Jan Koucký a Martin Zelenka
Středisko vzdělávací politiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Ve studii, zpracované v rámci řešení projektu o důvodech nedostatku učitelů, se věnujeme dvěma stěžejním a nejčastěji kladeným otázkám v souvislosti s (ne)dostatkem učitelů v českém školství. Zaprvé jde o otázku, nakolik absolventi učitelských a šířeji pedagogických oborů po ukončení studia skutečně nastupují do povolání, která odpovídají jejich vystudovanému oboru (pracují v oboru, nebo mimo obor); jedná se tedy o problematiku kvalifikačního souladu mezi vzděláním a povoláním absolventů pedagogických oborů. Zadruhé jde o otázku, nakolik učitelé a další pedagogičtí pracovníci zůstávají, či nezůstávají pracovat v odpovídajících povoláních (v oboru), zda příliš často neodcházejí pracovat do jiných povolání (mimo obor); v tomto případě jde tedy o vývoj kvalifikačního souladu v jejich profesní mobilitě při odchodu z odpovídajících povolání (mimo obor), ale i při příchodu do nich.
Text studie je rozdělen do tří hlavních částí. V první (Nastupují absolventi do povolání učitele?) se zaměříme především na to, zda absolventi pedagogických oborů vysokých škol nastupují do povolání učitele či do příbuzných pedagogických povolání. Ve druhé části (Pedagogické vzdělání na pracovním trhu) podrobněji rozebereme, kde a jak dlouho působí absolventi pedagogických oborů během svého ekonomicky aktivního života (tedy zhruba od 25 do 65 let). A konečně ve třetí části (Odcházejí učitelé ze svého povolání?) budeme analyzovat profesní mobilitu těchto absolventů, tedy nakolik, kdy a kam z pedagogických povolání odcházejí, ale nejen to, také nakolik, kdy a odkud do nich přicházejí. Použijeme pro to údaje z řady různých mezinárodních (například EU LFS, EU SILC, OECD TALIS) i národních databází (výzkumy učitelů 2009 a 2021, výzkumy studentů vysokých škol 2009 a 2022, Absolvent 2018 a VŠPS ČSÚ). Výsledky analýz ve studii většinou shrnujeme a představujeme ve formě grafů.
Ve studii jsme na výsledcích řady mezinárodních srovnání a analýz české situace představili některá méně známá fakta, která se týkají přechodu absolventů studia učitelství a dalších pedagogických oborů do odpovídajících povolání, jejich uplatnění na pracovním trhu a jejich případných odchodů z povolání učitele. Především jsme však na těchto faktech vyvrátili řadu mylných tvrzení nebo dokonce mýtů, která se k této problematice ve veřejném prostoru často objevují.
Prokázali jsme, že asi tři čtvrtiny absolventů pedagogických oborů v České republice pracují v odpovídajících povoláních, tedy v oboru. Je to zcela srovnatelný nebo dokonce ještě vyšší podíl než ve většině evropských zemí, ale také vyšší podíl než u absolventů jiných skupin vysokoškolských oborů u nás i v zahraničí. Významnější příčinou údajného nedostatku učitelů v českých školách tedy není to, že absolventi učitelských a pedagogických oborů významněji nenastupují do odpovídajících povolání a nepracují v oboru.
Naopak jsme ukázali i na méně známý fakt, že významnější příčinou jsou u nás na jedné straně příznivě nastavené možnosti a finanční pobídky pro čerpání dlouhé rodičovské dovolené (zvláště u vysokoškolaček), které v Evropě nejsou vůbec obvyklé, a na straně druhé nedostatečné kapacity institucionální péče o malé děti i možnosti matek pracovat na zkrácené úvazky. Důsledkem je dokonce trojnásobně vyšší podíl absolventek pedagogických oborů na rodičovské dovolené u nás oproti průměru evropských zemí. Prokázali jsme i to, že důsledkem delší přestávky ve výkonu náročného povolání učitele bývá, že se učitelky do svého povolání již vůbec nevracejí.
Analýzy však současně ukázaly, že také v České republice existují některé interní (školsko-politické) příčiny, které zbytečně snižují podíl absolventů učitelských a pedagogických oborů, kteří nastupují do odpovídajících učitelských a pedagogických povolání. Jde ovšem především o problémy makrostrukturální a ne individuální. Jako jeden z významných příkladů je třeba uvést, že mezi absolventy pedagogických oborů je nezdůvodněně nízký podíl absolventů učitelských oborů, a naopak vysoký podíl absolventů ostatních pedagogických oborů.
Významné jsou ovšem rovněž závěry rozboru, jaké důvody učitelé a studenti učitelství považují za důležité pro to, že se mladí lidé pro učitelskou profesi příliš často nerozhodují. Učitelé se domnívají, že jsou to možnosti lepšího pracovního uplatnění mimo učitelskou profesi a nadále i nízké platy, přestože na konci roku 2021, kdy šetření učitelů probíhalo, se platy učitelů dostaly na relativně slušnou úroveň.
Současní studenti učitelství (šetření proběhlo v roce 2022) to však vidí přeci jen odlišně. Za nejdůležitější důvody již nepovažují platy, ale náročnost a stres spojený s povoláním učitele a nedostatečný respekt, který učitelé mají u žáků a jejich rodičů. Ani učitelé, ani studenti učitelství se ovšem nedomnívají, že mezi silné důvody, proč se mladí lidé pro profesi učitele příliš často nerozhodují, patří nedostatečná připravenost pro práci učitele ve škole nebo náročný a obtížný vstup do profese pro začínající učitele.
Dalším důležitým a doloženým závěrem naší studie je, že ani míra fluktuace (změna zaměstnání, ale nikoli povolání) a odchodů z pedagogických povolání či celková míra mobility absolventů pedagogických oborů u nás nijak výrazně nevybočuje. A to ani v mezinárodním, ani v národním kontextu. Naopak, je dokonce spíše nižší než u pedagogických pracovníků v jiných zemích či u absolventů ostatních oborů vysokoškolského studia, respektive u všech vysokoškoláků. A to ať už je to na začátku pracovní kariéry, nebo v jejích pozdějších etapách.
Na jedné straně jsme tedy doložili, že absolventi pedagogických oborů nastupují ve zcela obvyklé míře do učitelských a dalších pedagogických povolání. A na druhé straně jsme ukázali i to, že ani jejich pozdější případný přechod do jiných (nepedagogických) povolání není v žádném případě zásadním důvodem odlivu učitelů z povolání. (Naopak se ukazuje, že významnějším důvodem je čerpání dlouhé mateřské/rodičovské dovolené.) Stesky nebo dokonce výtky, že čeští učitelé často odcházejí ze svého povolání se tak ve světle srovnávacích i národních analýz jeví jako naprosto neopodstatněné. Nedostatečný přechod absolventů do učitelských a pedagogických povolání, ani odchody učitelů z profese není tedy možné uvádět ani jako významné důvody nedostatku učitelů v českých školách. Je proto třeba se podrobněji zabývat jinými možnými příčinami (pojednáváme o nich již v úvodní studii projektu o důvodech nedostatku učitelů, viz Koucký, 2020).
