Názory studentů vysokých škol na to, proč se mladí lidé chtějí či nechtějí stát učiteli
Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková
Učitelů je nedostatek, dozvídáme se to pravidelně z médií či z vyjádření nejrůznějších expertů a úředníků. Ať už se jedná o učitele obecně – učitelská populace stárne a mnoho z nich brzy odejde do důchodu, což je ostatně pravda. Nebo se tato vyjádření týkají některých „nedostatkových“ aprobací (matematika, fyzika, informatika). Zda tato vyjádření odpovídají skutečnosti (nepochybně v některých regionech či místech ano), nebo je to jen určitý mýtus, zkoumáme v rámci našeho projektu jinde.
Je ale nepochybně pravda, že je potřeba připravovat učitele nové, ať už na doplnění stávajícího nedostatku, nebo přinejmenším pro přirozenou obměnu. Příprava učitelů je proto velmi důležitou součástí vzdělávací politiky. Aby se ke studiu učitelství rozhodovali a posléze se učiteli stávali (a zůstali jimi), je potřeba znát důvody, které mladé lidi vedou ke studiu učitelských oborů, nebo naopak důvody, které je od takového studia odrazují.
A právě na to jsme se ptali studentů vysokých škol v našem šetření na jaře roku 2022. Ptali jsme se jak těch, kteří učitelské programy studují, tak těch, kteří studují jiné programy. V těchto odpovědích se studenti nevyjadřovali ke svým vlastním preferencím (k tomu se dostaneme v dalších analýzách), ale sdělovali své názory na to, proč se lidé podle nich rozhodují či nerozhodují pro povolání učitele. Konkrétně se tedy dále budeme zabývat odpověďmi na dvě následující otázky:
- q13: Jak důležité jsou podle Vás následující důvody pro to, že se lidé rozhodují pro povolání učitele?[1]
- q14: Jak důležité jsou podle Vás následující důvody nebo skutečností pro to, že se mladí lidé pro učitelskou profesi příliš často nerozhodují?[2]
Odpovědi na obě otázky zanalyzujeme primárně pro dvě hlavní skupiny studentů:
- Ti, kteří studují učitelské programy na pedagogických fakultách a na nepedagogických fakultách (bylo jich celkem 880)[3], tuto skupinu označujeme dále jako Učitelé.
- Ti, kteří studují neučitelské pedagogické programy na pedagogických fakultách, dále ti, kteří studují tytéž programy na nepedagogických fakultách, a nakonec ti, kteří studují nepedagogické programy na nepedagogických fakultách (celkem jich bylo 580), tuto skupinu označujeme dále jako Ne-učitelé.
Pokud se uvnitř hlavních skupin ukáží jako zajímavé některé rozdíly mezi dílčími skupinami, upozorníme i na ně. Nakonec porovnáme odpovědi mezi oběma hlavními skupinami. Je dobré ještě připomenout, že v otázkách q13 a q14 se nejedná o vlastní postoje studentů, ale o to, co si tito studenti myslí, že je motivací pro mladé lidi obecně.
Otázka q13: Jak důležité jsou podle Vás následující důvody pro to, že se lidé rozhodují pro povolání učitele?
Studenti se vyjadřovali k následující baterii 14 důvodů (výroků) na škále velmi důležité – spíše důležité – spíše nedůležité – naprosto nedůležité:
| 1 | Povolání učitele nabízí stabilní kariéru |
| 2 | Povolání učitele má ve společnosti prestiž |
| 3 | Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem |
| 4 | Být učitelem znamená mít jistou práci |
| 5 | Práce učitele je rozmanitá, tvořivá |
| 6 | Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání |
| 7 | Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých |
| 8 | Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci |
| 9 | Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) |
| 10 | Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) |
| 11 | Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti |
| 12 | Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším |
| 13 | Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost |
| 14 | Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt |
Je zjevné, že některé otázky v dotazníku spolu určitým způsobem obsahově souvisí, jiné se ptají na odlišné skutečnosti podle toho, jaké aspekty učitelské profese, resp. motivaci pro její vykonávání, otázky popisují (např. vnitřní vs. vnější faktory). Motivy a tedy otázky je možné členit podle různých teoretických hledisek či konceptuálních rámců (např. materiální, profesní a altruistické důvody)[4].
V této fázi analýzy jsme rozdělili výroky v otázce q13 do tří skupin. V první skupině (výroky 1 až 4) jsou výroky, které charakterizují spíše vnější pozitivní atributy učitelské profese (stabilní kariéra, prestiž, spolehlivý příjem, jistá práce). Tuto skupinu nazvěme pro tuto chvíli Obecná pozitiva. Dalších šest výroků (5 až 10) je spojeno s obsahem či charakterem učitelské profese (také bylo možné tyto důvody vnímat jako určité osobní benefity) plynoucí z vykonávání učitelské profese: rozmanitá, tvořivá práce, osobní rozvoj, kontakt se světem mladých, zajímavá práce, věnovat se oblíbenému oboru, sladit profesní a osobní život. Tuto skupinu nazvěme Obsah. Konečně ve třetí skupině (výroky 11 až 14) jsou atributy, které popisují určitou společenskou potřebnost, užitečnost nebo smysl učitelské profese. Tuto skupinu nazvěme Smysl. Je možné, že u některých otázek by trochu jiný úhel pohledu vedl k zařazení do jiné skupiny[5], pro tuto chvíli (tzn. úvodní analýzu) jsme zvolili postup výše popsaný. V dalších analýzách budeme tuto otázku ještě dále zkoumat a pokusíme se nalézt konzistentní rozlišení skupin výroků na základě pokročilejších statistických metod analýzy dat.
Dříve než se budeme věnovat analýzám podle hlavních skupin studentů („Učitelé“ a „Ne-učitelé“) podívejme se nejdříve na celkové výsledky odpovědí na naši základní otázku (proč se lidé rozhodují pro učitelskou profesi), když bereme do úvahy všechny studenty, které jsme do analýzy zařadili. Stručně se budeme věnovat také rozdílům podle pohlaví o formy studia.
Jako nejdůležitější důvody, proč se lidé rozhodují pro povolání učitele, jsou všemi respondenty hodnoceny zejména ty oblasti, které souvisí se samotným obsahem učitelské práce. Jako nejčastěji uváděný důvod je skutečnost, že Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, jako velmi důležitý nebo spíše důležitý jej hodnotilo 93 % všech respondentů. Dále bylo považováno za důležité, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu), což za velmi nebo spíše důležitý důvod považuje 92 % respondentů. Jako třetí v pořadí 90 % respondentů pak označilo za důležitý důvod skutečnost, že Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže, tedy důvod, který souvisí se smyslem učitelské práce.
Celkově ale byly důvody akcentující smysl učitelské práce hodnoceny nejhůře. Pouze 61 % respondentů uvedlo, že za důležitý důvod považuje, že Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt. Ještě méně často respondenti považovali za důležitou skutečnost, že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším (za velmi nebo spíše důležité tento důvod označilo 58 % respondentů). Nakonec pouze 30 % respondentů vnímá jako důležitý důvod, že Povolání učitele má ve společnosti prestiž, tedy aspekt ze skupiny obecných pozitiv.
Graf 1: Podíl odpovědí velmi důležité nebo spíše důležité na otázku q13, všichni studenti
Poznámka: V tomto i dalších grafech jsou výroky seřazeny podle hodnot součtu odpovědí velmi důležité a spíše důležité.
Rozdíly podle pohlaví
V celém souboru se ukázaly rozdíly mezi muži a ženami statisticky významné u pěti důvodů. Důvod, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá za důležitý častěji označily ženy, 86 % z nich jej vnímá jako velmi nebo spíše důležitý, u mužů to bylo 77 %. Statisticky významný zůstal rozdíl u tohoto důvodu i při omezení na studenty neučitelských programů (ženy 80 %, muži 69 %). Statisticky významný rozdíl se také ukázal v hodnocení důvodu, že Povolání práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším. Jako důležitý tento aspekt častěji hodnotily ženy (62 %), méně často než muži (45 %). Statisticky významný byl tento důvod i u studentů učitelských programů (ženy 66 %, muži (49 %) a také u studentů neučitelských programů (ženy 53 %, muži 42 %). Zde se potvrdilo to, co bychom intuitivně očekávali – sociální cítění je u žen větší u žen než u mužů, tím spíše to platí mezi učiteli.
Ženy také častěji než muži považují za důležitý důvod, že Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže (91 % žen a 87 % mužů). Statistická významnost rozdílu zůstala v platnosti i pro studenty učitelských programů (ženy 94 %, muži 88 %). Důvod, že Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život, považují za důležitý častěji ženy (87 %) než muži (81 %). I zde byla zachována statistická významnost rozdílu, ale tentokrát tak bylo u podsouboru studentů neučitelských programů (ženy 90 %, muži 78 %). Ženy také více oceňují, že Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání (75 % žen a 69 % mužů).
Rozdíly podle forem studia
V hodnocení důležitosti jednotlivých důvodů, proč se lidé rozhodují pro učitelskou profesi, se ukázaly statisticky významné rozdíly v některých položkách i podle formy studia studentů. Studenti kombinované formy studia hodnotili tři aspekty jako důležité častěji oproti studentům prezenční formy.
Jednalo se o důvod, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá, který za podstatný označilo 82 % studentů prezenční formy studia a 89 % studentů kombinované formy studia. Statisticky významný rozdíl u tohoto důvodu se ukázal i u studentů neučitelských programů (73 % prezenční, 85 % kombinovaná). Rozdíl se dále ukázal u důvodu, že Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání, který hodnotilo jako podstatný 71 % studentů prezenční formy studia a 79 % kombinované formy studia. U studentů neučitelských programů byl statisticky významný rozdíl u hodnot 60 % pro prezenční formu a 79 % pro kombinovanou formu.
Studenti prezenčního studia považují častěji než studenti kombinované formy studia za důležité, že Povolání učitele nabízí stabilní kariéru (84 % studenti prezenční formy a 79 % studenti kombinované formy). Podobně byl statisticky významný rozdíl u tohoto důvodu i u studentů učitelských programů (84 % prezenční, 76 % kombinované).
Rozdíl mezi studenty se ukázal i u hodnocení důležitosti důvodu, že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším. Zatímco u prezenční formy jej označilo jako podstatný 55 % studentů, u kombinované to bylo 64 %. U studentů neučitelských programů byl rozdíl (25 % prezenční, 37 % kombinované) také statisticky významný.
U studentů neučitelských programů byl statisticky významný rozdíl podle formy studia ještě indikován u důvodu Povolání učitele má ve společnosti prestiž (25 % versus 37 %).
Studenti učitelských programů
Nyní se tedy podíváme podrobněji na to, jak odpovídali studenti učitelských programů. Jako nejvýznamnější důvod pro volbu učitelské profese považují studenti učitelských programů důvod Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, téměř 95 % z nich označilo tento důvod za velmi důležitý či spíše důležitý, dokonce 64 % za velmi důležitý. Na druhém místě je Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) s 94 % pozitivních odpovědí. Třetí v pořadí je důvod Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže, i zde je odstup poměrně malý – jedná se o 93 % pozitivních odpovědí. Tyto tři důvody se také poměrně výrazně oddělují od ostatních. Čtvrtý v pořadí (Práce učitele je rozmanitá, tvořivá) pozitivně skóruje o více než o 4 procentní body méně – 89 %. Zároveň poměrně zřetelně vidíme, že nejčastějšími pozitivními důvody pro výběr učitelské profese jsou pro studenty učitelských programů ty, které akcentují obsah učitelské práce. Kromě těch uvedených na prvním a druhém místě je to i důvod čtvrtý a pátý. Pouze na třetí místo se zařadil jeden z důvodů ze skupiny „Smysl“. Nikde v popředí pak nenacházíme žádný z obecných pozitivních atributů učitelské profese. Studenti učitelství tedy nevidí, že by jim vykonávání učitelského povolání přinášelo nějaký obecný prospěch (plat, prestiž), ale vidí učitelství jako přínosné pro svůj osobní rozvoj, protože oceňují samotný obsah vykonávání učitelského povolání.
Graf 2: Podíl odpovědí na otázku q13, studenti učitelských programů
To potvrzuje i pohled na opačný konec spektra posuzovaných důvodů. Daleko nejmenší podíl pozitivních odpovědí má důvod Povolání učitele má ve společnosti prestiž, pouhých 32 % studentů učitelských programů jej považuje za velmi či spíše důležitý. Po tomto obecném atributu následují s velkým odstupem dva důvody související se smyslem učitelské práce: Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt s 62 % pozitivních odpovědí a Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším s 63 %. Důvod se čtvrtým nejnižším skórem (Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých) je opět velmi výrazně oddělen od posledních tří, získal 75 % pozitivních odpovědí. Studenti učitelských programů si tedy opravdu nemyslí, že by lidé směřovali k učitelské profesi z nějakých altruistických důvodů (tj. oceňují smysl učitelského povolání) či proto, že povolání učitele má ve společnosti vysokou prestiž.
U studentů učitelských programů jsme se ještě podrobněji podívali, zda existují rozdíly (statisticky významné) podle toho, na které škole mohou díky svému studiu v budoucnu vyučovat (mateřské školy; první stupeň základních škol; druhý stupeň základních škol a střední školy). Celkově ale tyto rozdíly nejsou nijak výrazné.
U studentů, kteří díky svému studiu získají kvalifikaci pro mateřské školy, se ukázaly statisticky významné rozdíly u hodnocení dvou důvodů pro vstup do učitelské profese. Prvním je skutečnost, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá, který hodnotí významně častěji jako důležitý oproti ostatním skupinám studentů (98 % proti 88 %). Častěji také tato skupina studentů zdůrazňuje, že Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt (76 % oproti 61 %). Jedná se tedy o jeden faktor související s obsahem a jeden související se smyslem učitelské práce. Tím se budoucí učitelé mateřských škol mírně odlišují od ostatních.
Studenti, kteří po dokončení svého studia získají kvalifikaci pro první stupeň základních škol, se oproti ostatním odlišují v hodnocení tří důvodů, které podle nich představují motivaci pro výkon učitelské profese. Prvním z nich je, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu), který považují za důležitý méně často (89 %) než ostatní studenti (95 %). Studenti se zaměřením pro první stupeň naopak častěji považují za důležité, že jePráce učitele rozmanitá a tvořivá (92 % oproti 87 % u ostatních studentů). Výrazně častěji studenti se zaměřením na první stupeň uvádějí jako podstatný důvod, že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším (75 % z nich oproti 59 % u ostatních studentů). Opět se tedy v pozitivním smyslu oddělují jeden důvod zaměřený na obsah a jeden zaměřený na smysl. Naopak jeden z obsahových důvodů je pro tyto studenty méně významný než pro ostatní.
U studentů, kteří v rámci svého studia získají kvalifikaci pro druhý stupeň základních škol, se opět ukazuje rozdíl u hodnocení důvodu, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá, který hodnotí méně často jako důležitý oproti ostatním skupinám studentů (86 % proti 92 % u ostatních skupin studentů). Méně často také tato skupina studentů vnímá jako podstatný důvod, že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším (58 % z nich oproti 71 % u ostatních studentů). U této skupiny studentů tedy žádný důvod nepřevyšoval ostatní oproti zbylým studentům.
Studenti, kteří získají díky svému studiu kvalifikaci výuku na středních školách, se liší pouze v hodnocení důvodu, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu), který jako podstatný hodnotí 95 % studentů oproti 91 % u ostatních skupin. Tato skutečnost (větší orientace na obsah u učitelů středních škol) se zřejmě dá očekávat, rozdíl nicméně není velký.
Studenti neučitelských programů
Dva nejdůležitější důvody, podle nichž se lidé rozhodují pro učitelskou profesi, jsou podle studentů neučitelských programů stejné jako u studentů programů učitelských, pouze si tyto dva důvody prohodily své pořadí. Nejvýznamnějším důvodem podle „Ne-učitelů“ je důvod Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) s 90 % odpovědí velmi důležitý či spíše důležitý. Druhý nejvýznamnější důvod Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci získal od „Ne-učitelů“ 89,6 % pozitivních odpovědí, tedy prakticky stejně. Tyto dva důvody se také mírně oddělují od ostatních. Třetí nejvýznamnější důvod Být učitelem znamená mít jistou práci získal 87 % pozitivních odpovědí. I zde, podobně jako u studentů učitelských programů, jsou na prvních místech důvody směřující k obsahu práce učitele. Na rozdíl od studentů učitelských programů, kde byl na třetím místě důvod se vztahem ke smyslu učitelské práce, pro „Ne-učitele“ se jeví jako třetí nejdůležitější jeden z obecně pozitivních důvodů (Být učitelem znamená mít jistou práci).
Graf 3: Podíl odpovědí na otázku q13, studenti neučitelských programů
Stejně jako u studentů učitelských programů je podle studentů programů neučitelských daleko nejméně významný (pouhá 28 % velmi důležité a spíše důležité, z toho dokonce jenom 4 % velmi důležité) důvod Povolání učitele má ve společnosti prestiž. Odstup od ostatních důvodů je v tomto případě velmi výrazný, druhý nejméně významný důvod Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším má 50 % pozitivních odpovědí a třetí nejméně významný důvod Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt má 60 % pozitivních odpovědí. I zde je od dalšího důvodu v pořadí výrazný odstup. Z hlediska obsahové skladby se první trojice v tomto případě nijak neliší od odpovědí studentů učitelských programů: smutné postavení prestiže, která je hodnocena jako dominantně nejméně významný důvod, proč by lidé chtěl dělat učitelskou profesi, je pak následováno skepsí k tomu, že by k vykonávání učitelské profese mohly vést nějaké alespoň do jisté míry altruistické důvody.
V předchozím jsme viděli, že prestiž učitelské profese nepovažují za důležitý důvod k volbě takové profese všichni studenti, bez ohledu na to, zda studují učitelské nebo neučitelské programy. Prestiž učitelů je podle nich ve společnosti velmi nízká a tedy rozhodně se nejedná o důvod, proč by lidé směřovali k učitelství. Tento závěr velmi dobře koresponduje s mezinárodním šetřením, které definuje tzv. Globální index statusu učitelů (Global Teacher Status Index – GTSI). I když se jedná o jiný – komplexní ukazatel[6], vypovídá o situaci učitelů v České republice v podstatě totéž jako náš jednoduchý ukazatel získaný z odpovědí v dotazníku. Mezi 35 zeměmi, které byly do výpočtu GTSI zařazeny, byla Česká republika na 30. místě, s hodnotou indexu (na škále 0 až 100) jen mírně nad 20. Na podobné úrovni je status učitelů například i v Argentině či Maďarsku. Výrazně nadprůměrně v tomto ohledu dopadly především asijské země (Čína, Malajsie, Tchaj-wan, Indonésie a Jižní Korea). Výrazně vysoký status mají učitelé i v Rusku. Skóre pro všechny uvedené země je vyšší než 60 bodů. Na tomto místě není prostor pro další interpretace této skutečnosti a ke zkoumání vztahu sociálního statusu učitelů k platům či k výsledkům studentů (k tomu viz zmíněná studie), ale je zřejmé, že prestiž učitele je v České republice velmi nízká, což je nespíš i jednou z příčin toho, že povolání učitele není pro mladé lidi příliš atraktivní.
Porovnání mezi studenty učitelských a neučitelských programů
Základní porovnání odpovědí studentů učitelských a neučitelských programů vidíme v tabulce 1. Je potřeba vzít na vědomí, že u studentů učitelských programů je celkový průměr pozitivních odpovědí (velmi důležité a spíše důležité) 78 %, na rozdíl od studentů programů neučitelských, kde je tento průměr 73 %, tedy o celých 5 procentních bodů méně. Lze z toho usoudit, že budoucí učitelé vidí rozmanité důvody pro volbu učitelské profese o něco optimističtěji než studenti neučitelských programů, což je zřejmě logický výsledek. Tomu odpovídá i statisticky významný rozdíl mezi oběma skupinami studentů u celých osmi důvodů.
U některých důvodů pro volbu učitelské profese se ukázaly statisticky významné rozdíly podle programů studia: hodnotíme zejména rozdíly mezi studenty učitelských programů (ti se dělí na dvě podskupiny: 1. na pedagogických, 2. na nepedagogických fakultách) a studenty v neučitelských programech (ti se dělí na dvě podskupiny: 1. v neučitelských programech na pedagogických a nepedagogických fakultách, 2. v nepedagogických programech). Primárně se zabýváme rozdíly mezi studenty učitelských a neučitelských programů (které jsou obsahem tabulky), ale upozorníme i na případné statisticky významné rozdíly uvnitř těchto hlavních skupin.
Důvod, že Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, vnímají jako důležitější především studenti učitelských programů oproti studentům neučitelských programů. 95 % studentů učitelských programů označilo tento důvod jako velmi nebo spíše důležitý, u neučitelských programů to bylo 90 % studentů.
U hodnocení důvodu, že Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu), se studenti učitelských a neučitelských programů rovněž liší, studenti učitelských programů tento aspekt hodnotí jako důležitý častěji (94 % oproti 90 %). Ve skupině studentů učitelských programů se ukazují rozdíly mezi těmi, kteří studují na pedagogických a nepedagogických fakultách. Častěji hodnotí tento důvod jako důležitý studenti na nepedagogických fakultách (97 % studentů) oproti studentům na pedagogických fakultách (92 %).
Studenti učitelských programů oproti studentům neučitelských programů častěji považují za důležitý důvod, že Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže (93 % oproti 87 %).
U hodnocení důvodu, že Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život, se sice neukazují rozdíly mezi studenty učitelských programů a neučitelských programů, ale projevují se rozdíly uvnitř druhé skupiny. Studenti neučitelských programů na pedagogických i nepedagogických fakultách hodnotí důvod jako důležitý častěji (93 %) oproti studentům nepedagogických programů (85 %).
Tabulka 1: Podíl odpovědí velmi důležité nebo spíše důležité na otázku q13, studenti učitelských a neučitelských programů
| Důvody pro volbu učitelské profese | Celkem | Učitelské programy | Neučitelské programy | Statistická významnost |
| Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci | 93 | 95 | 90 | *** |
| Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) | 92 | 94 | 90 | * |
| Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti | 90 | 93 | 87 | *** |
| Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) | 86 | 85 | 87 | |
| Být učitelem znamená mít jistou práci | 85 | 84 | 87 | |
| Práce učitele je rozmanitá a tvořivá | 84 | 89 | 76 | *** |
| Povolání učitele nabízí stabilní kariéru | 83 | 82 | 84 | |
| Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost | 80 | 83 | 76 | *** |
| Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem | 80 | 80 | 80 | |
| Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání | 73 | 79 | 65 | *** |
| Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých | 72 | 75 | 67 | ** |
| Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt | 61 | 62 | 60 | |
| Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším | 58 | 63 | 50 | *** |
| Povolání učitele má ve společnosti prestiž | 30 | 32 | 28 | |
| Počty respondentů | 1460 | 880 | 580 |
Hodnocení statistické významnosti: * p <= 0,05, ** p <= 0,01, *** p <= 0,001
Tabulka je seřazena podle odpovědí všech studentů (celkem)
Výrazné rozdíly mezi skupinami studentů se ukázaly v hodnocení důležitosti důvodu, že Práce učitele je rozmanitá a tvořivá. Studenti učitelských programů vnímají tento důvod jako důležitý výrazně častěji než studenti neučitelských programů (89 % oproti 76 %). Uvnitř skupin se ukazují statisticky významné rozdíly u studentů neučitelských programů, studenti v neučitelských programech na pedagogických i nepedagogických fakultách tento aspekt hodnotí jako důležitý častěji (87 %) než studenti nepedagogických programů (73 %).
V hodnocení důležitosti důvodu, že Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost, se ukazují rozdíly mezi učitelskými programy (83 % studentů hodnotí tento důvod jako podstatný) a neučitelskými programy (76 %).
V hodnocení důležitosti důvodu, že Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem, se sice neukazují rozdíly mezi studenty učitelských programů a neučitelských a nepedagogických programů, ale projevuje se rozdíl uvnitř druhé skupiny, kde studenti neučitelských programů na pedagogických i nepedagogických fakultách chápou tento aspekt častěji jako podstatný (87 % z nich) oproti studentům nepedagogických oborů (77 %).
Významný rozdíl se ukazuje u hodnocení důvodu, že Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání, který vnímají jako podstatný častěji studenti učitelských programů (79 %) oproti studentům neučitelských programů (65 %). Uvnitř skupin se ukazují podstatné rozdíly u druhé skupiny, studenti neučitelských programů na pedagogických i nepedagogických fakultách hodnotí tento důvod častěji jako důležitý (80 % z nich) oproti studentům nepedagogických oborů (60 %).
Významné rozdíly se ukazují i při vnímání důležitosti důvodu, že Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých, který jako důležitý chápou častěji studenti učitelských programů (75 %) oproti studentům neučitelských programů (67 %). Uvnitř skupin se rozdíly projevují pouze u skupiny studentů učitelských programů, studenti učitelských programů nepedagogických fakult jej vnímají jako podstatný častěji (81 %) oproti studentům učitelských programů z pedagogických fakult (72 %).
Podstatné rozdíly se ukazují i v hodnocení důležitosti důvodu, že Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším, který vnímají významně častěji jako podstatný studenti učitelských programů (63 %) oproti studentům neučitelských programů (50 %). Uvnitř se významně liší zejména skupina studentů neučitelských programů, kde častěji tento důvod chápou jako podstatný studenti neučitelských programů na pedagogických a nepedagogických fakultách (66 %) oproti studentům nepedagogických programů (44 %).
Proměnné, kde se neukázaly statisticky významné rozdíly ani mezi hlavními skupinami studentů učitelských a neučitelských programů a zároveň ani uvnitř těchto dvou skupin, jsou: Být učitelem znamená mít jistou práci; Povolání učitele nabízístabilní kariéru; Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt; Povolání učitele má ve společnosti prestiž.
Poněkud robustnější, komplexnější a snad i do jisté míry zajímavější pohled nabízí porovnání pořadí jednotlivých důvodů mezi oběma skupinami studentů. V tabulce 2 jsou uvedeny postupně pořadí důvodů ve skupině studentů učitelských programů, pořadí u studentů neučitelských programů a nakonec rozdíl těchto dvou pořadí.
Z tabulky lze především vyčíst poměrně značnou konzistenci postojů mezi oběma skupinami studentů. Pouze dva důvody změnily své pořadí o více než o dvě místa. Práce učitele je rozmanitá, tvořivá je u „Učitelů“ na čtvrtém místě, ale u „Ne-učitelů“ až na místě osmém. Naopak Být učitelem znamená mít jistou práci je u „Učitelů“ na šestém místě, ale podle „Ne-učitelů“ je to jeden ze tří (třetí) nejvýznamnější důvod. Čtyři důvody změnily své pořadí o dvě místa, sedm jen o jedno a smutný „vítěz“ v obou skupinách Povolání učitele má ve společnosti prestiž byl v obou případech na místě posledním, pořadí se zde tedy nezměnilo.
V uvedené tabulce můžeme rovněž jednoduše sledovat, do jaké míry se kryjí či naopak liší odpovědi v jednotlivých skupinách důvodů, jak jsme je vymezili na počátku (Obecná pozitiva, Obsah, Smysl), a jestli vůbec takové obsahové vymezení odpovídá reálným postojům studentů. V tabulce jsou tyto skupiny pro přehlednost odděleny silnější čarou.
Tabulka 2: Pořadí důvodů pro volbu učitelské profese (otázka q13)
| Důvody pro volbu učitelské profese | Pořadí u Učitelů | Pořadí u Ne-učitelů | Rozdíl |
| Povolání učitele nabízí stabilní kariéru | 8 | 6 | 2 |
| Povolání učitele má ve společnosti prestiž | 14 | 14 | 0 |
| Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem | 9 | 7 | 2 |
| Být učitelem znamená mít jistou práci | 6 | 3 | 3 |
| Práce učitele je rozmanitá, tvořivá | 4 | 8 | -4 |
| Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání | 10 | 11 | -1 |
| Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých | 11 | 10 | 1 |
| Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci | 1 | 2 | -1 |
| Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu) | 2 | 1 | 1 |
| Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život a poskytuje dostatek času mimo práci (školní rozvrh, prázdniny) | 5 | 4 | 1 |
| Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže a předávat jim zkušenosti | 3 | 5 | -2 |
| Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším | 12 | 13 | -1 |
| Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost | 7 | 9 | -2 |
| Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt | 13 | 12 | 1 |
U první skupiny (Obecná pozitiva) je, jak už bylo několikrát uvedeno, jeden z důvodů (Povolání učitele má ve společnosti prestiž) vždy na jednoznačně posledním místě. Další dva důvody (Povolání učitele nabízí stabilní kariéru, Povolání učitele poskytuje spolehlivý příjem) se nacházejí vždy zhruba uprostřed pořadí a nakonec důvod Být učitelem znamená mít jistou práci je u „Učitelů“ hodnocen průměrně, ale u „Ne-učitelů“ se dostává mezi první tři nejvýše hodnocené. U studentů neučitelských programů se důvody z této skupiny nacházejí vždy výše v pořadí (resp. v jednom případě je pořadí stejné – poslední) než u studentů učitelských programů.
U druhé skupiny (Obsah) je rozptýlenost posuzovaná dle pořadí jednotlivých položek ještě větší než u předchozí skupiny. Dva důvody (Povolání učitele umožňuje dělat zajímavou a smysluplnou práci, Povolání učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru (předmětu)) jsou u obou skupin studentů na prvním nebo na druhém místě. Důležitost dalších dvou (Práce učitele je rozmanitá, tvořivá, Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život) je „Učiteli“ i „Ne-učiteli“ hodnocena spíše jako průměrná, přičemž ovšem studenti učitelských programů vidí rozmanitost a tvořivost učitelské práce jako významně důležitější (posun o 4 místa v pořadí) než studenti neučitelských programů. Zbylé dva důvody (Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání, Práce učitele umožňuje stálý kontakt se světem mladých) se ale pohybují ke konci celkového pořadí, střídají si 10. a 11. místo. Všimněme si jedné zajímavé a poněkud rozporuplné skutečnosti. Dva důvody, které akcentují dělání zajímavé a smysluplné práce a to, že práce učitele umožňuje věnovat se oblíbenému oboru a můžeme je pokládat za atributy, které nepochybně souvisí s obsahem práce a tedy i s osobnostním rozvojem, jsou vždy na samotném vrcholu pořadí. Zároveň ale důvod, který osobní rozvoj zmiňuje explicitně (Povolání učitele umožňuje osobní rozvoj a další vzdělávání) se pro obě skupiny studentů nachází spíše ke konci příslušných pořadí.
U třetí skupiny důvodů, které jsme nazvali Smysl, byl u obou skupin studentů nejlépe hodnocen důvod Povolání učitele umožňuje ovlivňovat a formovat rozvoj dětí a mládeže, který se u studentů učitelských programů umístil na třetím místě, u studentů neučitelských programů pak o dvě místa níže. Další důvod Povolání učitele umožňuje být prospěšná/ý pro společnost je u obou skupin umístěn uprostřed pořadí. Zbylé dva důvody Práce učitele umožňuje pomáhat sociálně slabším a Učitel/ka děti vychovává a představuje pro ně autoritu a respekt se u obou skupin studentů umisťují vždy až na samém konci pořadí.
Jednoduché porovnání obsahových skupin důvodů nabízí tabulka 3. Obsahem jsou průměrná pořadí v jednotlivých skupinách pro studenty učitelských a neučitelských programů a také průměrný podíl odpovědí velmi důležité a spíše důležité ve stejné struktuře. Za nejdůležitější pro volbu učitelské profese považují všichni studenti různé obsahové charakteristiky, u „Učitelů“ je to v průměru celých 86 % z nich. Obecná pozitiva skórují u obou skupin studentů prakticky stejně, důvody charakterizující smysl profese považují za důležitější studenti učitelských programů. Tento letmý pohled na celkové průměry ale nemůže zastřít poměrně výraznou variabilitu uvnitř jednotlivých skupin.
Tabulka 3: Průměrné pořadí a průměrné skóre jednotlivých skupin důvodů (otázka q13)
| Průměry | ||||
| Pořadí | Podíl pozitivních odpovědí (v %) | |||
| Skupina důvodů | Učitelé | Ne-učitelé | Učitelé | Ne-učitelé |
| Obecná pozitiva | 9 | 8 | 70 | 70 |
| Obsah | 6 | 6 | 86 | 79 |
| Smysl | 9 | 10 | 75 | 68 |
Z provedeného, poměrně jednoduchého rozboru je vidět, že skupiny důvodů, které jsme vymezili obsahově, nejsou z hlediska hodnocení studentů příliš vnitřně konzistentní. Nasvědčuje tomu vysoká variabilita pořadí jednotlivých důvodů uvnitř skupin. Na další analýzy zde není prostor, ale bude vhodné, jak bylo uvedeno výše, se k těmto analýzám vrátit a prozkoumat odpovědi prostřednictvím sofistikovanějších statistických metod (korelační, faktorová analýza apod.).
Otázka q14: Jak důležité jsou podle Vás následující důvody nebo skutečností pro to, že se mladí lidé pro učitelskou profesi příliš často nerozhodují?
Studenti se vyjadřovali k následující baterii 12 důvodů (výroků) na škále velmi důležité – spíše důležité – spíše nedůležité – naprosto nedůležité:
| 1 | Nízká společenská prestiž učitelů |
| 2 | Nízké platové ohodnocení |
| 3 | Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi |
| 4 | Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) |
| 5 | Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) |
| 6 | Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi |
| 7 | Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele |
| 8 | Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele |
| 9 | Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost |
| 10 | Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání |
| 11 | Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole |
| 12 | Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele |
Podobně jako u baterie z otázky q13 můžeme se i zde podívat podrobněji na skladbu výroků a opět zjistíme, že se použité výroky do jisté míry obsahově rozdělují do tří různých skupin podle povahy jednotlivých důvodů (proč se nerozhodovat pro učitelskou profesi) v baterii[7]. Do první skupiny můžeme zahrnout důvody, které souvisejí s náročností učitelské profese (vysoká náročnost, obtížný vstup do profese, nedostatečná připravenost, riziko vyhoření). Nazveme ji proto Náročnost profese. Ve druhé skupině nalezneme postoje, které souvisejí s určitou nechutí k některému typu sociálních kontaktů (nechuť jednat s rodiči, nechuť pracovat s žáky bez zájmu o výuku, nechuť pracovat v učitelském kolektivu), jako název pro tuto skupinu jsme zvolili Sociální negativa. Nakonec do třetí skupiny jsme umístili negativní atributy, které lidé vykonávání učitelské profese připisují (absence profesního a platového postupu, lepší uplatnění v jiné profesi, nízké platy, nízká prestiž). Tutu skupinu nazveme Obecná negativa.
Podívejme se opět nejdříve na celkový obrázek, tj. na výsledky pro všechny studenty. Důvody, proč se podle studentů mladí lidé příliš často nerozhodují pro učitelskou profesi, které byly hodnoceny jako podstatné velmi často, souvisí s nastavením platového ohodnocení učitelů. Důvod, který byl respondenty nejčastěji uváděn jako důležitý, bylo právě Nízké platové ohodnocení. Tento důvod hodnotilo jako velmi nebo spíše důležitý 89 % všech respondentů. 87 % respondentů uvedlo jako podstatný důvod Absenci platového postupu (malou možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) a 86 % považuje za důležitý důvod Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi. 74 % respondentů vnímá jako důležitý důvod Absenci profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi.
Dalšími důvody, které byly nejčastěji uváděny jako podstatné, byly aspekty, které nějakou souvisejí s náročností učitelské profese, případně se sociálními aspekty. Jako nejdůležitější důvody, proč se mladí lidé pro učitelskou dráhu nerozhodují, jsou uváděny tři oblasti: Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), Stres a velká zodpovědnost; Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele; Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele. U všech třech důvodů uvedlo 88 % respondentů, že jsou „velmi“ nebo „spíše“ důležité pro skutečnost, že se mladí lidé pro učitelství nerozhodují. 84 % respondentů považuje za důležitý důvod Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání.
Dále už hodnocení důležitosti výrazně klesá, neboli studenti tyto důvody nevidí jako tolik podstatné pro to, že se lidé nerozhodují pro učitelskou profesi. Dva hodnocené aspekty souvisejí s připraveností začínajících učitelů. Podle 64 % respondentů je podstatný také Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele. 60 % respondentů hodnotí jako důležitou Nedostatečnou připravenost pro práci učitele ve škole.
75 % respondentů vnímá jako důležitý důvod, proč se mladí lidé pro učitelskou profesi nerozhodují, Nízkou společenskou prestiž učitelů. Nejméně často, tj. 45 % respondentů za důležitý důvod považuje Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.).
Graf 4: Podíl odpovědí velmi důležité nebo spíše důležité na otázku q14, všichni studenti
Rozdíly podle pohlaví
Pokud porovnáme, zda se liší hodnocení důvodů, proč si mladí lidé nevolí učitelskou profesi, podle pohlaví, ukazují se statisticky významné rozdíly poměrně často, celkem u sedmi položek, tedy u poloviny ze všech. Tyto statisticky významné důvody se ukazují u stejných položek většinou i v případě porovnáváme-li rozdíly podle pohlaví ve skupině studentů učitelských programů a do jisté míry i u skupiny studentů neučitelských programů.
Ženy častěji než muži považují za důležitý důvod, proč si mladí lidé učitelskou profesi nevolí, Vysokou náročnost povolání učitele (psychickou i fyzickou), stres a velkou zodpovědnost (91 % žen oproti 79 % mužů) U „Učitelů“ byl rozdíl 94 % u žen proti 85 % u mužů a u „Ne-učitelů“ 85 % u žen a 74 % u mužů. Stejně tak ženy častěji než muži považují za důležitý důvod Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele (90 % žen a 82 % mužů). I zde se opakoval statisticky významný rozdíl, ale pouze u „Učitelů“ (92 % žen a 85 % mužů“).
Významně častěji ženy uvádí jako důležitý i důvod Absenci platového postupu (malou možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím), který označilo jako důležitý 88 % žen a 84 % mužů. Rozdíl u tohoto důvodu byl statisticky významný pouze u všech studentů.
Důvod Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání byl rovněž ženami častěji považován za důležitý než muži (87 % žen a 76 % mužů). Stejně statisticky významný rozdíl byl u tohoto důvodu i pro „Učitele“ (90 % žen a 80 % mužů) a „Ne-učitele“ (82 % žen a 73 % mužů). Statisticky významný rozdíl se ukazuje i u hodnocení důvodu Nízká společenská prestiž učitelů, který hodnotí jako důležitý častěji ženy (77 %) než muži (71 %).
Důvody, které souvisí s obtížným nástupem začínajících učitelů do profese, jsou opět hodnoceny jako důležitější ženami než muži. Skutečnost, že v učitelství je Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele, považují za důležitý 67 % žen a 54 % mužů a u skupiny studentů učitelských programů 74 % žen a 63 % mužů. 63 % žen také považuje za důležitý důvod Nedostatečnou připravenost pro práci učitele ve škole, u mužů je to 49 %. Statistická významnost rozdílu se zde ukázala i u studentů učitelských programů, 68 % žen vs. 54 % mužů, stejně jako u studentů neučitelských programů (55 % žen a 44 % mužů).
Ve skupině studentů z neučitelských programů se ukazují statisticky významné rozdíly podle pohlaví ještě v hodnocení důvodů Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi (80 % žen a 71 % mužů) a Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) (48 % žen a 31 % mužů).
Celkově je z výše uvedeného zřejmé, že ženy hodnotí nejrůznější důvody pro nenastoupení do učitelské profese jako více významné (a tedy rizikové) než muži. Což je ovšem poněkud paradoxní výsledek s ohledem na výraznou převahu žen v učitelské profesi.
Rozdíly podle forem studia
Při porovnání rozdílů mezi studenty podle formy jejich studia se ukázalo jen minimum rozdílů jako statisticky významných. Pouze u hodnocení důvodu Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele, který častěji považují za důležitý důvod, proč si mladí lidé nevolí učitelskou profesi, studenti kombinované formy studia (v 68 % proti 62 % u prezenční formy).
Pokud sledujeme rozdíly i uvnitř skupin studentů, ukazuje se, že zatímco u skupiny studentů učitelských programů nejsou žádné statisticky významné rozdíly, u studentů neučitelských programů se jejich názory na možné důvody mírně liší. Studenti kombinované formy studia častěji než studenti prezenční formy studia považují za důležité následující důvody: Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost (79 % studentů prezenční formy a 89 % studentů kombinované formy); Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele (46 % studentů prezenční formy a 66 % studentů kombinované formy); Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole (48 % studentů prezenční formy a 63 % studentů kombinované formy).
Studenti učitelských programů
Za nejzávažnější důvod pro to, že si lidé nevybírají učitelskou profesi, označili studenti učitelských programů Vysokou náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost, za velmi důležitý či spíše důležitý jej vybralo 92 % z nich (skoro celých 65 % to považuje za velmi důležitý důvod). Za druhý nejdůležitější je pak považováno Nízké platové ohodnocení s 91% souhlasem. Třetí je pak důvod Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele s 90 %. Tyto tři důvody pro nevýběr učitelské profese jsou mírně odlišeny od dalších (rozdíl mezi třetím a čtvrtým důvodem je 1,6 p. b.). Další 4 důvody se podílem odpovědí velmi a spíše důležitý liší jen velmi málo. Podíl takových odpovědí pro následujících 5 důvodů ovšem velmi rychle klesá. Jinými slovy řečeno, tyto důvody už studenti učitelských programů za tak závažné nepovažují:
- Nízká společenská prestiž: 79 %
- Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele: 72 %
- Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi: 72 %
- Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole: 65 %
- Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.): 47 %
Zajímavá je v tomto ohledu nízká prestiž jako důvod pro (ne)nastoupení do učitelské profese. Zatímco jako pozitivní důvod byla studenty nízká prestiž hodnocena jako daleko nejméně významný pozitivní důvod, zároveň ale postavení nízké prestiže (ve srovnání s jinými důvody) se nejeví jako příliš významné pro nenastoupení do profese. Z hlediska obsahové příbuznosti jednotlivých důvodů se nezdá, že by se některá ze tří definovaných skupin nějak výrazně oddělovala od ostatních. Mezi prvními i posledními třemi jsou vždy rovnoměrně zástupci všech tří skupin důvodů – obecné, sociální i náročnost.
Graf 5: Podíl odpovědí na otázku q14, studenti učitelských programů
U studentů učitelských programů je také zajímavé podívat se na rozdíly podle toho, na které škole mohou díky svému studiu v budoucnu vyučovat (mateřské školy; první stupeň základních škol; druhý stupeň základních škol a střední školy). Rozdíly jsou ale v tomto ohledu dosti malé, snad lze upozornit pouze na to, že studenti, kteří se připravují na povolání učitele v mateřské škole, nevidí faktory související se sociálními kontakty tak významné jako ostatní studenti.
U studentů, kteří díky svému studiu získají kvalifikaci pro mateřské školy, se ukázaly statisticky významné rozdíly u hodnocení dvou důvodů, proč si mladí lidé nevolí učitelskou profesi, které oba souvisí s komunikací a vztahem s žáky a rodiči. Prvním důvodem, kde se ukazuje rozdíl, je Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele, který tato skupina studentů označuje jako podstatný méně často než ostatní studenti (75 % oproti 90 %). Druhý důvod je Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele, který považuje za důležitý 78 % studentů, kteří po dosažení studia získají kvalifikaci pro výuku v mateřských školách (oproti 91 % ostatních studentů).
Studenti, kteří po dokončení svého studia získají kvalifikaci pro první stupeň základních škol, se oproti ostatním odlišují pouze v hodnocení důvodu Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.), který považuje tato skupina studentů za důležitý častěji oproti ostatním studentům (55 % studentů, kteří po dosažení studia získají kvalifikaci pro výuku na prvním stupni základních škol oproti 44 % ostatních studentů).
U studentů, kteří v rámci svého studia získají kvalifikaci pro druhý stupeň základních škol, se ukazuje rozdíl u hodnocení jednoho důvodu. Tato skupina studentů si častěji myslí, že důvodem, proč si mladí lidé nevolí učitelskou profesi, je Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (91 % oproti 85 %).
Studenti, kteří získají díky svému studiu kvalifikaci výuku na středních školách, se liší pouze v hodnocení dvou důvodů, proč si mladí lidé nevolí učitelskou profesi. Tato skupina studentů si rovněž častěji myslí, že důvodem, proč si mladí lidé nevolí učitelskou profesi, je Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (91 % oproti 85 %). Zároveň méně často považuje za důležitý důvod Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) (41 % oproti 55 %).
Studenti neučitelských programů
Studenti neučitelských programů vidí jako nejvýznamnější důvody pro nenastoupení do učitelské profese především finanční důvody. Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) zvolilo jako velmi důležité či spíše důležité 87 % a Nízké platové ohodnocení 86,6 % na třetím místě pořadí. Jako druhý nejvýznamnější důvod se mezi ně vklínil jeden ze „sociálních“ důvodů Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele s 86,7 %. Tyto tři důvody (pro nenastoupení do profese) jsou také výše hodnocené s určitým odstupem od dalších 5 důvodů (nechuť jednat s rodiči, náročnost učitelského povolání, lepší uplatnění v jiné profesi, riziko vyhoření a absence pracovního postupu). Další 4 důvody už považují „Ne-učitelé“ za méně významné důvody: Už Nízká společenská prestiž s 71 % na čtvrtém místě od konce je od předchozího důvodu v pořadí odstoupena o 6,6 p. b. Tím spíše to platí o poslední tři, tedy nejméně důležité pro nerozhodování se pro učitelskou profesi. O dalších 18,3 p. b. méně skóruje Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole, kterou jako velmi a spíše důležitou ohodnotilo pouze 52 % studentů neučitelských programů a Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele podobně 51 % z nich. Za daleko nejméně důležitý důvod pak studenti neučitelských programů označili Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) v pouhých 43 %.
Graf 6: Podíl odpovědí na otázku q14, studenti neučitelských programů
Porovnání mezi studenty učitelských a neučitelských programů
Základní porovnání rozdílů v odpovědích studentů učitelských a neučitelských programů poskytuje tabulka 4. Stejně jako u otázky q13 (důvody pro rozhodnutí být učitelem) i pro nyní analyzovanou otázku q14 (důvody pro rozhodnutí nebýt učitelem) je při posuzování konkrétních hodnot potřeba mít na paměti, že odpovědi „Učitelů“ mají v průměru celkem významně vyšší součet hodnocení velmi důležité a spíše důležité a to téměř o celých 7 p. b. (80 % pro studenty učitelských programů ve srovnání s 73 % pro studenty neučitelských programů). Z toho lze usoudit, že studenti učitelských programů vidí rozmanité důvody pro nenastoupení do učitelské profese poněkud vyostřeněji než „Ne-učitelé“. Nejvýraznější je tento rozdíl (viz tabulku 4) u skupiny důvodů, která charakterizuje náročnost profese. V tomto případě činní rozdíl mezi odpověďmi obou skupin studentů více než 13 p. b. (79,3 % vs. 66 %). Je možné, že se zde odrážejí znalosti o profesi a zkušenosti z jejího vykonávání, které získali „Učitelé“ při studiu, při praxi nebo při reálném vykonávání, pokud jde o učitele, kteří si doplňují kvalifikaci.
Tabulka 4: Podíl odpovědí velmi důležité nebo spíše důležité na otázku q14, studenti učitelských a neučitelských programů
| Důvody, proč se lidé nerozhodují pro učitelskou profesi | Celkem | Učitelské programy | Neučitelské programy | Statistická významnost |
| Nízké platové ohodnocení | 89 | 91 | 87 | ** |
| Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost | 88 | 92 | 82 | *** |
| Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele | 88 | 89 | 87 | |
| Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele | 88 | 90 | 84 | *** |
| Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) | 87 | 87 | 87 | |
| Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi | 86 | 89 | 82 | *** |
| Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání | 84 | 88 | 79 | *** |
| Nízká společenská prestiž učitelů | 75 | 79 | 71 | *** |
| Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi | 74 | 72 | 77 | * |
| Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele | 64 | 72 | 51 | *** |
| Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole | 60 | 65 | 52 | *** |
| Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) | 45 | 47 | 43 | |
| Počty respondentů | 1460 | 880 | 580 |
Hodnocení statistické významnosti: * p<= 0,05, ** p<= 0,01, *** p<= 0,001
Podívejme se tedy podrobněji na statisticky významné rozdíly mezi důvody, proč se mladí lidé nerozhodují pro učitelskou profesi. Hodnotíme zejména rozdíly mezi studenty učitelských programů (ti se dělí na dvě podskupiny: 1. na pedagogických, 2. na nepedagogických fakultách) a studenty v neučitelských programech (ti se dělí na dvě podskupiny: 1. v neučitelských programech na pedagogických a nepedagogických fakultách, 2. v nepedagogických programech), mezi hlavními skupinami studentů se statisticky významných rozdílů objevilo celých devět z dvanácti. Všimneme si i statisticky významných rozdílů, pokud se vyskytly i uvnitř obou hlavních skupin studentů.
Nízké platové ohodnocení je vnímáno jako zásadní důvod častěji u studentů učitelských programů (91 %) oproti studentům neučitelských programů (87 %). Uvnitř těchto skupin se statisticky významné rozdíly neprojevily.
Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost je významně častěji jako důležitý důvod uváděna studenty učitelských programů (92 %) oproti studentům neučitelských programů (82 %). Uvnitř skupin se projevily rozdíly u studentů neučitelských programů, kde studenti neučitelských oborů na pedagogických i nepedagogických fakultách uvádí tento aspekt jako důležitý častěji (89 %) než studenti nepedagogických programů (79 %).
Hodnocení důvodu Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele, se sice neukazuje rozdílné mezi studenty učitelských a neučitelských oborů, ale ukazují se statisticky významné rozdíly uvnitř druhé skupiny. Studenti neučitelských oborů na pedagogických i nepedagogických fakultách uvádí tento aspekt jako důležitý častěji (93 %) než studenti nepedagogických programů (85 %).
Naopak důvod Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele, se významně liší mezi skupinou studentů učitelských programů (90 % z nich důvod považuje za důležitý) a studentů neučitelských programů (84 %).
Studenti učitelských programů častěji uvádějí jako podstatný důvod Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi (89 %) oproti studentům z neučitelských a nepedagogických programů (82 %).
Výrazně častěji jako důležitý důvod zmiňují studenti učitelských programů Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpání (88 % z nich). U studentů z neučitelských programů je tento důvod považován za důležitý méně často (79 %), projevily se i rozdíly uvnitř této skupiny. Studenti neučitelských oborů na pedagogických i nepedagogických fakultách uvádí tento aspekt jako důležitý častěji (87 %) než studenti nepedagogických programů (76 %).
Rozdíly mezi studenty učitelských programů a studenty neučitelských programů se projevily i v tom, jak důležitý je důvod Nízká společenská prestiž učitelů. Studenti učitelských programů hodnotí tento aspekt častěji jako důležitý oproti studentům neučitelských programů (79 % oproti 71 %).
Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi se ukazuje jako důležitější důvod pro studenty neučitelských programů, jako podstatný jej hodnotilo 77 % studentů. U studentů učitelských programů to bylo 72 %.
U hodnocení důvodu, že u učitelství je Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele, se projevily velmi výrazné rozdíly mezi studenty učitelských programů a studenty neučitelských programů. Zatímco u učitelských programů chápou jako důležitý tento aspekt 72 % studentů, u neučitelských programů je to 51 % studentů. Rozdíly se ukázaly i uvnitř obou těchto skupin. Zatímco u studentů učitelských programů jej jako důležitější vnímají studenti učitelských programů na pedagogických fakultách (75 %), studenti učitelských programů na nepedagogických fakultách méně často (66 %). Ve druhé skupině je tento důvod hodnoceny jako důležitý častěji u studentů neučitelských programů na pedagogických a nepedagogických fakultách (65 %), méně často u studentů nepedagogických programů (47 %).
Významné rozdíly se ukázaly i u toho, jak důležitým aspektem je Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole. Zatímco u učitelských programů považuje za důležitý tento důvod 65 % studentů, u neučitelských programů je to 52 % studentů. Uvnitř skupin se ukazují rozdíly u skupiny studentů učitelských programů, studenti z pedagogických fakult tento důvod považují za důležitý častěji (67 %) než studenti z nepedagogických fakult (60 %).
U hodnocení důvodu Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) se neukázaly statisticky významné rozdíly ani mezi skupinami studentů učitelských programů a studentů neučitelských a nepedagogických programů a zároveň ani uvnitř těchto dvou skupin.
Statisticky významné rozdíly se neukazují mezi studenty učitelských programů a studenty neučitelských programů ani u hodnocení důvodu Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.). Rozdíl se ale ukázal u skupiny studentů učitelských programů, studenti z pedagogických fakult hodnotí tento aspekt jako důležitý častěji než studenti z nepedagogických fakult (50 % oproti 40 %).
Na závěr se ještě podívejme, jak se měnila důležitost jednotlivých důvodů z hlediska pořadí v celé baterii.
I přes rozdíly v podílech hodnocení důležitosti jednotlivých důvodů je z předchozí tabulky vidět výrazná konzistence při hodnocení baterie důvodů jako celku. V deseti z dvanácti důvodů se celkové pořadí změnilo pouze o nejvýše 2 místa. O 4 místa se změnilo pořadí důvodu Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost, který se u „Ne-učitelů“ nachází na průměrném 5. pořadí, ale u „Učitelů“ je hodnocen na prvním místě jako vůbec nejdůležitější důvod pro nevybrání učitelské profese. Výrazný rozdíl je nejen v pořadí, ale i v samotných hodnotách (92 % u „Učitelů“ ve srovnání s 82 % u „Ne-učitelů“). Nevětší rozdíl v pořadí pak vidíme u důvodu Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím), kde rozdíl činní celých 6 míst, tedy polovinu pořadí. U „Ne-učitelů“ se tento důvod umístil na průměrném 7. místě, ale u „Učitelů“ byl hodnocen jako nejdůležitější na prvním místě. Rozdíl v hodnotách je ale zanedbatelný (87 % pro „Neučitele“ a 87 % pro „Učitele“), zde se projevuje určitá umírněnost studentů neučitelských programů (ve srovnání se studenty programů učitelských) při hodnocení důležitosti důvodů pro nenastoupení učitelské profese. Jeden důvod Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) se u obou skupin studenů umístil vždy na posledním dvanáctém místě, a to z hlediska hodnot velmi výrazně. Jako důležitý jej hodnotilo 46 % studentů učitelských programů a 44 % studentů neučitelských programů.
Podíváme-li se na tabulku 5 optikou tří obsahových skupin důvodů (Obecná negativa, Sociální negativa, Náročnost profese), vidíme podobný jev jako v případě otázky q13: v žádné skupině se důvody z hlediska pořadí neseskupují buď jen vysoko, nebo jen nízko. V každé skupině se nacházejí důvody poměrně vysoko v pořadí, na některém z průměrných pořadí a také výrazně nízko. Konkrétní pořadí jednotlivých důvodů a rozdíly v pořadí mezi „Učiteli“ a „Ne-učiteli“ jsou z tabulky patrné. Nejzajímavější jsou důvody s výrazným posunem v pořadí, které jsme komentovali výše.
Tabulka 5: Pořadí důvodů pro rozhodnutí nevolit učitelskou profesi (otázka q14)
| Důvody, proč se lidé nerozhodují pro učitelskou profesi | Pořadí u Učitelů | Pořadí u Ne-učitelů | Rozdíl |
| Nízká společenská prestiž učitelů | 8 | 9 | -1 |
| Nízké platové ohodnocení | 2 | 3 | -1 |
| Lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi | 5 | 6 | -1 |
| Nechuť pracovat v učitelském kolektivu (převaha žen apod.) | 12 | 12 | 0 |
| Absence platového postupu (malá možnost ovlivnit plat vyšším pracovním úsilím) | 7 | 1 | 6 |
| Absence profesního postupu a rozvoje pracovní kariéry v učitelské profesi | 10 | 8 | 2 |
| Nechuť pracovat s žáky, kteří nemají zájem o výuku a nerespektují učitele | 4 | 2 | 2 |
| Nechuť jednat s rodiči žáků, kteří nerespektují učitele | 3 | 4 | -1 |
| Vysoká náročnost povolání učitele (psychická i fyzická), stres a velká zodpovědnost | 1 | 5 | -4 |
| Riziko vyhoření, ztráty motivace, psychického i fyzického vyčerpán | 6 | 7 | -1 |
| Nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole | 11 | 10 | 1 |
| Náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele | 9 | 11 | -2 |
Pro úplnost ještě uvedeme následující tabulku 6 s průměry pořadí a hodnot podle jednotlivých skupin důvodů. U průměrů pořadí není patrný žádný významný rozdíl a potvrzuje to závěr, že studenti (obou skupin studentů) nevnímají důvody dané skupiny stejně a ve svých odpovědích mezi nimi rozlišují. Podíváme-li se na průměry hodnot, je zjevný vysoký rozdíl u skupiny, která popisuje náročnost profese, studenti učitelských programů to vnímají jako mnohem větší překážku vstupu do učitelské profese než studenti neučitelských programů.
Tabulka 6: Průměrné pořadí a průměrné skóre jednotlivých skupin důvodů (otázka q14)
| Průměry | ||||
| Pořadí | Podíl pozitivních odpovědí (v %) | |||
| Skupina důvodů | Učitelé | Ne-učitelé | Učitelé | Ne-učitelé |
| Obecná negativa | 6 | 5 | 84 | 81 |
| Sociální negativa | 6 | 6 | 75 | 71 |
| Náročnost profese | 7 | 8 | 79 | 66 |
[1] Respondentům byla předložena baterie 14 výroků, na které odpovídali ve škále velmi důležité – spíše důležité – spíše nedůležité – naprosto nedůležité.
[2] Respondentům byla předložena baterie 12 výroků, na které odpovídali ve škále velmi důležité – spíše důležité – spíše nedůležité – naprosto nedůležité.
[3] Celkově byly při šetření získány dotazníky od více respondentů, ale pro analýzy otázek q13 až q16 byly zařazeni pouze studenti, kteří odpověděli alespoň na jednu z těchto otázek. Těch bylo 880 studentů učitelských programů a 580 studentů neučitelských programů.
[4] Blíže viz: Anna Zelinková – Motivace studentů pedagogických fakult k volbě učitelské profese, aula2 / 2014 / XXII (dostupné na https://www.csvs.cz/wp-content/uploads/2019/02/Aula-02-2014.pdf), kde jsou i odkazy na další související literaturu.
[5] Např. u otázky č. 10 (Práce učitele umožňuje sladit profesní a osobní život …) bychom mohli uvažovat také o zařazení do skupiny Obecná pozitiva.
[6] Blíže ke konceptu GTSI, způsobu jeho výpočtu a výsledkům viz studii Y. Kostelecké Sociální status českých učitelů v mezinárodním srovnání (dostupné na https://pages.pedf.cuni.cz/nedostatekucitelu/socialni-status-ceskych-ucitelu-v-mezinarodnim-srovnani/).
[7] Ke způsobu rozdělení do obsahových skupin viz komentář k témuž pro otázku q13.