)
Lze shrnout, že studenti z neučitelských programů častěji vybírají důvody, které souvisí s platovým ohodnocením a kariérním postupem v učitelské profesi. Častěji volili jako důležitý důvod Nízkého platového ohodnocení, který se sice neprojevil v procentu respondentů, kteří ho vybrali, ale ukazuje se, pokud zohledníme pořadí jejich volby (studenti neučitelských a nepedagogických programů, kteří ho zvolili, ho častěji umisťovali na vyšší místa). Studenti z neučitelských programů také častěji vybírali jako podstatné důvody: Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) (48 % oproti 40 % studentů z učitelských programů), dále Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (41 % oproti 28 % studentů z učitelských programů) a Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi (32 % a 18 % studentů z učitelských programů). Studenti z neučitelských programů také častěji volili jako důvod Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele (67 % oproti 61 %). Tento rozdíl se také mírně projevil u proměnné Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) (resp. pouze v indexu zohledňujícím pořadí voleb důvodů a nikoli v procentu respondentů, kteří tento důvod vybrali).
Naopak studenti z učitelských programů častěji akcentují důvody související s náročností práce učitele a připraveností na ni, konkrétně častěji volili důvod Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost, který zvolilo 71 % z nich (oproti 53 % studentů z neučitelských programů). Studenti z učitelských programů také častěji vybírali důvod Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání (60 % oproti 52 %). Důvod Nízká společenská prestiž učitelů je rovněž hodnocen jako důležitý studenty učitelských programů častěji než studenty z neučitelských programů (42 % oproti 35 %). Studenti učitelských programů také častěji volili jako podstatné důvody Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele (37 % oproti 21 %) a Nedostatečnou připravenost pro práci učitele ve škole (26 % oproti 20 %).
K rozdílům mezi studenty učitelských a neučitelských programů se ještě vrátíme, nyní se podívejme na rozdíly uvnitř skupin studentů podle programů. U studentů učitelských programů nejsou rozdíly mezi studenty z pedagogických fakult a z nepedagogických fakult, resp. je rozdíl pouze u proměnné Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole (důvod je důležitější pro studenty z pedagogických fakult). Postoje studentů učitelských programů jsou tedy velmi konzistentní bez ohledu na to, zda studují učitelský program na pedagogické či nepedagogické fakultě.
U skupiny studentů z neučitelských programů jsou rozdíly daleko výraznější – celkem u sedmi proměnných (rozdíly se projevily jak v procentu studentů, kteří daný důvod zvolili, tak pokud zohledníme pořadí jejich volby).
Studenti z neučitelských programů z pedagogických i nepedagogických fakult častěji volili důvody související s náročným výkonem učitelské profese. Častěji vybírali důvod Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost (69 %) oproti studentům z nepedagogických programů (48 %). Stejně tak studenti z neučitelských programů z pedagogických i nepedagogických fakult častěji vybírali jako důvody pro odchod z profese: Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání (61 % oproti 49 %), Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele (31 % oproti 18 %) a Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole (30 % oproti 17 %).
Naopak studenti z nepedagogických programů častěji volili jako důležité aspekty související s finančním ohodnocením a kariérním uplatněním. Častěji volili jako podstatné důvody Nízké platové ohodnocení (58 % oproti 38 %), Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (44 % oproti 31 %) a Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi (35 % oproti 22 %).
Souhrnný pohled na vnímání důležitosti důvodů pro nevybrání učitelské profese, na jaké místo v hierarchii rozhodování zařazují studenti z obou hlavních skupin (studenti učitelských a neučitelských programů) jednotlivé důvody (důvody řadíme podle jejich indexu průměrného pořadí), nám poskytne tabulka 7, včetně posunu (rozdílu) pořadí jednotlivých důvodů mezi studenty učitelských a neučitelských programů.
Tabulka 7: Pořadí důvodů, proč nezvolit učitelskou profesi (otázka q16), studenti učitelských a neučitelských programů
| Důvody, proč nezvolit učitelskou profesi | Pořadí u Učitelů | Pořadí u Ne-učitelů | Rozdíl |
| Nízká společenská prestiž učitelů | 6 | 8 | -2 |
| Nízké platové ohodnocení | 3 | 2 | 1 |
| Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi | 9 | 6 | 3 |
| Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) | 12 | 12 | 0 |
| Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) | 7 | 5 | 2 |
| Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi | 11 | 9 | 2 |
| Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele | 2 | 3 | -1 |
| Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele | 4 | 1 | 3 |
| Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost | 1 | 4 | -3 |
| Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání | 5 | 7 | -2 |
| Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole | 10 | 10 | 0 |
| Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele | 8 | 11 | -3 |
Především se potvrzuje to, co bylo zjevné už při analýze rozdílů u jednotlivých důvodů, totiž že při posuzování různých aspektů, které vedou k tomu, že by si studenti nevybrali učitelskou profesi, se studenti učitelských programů poměrně výrazně liší od studentů neučitelských programů (připomeňme, že až na jednu výjimku byly všechny rozdíly statisticky významné). Naprostá většina posuzovaných důvodů změnila v celkovém pohledu své pořadí. Pouze dva důvody své pořadí nezměnily, v obou případech se jedná o důvody na samém konci „žebříčku“, tedy takové, kterým studenti ani v jednom případě nepřisuzují důležitost. Jedná se o důvody Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) (v obou případech nejméně důležitý důvod) a Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole, v obou případech na desátém místě. Dále čtyři důvody změnily pořadí o tři místa, čtyři další o dvě místa a zbylé dva důvody o jedno místo.
Studenti učitelských programů hodnotili výše než studenti neučitelských programů hned tři důvody, které souvisejí s náročností učitelské profese (Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost, Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání, Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele) a pokládají tedy tyto aspekty za důležitější při rozhodování, proč si nevybrat učitelskou profesi. Naopak čtyři důvody související s vnímáním obecných negativ učitelské profese hodnotili jako méně významné než studenti neučitelských programů (Nízké platové ohodnocení, Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi, Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím), Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi). Těmto důvodům tedy přisuzují nižší váhu.
Jak je patrné i z přehledové tabulky 8, studenti učitelských programů vnímají jako nejdůležitější důvody pro „nevýběr“ učitelské profese aspekty související s její náročností, naopak obecná negativa vnímají jako nejméně důležitá. Studenty neučitelských programů nejvíce odrazují důvody související se sociálními aspekty učitelské práce, a to jak ve srovnání se studenty učitelských programů, tak v kontextu jejich vlastních odpovědí. Za nejméně důležité považují studenti neučitelských programů (pro sebe) důvody popisující náročnost učitelské profese.
Tabulka 8: Průměrné pořadí mezi důvody a průměrný index jednotlivých skupin důvodů (otázka q16)
| Průměry | ||||
| Pořadí podle indexu | Index | |||
| Skupina důvodů | Učitelé | Ne-učitelé | Učitelé | Ne-učitelé |
| Obecná negativa | 7,20 | 6,00 | 3,91 | 3,68 |
| Sociální negativa | 6,00 | 5,33 | 3,70 | 3,50 |
| Náročnost profese | 6,00 | 8,00 | 3,59 | 4,00 |
[1] Zabýváme se výsledky šetření studentů vysokých škol z jara 2022 (odkaz na popis šetření).
[2] Respondentům byla předložena baterie čtrnácti výroků, z nichž měli vybrat pět a seřadit je v pořadí od nejdůležitějšího k nejméně důležitému. Baterie je stejná jako u otázky q13.
[3] Respondentům byla předložena baterie dvanácti výroků, z nichž měli vybrat pět a seřadit je v pořadí od nejdůležitějšího k nejméně důležitému. Baterie je stejná jako u otázky q14.
[4] Celkově byly při šetření získány dotazníky od více respondentů, ale pro analýzy otázek q13 až q16 byly zařazeni pouze studenti, kteří odpověděli alespoň na jednu z těchto otázek. Těch bylo 880 studentů učitelských programů a 580 studentů neučitelských programů.
[5] Položky multiple-choice otázek (tj. otázek s výběrem více než jedné možnosti) q15 a q16 jsou vyhodnoceny dle průměrného pořadí důležitosti při výběru daného důvodu. Respondenti vybírali prvních pět nejdůležitějších důvodů ze čtrnácti (resp. dvanácti) položek, proto je nutné v pořadí zohlednit, že daná položka vůbec nemusela být respondentem vybrána. V opačném případě by u všech položek docházelo k průměrování prvního až pátého pořadí, a tím k zásadnímu omezení velikosti hodnoceného vzorku (u dané položky by byli zohledněni jen respondenti, kteří ji zvolili na prvním až pátém místě) a rovněž také ke snížení variability v průměrném pořadí položek. Z tohoto důvodu byl situaci, kdy respondent danou položku vůbec nevybral jako první až pátý nejdůležitější důvod, přiřazen kód 6. Průměr byl pak vypočten z takto doplněných dat. Aby se výsledný průměr stále pohyboval na původní škále 1 až 5, byly všechny hodnoty před vypočtením průměru sníženy o jednotku. Výsledkem je hodnota, kterou nazýváme průměrné pořadí, nebo index.