1. Počítačové adaptivní testování (Computerized adaptive testing, CAT)
Místo toho, abychom dávali všem testovaným osobám stejný test, CAT přizpůsobuje výběr otázek v testu schopnosti (ability) každého testovaného. Po každé odpovědi na otázku se každému testovanému přepočítá (updatuje) jeho parametr schopnosti a následná otázka je optimálně volena dle jeho schopnosti s cílem zlepšit optimalitu nového odhadu. Pokud má např. testovaná osoba vysoký parametr schopnosti, budou pro ni v několik prvních krocích vybírány otázky s rostoucí obtížností. Výběr otázek s rostoucí obtížností se zastaví ve chvíli, kdy začne testovaná osoba systematicky chybovat. Analogicky toto platí i pro testované osoby s nízkým parametrem obtížnosti.
Cílem diserační práci v této oblasti je aplikace CAT v rozsáhlých výzkumech využívající testování a to buď s využitím existujících softwarů či vlastního vyvinutého softwaru.
Poznámka: Vhodné pro matematicky zaměřené studenty se zájmem o pedagogické a psychologické testování, tj. absolventy pedagogické fakulty s oborem matematika a absolventy matematicko-fyzikální fakulty či jiných fakult a technicky zaměřených vysokých škol se zájmem o pedagogické testování.
2. Využití metody ukotvujících vinět v pedagogice a příbuzných sociálních vědách
Ve výzkumných šetřeních se často využívají sebehodnotící otázky. Příkladem může být otázka Jak byste zhodnotili své zdraví? s pětibodovou škálou od nedostatečné až po vynikající. Mezi jednu z hlavních předností těchto otázek patří nízké náklady (oproti objektivnímu měření např. zdravotního stavu). Přímé porovnání zemí či různých sociálních skupin na základě odpovědí na tyto otázky však může vést k chybnému závěru o objektivním stavu respondentů. Důvodem může být, že respondenti z odlišných skupin využívají dostupnou škálu odpovědí odlišným způsobem, např. Američané mohou častěji hodnotit situace jako “vynikající” ve srovnání s jinými národy. Metoda ukotvujících vinět řeší tento problém tak, že nechává respondenty vedle vlastní situace hodnotit i hypotetické situace jiných lidí (ukotvující viněty). Vzhledem k tomu, že všichni respondenti hodnotí jednu a tutéž hypotetickou situaci, může být rozdílnost v jejich hodnocení těchto situací interpretována jako rozdílnost v jejich využívání škály. To je pak využito pro korekci (ukotvení) jejich sebehodnocení.
Cílem disertační práce v této oblasti je aplikace této metody při měření zdravotních charakteristik dětí jako jsou např. problémy se spánkem, pocity smutku, celková spokojenost se zdravím (a případně se životem). Dalšími zajímavými aplikacemi mohou být měření kázně dětí na školách a úroveň znalosti cizího jazyka.
3. Využití experimentálních výzkumů v pedagogice
Experimentální výzkum je považován za jeden z nejlepších typů výzkumů pro založení příčinného vztahu mezi proměnnými. Při experimentálním výzkumu mění výzkumník jednou či více nezávislými proměnnými, kontroluje další relevantní proměnné a sleduje efekt proměnlivost nezávislých proměnných na závislou proměnnou. Existuje velké množství designů, které se od sebe liší např. v počtu experimentálních a kontrolních skupin, výběru jedinců do jednotlivých skupin a počtem pretestů (měření před zavedením ošetření, změny úrovně nezávisle proměnné), aplikovaných ošetření a postestů. Z této odlišnosti designů pak vyplývají i možnosti eliminace hrozeb vnitřní a vnější validity designu jako je přirozený vývoj jedinců, instrumentace, regrese, interakce pretestu a ošetření apod.
V českém prostředí není tento výzkumný prostředek v pedagogice prozatím dostatečně využíván.
Cílem disertační práce v této oblasti je aplikace této metody při měření efektu různých výukových metod, organizačních forem výuky na výsledky žáků měřené např. didaktickými testy. Další aplikací může být i měření efektu různých výukových programů na utváření postojů žáků měřenými např. dotazníkem.
4. Efektivita programů primární prevence na žáky základních škol
Užívání návykových látek u adolescentů je nejen v České republice vážným problémem. Např. u užívání marihuany je prevalence nejen vysoká (prevalence užívání v posledním měsíci je např. dle ESPAD 2007 pro evropské země 1% až 18%), ale také vykazuje rostoucí tendenci (prevalence během celého života v populaci 16-letých vzrostla z 22% v 1995 na 45% v 2007). Programy primární prevence na školách mají tomuto trendu zabránit. Otázkou však je, jak velký a signifikantní efekt mají tyto programy na redukci užívání návykových látek u dětí s různou kombinací rizikových faktorů.
Cílem disertační práce v této oblasti je aplikace kvantitativních metod a statistických modelů pro zjištění efektivity programu primární prevence Unplugged u dětí s různou kombinací rizikových faktorů.
5. Měření subjektivní duševní pohody (subjective well-being) učitelů
Subjektivní duševní pohoda (subjective well-being, SWB) odkazuje na to, jak lidé vnímají kvalitu svého života. Měření SWB se týká jednak kognitivního zhodnocení spokojenosti se svým životem a jeho částmi (evaluative well-being measures) a jednak měření pozitivních a negativních pocitů (experience well-being measures). Pro měření evaluative well-being se v rozsáhlých výzkumných šetřeních používají Gallup Well-being index (dotazníkové položky vztahující se k zhodnocení kvality života v současné době, před pěti lety a za pět let), Diener’s life satisfaction (dotazníkové položky k vyjádření míry souhlasu s životními podmínkami, vykonáním důležitých životních záležitostí apod., užívané v HRS/ELSA) , SHARE položka o vyjádření míry spokojenosti se životem a ONS – ELSA položky k životní spokojenosti a štěstí. Pro měření experience well-being se používají se dotazníky Gallup Well-being, HWB-12 a ELSA. Všechny se týkají měření vlastních negativních a pozitivních pocitů vztažených k předchozímu dnu (např. Cítil jsi se včera naštvaný? Entuziastický? Smutný? apod.) V případě ELSA měření se hodnocení jednotlivých pocitů vztahuje k jednotlivým částem dne jako je např. práce, cestování do práce a z práce, čas strávený s rodinou a přáteli a odpolední volnočasové aktivity.
Cílem disertační práce je využít metody pro měření subjective well-being u učitelů a případně dalších pedagogických pracovníků a zjistit jejich celkovou životní spokojenost, změřit jejich pozitivní a negativní pocity vztažené k jednotlivým částem jejich dne a to jak ve škole tak mimo ni. Následně lze pak porovnat jejich SWB během různých částí školního roku a různých částí dne. Toto srovnání lze navíc detailně provést u učitelů s odlišným odborným zaměřením a dalšími odlišnými charakteristikami. Metodologicky bude vhodné/nutné dostupné nástroje na měření SWB upravit vůči sledované speciální skupině. Měření SWB je možné použít v kombinaci s DRM (day reconstruction method, jedna z metod Ecological momentary measurement (EMA)) vztahující se k “rekonstrukci” jednotlivých aktivit během určitých časových úseků včerejšího dne. Dalším možným cílem disertační práce v této oblasti může být měření SWB u dětí na nižší a vyšších sekundárních školách. Z metodologického pohledu by bylo nutné instrumenty pro měření SWB zcela jistě přizpůsobit vůči dané populaci.
6. Měření přidané hodnoty školy s využitím panelových dat
Měření přidané hodnoty jednotlivých škol a učitelů na rozvoj žákovských dovedností, znalostí a sociálních a osobnostních vlastností je zásadním tématem překračující hranice pedagogiky. U rozsáhlých výkumných šetření se z metodologického pohledu jeví jako jedna z nejlepších cest využití panelových dat, tj. dat žáků, které pozorujeme v čase. Máme tudíž u nich opakovaně změřené jejich výsledky v určitých školních předmětech/oborech (nejčastěji měřené didaktickými testy) a proměnné týkající se jejich školy, učitelů, učení, budoucích plánů, zdraví, volnočasových aktivit apod. (nejčastěji měřené dotazníkem). Při využití těchto dat lze za relativně slabých statistických předpokladů oddělit efekty samotné školy od efektů socio-ekomických charakteristik dětí, tj. dovolují za relativně slabých statistických předpokladů např. odpovědět na otázku, zda-li a do jaké míry jsou vynikající žákovské dovednosti, znalosti a sociální a osobnostní vlastnosti spjaty s pouze a jen efektem školy. Z metodologického pohledu je náročnější měření změn výsledků v různých testech (např. testy čtenářské gramotnosti), jejichž obsah je v průběhu měření potřeba přizpůsobovat věku žáků (testy pro žáky pátých a devátých ročníků nemohou být zcela totožné). Proměnné měřené v dotaznících je také třeba postupně přizpůsobovat věku dětí – idea měřené proměnné či měřeného konstruktu však musí také zůstat zachována.
Cílem disertační práce je využití panelových dat pro změření přidané hodnoty škol, specificky se lze zaměřit na víceletá gymnázia a různé typy středních škol v České republice. Panelová data je možné pro zvýšení eficience odhadů kombinovat s opakovanými průřezovými měřeními (repeated cross-section) získaných v rámci mezinárodních srovnávacích studií TIMSS, PIRLS, PISA apod. Měření přidané hodnoty českých škol lze pak dále porovnat s měřením přidané hodnoty odpovídajích škol v zahraničí.
7. Měření školní kázně
Nekázeň žáků ve školách představuje jeden z hlavních stresorů jak dětí, tak učitelského povolání. Z šetření realizovaných v České republice vyplývá, že učitelé základních škol hodnotí udržení kázně při vyučování jako činnost, která jim činí velké obtíže. To se týká jak začínajících učitelů (Šimoník, 1994), tak učitelů obecně (Bendl, 2001). Projevy školní nekázně jsou častým důvodem obav a strachu žáků ze školní docházky, jakož i jedním z hlavních důvodů, proč někteří učitelé opouštějí své povolání a proč jiní vystudovaní učitelé nenastupují učitelskou dráhu. Tento trend není lokální, není vázán na jednu zemi, ale stává se globálním problémem školství. Nelichotivou kázeňskou situaci na českých školách potvrzují i výzkumy týkající se problematiky šikanování (Kolář 2001) nebo široké škály projevů neukázněného chování (Bendl 2001). Bohužel, tyto výzkumy jsou spíše ojedinělé. V oblasti výzkumu není dosud problematice školní kázně věnována náležitá a systematická pozornost. Kromě výše uvedených (spíše výjimečných) studií v podstatě nemáme k dispozici ani relevantní data týkající se úrovně („stavu“) chování žáků ve školách, ani standardizované výzkumné nástroje na měření školní kázně.
Cílem disertační práce je mimo klasifikace existujících metod měření kázně, vyvinutí a validace nové metody měření kázně pro účely rozsáhlých mezinárodních výzkumných šetření.