Shrnutí
Klíčovou otázkou této studie bylo, jaké mají hodnotové orientace čeští učitelé ve srovnání s učiteli v jiných evropských zemích, jak se tyto orientace v čase vyvíjejí a zda se rozevírají nůžky mezi profesními skupinami z hlediska preferovaných hodnot bez ohledu na pohlaví či věk sledovaných jedinců. Ke studiu základních lidských hodnot jsme využili sociálně psychologický přístup Shaloma Schwartze, který rozlišuje deset základních hodnotových typů, tj. samostatnost, stimulace, požitkářství, úspěch, moc, bezpečnost, konformizmus, tradice, benevolence a univerzalizmus, a sdružuje je dále do čtyř hodnotových dimenzí vyššího řádu (tj. otevřenost vůči změnám, konzervatismus, orientace na úspěch a orientace na druhé osoby). V analýze jsme využili oba dva přístupy dělení hodnot.
Použitý výzkum
Odpovědi nám poskytly ve skrze explorativní analýzy založené na datech z mezinárodního reprezentativního výzkumu European Social Survey z let 2002–2018. Hodnoty byly měřeny pomocí tzv. PVQ škály (Portrait Values Questionnaire) sestávající z 21 položek. Na základě první, druhé a třetí úrovně klasifikace ISCO88 a ISCO08 bylo možné zohlednit samostatnou skupinu učitelů a dalších specialistů a porovnat mezi sebou různé profesní skupiny. Celkově jsme ve všech vlnách a evropských zemích pracovali s 17 735 učiteli, souhrnem s 336 057 respondenty.
Hodnotové nastavení českých učitelů napříč evropskými zeměmi
Učitelé ze zemí západní Evropy jako Německo, Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko a Francie se vyznačují mírným konzervatismem a vysokou orientací na druhé osoby; v těchto zemích tyto preference u učitelů dokonce v čase narůstají. Naopak čeští učitelé stabilně preferují ve srovnání s učiteli z ostatních evropských států mnohem více konzervativní hodnoty. Naopak hodnotová orientace na druhé osoby (tj. universalismus, benevolence) je u učitelů ze zemí střední a východní Evropy v čele s Českou republikou velice nízká, preference těchto hodnot u českých učitelů dokonce v čase klesá, což ze strany českých učitelů nepřímo prokazuje nedocenění principů rovnosti, všeobecné tolerance a orientace na kolektivní zájmy, které jsou základním kamenem přenosu žádoucích hodnot v kvalitním vzdělávání.
Tyto rozdíly mírně vyrovnávají učitelé na vysokých a vyšších odborných školách, kteří mají oproti učitelům na základních a středních školách nižší míru preference konzervativních hodnot a jsou nejvíce otevření změně a orientovaní na úspěch. Naopak učitelé na 1. stupni základních škol jsou značně konzervativní, příliš nepreferují hodnoty universalismu (tj. tolerance, porozumění), samostatnosti a hodnoty, které vedou k objevování a k preferenci úspěchu, což není příliš příznivý signál, pokud zvažujeme, že kvalitní vzdělávání by mělo započít již od útlého věku dětí. Tyto rozdíly mezi učiteli jsou značně specifické pro Českou republiku, v ostatních evropských zemích dochází ke značné variabilitě v naznačeném trendu.
Vzhledem k často diskutované feminizaci školství a vyššímu průměrnému věku učitelů bylo také zajímavé se podívat na rozdílnou preferenci hodnotových orientací mezi českými učiteli a učitelkami a mezi věkovými skupinami. Učitelé znatelně méně preferují hodnoty bezpečnosti, tradice a konformismu a výrazně více preferují samostatnost, stimulaci, požitkářství a hodnoty orientované na úspěch a moc ve srovnání s učitelkami. Na druhou stranu učitelky s převahou více preferují hodnoty benevolence a universalismu a jsou tudíž více orientované na druhé osoby, více preferují konzervativní hodnoty a o poznání méně jsou pro ně důležité hodnoty úspěchu a moci. Rozdíly ve věku učitelů do značné míry kopírují v hodnotovém nastavení genderové rozdíly s tím, že starší učitelé jsou více orientovaní na druhé osoby, více preferují konzervativní hodnoty a jsou pro ně méně důležité hodnoty úspěchu.
Jaký je vývoj hodnotového nastavení českých učitelů v kontextu středoevropských zemí?
Z hlediska hodnotových změn v čase lze konstatovat, že jsme měli k dispozici data z relativně krátké časové řady a pro tak stabilní sociální fenomén, jako jsou základní lidské hodnoty, které se viditelně proměňují až v rámci několika desetiletí, není 16 let příliš dlouhá doba, aby se v analýzách projevily výraznější odchylky. Nicméně nelze opomenout naznačené trendy. Obecně v české populaci klesá preference tradičních hodnot, ale ne již tak strmě u českých učitelů, kteří si stále poměrně vysokou míru konzervatismu ponechávají, naproti tomu preference hodnot orientovaných na druhé osoby u nich v čase klesají.
Hodnotové orientace profesních skupin v České republice a ostatních evropských zemích a jejich změna v čase
Z hlediska srovnání s ostatními profesními skupinami analýzy ukazují, že v případě preference hodnotové orientace na druhé (benevolence, universalismus) vykazují učitelé jednu z nejvyšších pravděpodobností, že budou tyto hodnoty zastávat, mezi všemi profesními skupinami. Tyto hodnoty u nich mají o něco menší zastoupení než např. u specialistů v oblasti vědy a fyziky, nicméně všechny ostatní profesní skupiny se umísťují v pořadí až pod nimi. Pro srovnání, učitelé v Rakousku, Německu, Belgii, Finsku, Francii, Spojeném království, Švýcarsku, Irsku, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, nebo Slovinsku v preferencích těchto hodnot dokonce zdaleka převyšují ostatní profesní skupiny. Ve srovnání s učiteli ve zbytku Evropy tak čeští učitelé vykazují extrémně nízkou preferenci hodnot orientovaných na druhé, avšak v porovnání s ostatními skupinami povolání v české populaci si v zastávání těchto hodnot vedou učitelé velice dobře, což je značně pozitivní zpráva z hlediska udržitelnosti přenosu hodnot tolerance, respektu a soudržnosti v rámci výuky v českém školství. Učitelé mají také větší pravděpodobnost více preferovat konzervativní hodnoty a nízkou preferenci hodnot orientovaných na úspěch a otevřenost změně ve srovnání s ostatními specialisty nebo manažery a řediteli. Tento trend zůstává v čase poměrně stabilní.
