Češi dali světu mnoho významných osobností, včetně pedagogů. Kromě známého Jana Amose Komenského (1592 – 1670) můžeme jmenovat i Gustava Adolfa Lindnera (1828 – 1887). Dlouho ale zůstávala světu neznámá další významná pedagogická osobnost 20. století, Přemysl Pitter. V dnešním světě netolerance stojí za to věnovat pozornost aktivitám člověka, který si vážil hodnot, podle kterých žil svůj život: „Bez lásky, bez lidského soucitu mezi sebou nic neobstojí“ (Pitter 1974). To jsou slova humanisty Přemysla Pittera, českého křesťansky orientovaného myslitele, pedagoga, spisovatele, publicisty, radikálního pacifisty a sociálního pracovníka. Za tzv. 1. republiky založil slavný pražský vzdělávací ústav „Milíčův dům“ a přes přísné zákazy i v době okupace navštěvoval a zásoboval Židy. Po válce se ucházel o zkonfiskované zámky v okolí Prahy, kde se staral o zbídačené německé, židovské, polské, české a další děti. Dlouhá léta o něm nebylo slyšet. Proč bylo ale jeho narození prohlášeno za výročí UNESCO? Proč dostal z rukou prezidenta Václava Havla jedno z nejvyšších státních vyznamenání České republiky? Takovými otázkami se zabývá tento text, který přibližuje tohoto myslitele polskému čtenáři.
BLÁHA, Z., PROKOP, J. (2024). Přemysl Pitter (1895-1976) – czeski myśliciel, pracownik społeczny, wychowawca i humanista europejski. Siedlce: WN Ikribl.