Kazuistiky studentů s NKS na VŠ
Lenka studuje bakalářský obor český jazyk – speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. S profesí logopeda se poprvé setkala díky mladší sestře, kterou na logopedickou ambulanci doprovázela. Zde se také dozvěděla o tom, že sama nemá správnou výslovnost sykavek.
Narušení artikulace sice neznamená pro Lenku žádné speciální vzdělávací potřeby, ale vzhledem ke své budoucí profesi učitele by ráda hovořila bezchybně. Proto velmi přivítala možnost docházet do logopedické poradny na fakultě, nyní v době pandemie Covid-19 též distančně.
Tereza studuje poslední ročník Učitelství Dějepis-ZSV na Pedagogické fakultě UK. Zanedlouho nastoupí do svého prvního zaměstnání, na základní školu, jako vyučující. O logopedické poradně se dozvěděla náhodou, při prohlížení webových stránek fakulty. Již dlouho ji trápilo, zda je její mluvní projev v pořádku, zda nebude před studenty zadrhávat či dělat jiné chyby. Podrobná logopedická diagnostika Tereze dodala potřebný klid, její mluvní projev je zcela bezchybný.
HLAVNÍ JE NEPŘECENIT SÍLY
- student se specifickou poruchou učení
V současnosti studuji ve třetím ročníku na právnické fakultě. Byl jsem požádán o to, abych sdílel svoji zkušenost se studiem. Proč zrovna já? Důvod je jednoduchý, protože patřím mezi studenty se speciálními potřebami (což jsem si mimochodem po střední škole vůbec nemyslel, ale o tom až později).
Jsem sice dyslektik, ale na základní škole i gymnáziu mi to šlo vlastně docela lehce. Měl jsem pocit, že dyslexii jsem zvládnul.
Jak? Prostě jsem dobře poslouchal a když se mi nepovedla písemka, tak jsem se nechal vyzkoušet. To zabralo vždycky. Věděl jsem, že v porovnání s ostatními pomalu čtu, ale na gymnáziu jsem opravdu všechno naposlouchal. U maturity jsem se bál českého jazyka, ale stačil čas navíc, abych se uklidnil a věděl, že to půjde. Stejně v klidu jsem nastupoval na práva. Moje vysněná škola, rodiče na mě byli pyšní, protože i oni na ní studovali.
Na úvodním soustředění jsem se dozvěděl, že se univerzita „stará“ také o studenty se speciálními potřebami, kam bych patřil i já se svou dyslexií, ale říkal jsem si, že to nebude nutné a na funkční diagnostiku jsem nakonec nepřišel. Což byla chyba, ale to jsem v tu chvíli netušil. Semestr se rozjel. Všechno bylo nové – spolužáci, učitelé, bydlení, večírky. Najednou jsem měl úplně jiný životní rytmus. Byl jsem hodně unavený, začínal jsem nestíhat. Tohle bylo něco, co jsem opravdu neznal. Před začátkem svého prvního zkouškového období jsem zjistil, že nemám všechny materiály, které budu potřebovat k učení. Neodevzdal jsem některé seminární práce, takže jsem neměl ani všechny zápočty a na splnění zkoušek mi nestačilo jenom poslouchat – předměty byly mnohem širší. Byla zrovna zima a na mě se moje studium valilo jako velká sněhová koule. Do toho všeho mi ještě volali rodiče a ptali si, jak mi to jde… Jak? Opravdu špatně. Spolužačka mi pomohla se seminárními pracemi, ale učit jsme se spolu moc nemohli, protože jsem byl strašně pomalý. Já přečetl jednu kapitolu v učebnici a ona měla za sebou tři…. Bylo to období, kdy jsem neměl daleko od zhroucení.
Naštěstí jsem si vzpomněl na přednášku pro studenty a informace o možnosti zařazení mezi studenty se speciální vzdělávacími potřebami. Na univerzitních stránkách jsem si našel kontakt na psycholožku. Prošel jsem vyšetřením, které potvrdilo přetrvávající obtíže spojené se čtením. Nejenom, že jsem dostal možnost mít více času při zkoušení nebo obdržet poznámky v elektronické podobě předem, ale hlavně mě někdo donutil zamyslet se nad tím, jak se učím a co mohu zlepšit. Naučil jsem se lépe plánovat, reálně rozvrhnout svoje síly ve zkouškovém, komunikovat s obávaným profesorem ale také přijímat skutečnost, že ne vždy jde všechno podle plánu a výčitky po neúspěšné zkoušce jsou k ničemu.
DVOJITÉ PŘEKONÁNÍ OBAV – ZE ZKOUŠKY A Z KONTAKTOVÁNÍ PSYCHOLOŽKY
- studentka s psychickými obtížemi
Někdy se mi těžce hledají slova v běžném hovoru, ovšem u zkoušení to teprve začíná být velký problém. Potýkám se s tím už delší čas, ale tím, že na základní i na střední škole jsem byla s učiteli v denním kontaktu, tak mě všichni znali a věděli, že můj slovní deficit nemá nic společného s vědomostmi, které mám.
Na vysoké škole, zvlášť pedagogické, se ale očekává, že slovní zásoba je na vyšší úrovni a s ní i vyjadřování. U zkoušek jsem tedy začala mít čím dál větší problémy. Bála jsem se pedagogů, že na mě budou kvůli tomu koukat skrz prsty. Říkala jsem si, že se mnou není něco v pořádku a jestli bych se neměla svěřit psychologovi. Tady se objevily další obavy, jestli mi evidence u psychologa neznemožní v budoucnu učit děti. Tyto obavy se rázem rozplynuly, když mi jednou zkoušející sám nabídl, abych se obrátila na školní psychologickou poradnu. Skvělé je, že v rámci projektu je psychologická poradna pro studenty zdarma, co by jinak mohla být další překážka, proč by někdo s návštěvou u psychologa otálel, tak jako já.
Jak se blížila další zkouška, byl ze mě jen malý uzlík nervů a věděla jsem, že už to nemůžu víc odkládat. A dobře jsem udělala, protože hned po prvním sezení se mi neskutečně ulevilo. Dostalo se mi rad, jak se na zkoušku připravit, abych se cítila víc sebejistě, jaké techniky učení by mi prospěly. Spoustu z nich jsem již dávno sama praktikovala, takže vědomí, že jsou i věci, které dělám dobře, mi zdvihly sebevědomí. Paní psycholožka mi ukázala triky, které mi pomohly překonat strach, z toho, že zapomenu slova. Největší podporou mi pak byla samotná skutečnost, že jsem se mohla někomu svěřit a ten člověk mi dal najevo, že to chápe a že spolu zapracujeme na vyřešení mého problému.
Jsem moc ráda, že jsem to pro sebe udělala a pokud je mezi vámi někdo, kdo má pocit, že by tím jen někoho zbytečně obtěžoval, myslím, že by měl do toho jít a nebát se, ten člověk je tam pro vás bez jakýchkoliv předsudků. Je to opravdu velká úleva. Už jen samotný fakt, že na svůj problém není sám…
UPRAVTE SI PODMÍNKY STUDIA TAK, ABY VYHOVOVALY VAŠIM POTŘEBÁM A MOŽNOSTEM
- studentka se zrakovým postižením
Jsem studentem se získaným postižením zraku. Na konci studia bakalářského oboru na Filozofické fakultě se plně rozvinulo moje postižení až do škatulky praktická nevidomost. Zatímco střední školu a téměř celého bakaláře jsem vystudovala jako běžně vidící student, zrak se během roku zhoršil natolik, že jsem celou situaci musela začít řešit.
Největší problém byl s dostupností materiálů v digitální podobě. Již nejsem schopná číst běžný papírový dokument, vše potřebuji mít v digitální podobě s možností zvětšení, přidání kontrastu a předčítání pomocí hlasového výstupu. To byl také hlavní důvod, proč jsem se přihlásila do registru studentů se speciálními potřebami. Knihovna již má nějaký digitalizovaný fond a zároveň je schopná s digitalizací pomoci.
V důsledku mého postižení jsem také potřebovala většinu zkoušek podstoupit buď na osobním počítači, nebo ústně, což mi na základě mého posudku funkční diagnostiky bylo vždy po vzájemné domluvě umožněno.
Funkční diagnostika není nic náročného. Jedná se o rozpravu s poradcem, kde společně rozklíčujete Vaše speciální potřeby a případně navrhnete možné úpravy a řešení. Není to ani nijak zvlášť časově náročné a v dnešní době je možnost vše zařídit i online.
Poradna je schopná zařídit spoustu věcí, které Vám mohou Vaše studium usnadnit. Je proto dobré s nimi být v kontaktu a sledovat nabídku služeb. Můžou zprostředkovat například půjčení kompenzačních pomůcek nebo zajistit asistenci apod. Je škoda tyto služby nevyužívat, nemusíte je složitě shánět jinde – v rámci univerzity jsou Vám takto dostupné.
S PODPOROU LZE SPLNIT I VYSOKÉ CÍLE
- student s tělesným postižením
Jsem student s mozkovou obrnou. Na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy jsem nastoupil před dvěma lety. I přes svou diagnózu jsem se rozhodl studovat dva obory najednou. A Akademická poradna mi s tím dnes a denně pomáhá.
Hned při vyplňování přihlášky na toto studium jsem si zaškrtnul, že jsem uchazeč se specifickými potřebami a přiložil průkazné dokumenty, na jejichž základě jsem žádal o navýšení časové dotace při přijímací zkoušce. To mi bylo naprosto bez problémů umožněno.
Přístup fakulty ke studentům je na vysoké úrovni a jsou schopni vždy najít nějaké specifické řešení k tomu, aby Vám umožnili studovat. Mě osobně překvapila ochota pracovníků a vybavenost Akademické poradny různými pomůckami, které studentům s postižením usnadňují průběh studia. Jsou dokonce ochotni poradit Vám se zápisem předmětů a různými dalšími administrativními záležitostmi. Akademická poradna vám to může pomoci i ve zdánlivě neřešitelných situacích. Nebo Vám zpřístupní zdánlivě nedostupné studium právě díky různým pomůckám či modifikacím zkoušek a testů.
Mně osobně v poradně nejvíce pomohli v oblasti lepšího zvládnutí studia. Díky posudku funkční diagnostiky mi poskytli mnou požadované navýšení časové dotace u zkoušek, a to hlavně u zkoušek písemných či testových. Dále mi usnadnili studium tím, že mi zapůjčili notebook, který mi při studiu na cestách výrazně pomohl. Velice prospěšná pomůcka pro mne také bylo pero, které převádí text z papíru do elektronické podoby, např. do Wordu. Všem studentům se specifickými potřebami či s jakýmkoli postižením doporučuji – registrujte se v Akademické poradně pro studenty se specifickými potřebami
