Anotace úvodní studie projektu
Předkládaný text je úvodní studií projektu, který pod názvem Důvody nenastoupení absolventů pedagogických fakult do profese učitele/pedagogického pracovníka vyhlásil Řídící orgán OP VVV v roce 2019 v rámci výzvy Inovace v pedagogice.
Již v projektové žádosti jsme ovšem upozornili, že „důvodů kritického nedostatku učitelů je celá řada. Jedním z nich je nepochybně i vysoký podíl absolventů pedagogických programů, kteří nenastupují do povolání učitele nebo pedagogického pracovníka. …. Za nedostatkem učitelů na českých školách jsou však i mnohé další důvody, jimž je nutné věnovat pozornost. Jsou to například strukturální i programové změny v přípravě učitelů (nejen mateřských škol) a dalších pedagogických pracovníků nebo demografické příčiny, kdy silnou generaci učitelů, která v současné době odchází do důchodu, nestačí nahrazovat mladí absolventi z demograficky slabých ročníků apod. Také těmito dalšími důvody se v projektu budeme zabývat.“ Proto jsme pojetí projektové žádosti vlastně rozšířili na téma důvody nedostatku učitelů v českém školství, samozřejmě včetně důvodů nenastoupení absolventů. S tímto pojetím jsme také projekt získali. Proto dlouhý název projektu věcně rozšiřujeme a současně zkracujeme do pracovní verze: Důvody nedostatku učitelů.
Vedle tohoto věcného rozšíření zadaní ovšem považujeme za významné pro co nejkvalitnější řešení projektu ještě dvě jeho charakteristiky. Zaprvé řešení bude respektovat vývojové změny v čase, závěry tedy nebudeme vyvozovat pouze z výsledků jednorázových šetření, ale ve srovnání s jinými výsledky obdobných dřívějších výzkumů a šetření. Proto se snažíme o navázání našeho řešení na významné úspěšné projekty řešené již dříve.
Zadruhé je pro adekvátní hodnocení výsledků výzkumů a pro jejich zasazení do odpovídajícího společenského kontextu důležité mezinárodní srovnání těchto výsledků. Poučení z jiných zemí je ovšem významné i pro inspiraci při hledání účinných a efektivních odpovědí na zjištěné problémy. Proto usilujeme o využití relevantních mezinárodních výzkumů, šetření a dat.
V předkládané úvodní studii projektu formulujeme takto rozšířený návrh věcného postupu jeho řešení, obohacený o vývojovou a srovnávací perspektivu, který obsahuje několik základních linií, jež se promítají do jednotlivých kapitol studie.
V první kapitole – Souvislosti vývoje českého školství a nabídky a poptávky po učitelích – předkládáme tři základní linie vývojových analýz, které je třeba realizovat v průběhu řešení projektu. Zaprvé jde o rozbor vývoje strany poptávky po učitelích v návaznosti na vývoj českého školství včetně draftu projekce této poptávky na příštích deset let. Zadruhé se jedná o analýzu vývoje strany nabídky učitelů, nejen z demografického hlediska, ale i s drobnohledem zaměřeným na absolventy pedagogického a učitelského studia; opět s draftem desetileté projekce této nabídky. A konečně zatřetí se jedná o analýzu přechodu absolventů těchto (ale i dalších) oborů studia do odvětví školství a povolání učitele a jejich setrvání v něm (rozbor tzv. incomers, stayers, movers a leavers).
Ve druhé kapitole – Vybrané výzkumy zaměřené na učitele – představujeme několik nových empirických šetření, která v rámci projektu provedeme. Zaprvé jde o nová šetření mezi učiteli a mezi studenty učitelství a kontrolním vzorkem studentů ostatních oborů, která budou v řadě směrů navazovat na obdobné české šetření z roku 2009 a na šetření TALIS 2018. Zadruhé jde o robustní šetření mezi absolventy vysokých škol do pěti let po ukončení studia, které naváže na obdobná šetření Absolvent 2018 a Reflex 2013. V obou případech považujeme za důležitou možnost srovnání s výsledky předchozích výzkumů a tedy i analýzy změn klíčových ukazatelů a jejich citlivosti na vnější okolnosti. Za třetí půjde o důkladné sekundární využití výsledků různých výzkumů, jako je například šetření uchazečů o studium na pedagogických fakultách, která opakovaně realizovala agentura SCIO.
Ve třetí kapitole – OECD: TALIS a další projekty o učitelích – se zaměřujeme především na představení mimořádně bohatých možností, které využití nejen výstupů (reportů a rozborů) projektu OECD TALIS, ale především jeho rozsáhlé databáze ze šetření z roku 2013 a z roku 2018. Databáze totiž zahrnuje také reprezentativní, korektně získaný a skutečně robustní vzorek ředitelů a učitelů českých škol, který je navíc dokonale připravený pro analýzy, na nichž už také v rámci projektu pracujeme. Avšak nejen to. Údaje v databázi TALIS jsou sebrané za několik desítek dalších zemí, s nimiž tedy můžeme české výsledky srovnávat a v tomto kontextu hodnotit. Další výhodou je, že na konci letošního roku bude propojena s databází ze šetření PISA 2018, což dále znásobí naše možnosti využití. V rámci této kapitoly však upozorňujeme na některé další projekty OECD zaměřené na učitele, jejichž výstupy považujeme také za velice přínosné pro námi řešený projekt.
Ve čtvrté kapitole – Evropská komise a Eurydice – pokračujeme ve výkladu možností využití získaných poznatků, faktů a údajů z dalšího zdroje, kterým je Evropská komise a především její agentura Eurydice. Již od začátku tohoto století jsou totiž v Eurydice systematicky řešeny projekty zaměřené na povolání učitele v evropských zemích (včetně České republiky). V posledních letech je toto úsilí Eurydice soustředěno na přípravu studií zacílených na nejvýznamnější charakteristiky a nejvážnější problémy profese učitele v dnešní Evropě, a po výstupech v roce 2015 a 2018 se proto můžeme těšit na další studii na přelomu letošního a příštího roku. Vedle toho však v Eurydice běží dlouhodobý projekt srovnávající a hodnotící platy a odměny učitelů a ředitelů škol v Evropě a některé další přínosné aktivity. Stejně jako u OECD, také v tomto případě považujeme za velice důležité připravit důkladný rozbor výsledků práce Eurydice a vytěžit z něj co nejvíce pro řešení našeho projektu.
