Rytmus – nabídka aktivit

Aktivity

  1. Říkáme/zpíváme říkanku/písničku (viz příloha I) a současně vytleskáváme rytmus.
  2. Říkáme/zpíváme říkanku/písničku (viz příloha I) a současně rytmus vytleskáváme. Jedno dítě do rytmu krokuje.
    Komentář: Na počátku děti mohou krokovat bez krokovacího pásu, později krokují na krokovacím pásu a také později nemusí krokovat pouze jedno dítě, ale může jich být více vedle sebe, např. 2 až 5. Připomínáme, že způsob krokování bude různý, někdo střídá nohy, někdo krokuje s přísunem, někdo skáče snožmo, někdo po jedné noze. Učitel vítá všechny způsoby. Později (jak bylo uvedeno výše) učitel zavede kroky s přísunem.
  3. „Udělej 3 kroky dopředu, začni, teď!” Děti počítají a tleskají a jedno dítě krokuje do rytmu počítání a tleskání třídy.
    Komentář: Později může krokovat více dětí. První pokyn zadává učitel, další pokyny si mohou vymýšlet děti. Velikost počtu kroků závisí na vyspělosti dětí (u předškoláků asi do 13).
  4. „Hoď kostkou, vydej pokyn: Udělej tolik kroků dopředu, kolik je teček na kostce!” Jedno dítě krokuje na krokovacím pásu a ostatní děti do rytmu počítají a tleskají.
    Komentář: Později může krokovat více dětí. Jinak role dětí se střídají. Jedno dítě hodí kostkou, druhé dítě vydá pokyn, třetí dítě krokuje a ostatní počítají a tleskají.
  5. „Hoď kostkou, vydej pokyn: Udělej tolik kroků dopředu, kolik je teček na kostce! Krokuj a pak krokuj dozadu, abys opět stál na startovním políčku.” Jedno dítě krokuje dopředu na krokovacím pásu a ostatní děti do rytmu počítají a tleskají, po dosažení cíle dítě krokuje dozadu (couvá) a ostatní děti počítají pozpátku a tleskají.
    Komentář: Počítání pozpátku lze motivovat, jak je uvedeno v příběhu o trpaslících, kteří šli do lesa (krokovali např. „3 kroky dopředu, teď!”) a jeden z nich si zapomněl čepičku. Sama dívka, které se to stalo, navrhla řešení, že se děti vrátí pro čepičku po stejné cestě a při tom budou počítat pozpátku. Uvedený příběh je poučný z více hledisek. Podstatné ale je, že počítání pozpátku přispívá k hlubšímu porozumění číselné řady. (Hejný, 2014, s. 145)
  6. „Hoď dvěma kostkami, modrou a červenou, vydej pokyn: Udělej tolik kroků dopředu, kolik je teček na modré kostce a udělej tolik kroků dopředu, kolik je teček na červené kostce!”
    Komentář: Některé děti budou navrhovat, že se dá říci: „Udělej tolik kroků dopředu, jako je součet teček na obou kostkách.” Takto to neřeknou, ale v kronkrétním případě na modré je dvojka, na červené je trojka, tak budou tvrdit, že to je jako 5 kroků dopředu. Necháme tuto myšlenku zaznít, ale zatím neurychlujeme postup k dalším úlohám. Jedná se o propedeutiku sčítání.
  7. „Hoď dvěma kostkami, modrou a červenou, vydej pokyn pro Adama: Udělej tolik kroků dopředu, kolik je teček na modré kostce a udělej tolik kroků dopředu, kolik je teček na červené kostce! Bětce dej takový pokyn s jedním číslem, aby po odkrokování stála vedle Adama.”

    Komentář: Některé děti budou pouze tipovat, kolik kroků musí udělat Bětka, aby stála vedle Adama. Učitel takové děti neopravuje, naopak jejich tipování povzbuzuje. Správnost tipování se prověří krokováním.
  8. „Hoď dvěma kostkami, modrou a červenou, vydej pokyn pro Adama: Udělej tolik kroků dopředu, kolik je teček na modré kostce a udělej tolik kroků dozadu, kolik je teček na červené kostce!
    Komentář: Některé děti budou navrhovat, že se dá říci: „Udělej tolik kroků, jako je rozdíl teček na obou kostkách.” Takto to neřeknou, ale v kronkrétním případě na modré je pětka, na červené je trojka, tak budou tvrdit, že to je jako 2 kroky dopředu. Necháme tuto myšlenku zaznít, ale zatím neurychlujeme postup k dalším úlohám. Některé děti budou překvapeny, když se např. hodí na modré dvojka a na červené šestka. Řeknou, že to nejde. Některé děti to vyzkouší na krokovacím pásu a zjistí, že se dostanou na červeno růžovou část pásu. Některé děti řeknou, že stojí 4 kroky za startem. Učitel chválí všechny názory ve třídě. Jedná se o propedeutiku nejen odčítání, ale i záporných čísel. V žádném případě děti nechceme učit, co jsou záporná čísla, jen připravujeme „živnou půdu”, kde se otevírá svět záporných čísel.

Aktivity z prostředí Schody

  1. Hoď 10krát hrací kostkou. Co padne nejčastěji?
    Komentář: Záleží na počtu dětí ve třídě. Rozdělíme je do 10 skupin, každá skupina má hrací kostku a deset jednobarevných lístečků (každá skupina má jinou barvu). Jedno dítě ve skupině hodí kostkou, druhé dítě řekne počet teček, třetí dítě vezme lísteček a umístí jej na příslušné číslo na „schodech”. Děti se v těchto činnostech střídají. Po ukončení práce ve skupinách si společně povídáme, kolik a jaké barvy lístečků je umístěno na jednotlivých „schodech”. Kde není žádný lísteček a proč tomu tak je. Jedná se o propedeutiku pravděpodobnosti a statistiky. Děti si tvoří histogram. Na kostce padne 1 až 6 teček se stejnou pravděpodobností (1/6).
  2. „Hoď modrou kostkou a počet teček na kostce je počet teček na „schodech”, kam se máš postavit. Hoď červenou kostkou a udělej tolik kroků dopředu, kolik je teček na kostce. Kde stojíš?”
    Komentář: Jedno dítě hodí modrou kostkou, druhé dítě hodí červenou kostkou. Třetí dítě vydává pokyn. Čtvrté dítě krokuje a ostatní děti počítají. Některé děti předvídají, na jaký počet teček se jejich kamarád dostane. U některých se jedná o tipování a u některých se jedná o sčítání počtu teček na obou kostkách. Jedná se o propedeutiku sčítání.
  3. „Hoď modrou kostkou a počet teček na kostce je počet teček na „schodech”, kam se máš postavit. Hoď červenou kostkou a udělej tolik kroků dozadu, kolik je teček na kostce. Kde stojíš?”
    Komentář: Nastane podobná situace jako u úlohy 8 v prostředí Krokování. Učitel chválí všechny názory ve třídě. Jedná se o propedeutiku odčítání.
  4. Úlohu 2 proveď 10krát. Kde budeš stát nejčastěji?
    Komentář: Jedná se o podobnou úlohu jako úloha 1. Může být stejně organizována. Opět by na závěr měla proběhnout diskuse. Děti si tvoří histogram. 2 a 12 padne nejméně často a 7 padne nejčastěji, neboť u 2 a 12 je pouze jedna možnost, která může na kostkách padnout (1 + 1, 6 + 6), u 7 je možností nejvíce (1 + 6, 2 + 5, 3 + 4 a naopak).
  5. Jiným námětem na aktivitu, která je blízko prostředí Schody, je „skákání panáka“. Čísla zde fungují také jako adresy. Další vhodnou aktivitou je postupné vyjmenování čísel od 1 dál a současné ukazování těchto čísel na krejčovském metru.
    Poznámka: Některé děti jsou introverti, nerady chodí na krokovací pás nebo schody „předvádět“ se před ostatními. Pro tyto děti doporučujeme vylepit krokovací pás a schody na stoleček. K modelování pohybu na těchto pomůckách stačí figurka od Člověče, nezlob se. Ještě lepší je figurka, která má „obličej“, aby při krokování bylo zřejmé, zda se pohybuje dopředu, tedy za nosem, či couvá, tedy pohybuje se dozadu.

Závěrem je dobré zdůraznit, že obě prostředí (Krokování a Schody) mají pro děti předškolního věku svůj význam:

  • Jedná se o trénink krátkodobé paměti, např. po výzvě: „Udělej 4 kroky dopředu, začni, teď!“ je nutné si při krokování na krokovacím pásu zapamatovat, kolik je třeba udělat kroků. – Budujeme číselné představy dětí. Model čísla v těchto prostředích je procesuální („jedna, dva, tři, čtyři“ je doprovázeno při krokování), pomíjivý (kroky jsou vykonány, už tu nejsou, totéž platí o tleskání) a sémantický (číslo je reprezentováno počtem kroků).
  • Budujeme představy o aditivních operacích a záporném čísle („Udělej 3 kroky dopředu a 4 kroky dozadu, začni, teď!“).
  • V prostředí Schody navíc budujeme představu o čísle jako adrese („Postav se na 5.“).
  • Zapojením házení hrací kostkou dáváme zkušenost s jevem náhoda a pravděpodobnost.
  • Formulujme jednu charakteristickou odlišnost v prostředích. Úlohy v prostředí Krokování umožňují snadno objevit komutativitu sčítání, na rozdíl od prostředí Schody. Na pokyny „Udělej 2 kroky dopředu a udělej 3 kroky dopředu, začni, teď!“ je snadné nahlédnout, že to je totéž jako „Udělej 3 kroky dopředu a udělej 2 kroky dopředu, začni, teď!“ Kdežto v  prostředí Schody komutativita není zřejmá. Řekneme-li pokyny „Postav se na 2 a udělej 3 kroky dopředu, začni, teď!“ a „Postav se na 3 a udělej 2 kroky dopředu, začni, teď!“, se nám pokyny jeví jako rozdílné, tudíž je obtížné objevit, že nezáleží na pořadí čís

Výzvy týkající se konceptuálního rytmu (zaznamenaného, permanentního) 

Postav z kostek

Vybarvi

Navlíkni korále