Předkládaná studie se zaměřuje na fázi vstupu na vysokou školu. Výsledky přijímacích řízení na studium na pedagogické fakulty a pedagogické studijní programy a studijní obory (dále jen SPO) zde s pomocí několika ukazatelů komparujeme s výsledky přijímacích řízení na ostatní fakulty a SPO, a to od roku 2000 do roku 2022. Studie je založena na datech z přijímacích řízení na bakalářské a dlouhé magisterské studium vysokých škol v České republice. Jedná se o speciální datovou matici získanou od MŠMT.
Úspěšnost při přijímacích řízeních na vysokou školu a následné volby studia analyzujeme s pomocí čtyř ukazatelů – dvou tradičních a dvou experimentálních. V případě tradičních ukazatelů se jedná zaprvé o podíl počtu přijatých z počtu uchazečů, kteří se účastní přijímacího řízení (čím je tento podíl nižší, tím větší je konkurence mezi uchazeči a tím větší je i selekce ze strany škol). Zadruhé jde o podíl počtu zapsaných z počtu přijatých (čím je tedy tento podíl nižší, tím častěji se přijatí rozhodují o zápisu na jinou fakultu nebo jiný SPO). Prvním experimentálním ukazatelem je koeficient kvality uchazečů (dále jen KKU), který vyjadřuje kvalitu uchazečů prostřednictvím jejich celkové úspěšnosti při všech přijímacích řízeních, kterých se zúčastnili. Výsledky tohoto ukazatele prezentujeme nejen pro všechny uchazeče, ale také pouze pro přijaté a pouze pro zaspané. Druhým experimentálním ukazatelem je koeficient relativního zájmu (dále jen KRZ), který vyjadřuje, do jaké míry jsou jednotlivé fakulty nebo skupiny fakult, studijní programy či studijní obory preferovány při rozhodování kam se zapsat, pokud uchazeči byli přijatí na více fakult či SPO a mají tedy možnost volby.
Většina analýz vývoje těchto ukazatelů vypovídá o tom, že postavení uchazečů o studium na pedagogických fakultách se v posledních více než 20 letech proměnilo. Podíl přijatých z uchazečů na pedagogické fakulty, který ukazuje na možnost výběru ze strany vysokých škol, dlouhodobě a po většinu doby fluktuoval někde mezi 40 % a 55 %. Do jisté míry se jednalo o kopírování obecného vývoje v přijímání na vysoké školy, jen na o něco nižší úrovni. Ve srovnání 13 skupin fakult rozlišených podle oborového zaměření měly pedagogické fakulty dlouho čtvrtý až pátý nejnižší podíl počtu přijatých z počtu uchazečů účastnících se přijímacího řízení, v posledních dvou letech je však již dokonce třetí nejnižší. Jinak řečeno míra selektivity přijímacích řízení je na pedagogických fakultách podle aktuálních údajů jedna z nejvyšších.
K poměrně velkému posunu došlo v případě podílu zapsaných z přijatých uchazečů. Po většinu doby se podíl zapsaných ke studiu na pedagogické fakulty z těch, kteří na ně byli přijati, pohyboval mezi 75 % a 80 %. Ve srovnání s ostatními skupinami fakult to představovalo zhruba desátou pozici, v posledních letech však došlo k nárůstu podílu zapsaných na 85 % a tedy i k posunu na pátou nebo šestou pozici.
Výraznou změnou prošla i kvalita uchazečů (měřena úspěšností při všech absolvovaných přijímacích řízeních a vyjádřená s pomocí ukazatele KKU) o studium na pedagogických fakultách. Až do roku 2011 byla jedna z nejhorších. Poté však začalo docházet ke zlepšování a v posledních dvou letech je hodnota ukazatele KKU uchazečů o studium na pedagogických fakultách již čtvrtá nejvyšší. Zvýšila se i kvalita přijatých uchazečů, ta byla na pedagogických fakultách zhruba průměrná, v posledních zhruba 10 letech je rovněž čtvrtá nejvyšší. Velmi podobně jsou na tom i uchazeči, kteří se na jednu z pedagogických fakult následně také zapsali.
Z hlediska preferencí přijatých uchazečů při zápisu zjišťovaných s pomocí ukazatele KRZ si však pedagogické fakulty – ani přes zlepšení v posledních letech – příliš dobře nevedou. Pokud je uchazeč přijatý na více než dvě fakulty a rozhoduje se tedy, kam se zapíše, volí pedagogickou fakultu méně často, než tak činí v případě fakult jiného oborového zaměření.
Měnila se nejen situace uchazečů o studium na pedagogických fakultách, ale ke změnám došlo i u uchazečů o studium na všechny pedagogické SPO. Ty jsme roztřídili do tří základních skupin – učitelské SPO, předučitelské bakalářské SPO a ostatní pedagogické SPO.
Ve většině ukazatelů se v prvních deseti sledovaných letech výrazněji odlišovaly ostatní pedagogické SPO. V jejich případě byl podíl přijatých nejnižší, podíl zapsaných nejvyšší, kvalita všech uchazečů nejnižší, avšak kvalita přijatých a zapsaných uchazečů nejvyšší a nejvyšší i hodnoty KRZ.
Proměnlivým vývojem prošli uchazeči o studium učitelských SPO. Zhruba v letech 2007 až 2010 se v těchto SPO výrazně snížil podíl přijímaných a zvýšil podíl zapsaných, snížila se kvalita uchazečů, a naopak zvýšila kvalita přijatých a zapsaných. Učitelské SPO také začaly být více preferovány (KRZ). Dělo se to v období, kdy docházelo k proměně struktury učitelských SPO, tak jak jejich část byla restrukturována na dvoustupňové (bakalářské a navazující magisterské) studium s tím, že z těch prvních se staly předučitelské bakalářské SPO. K další výrazné, převáženě pozitivní změně, došlo u učitelských SPO v posledních 2 až 4 letech, kdy se snížil podíl přijímaných, zvýšil se podíl zapsaných, zvýšily se rovněž hodnoty ukazatele KKU (uchazečů, přijatých i zapsaných) a rovněž hodnota ukazatele KRZ.
V případě předučitelských bakalářských SPO můžeme ve srovnání tří skupin pedagogických SPO pozorovat dlouhodobě nejvyšší podíly přijatých (nejslabší konkurence) a naopak nejnižší podíly zapsaných (nejmenší zájem – pro řadu uchazečů jen jako druhá volba). Až do roku 2019 měly tyto SPO sice nejvyšší kvalitu uchazečů, avšak kvalita přijatých a zapsaných byla dlouhodobě na podobné úrovni jako v případě učitelských SPO, po roce 2019 je pak nejnižší. Nejnižší je dlouhodobě také ukazatel KRZ.
Dalším důležitým poznatkem však je, že navzdory rozdílnému vývoji všech tří skupin pedagogických SPO se v posledních letech tyto skupiny vzájemně výrazně přiblížily ve většině ukazatelů, které proces přijímání na vysokou školu postihují. Ve studii jsme také zkoumali rozdíly mezi pohlavími, a to zejména ve skupině pedagogických SPO. Největší rozdíly jsme pozorovali v případě podílu počtu přijatých z počtu uchazečů účastnících se přijímacího řízení. Muži mají dlouhodobě výrazně vyšší podíl přijatých. Obdobně měli muži po většinu sledovaného období výrazně vyšší hodnoty ukazatele KKU uchazečů, v posledních třech letech se však rozdíly mezi pohlavími smazaly. Hodnoty ukazatele KRZ jsou naopak většinou vyšší v případě žen. To znamená, že v případě volby z více SPO, do kterých byly přijati, si ženy častěji než muži zvolily pedagogický SPO. Jen velmi malý vliv příslušnosti k pohlaví je pak pozorován v případě podílu počtu zapsaných z počtu přijatých a také v kvalitě přijatých a zapsaných uchazečů.
