Recenze knihy Teorie a terapie neuróz, kterou letos v překladu vydalo nakladatelství Portál.

Historicky druhé vydání Franklovy publikace “Teorie a terapie neuróz” nabízí zajímavý pohled do základního lékařského zpracování problematiky logoterapeutického přístupu. Samotný obsah pak dokonale ztvárňuje osobu zakladatele třetí vídeňské psychoterapeutické školy. Stránky jsou protkány geniálními příměry, nutnou dávkou humoru, který k logoterapii a existenciální analýze neodmyslitelně patří, mnohými kazuistikami a v neposlední řadě osobními zkušenostmi V. E. Frankla. Přičteme-li k tomu skvělý překlad Karla Balcara spolu s povedeným designem, dovolím si publikaci zařadit do kategorie “must-have”. Podrobnější popis naleznete níže.

Úvodní kapitola s názvem “Co je logoterapie?” se věnuje základnímu nastínění hlavních teoretických myšlenek pro klinickou praxi V. E. Frankla. Musíme však míti na paměti, že publikace se věnuje převážně klinické části logoterapie, proto by mohla být pro logoterapeutické prvočtenáře a laiky hůře stravitelná. Před samotným čtením všem z vlastní zkušenosti doporučuji nahlédnutí do méně odborných Franklových knih (“A přesto říci životu ano.”; “Utrpení z nesmyslnosti života”), či prosurfovat internetem a přečíst si pár článků. Filozofický kontext této nadstavby bude při čtení knihy doslova k nezaplacení.

V nejobsáhlejší části nalézáme komplexní přehled Franklova pohledu na neurózy, potažmo na psychózy. Detailní dělení doplňují i zajímavé myšlenky směřující k oblastem psychosomatiky, funkčních onemocnění, sexuálněneurotickým vzorců či kolektivních neuróz. Frankl vás zkrátka sokratovským způsobem donucuje vracet se k zažitým stereotypům a přehodnocovat svá základní východiska. Zároveň vnáší do diskuze třetí dimenzi člověka, jež je často opomíjena: duchovno. V těchto bodech se však neopírá pouze o teorii, nýbrž uvádí i výzkumy a kazuistiky. Vše je před čtenáře servírováno pochopitelnou a didaktickou cestou, neboť k určité problematice se opakovaně vracíme, avšak vždy z jiného úhlu pohledu. (Kniha vznikla na základě přednášek na Vídeňské univerzitě i jinde po světě, což objasňuje didaktický ráz.)

V poslední kapitole nám vyvstávají na povrch hlavní terapeutické techniky: paradoxní intence a dereflexe. Jedná se vskutku o skvostné dílo Franklovo, jelikož obě techniky se dají využít napříč všemi terapeutickými školami, což je značná rarita, a navíc s trochou cviku je můžete úspěšně aplikovat i sami na sobě. Ať máte problém se spánkem, anticipační úzkostí, nutkavým sebepozorováním či problémy v intimní partnerské oblasti, kniha vám nabízí řešení, díky kterým můžete obrátit sílu svých strašáků proti nim samým, čímž jim seberete vítr z plachet. Avšak pozor, sám autor varuje před determinismem! Tato kniha není příručkou pro léčení všech neuróz, ani se čtenářům nesnaží vnutit přesvědčení, že nalezla všelék v podobě zázračného postupu. Specifická léčba pomocí logoterapie je dle Frankla možná pouze u noogeních neuróz, v jiných případech slouží jakožto nadstavba terapie či součást “lékařské péče o duši.”

Rád bych se zmínil i o dalších bodech, ale rozsah recenze mi to nedovolí. Kniha jest zkrátka taková, jako by V. E. Franklovi z oka vypadla: energická, srdečná, humorná, protkaná smyslem, svobodou a odpovědností, láskou k životu. Jisté pasáže budete čísti jedním dechem, v jiných budete pomalu rozplétat myšlenku, kterou autor mistrně ukryl za několik řádků slov. Zcela určitě nebudete litovat jediné minuty vložené do četby tohoto díla.

Co říci závěrem? Dovolím si vypůjčit slova Karla Balcara:

“Teorie a terapie neuróz je základním dílem, jímž Viktor Frankl začleňuje svůj myšlenkový přínos – logoterapii – do bezprostředního rámce lékařské teorie a praxe.”

Srdečně přeji všem čtenářům krásné chvíle strávené nad touto publikací a hezké léto.

S pozdravy Adam Paták, student 2. ročníku bakalářského studia