Hlavním cílem předkládané studie je co nejpřesněji odhadnout počty absolventů, kteří v průběhu posledních více než dvaceti let získali kvalifikaci pro výkon učitelského povolání. Než se však dostaneme k tomuto cíli, zkoumáme kvantitativní vývoj různých způsobů získání učitelské kvalifikace. V České republice se učitelská kvalifikace získává zejména dvěma způsoby – absolvováním vysokoškolského učitelského studia a absolvováním doplňujícího pedagogického studia (dále jen DPS) v rámci programu celoživotního vzdělávání. Vývoj počtu absolventů těchto dvou cest analyzujeme v kontextu celkového počtu absolventů pedagogických studijních programů a studijních oborů (dále jen SPO) a počtu absolventů v celém českém vysokém školství.
Studie má kromě své analytické části také důležitou metodologickou část. Řešena je zejména problematika klasifikace studijních programů a studijních oborů. Ty byly klasifikovány až do roku 2016 s pomocí číselníku KKOV. Od roku 2017 jsou nově akreditované studijní programy klasifikovány s pomocí mezinárodní klasifikace ISCED-F 2013 a studijní obory byly zrušeny. Proto bylo potřeba vytvořit klasifikaci pedagogických SPO, která řeší specifika obou klasifikací a přechod mezi nimi tak, aby bylo možné zkonstruovat věrohodné časové řady.
Další části studie se již věnují samotnému vývoji počtu a struktury absolventů. Nejprve se zaměřujeme na celkový vývoj v českém vysokém školství. To totiž prošlo v posledních dvaceti letech z kvantitativního hlediska překotnými změnami. Díky masivnímu nárůstu počtu přijímaných, a tedy výraznému růstu počtu studentů došlo v prvním desetiletí 21. století k značnému navýšení počtu absolventů absolvujících české vysoké školy. Tento růst byl do jisté míry umocněn rozdělením většiny studijních programů dlouhého magisterského studia na studium bakalářské a navazující magisterské, což mělo mimo jiné za následek výrazné navýšení počtu absolventů, kteří vysokou školu absolvovali alespoň dvakrát. Stát se absolventem se navíc stalo snazší z toho principu, že zatímco dříve bylo zpravidla potřeba úspěšné absolvování pětiletého studia, po přechodu na strukturované studium k tomu stačí již jen tři roky. Počty absolventů vysokých škol každopádně mezi roky 2003 a 2012 vzrostly téměř trojnásobně. V roce 2012 se směr křivky obrací a zejména v důsledku demografických změn počty absolventů od té doby naopak poměrně strmě klesají. V roce 2022 jich absolvovalo vysokou školu již jen necelých 59 tisíc osob, tedy ani ne dvě třetiny oproti roku 2012.
Obdobnou dynamiku vývoje následovali i absolventi pedagogických SPO. Jejich počty vzrostly z 5,5 tisíc na 14 tisíc a posléze klesly až na 7,5 tisíc. Ve srovnání s absolventy ostatních SPO byla jejich míra růstu nejprve o něco pozvolnější a míra poklesu poté o něco rychlejší. Tento trend se změnil v posledních 4 letech, kdy počet absolventů pedagogických SPO klesal pomaleji než počet ostatních SPO.
Absolventi pedagogických SPO můžeme z oborového hlediska nejjednodušeji rozdělit na absolventy učitelských SPO a ostatních (neučitelských) pedagogických SPO. Byla to právě ta druhá skupina absolventů, jejíž počty rostly mnohem rychleji. Naopak počty absolventů učitelských SPO rostly v období všeobecného strmého růstu počtu absolventů vysokých škol jen velmi pozvolna. V období všeobecného poklesu se pak snižoval ve stejném tempu jako u absolventů ostatních SPO.
Pedagogické a učitelské SPO se dají tradičně absolvovat zejména na jedné z devíti pedagogických fakult, zdaleka ne však výlučně. Podíl, který tvoří absolventi pedagogických fakult v rámci absolventů pedagogických SPO postupně klesl z 80 % až na 58 %. V poslední době se však drží zhruba na 70 %. V případě čistě absolventů učitelských SPO je podíl absolventů z pedagogických fakult dlouhodobě vysoký a stabilní (mezi 69 % a 80 %).
Bakalářské studium pedagogických SPO je z výrazné části tvořeno ostatními pedagogickými SPO. Ty můžeme rozlišit ještě na tzv. předučitelské SPO, u jejichž absolventů se předpokládá, že budou pokračovat v navazujícím magisterském studiu učitelství a všechny ostatní neučitelské pedagogické SPO. Absolventi předučitelských SPO se začali ve větší míře objevovat až zhruba od roku 2006 a postupem času se stali zásadní částí struktury absolventů bakalářských pedagogických SPO. Absolventi ostatních pedagogických SPO tvořili historicky zdaleka největší skupinu, v posledních letech se jím však počty absolventů předučitelských SPO velmi přibližují. I absolvováním bakalářského studia lze získat učitelskou kvalifikaci, jedná se o učitelství praktického vyučování a odborného výcviku a zejména učitelství pro mateřské školy. Jejich podíl mezi absolventy bakalářského pedagogických SPO je v posledních letech zhruba 15 %. Od roku 2010 je jejich počet poměrně stabilní – zhruba 700 až 800 ročně.
V případě magisterského studia mají absolventi učitelských SPO mezi absolventy pedagogických SPO mnohem výraznější zastoupení. V prvním desetiletí však jejich počty rostly jen minimálně (zhruba z 3 000 na 4 200), což spolu s výrazným růstem absolventů ostatních SPO i ostatních pedagogických SPO vedlo k značnému poklesu jejich podílu jak ze všech absolventů, tak z absolventů pedagogických SPO. Zhruba od roku 2014 se tento relativní pokles zastavil a v rámci skupiny absolventů pedagogických SPO dokonce jejich podíl opět vzrostl. To však bylo způsobeno zejména výrazným poklesem absolventů ostatních pedagogických SPO spojených s ukončením některých studijních programů na soukromé vysoké škole UJAK. Samotné počty absolventů magisterských učitelských SPO stabilně klesaly až na téměř 2 200 v roce 2021. V roce 2022 byl poprvé po třinácti letech zaznamenán jejich nárůst, byť jen velmi mírný.
Druhou hlavní cestou, jak získat učitelskou kvalifikaci, je absolvování magisterského neučitelského studijního programu doplněného příslušně zaměřeným doplňujícím pedagogickým studiem (DPS) v rámci kurzu celoživotního vzdělávání. Údaje o počtech absolventů, kteří tímto způsobem učitelskou kvalifikaci získali nelze považovat za tak spolehlivá, jako v případě absolvování standardního vysokoškolského studia. Přesto z dat, která jsou dostupná, můžeme odhadovat, že v letech 2008 až 2014 se celkové počty absolventů DPS, kteří získali pedagogickou kvalifikaci, pohybovaly kolem 1 900 absolventů, přičemž zhruba 1 300 z nich získávalo učitelskou kvalifikaci. V letech 2015 a 2016 to bylo o něco více. Poslední dostupná data jsou z roku 2020, kdy takto mělo získat pedagogickou kvalifikaci jen něco málo přes 1 100 absolventů, z čehož necelých 900 získalo kvalifikaci učitelskou. Údaje za roky 2019 a 2020 jsou však vykazovány na základě odlišné metodiky. Je tedy možné, že zaznamenaný pokles lze částečně přičíst změně v metodologii sledování.
Hlavním výsledkem studie je rekonstrukce počtu absolventů dvou hlavních cest vedoucích k získání učitelské kvalifikace v letech 2001 až 2022. Údaje o počtech absolventů DPS do roku 2006 chybí, odhad je, že v této době ročně získávalo učitelskou kvalifikaci zhruba 5 500 lidí. Následně dochází zejména k růstu počtu absolventů učitelských SPO, díky čemuž se počet osob se získanou učitelskou kvalifikací dostává přes 6 tisíc. Od roku 2015 se počty každoročně snižují. Poslední dostupné údaje pro obě cesty jsou za rok 2020, kdy získalo učitelskou kvalifikaci necelých 4 tisíce lidí. Opět je však brát v úvahu změnu metodologie při sledování počtu absolventů DPS.
