Author: Kostelecká Yvona

Přidaná hodnoty ve vzdělávání přitahuje zvláště v posledních dvou desetiletích značnou pozornost odborné veřejnosti (výzkumníků, praktiků i politiků), která se zajímá o problematiku zlepšování škol, výuky, vzdělávacích programů, stejně tak jako o problematiku zodpovědnosti škol a učitelů za výsledky žáků a v důsledku toho i o měření efektivity škol a učitelů. Zjišťování a modelování přidané hodnoty je dnes považováno za jeden z klíčových nástrojů výzkumníků, jejichž cílem je pochopit, které faktory ovlivňují efektivitu vzdělávacích systémů a samotného vzdělávání. Vychází se přitom z předpokladu, že pro budování efektivních vzdělávacích systémů je klíčová znalost toho, jak vzdělávací vstupy ovlivňují vzdělávací výstupy.

Modelování přidané hodnoty přináší povědomí o tom, jak k růstu znalostí a dovedností žáků přispívá škola a učitelé v porovnání s jinými známými faktory ovlivňujícími učení žáků, které ovšem škola ovlivnit příliš nemůže. Současně se jedná o potenciálně aplikovatelnou výzkumnou problematiku, které je možné prakticky využít, a to zejména v případě hodnocení učitelů. Výsledky výzkumů prokazují, že v efektivitě jednotlivých učitelů existují významné rozdíly, a že přístupy vedoucí ke zlepšení kvality učitelů mohou dramaticky ovlivnit výsledky žáků. Například se dokládá, že nahrazení 6–10 procent nejhorších učitelů, může mít silný pozitivní dopad na výsledky žáků, a to i v případě, že by tito učitelé byli trvale nahrazeni „pouze“ průměrnými kolegy.

Předkládaná studie přináší přehled zahraničních výzkumů, jejich výsledků a aplikací zaměřených na zjišťování, modelování a praktické využívání přidané hodnoty ve vzdělávání. Ve čtyřech kapitolách pojednává o klíčových aspektech modelování přidané hodnoty se specifickým zaměřením na problematiku měření přidané hodnoty učitelů (value-added of teachers – VATs) a na možnosti využití ukazatele přidané hodnoty učitelů jak ve vzdělávací politice, tak v praxi jednotlivých škol.

Jedním z projektů, který se již delší dobu zabývá zkoumáním statusu učitelské profese v mezinárodním srovnání, je projekt s názvem Global Teacher Status Index (GTSI) realizovaný globální charitativní nadací Varkey Foundation, kterou založil v roce 2010 indický podnikatel Sunny Varkey. Aktivity nadace vycházejí z premisy, že sociální status učitelů je životně důležitý pro kvalitní fungování škol a pro navození důvěry rodičů a veřejnosti ve vzdělávací systém. Nadace sespolečně se svými partnery zaměřila na podporu budování statusu učitelské profese s cílem přispět tím ke zvýšení kvality vzdělávání a zlepšení výsledků žáků a studentů. Její vizí je dosáhnout kvalitního vzdělání pro každé dítě prostřednictvím posílení postavení učitelů a ocenění jejich profese. Nadace propaguje heslo: „Každý si zaslouží vynikajícího učitele“.

Projekt Global Teacher Status Index, který nadace realizuje, představuje nejkomplexnější komparativní výzkum, který byl kdy proveden s cílem důkladně zmapovat sociální postavení učitelů v mezinárodním měřítku. Konkrétně si projekt klade za cíl porozumět následujícím oblastem:

• Postavení učitelů ve společnosti;
• Statusu učitelů ve vztahu ke statusu jiných povolání
• Názorům veřejnosti na to, jaké by mělo být platové ohodnocení učitelů a jejich pracovní doba;
• Názorům veřejnosti na to, zda by mělo být platové ohodnocení učitelů vztahováno k výsledkům jejich žáků;
• Míře důvěry v učitele, že žákům dokáží poskytovat kvalitní vzdělání;
• Názorům rodičů na to, zda by podpořili vlastní dítě v tom, aby se stalo učitelem;
• Vnímané míře respektu dětí k učitelům.

Zatím poslední šetření, které nadace realizovala v roce 2018, shromáždilo údaje o statusu učitelů v 35 zemích ze všech světových kontinentů. Nadace tím navázala na šetření z roku 2013, který zdokumentoval status učitelů v 21 zemích. V obou případech byla do šetření zahrnuta i Česká republika.