Základní informace od absolventů Erasmu najdete v databázi NAEP, kde můžete třídit podle cílové země, vysílající univerzity, roku výjezdu apod.
Pokud už jste prošli výběrovým řízením a pomalu začínáte přemýšlet nad dopravou, tady najdete několik užitečných tipů, jak a kde pořídit levné letenky.
Výsledky průzkumu u nás na katedře:
1. V kolikátém ročníku jsi na Erasmus vyjel/a?
2. Do jaké země jsi odjel/a studovat?
|
|||||||||||||||||||
|
3. Jaká byla Tvá hlavní kritéria pro výběr zahraniční univerzity?
4. Proč jsi chtěl/a studovat v zahraničí? Co bylo Tvou motivací?
5. Vyskytly se před odjezdem při vyřizování dokumentů apod. nějaké potíže? |
|||||||||||||||||||
| Studenti zmiňují hlavně tyto oblasti:
· Celkově zdlouhavé a rozsáhlé papírování, těžkopádnost; · obtížná nebo zdlouhavá komunikace se zahraniční univerzitou; · sestavení rozvrhu, hledání ekvivalentních předmětů, uznání předmětů Specifické potíže: · nominace nedorazila na zahraniční univerzitu – nevěděli o mně; kvůli tomu zpoždění celého procesu (přihlášky, podpisy, financování) |
|||||||||||||||||||
| 6. Jak bys hodnotil/a pomoc se zařizováním ze strany domovského zahraničního oddělení? (1 – výborná, 5 – nedostatečná):
Průměrné hodnocení bylo 3 (rozpětí odpovědí 2-4).
7. Jaké byly hlavní výhody a nevýhody zahraniční univerzity, kde jsi pobýval/a? |
|||||||||||||||||||
| Hlavní nevýhody zahraniční univerzity byly spojeny především s drahými nebo nedostupnými službami, např. první dva týdny bez internetu, drahá doprava, ubytování, neexistující Buddy program. V případě univerzity v Belgii je největší nevýhodou, že se vyučuje převážně ve vlámštině/holandštině a studenti se musí na zkoušky připravovat samostudiem. Nepoznají tak místní studijní prostředí.
Za hlavní výhody považují studenti rozmanité věci od oborového zaměření univerzity, zajímavých předmětů a vyučujících přes umístění univerzity (malebné město, krásná příroda v okolí), až po mezinárodní prostředí a univerzitní kampus se sportovním centrem, knihovnou, menzou, obchůdkem atd. Jako další výhody byly zmíněny: velká otevřenost univerzity, prestiž univerzity, vstřícnost studijního oddělení a možnost domluvit se i v Německu anglicky. |
|||||||||||||||||||
8. Z čeho jsi měl/a před odjezdem největší obavy?
9. Absolvoval/a jsi jazykový kurz (Erasmus Intensive Language Courses/během pobytu)?
|
||||||||||||||
|
10. Lišil se způsob výuky v zahraničí od výuky u nás? V čem? |
||||||||||||||
| Studenti se shodují na tom, že je styl výuky v zahraničí odlišný. Někteří uvádí jako hlavní rozdíl rozlišení přednášek a seminářů a především míru zapojení studentů do výuky na seminářích, které probíhají jinak než přednášky, prostřednictvím diskuzí (nutná individuální příprava předem), prezentací, týmově řešených úkolů apod. Přednášky se také odlišovaly např. v množství posluchačů (cca 200 studentů) nebo ve střídání přednášejících odborníků.
Předměty na zahraničních univerzitách jsou také v některých případech za mnohem více kreditů a jsou komplexnější (zahrnují širší škálu oblastí, v každém je obsažena i metodologie – lepší propojování). Také spektrum předmětů bylo podle některých studentů podstatně větší. Dalším rozdílem byl podle některých systém a průběh zkoušek – např. neexistence zápočtů nebo výpočet závěrečné známky ze čtyř nejlépe hodnocených prací (eseje, případové studie, výzkumy) z cca osmi úkolů v průběhu roku. Francouzský VŠ systém je údajně více podobný našemu středoškolskému. Studenti jsou méně vyzrálí, prostředí je neformální a velmi otevřené. Dalšími rozdíly pak bylo tutorství nebo důraz na systemický přístup a kvalitativní výzkum. |
||||||||||||||
| 11. Co se Ti na studiu a životě v zahraničí líbilo nejvíc? | ||||||||||||||
| Studenti si pochvalují zlepšení jazykových dovedností, osamostatnění, seznámení se spoustou nových lidí, novou studijní zkušenost (způsob výuky, obsah předmětů), získání nové perspektivy (na vlastní zemi, sebe sama) a možnosti srovnávat, nezapomenutelné cestovatelské zážitky, život v cizí zemi, dále také ochotu vyučujících, život v kampusu, přírodu, francouzské pekárny, ježdění na kole nebo otevřenost a volnost univerzitního prostředí. | ||||||||||||||
| „Líbilo se mi všechno .) Obecně, že jsem musela být mnohem aktivnější, co se týče vyhledávání kontaktů, shánění práce, veškerého vyjednávání s univerzitou, učiteli apod. Život v zahraničí klade na člověka nároky v podobě jazykové bariéry, nového kulturního prostředí, nových neznámých lidí a tyto všechny věci pro mě byly velkou výzvou. Člověk je neustále konfrontován s realitou, musí se pořád snažit rozumět, zařídit si spoustu věcí, být samostatnější než doma v ČR. Všechno to snažení se ale vrátí v podobě dobrého pocitu, že člověk žije na zajímavém místě, potkává zajímavé lidi a neustále se něčemu učí 🙂 Bylo to určitě zatím nejzajímavější a nejpodnětnější období v mém životě.“ | ||||||||||||||
| 12. Co se ti na studiu a životě v zahraničí líbilo nejmíň? | ||||||||||||||
| Pocit nepřijetí od místních obyvatel a pocit osamocení, než si člověk najde a vytvoří přátele, taktéž neustálé potkávání nových lidí může být po chvíli únavné. Zpočátku jazyková bariéra a obtíže s řešením „samozřejmých“ záležitostí (zaplacení nájmu) či se sháněním ubytování. Další nepříjemnou skutečností bylo deštivé a nevlídné počasí, nákladný život v zahraniční zemi, stres, vysoká kriminalita (řešení odcizení věcí na policii) a pocit nepříliš velkého bezpečí. Jedna studentka doporučuje vytvořit si pevnou strukturu dne a plány na každý den (zvlášť při individuálním studiu). Jedna studentka uvedla, že se jí nelíbilo, že se musela vrátit zpět do ČR.
13. Potkaly tě v zahraničí nějaké závažnější problémy?
|
14. Nakolik poskytnuté financování pokrylo Tvé náklady?
15. Pracoval/a jsi při pobytu v zahraničí? Bylo obtížné práci najít? Vyskytly se nějaké komplikace? |
||||||||||
| Nepracovaly tři studentky. Jedna uvedla jako důvod nedostatek času, další příliš dlouhou dobu, než získala CPR number. Poslední uvádí, že práci usilovně hledala, ale narazila na jazykovou bariéru (neuměla vlámsky). Také bylo také obtížnější najít práci, protože je studentů v lokalitě spousta a zaměstnavatel dá přednost místnímu studentovi před cizincem.
Práci si v zahraničí našly čtyři studentky. Jedna si našla práci už před odjezdem a další tři uvádějí, že nebylo příliš složité práci najít a povedlo se jim to docela rychle. Jedna pracovala jako šatnářka v klubu, druhá jako au-pair. U jedné studentky se vyskytly drobné komplikace s číslem pojištěnce a založením účtu v bance. |
| 16. Jak moc podobný byl Tvůj studijní plán v zahraničí v porovnání s předměty v ČR? (1 – zcela stejný, 5 – úplně odlišný):
Průměr se blíží čtyřem (3,7; rozpětí 3-5), to znamená, že studijní plány v zahraniční jsou spíše odlišné od našeho. |
| 17. Měl/a jsi problém s uznáváním předmětů? |
| Pokud se předměty alespoň částečně shodovaly, nebyl podle studentů problém s jejich uznáváním. Když se však předměty velmi odlišovaly, bylo jejich uznávání jako splnění některého z našich předmětů problematičtější a studenti museli např. dopisovat seminárky a dodělávat zkoušky, případně prodlužovat studium. |
18. Musel/a jsi kvůli pobytu v zahraničí prodlužovat studium?
|
||||
|
19. Ohodnoť svůj pobyt jako celek od 1-10, kde jedna je nejlepší známka. Průměr 2,142857; rozpětí 1-4
20. Odjel/a bys do zahraničí znovu? Proč ano/proč ne? |
||||
| Všichni studenti se jednomyslně shodují, že by do zahraničí jeli znovu, ale někteří už raději spíše v rámci pracovní zkušenosti. Shoda také panuje v tom, že jde o jedinečnou a nezaměnitelnou zkušenost, kterou by doporučili, protože „kdy jindy vyjet, než teď?“ Některé studentky uváděly další důvody, proč vyjet, např.: lepší orientace v administrativních záležitostech, více odvahy, lepší adaptabilita, lehká komunikace s ostatními zahraničními studenty (noví přátelé), obliba v cestování a poznávání nových kultur. |