Shrnutí
Studie se zabývá tématem přechodu absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do učitelských a pedagogických povolání, přičemž neřeší jen to, do jaké míry tito absolventi taková povolání vykonávají, ale také, co dělají, pokud v takovém povolání nepracují. Zda vykonávají jiné povolání (a jaké), či jsou nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní. Tyto jevy sleduje a analyzuje v prvních pěti letech po absolvování vysoké školy a vykresluje tak obrázek o profesně-ekonomické mobilitě čerstvých absolventů pedagogických programů, oborů a fakult. Studie je založena na datech ze dvou velkých šetření absolventů vysokých škol – REFLEX 2013, ve kterém byli dotazováni absolventi vysokých škol z let 2008 až 2012, a Absolvent 2018, v rámci něhož byli dotazováni absolventi z let 2013 až 2017. Vzhledem k aktuálnosti a vhodnější metodologii je podstatně větší důraz kladen na výsledky dat a jejich interpretaci z šetření Absolvent 2018.
V první řadě byly definovány základní analytické kategorie. Na jedné straně byla definována klasifikace pedagogických studijních programů a oborů (dále SPaO), které jsou členěny na učitelské, neučitelské pedagogické a ostatní. Velmi podstatné pro další analýzy je zjištění, že absolventi učitelských SPaO na pedagogických fakultách netvoří ani polovinu ze všech absolventů, převažují absolventi neučitelských pedagogických SPaO. Na druhé straně pak byla definována klasifikace pedagogických povolání, která v jedné podobě má pět kategorií (učitelská povolání, řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, ostatní pedagogická povolání, povolání blízká pedagogickým a ostatní povolání) a v druhé podobě má dichotomickou podobu (pedagogická povolání a ostatní povolání).
Situaci absolventů bylo možné sledovat jednak rok po absolvování (v případě šetření REFLEX 2013 byla sledována první práce po absolvování) a dále po určité době (zhruba jeden až pět let po absolvování). Jeden rok po absolvování pracovali absolventi pedagogických fakult v učitelských povoláních ve 43 % případů. Celkem 55 % jich pracovalo v pedagogických povoláních, do kterých počítáme i povolání řídících pracovníků v oblasti vzdělávání a ostatní pedagogická povolání. Velké rozdíly však byly nalezeny mezi absolventy různých SPaO. Absolventi pedagogických fakult učitelských SPaO pracovali jako učitelé v 65 % případů, absolventi neučitelských SPaO ve 24 % případů a absolventi ostatních SPaO jen ve 3 % případů. Absolventi neučitelských pedagogických SPaO přirozeně podstatně více pracovali v ostatních pedagogických povoláních a také na řídících pozicích ve vzdělávání. I tak je rozdíl mezi absolventy pedagogických fakult podle základního zaměření SPaO značný. Obecně v pedagogických povoláních pracovalo 73 % absolventů učitelských SPaO a 43 % absolventů neučitelských pedagogických SPaO. Tento výrazný rozdíl jasně ukazuje na důležitost rozlišování absolventů pedagogických fakult různého zaměření. Pokud totiž pouze zjednodušeně konstatujeme, že krátce po absolvování učí zhruba jen polovina absolventů pedagogických fakult, může to vést k zavádějícím intepretacím. U absolventů, kteří vystudovali program nebo obor, který je pro přípravu učitelů přímo určený, je to totiž podstatně více. Dále je třeba brát v úvahu, že jen určitá část absolventů po absolvování vstupuje na trh práce. V případě absolventů pedagogických fakult jich je jeden rok po absolvování 10 % ekonomicky neaktivních (zejména jsou na rodičovské dovolené). Podíl pracujících v učitelských a pedagogických povoláních z těch, kteří jsou na trhu práce, byl tedy ještě o něco vyšší (zhruba o desetinu) než výše uváděné hodnoty.
Pedagogické SPaO se samozřejmě nestudují jen na pedagogických fakultách. Zkoumáni byli i absolventi ostatních fakult a vysokých škol. Obecně lze říct, že absolventi učitelských i neučitelských pedagogických SPaO na nepedagogických fakultách mají o něco nižší tendenci nastupovat do učitelských a pedagogických povolání než absolventi z pedagogických fakult. Celkově tak pracovalo jeden rok po absolvování v pedagogických povoláních 68 % absolventů učitelských SPaO a 35 % absolventů neučitelských pedagogických SPaO.
Situace absolventů byla sledována i v době uskutečnění samotného šetření REFLEX 2018, tedy jeden až pět let po absolvování. Obecně lze říct, že se struktura absolventů podle jejich profesně ekonomické situace ve srovnání s obdobím jednoho roku po absolvování příliš neliší. Nejvýraznější rozdíl je v tom, že je znatelně vyšší podíl absolventů učitelských SPaO, kteří se řadí mezi ekonomicky neaktivní, což je přirozeně dáno tím, že se řada absolventek nachází ve věku 25 až 30 let a část z nich proto odchází na mateřskou dovolenou.
Co absolventi pedagogických SPaO dělají, pokud pracují v jiných než pedagogických povoláních? Absolventi učitelských SPaO nacházejí uplatnění zejména na různých administrativních pozicích, nebo třeba i u policie. V žádném povolání mimo oblast vzdělávání však netvoří výraznější podíl. Na druhé straně absolventi neučitelských pedagogických SPaO často pracují jako specialisté a odborní pracovníci v oblasti sociální práce, ale často se také uplatňují u policie, v oblasti lidských zdrojů, personalistiky a na různých administrativně úřednických pozicích. Je samozřejmě otázka, jestli se jedná o výhodu svědčící o jejich flexibilitě, nebo je to důsledek špatné uplatnitelnosti v oboru (s tím, že samozřejmě ne všechna výše zmíněná povolání lze považovat za práci mimo obor). Na takové závěry je však potřeba dalších analýz.
Fakt, že se příliš nemění celková struktura uplatnění absolventů jeden rok po absolvování a v době šetření, neznamená, že nedochází k žádné mobilitě. Mobilitu jsme zkoumali jen pro absolventy, kteří měli alespoň tři roky po absolvování, tak aby zde byl alespoň dvouletý časový odstup od situace „jeden rok po absolvování“. Z absolventů, kteří jeden rok po absolvování vykonávali pedagogické povolání, jich 80 % vykonávalo takové povolání i 3 až 5 let po ukončení studia. Nezaměstnaným se nestával prakticky nikdo. Zhruba stejný podíl jich odcházel do jiného povolání (11 %) jako se stával ekonomicky neaktivní (9 %). Výrazně to závisí na vystudovaném SPaO. Podstatně častěji odcházeli do jiného povolání absolventi nepedagogických SPaO (20 %) než absolventi neučitelských pedagogických SPaO (10 %) a učitelských SPaO (6 %). Jak jsme již uvedli, absolventi učitelských SPaO často přecházeli do ekonomické neaktivity (12 %).
Z těch, kteří vykonávají pedagogická povolání 3 až 5 let po absolvování, jich je nových (tj. těch, kteří nevykonávali taková povolání jeden rok po absolvování) 17 %. Z toho 9 p. b. připadá na příchozí z jiného povolání, 6 p. b. na ekonomicky neaktivní a 2 p. b. na nezaměstnané. Opět záleží na vystudovaném SPaO. Největší podíl nově příchozích je mezi absolventy ostatních SPaO, nejmenší naopak mezi absolventy učitelských SPaO.
Na základě srovnání profesní a ekonomické aktivity mezi dvěma časovými okamžiky jsme vytvořili osm kategorií mobility mezi pedagogickými a nepedagogickými povoláními a nepracujícími. Mezi absolventy učitelských SPaO bylo 40 % zůstávajících, což jsou ti, kteří v obou sledovaných obdobích vykonávali pedagogické povolání a nezměnili ani zaměstnavatele. Zaměstnavatele jich sice změnilo 13 %, kteří však nadále vykonávají pedagogické povolání (stěhující). Větší podíl jich pedagogické povolání opustilo, než do něj přišlo. Nejvíce z nich (odchozích) odešlo mezi nepracující – 8 %. Naopak příchozích z nepracujících bylo o polovinu méně – 4 %. Rozdíl mezi odchozími do jiného povolání (4 %) a příchozími z jiného povolání (3 %) byl již podstatně menší. Ani v jednom ze sledovaných okamžiků nepracovalo v pedagogickém povolání 28 % absolventů učitelských SPaO, 23 % přitom pracovalo jinde (ne-pedagogové) a 5 % se do pracovního procesu dosud nezapojilo (čekající). U absolventů neučitelských pedagogických SPaO je zásadní rozdíl v tom, že více než polovina z nich ani v jednom období nepracovala v pedagogickém povolání a celková mobilita má menší intenzitu zejména díky mnohem méně častým odchodům mezi nepracující. Výsledný obrázek profesně-ekonomické mobility absolventů pedagogických fakult je dán průnikem poměrně výrazně odlišných vzorců chování absolventů učitelských SPaO a neučitelských pedagogických SPaO. Alespoň v jednom ze sledovaných okamžiků v prvních 3 až 5 letech po absolvování pracovalo v pedagogickém povolání zhruba 60 % absolventů pedagogických fakult. 43 % z nich tak činilo v obou obdobích a z toho jen 33 p. b. pracovalo pro stejného zaměstnavatele. Absolventi pedagogických fakult tato povolání spíše opouštěli, než do nich přicházeli. Ani v jednom ze sledovaných období nepracovalo v pedagogickém povolání 4 z 10 absolventů, přičemž ale necelých 6 % nepracovalo vůbec, převážně proto, že byli na rodičovské dovolené.
