Země potýkající se s nedostatkem učitelů zavádějí velké množství různých strategií, které mají za cíl snížit míru odchodu učitelů z profese. Kvalita vzdělávání se totiž odvíjí především od kvality učitele, a nedostatek kvalitních učitelů – také v důsledku jejich odchodů ze vzdělávacího systému – tak může negativně ovlivnit kvalitu celého vzdělávacího systému.
Znalost faktorů, které nedostatek učitelů ve vzdělávacím systému ovlivňují, je při formulaci vhodných politik a strategií zásadní, neboť umožňuje stanovit priority a opatření správně zacílit na řešení v těch oblastech, které může centrální vzdělávací politika přímo, či nepřímo ovlivnit, a zároveň cílit na takové faktory, které s odchody učitelů souvisejí nejvíce. Je například zřejmé, že uvažování o odchodu z profese či ze školy a jeho realizace do značné míry závisí na rodinné situaci učitele, na niž má vzdělávací politika jen zanedbatelný a pouze nepřímý vliv. Proto je potřeba soustředit se na ty faktory, u nichž je prokázána silná souvislost s odchodem z profese či ze školy, a které jsou zároveň vzdělávací politikou ovlivnitelné. Současně je ovšem potřeba mít na paměti, že problém nedostatku učitelů v Českém školství je do značné míry regionální a týká se zejména některých aprobací, proto plošná a nezacílená řešení nemusí být vždy ta nejvhodnější.
Cílem tohoto textu je proto přinést základní vhled do problematiky determinant odchodů učitelů ze škol a z profese, vycházející ze souhrnného srovnání výsledků výzkumných studií z celého světa. Snaží se objasnit, jaké charakteristiky učitelů, škol nebo externích politik potenciálně souvisejí s odchody učitelů ze škol (ze zaměstnání) i z profese (z povolání). Celá zpráva…
